|
|
Chemismus vody a sedimentů fluviálních jezer Labe
Chalupová, Dagmar ; Janský, Bohumír (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent) ; Benešová, Libuše (oponent)
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku fluviálních jezer v Polabí, které bylo již od středověku značně ovlivňováno lidskou činností. Stará říční ramena, která jsou velice cennými ekosystémy přispívajícími ke stabilitě říčního ekosystému, dokladují nejen změny toku Labe, ale vzhledem k ukládání řady škodlivin vypovídají i o průmyslovém znečištění, kterému byla řeka především v 2. polovině 20. století z důvodu nedostatečných opatření na průmyslových zdrojích kontaminace vystavena. V rámci tohoto výzkumu bylo podrobně studováno 5 starých říčních ramen v úseku mezi Hradcem Králové a Mělníkem, která se vzájemně lišila intenzitou komunikace s řekou, vzdáleností od významných zdrojů průmyslového znečištění a využitím okolních pozemků. Výzkumné práce zahrnovaly morfometrická a batymetrická měření, sledování hydrologického režimu, sezónní měření ve vodním sloupci a pravidelné analýzy povrchových vzorků vody. Z důvodu zjištění starších antropogenních zátěží byly v jezerech odebrány profily sedimentu v délce, kterou použitá technika umožňovala. Kromě zrnitostních rozborů jednotlivých vrstev byl stanoven obsah organického uhlíku a koncentrace vybraných kovů a arzénu (Ag, Cd, Cr, Cu, Fe, Hg, Mn, Pb a Zn). Hodnocení povrchových vzorků vody prokázalo podobnost starých ramen, která byla stále spojena s...
|
|
|
Management chráněných území na písčinách
Šímová, Kamila ; Pivnička, Karel (oponent) ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce)
Bakalářská práce Management zvláště chráněných území na písčinách se zajímá o management biotopu písčin, což je biotop ve středoevropské krajině poměrně vzácný. Písčiny se vyznačují nevyvinutými půdami, suchým vodním režimem, nízkým obsahem živin a psamofytní vegetací. Přirozené písčiny se vyskytují v oblastech kvádrových pískovců, vátých písků a říčních teras. Sekundární lokality nalezneme na územích narušovaných člověkem, jako jsou například pískovny, lomy a vojenská cvičiště. Početnost a diverzita přirozené vegetace písčin postupně klesá, druhy vegetace písčin jsou poměrně citlivé k jakýmkoli změnám prostředí, způsobeným hlavně lidskou činností. Snadni zde dochází k eutrofizaci, acidifikaci a následné zrychlené sukcesi. Klíčová slova: management, písčiny, chráněná území, znečištění, eutrofizace, regulace sukcese, snižování úživnosti, kosení, pastva, vypalování, stržení drnu, NPP Kleneč, hvozdík písečný český Management písčin jsou zákroky určené k regulaci sukcese a snižování úživnosti lokalit. Zahrnují pravidelné kosení a odstraňování náletu, pastvu, vypalování a rozrušování zapojeného drnu. Nejvhodnější je kombinace těchto zákroků. Základem je pravidelné kosení spojené s občasným odstraňováním náletů. Kosení je klasický způsob managementu a má malá ekologická rizika. Extenzivní pastva ovcí a koz je...
|
|
|
Výskt rtuti v nádrži Skalka a její vliv na životní prostředí
Vydrová, Silvie ; Vach, Marek (vedoucí práce)
Cílem mé bakalářské práce je zaměřit se a poukázat na problém kontaminace nádrže Skalka rtutí. Popíši co je to rtuť a její chemické značení, kde všude se můžeme s rtutí v životním prostředí setkat. Dále se zmíním, jaký význam má rtuť a jak může být toxická.
Hlavním zaměřením mé práce je na vznik rtuti v nádrži Skalka, jak se na ni přišlo, jaký měla dopad na životní prostředí v nádrži a jejím okolí a jaké kroky byly podniknuty pro její odstranění.
|
|
|
Post-projektová analýza v procesu EIA Administrativního centra Pankrác
Franclová, Alena ; Keken, Zdeněk (vedoucí práce) ; Karel, Karel (oponent)
Diplomová práce hodnotí problematiku procesu posuzování vlivů na životní prostředí, a to s důrazem na post-projektovou analýzu pro administrativní objekt Pankrác. Post-projektové hodnocení je jednou z nejdůležitějších praxí, prostřednictvím které může EIA naplnit celý svůj potenciál. Jeho významný přínos spočívá především ve zpětné vazbě, kdy lze porovnat skutečný vliv stavby s vlivem predikovaným a lze se z něho poučit a do budoucna se vyvarovat možným nedostatkům v rámci v budoucnu realizovaných EIA hodnocení. Metodicky práce vychází z mezinárodních standardů EIA follow-up správné praxe, které by vždy měly odpovídat specifickým okolnostem posuzovaného projektu a konkrétnímu kontextu. Mezi hlavní principy patří přístup orientovaný na výsledky, vzdělávání, institucionální závazky a odpovědnost. Hlavní výzkumnou otázkou je zhodnocení procedury posuzování vlivů záměru na životní prostředí a veřejné zdraví pomocí post-projektové analýzy. Práce hodnotí implementace hlavních připomínek k jednotlivým fázím posuzování do fází následujících, dále se zabývá analýzou názorů a změnami názorů účastníků EIA procesu, a to ve fázích realizace a provozu. Další dílčí část obsahuje komparaci hlukové zátěže před realizací a po realizaci záměru a analytickou část uzavírá zhodnocení dodržení obecně platných zásad správné praxe. Výsledky práce zachycují komplexní hodnocení EIA procesu, ze kterého je patrné, že v tomto konkrétním případě byl proces EIA velmi významným přínosem a dokázal celý záměr, při velmi kladné spolupráci s investorem, velmi efektivně zformovat, co se týče ochrany životního prostředí zájmového území. Do budoucna by bylo vhodné věnovat větší úsilí jak samotným realizacím post-projektových analýz, tak hlavně osvětě o jejich existenci a pozitivních dopadech na celý proces EIA a také na ochranu životního prostředí a veřejného zdraví.
|
|
|
Hygienická bezpečnost venkovních hracích ploch s pískovištěm
Abertová, Jana ; Borůvka, Luboš (vedoucí práce) ; Anna, Anna (oponent)
Dětská hřiště představují nebezpečí přímého vstupu rizikových látek do dětského organismu a proto si vyžadují zvláštní pozornost. Práce se zabývá hygienickou bezpečností venkovních hracích ploch s pískovištěm v rozsahu platné legislativy a také zdravotními riziky, která mohou vzniknout z expozice některým kontaminantům písku.
Cílem práce je zhodnotit úroveň mikrobiologické, parazitární a chemické kontaminace a hygienickou bezpečnost písku na venkovních hracích plochách s pískovištěm v Hradci Králové.
Pro ověření kontaminace byly realizovány odběry vzorků písku na venkovních hracích plochách s pískovištěm určených pro hry dětí v Hradci Králové. Parametry bezpečnosti odebraných vzorků byly hodnoceny dle vyhlášky MZ č. 238/2011 Sb., o stanovení hygienických požadavků na koupaliště, sauny a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch. Vyhodnocení odebraných vzorků písku bylo zaměřeno na mikrobiologickou, chemickou a parazitární kontaminaci pískovišť analyzovanou Zdravotním ústavem se sídlem v Ústí nad Labem. Byl hodnocen vliv polohy hrací plochy v rámci města (centrum vs. okrajové části), doby odběru a stáří pískoviště.
Bylo zjištěno, že pískoviště v Hradci Králové byla v letech 2014 a 2015 mikrobiálně znečištěna nad stanovené limity pouze v jednom případě. Parazitární ani chemická kontaminace nebyla prokázána v žádném z případů.
Dále lze konstatovat, že pískoviště jsou mikroorganismy kontaminována na konci sezóny o 18 % častěji než na začátku sezóny, a zároveň, že pískoviště v centru města jsou kontaminována o 14 % častěji než v okrajových částech. Nová pískoviště jsou kontaminována častěji termotolerantními koliformními bakteriemi než pískoviště stará. Z hlediska chemické kontaminace jsou pískoviště v centru města kontaminována více chemickými prvky, avšak statisticky je tento rozdíl neprůkazný. Zjištěné hodnoty písku na začátku a na konci sezóny byly zkresleny dosypáváním písku do pískovišť v průběhu hlavní sezóny.
Pískoviště v Hradci Králové tedy vykazují vysokou míru hygienické bezpečnosti, která je stanovená zákonem č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví.
|
|
|
Návrh kořenové čistírny v obci Lhota u Nahořan
Havlová, Eva ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Jaroslav, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá kořenovými čistírnami odpadních vod (KČOV).
Charakterizuje princip čištění odpadní vody, typy kořenových čistíren a mechanismy
v nich probíhající.
Část práce je věnována místům odběru vzorků odpadní vody ve Lhotě u Nahořan
ležící v okresu Náchod v Královéhradeckém kraji a postupu při jejich vyhodnocení.
Popisuje i místo a způsob měření průtoku odpadní vody. Nasbírané ukazatele
znečištění a hodnoty průtoku Lhoteckého potoka byly využity k hydrotechnickým
výpočtům potřebným k vlastnímu návrhu KČOV v lokalitě Lhota u Nahořan.
Práce navrhuje dvě varianty návrhu pro danou lokalitu o 73 trvale žijících
obyvatelích a průměrném průtoku odpadní vody dle měření 113,18 m3/d. Cílové
hodnoty amoniakálního dusíku a celkového fosforu na odtoku byly stanoveny
na 0,5 mg/l. První varianta řešení byla návrh horizontálních a druhá vertikálních
filtrů.
K hlavním výhodám řešení pomocí kořenových filtrů patří přírodě blízký způsob
čištění a nízké provozní náklady. I z těchto důvodů jsou tyto čistírny stále více
využívány pro domy, rekreační objekty i obce.
|
|
|
Studie návrhu kořenové čistírny v obci Kozičín
Řeháková, Petra ; Vymazal, Jan (vedoucí práce) ; Lenka, Lenka (oponent)
Uměle vytvořené mokřady mají veliký potenciál pro čištění odpadních vod. Jejich využití je možné pro oblasti, kde stále ještě schází splašková kanalizace či dochází ke špatnému nakládání s odpadními vodami různých druhů.
Kořenové čistírny mohou být adekvátní variantou ke konvenčním centralizovaným systémům. V souladu s požadavky na udržitelný rozvoj jde o řešení decentralizované.
V rešerši diplomová práce poskytuje přehled legislativy, která souvisí s návrhem, povolováním a realizací kořenových čistíren. Seznamuje s principy fungování, historií i současným stavem dotčené problematiky. Analyzuje možná technická řešení.
V praktické části na konkrétní lokalitě, která se nachází v katastrálním území Kozičín, je aplikován návrh kořenové čistírny. Ten vychází z konkrétních podmínek daného území. Návrhu předcházel terénní průzkum obce. Jsou stanoveny objemy odpadních vod a množství předpokládaných znečišťujících látek, k jejichž eliminaci má dojít. Následně je navržen prostor k umístění a základní parametry kořenových filtrů spolu s dalšími souvisejícími objekty tak, aby způsob řešení ekologického odstranění znečištění odpadních vod byl opravdu účinný. V závěru práce je proveden souhrn jednotlivých opatření, které je nutno dodržet, aby bylo možné docílit žádoucích výsledků.
|
|
|
Dopady antropogenního znečištění kadmiem na životní prostředí
Sedláková, Michaela ; Francová, Anna (vedoucí práce) ; Hudcová, Barbora (oponent)
Tato práce si klade za cíl popsat, jak se kadmium chová v našem životním prostředí a do jaké míry je jím naše prostředí znečištěno. K popisu této problematiky sloužila především odborná literatura, odborné články a výroční zprávy institucí zabývajících se znečištěním životního prostředí. Na základě zjištěných informací lze konstatovat, že znečištění kadmiem v Evropě za poslední roky klesá, ale stále existují kontaminované oblasti, na které je třeba se zaměřit a nalézt efektivní způsob odstranění znečištění. Další oblastí, na kterou by se měl výzkum zaměřit, je kontaminace půd čistírenskými kaly nebo hnojením fosforečnany, které jsou zdrojem nejenom kadmia, ale i dalších těžkých kovů.
|
|
|
Kvalita vody ve vodárenských nádržích a možné zdroje znečištění
Slabá, Nela ; Petrtýl, Miloslav (vedoucí práce) ; Kyriánová, Iveta Angela (oponent)
Bakalářská práce je rozdělena do 4 hlavních částí. V první části je seznámení s tématem práce a popis základnách pojmů, druhou část tvoří hydrologická síť České republiky. Je zde popis nejdůležitějších vodních nádrží na jednotlivých Povodích ČR, kterých je 5, a rozdělení na jednotlivé závody. U každé vybrané nádrže je hydrologický a technický popis a grafické znázornění vyhovujících profilů v období 2009-2014. U Povodí Vltavy je popsáno VD Švihov, VD Římov a VD Hracholusky. U Povodí Labe je VD Vrchlice a VD Josefův důl. Na Povodí Ohře je ve správě VD Horka, VD Přísečnice a VD Chřibská Kamenice. Povodí Odry spravuje VD Kružberk a Povodí Moravy VD Vír I., VD Karolinku a VD Opatovice. Dále je v této části legislativa vztahující se ke kvalitě pitné vody, popis ukazatelů, požadavky na kvalitu a spotřeba vody v ČR. Třetí část se zabývá problematikou znečištění, zdroje znečištění a je zde hlavně zmíněna eutrofizace. Ve čtvrté části je práce zaměřena na vliv klimatu na kvalitu pitné vody. Závěr zhodnocuje momentální stav kvality pitné vody v ČR, kdy lze závěrem říci, že kvalita se stále zvyšuje díky poklesu bodového znečištění a stále lepší technologií čištění vod.
|
|
|
Separátory, sedimentační nádrže včetně funkce retenční nádrže Jeneweinova
Turic, Jakub ; Půža, Pavel (oponent) ; Veselý, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou separátorů a sedimentačních nádrží, včetně funkce retenční nádrže Jeneweinova v Brně. Popisuje základní fyzikální a hydrodynamické vlastnosti vod a rozděluje její znečištění. Dále se zabývá popisem jednotlivých separačních a sedimentačních nádrží, jejich účel a využití. Zabývá se vznikem povodní a využití retenčních nádrží jako protipovodňové ochrany. Součástí práce je popis retenční nádrže Jeneweinova, její návrh, účel a funkce.
|
host ::
RSS.