|
|
Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii
Kimelová, Anna ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Kasáková, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce "Diskuze o zavedení Bill of Rights ve Velké Británii" pojednává o diskuzi, která od roku 2007 probíhá ve Velké Británii a jejíž hlavním tématem je zavedení původního britského Bill of Rights. Práce představuje nejdůležitější momenty diskuze a názory jejích nejvýznamnějších účastníků. Mezi ty patří vedle politiků také odborníci na ústavní právo a na lidská práva, nevládní organizace, think-tanky a nátlakové skupiny. Práce analyzuje jejich argumenty a názory a zkoumá, které jsou v diskuzi nejčastěji zmiňovány a mají největší vliv. Obecně se diskuze týká především otázek, jestli by měl být Bill of Rights zaveden, jaký by měl být jeho obsah a jak by měl být zakotven. Charakter a obsah diskuze o Bill of Rights je významně ovlivněn debatou o stávající ochraně lidských práv v zemi. Tu od roku 1998 představuje Human Rights Act, kterým byla do ústavního systému začleněna Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod. Kritika tohoto zákona byla na počátku diskuze o Bill of Rights a práce ukazuje, že patří i k nejdůležitějším argumentům pro zavedení nového Bill of Rights. Druhá skupina argumentů vyzdvihuje především skutečnost, že by Bill of Rights mohl zlepšit ochranu lidských práv a začlenit i práva, která nejsou součástí Human Rights Act. Účastníci diskuze, kteří přijetí Bill of...
|
|
|
Demokratická legitimace politiky: volební právo a logika voleb
Vorlíček, Jan ; Buben, Radek (vedoucí práce) ; Znoj, Milan (oponent)
Vlastním cílem předkládané práce je analýza legitimace politiky. K jeho uspokojivému naplnění bylo ale třeba vyjít z podrobnějšího zkoumání základního účelu společenských institucí. Práce je proto rozčleněna (kromě úvodu) do tří kapitol. První kapitola se věnuje právu jakožto základnímu systému uspořádání společenských vztahů. Objasňuje jeho základní společenskou úlohu (snížení transakčních nákladů společenského jednání) a jeho vliv na vývoj civilizace. Podrobně rozebírá fungování vlastnického práva coby fundamentu každého reálného právního systému, a to jak na rovině čistě právní, tak ekonomické (tj. jak dochází v systému vlastnického práva ke koordinaci společenských aktivit a k alokaci vzácných zdrojů, jak v něm vzniká elita, kdy dochází k poruchám efektivity tohoto procesu, atd.). Druhá kapitola se zabývá společenskými povinnostmi. Ukazuje, že plnění určitých povinností je nutnou podmínkou fungování práva. Tyto povinnosti označuje jako daně (na rozdíl od berní, které základ v povinnosti udržovat právní systém nemají, a jsou tedy svou podstatou jen výpalným). Zvláštní pozornost pak věnuje spravedlivému rozdělení těchto povinností (tzv. teorii daňové spravedlnosti) a rovněž vlivu zdanění na fungování a rozvoj společnosti. Poslední (třetí) kapitola se již věnuje vlastnímu institucionálnímu...
|
|
|
Pojetí ústavního referenda ve vybraných státech EU- východisko posouzení absence této úpravy v ČR
Radicsová, Alena ; Kuba, Jaroslav (vedoucí práce) ; Lechner, Tomáš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je referendum jako nástroj přímé demokracie. Česká republika je jedním z posledních států Evropské unie, jehož ústavní systém postrádá úpravu celostátního referenda. Cílem práce bylo zhodnotit koncepci a obsah vládního návrhu ústavního zákona o celostátním referendu předloženém jako sněmovní tisk číslo 559, a to v porovnání s její reglementací ve vybraných evropských zemích. Autorka si stanovuje několik základních kritérií, podle kterých zejména pomocí analýzy a komparace dochází k závěrům. Výsledky naznačují, že s návrhem, jako je tento, nemůžeme čekat žádný výrazný krok vpřed v rámci občanské participace ani kvalitativní demokratický posun.
|
|
|
Procesní aspekty občanského soudního řízení
Ledašilová, Kateřina ; Civínová, Denisa (vedoucí práce) ; Klára, Klára (oponent)
Ústředním tématem této diplomové práce je problematika procesních úkonů soudního řízení (zaměřená především na průtahové aspekty), v občanském soudním řádu jako součást právního řádu České republiky.
Teoretická část práce vymezuje procesní aspekty občanského soudního řízení. Především je důraz kladen na průtahy soudního řízení ze strany účastníka a následně možnosti obrany účastníka proti průtahům v řízení ze strany soudu. Práce obsahuje zákonné podklady právního řádu České republiky. Nezbytnou součástí teoretické části jsou práva na ochranu práv občanů, která jsou zakotvena v Listině základních práv a svobod a Úmluvě o ochraně lidských práv a základních svobod. V této části byly hlavními prameny občanský soudní řád, občanský zákoník, Listina základních práv a svobod a další právní předpisy, které s danou oblastí úzce souvisí.
Praktická část práce je zaměřená na problematiku frekvence soudního řízení v oblasti rozvodovosti a následně na výši soudního nápadu statisticky vedenou u vykonavatele soudního procesu, konkrétně u Okresního soudu v Kolíně (tj. soudu 1. stupně). Uvedené statistiky rozvodů se týkají let 2012, 2013, 2014 a 2015. Nechybí zde ani konkrétní případy ze soudní praxe.
|
|
|
Rozpor návrhu zákona o střetu zájmů (tisk č. 1056) s ústavním pořádkem: Studie č. 1.163
Syllová, Jindřiška
Studie se zabývá rozborem některých diskutovaných ustanovení návrhu zákona o střetu zájmů (sněmovní tisk č. 1056). Autorka studie dochází k závěru, že návrh zákona o střetu zájmů je psán bez zřetele na základní zásady ochrany základních práv, bez zřetele na základní zásady soudního nebo správního trestání, bez zřetele na dosavadní správní a soudní kodexy a možnosti jejich aplikace. Tento rys není způsoben špatným úmyslem předkladatele, ale tím, že jeden zákon má obsáhnout střet zájmů různých funkcionářů. Střet zájmů různých funkcionářů však musí být upraven rozdílným způsobem tak, aby zásah do jejich práv byl vždy minimální a zároveň úměrný odpovědnosti, kterou funkcionář má (a tím i veřejnému zájmu, o který jde). Zatímco střet zájmů u členů Parlamentu je možno řešit zvláštním autonomním orgánem Parlamentu, je střet zájmů vedoucích úřadů třeba řešit zákonem o státní službě, střet zájmů soudců prostřednictvím trestního práva a střet zájmů běžných zastupitelů krajů a obcí pravidly pro kraje a obce, které by střet zájmů znemožnily zevnitř. Navržený zákon je souhrnný, a proto obsahuje řadu bodů, které jsou v rozporu s různými ustanoveními ústavního pořádku. Autorka provokativně konstatuje, že Rady pro posuzování střetu zájmů mají rysy lidových soudů, nejsou nezávislé a zcela odporují zavedenému systému státních orgánů. Studie je pro srovnání doplněna o rozhodnutí Ústavního soudu Slovenské republiky a zákon č. 335/2005 Z. z. o prokazování původu majetku.
Plný text:  PDF
|
|
|
Vznik a fungování ústavního zákona o střetu zájmů na Slovensku: Studie č. 1.168
Syllová, Jindřiška ; Hrušík, Michal
Práce je zaměřena na proces přijímání zákona o střetu zájmů na Slovensku. Smyslem této legislativní normy je zamezit veřejným činitelům ve zneužívání svého postavení, jež může spočívat v kumulování neslučitelných funkcií, nebo v nezákonném obohacování plynoucím ze své veřejné funkce. V práci jsou postupně analyzovány jednotlivé časové úseky, během kterých byly různé podoby předmětného zákona několikrát zamítnuty a posléze přijaty. Kromě samotného legislativního procesu tvorby zákona jsou rozebrány také postoje jednotlivých politických stran a jejich představitelů, dále několik novelizací, jejichž cílem bylo zefektivnit působení zákona v praxi, a nakonec samotný reálný dopad zákona – nakolik jsou dotčené osoby ochotny jeho nařízení respektovat a zda příslušné kontrolní orgány mají dostatek ochoty k řešení sporných případů.
Plný text: PDF
|
|
|
Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky
SUFČÁK, David
Bakalářská práce na téma Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky podrobně rozebírá institut amnestie, tedy hromadné milosti. Jedná se o čistě teoretickou práci. Práce je rozdělena na dvě části. První část zkoumá amnestii z obecného hlediska. Mezi okruhy patří např. základní charakteristika, historie, rozdíl mezi amnestií a individuální milostí, jednotlivé formy aplikace, mediální pohled, právní úprava u nás a dále komparace s právní úpravou v cizích zemích. Druhá část se konkrétně zaobírá rozporuplnou amnestií Václava Klause z roku 2013. Jedná se o praktickou ukázku užití amnestie prezidentem České republiky v našem právním prostředí. Amnestie 2013 je v této části zachycena z několika úhlů pohledu. Širokou veřejností kritizovaný rozsah amnestie je podroben analýze včetně jeho jednotlivých článků a palčivých otázek. S rozsahem se rovněž pojí aplikační problematika, která je detailně rozebrána s ohledem na jednotlivé aplikované formy amnestie. Práce se rovněž zmiňuje o dopadech na Vězeňskou službu ČR, Úřady práce ČR či Probační a mediační službu ČR. Dále je zde nastíněna reakce několika složek společnosti (odsouzení, poškození, odborná veřejnost a laická veřejnost). S otázkou amnestovaných se v dalším bodě práce úzce pojí i jejich resocializace. Následně je pak řešena kontrasignace premiéra Petra Nečase, s jehož rolí vyvstalo několik otázek o úloze kontrasignace v naší právní úpravě. Závěr práce řeší možné budoucí změny institutu amnestie z ústavního hlediska vzhledem k problémům, které se objevily s poslední vyhlášenou amnestií na našem území.
|
|
|
Na cestě k personální unii? Aktuální vývoj decentralizace v Belgii
Hudcová, Nikola ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Bobková, Eva (oponent)
Tato práce se zabývá procesem decentralizace v Belgickém království. V zemi žijí dvě dominantní národnosti -- Vlámové a Valoni. Jejich spory ovlivnily ústavní vývoj Belgie a vyvrcholily přetvořením unitárního státu na federaci. I přes vznik federace a ústavní změny, jsou vztahy mezi Vlámy a Valony napjaté a nevyřešeny, stále je vyvíjen tlak na další decentralizaci. Po volbách, do Parlamentu Belgie v roce 2010, nastala v Belgii politická krize. Vítězné strany nebyly schopny utvořit vládní koalici po celých 541 dní. V důsledku této krize byly přijaty ústavní změny, které vedly k další decentralizaci. Cílem mé práce je zjistit, jestli země směřuje k tomu, aby se stala personální unií.
|
|
|
Ústavní konformita nařízení vlády č. 163/1991 Sb., kterým se zřizuje Národní park Šumava: Studie č. 1.199
Syllová, Jindřiška
Parlament České republiky má podstatným způsobem ztíženu možnost změnit hranice Národního parku Šumava. Nemůže přijmout věcnou novelu nařízení vlády, kterým byl park zřízen. Z toho vyplývá, že po celá desetiletí je řádný zákonodárce v podstatě vyloučen z možnosti zmenšit nebo zvětšit území národního parku prostřednictvím vlastní zákonodárné iniciativy. Aby mohli být poslanci úspěšní, museli by navrhnout a přijmout celý nový zákon o Národním parku Šumava. Jiným méně razantním způsobem není možno do hranic parku zasáhnout. Je jistě náročné pro jednotlivé poslance vypracovat celý nový zákon, čímž je omezeno právo zákonodárné iniciativy poslanců a poslaneckých skupin. Rovněž další subjekty, které mají právo zákonodárné iniciativy, jsou tímto omezením zasaženi (včetně zastupitelstev krajů). Takto je petrifikován dosavadní právní stav, který sice z procesuálního hlediska není možno považovat (ve světle judikatury Ústavního soudu) za protiústavní, nicméně jeho dlouhodobé pokračování už je z hlediska práv jednotlivých subjektů zákonodárné iniciativy i z hlediska práv zákonodárce problematické. Rovněž některé další důvody, zejména aspekty týkající se právního státu, vedou k závěru, že se nařízení vlády, kterým byl zřízen Národní park Šumava, ocitá na samých hranicích konformity s Ústavou České republiky.
Plný text: PDF
|
|
| |
host ::
RSS.