|
|
Informovanost seniorů o poskytování sociálních služeb na vesnici a ve městě
TRNKOVÁ, Michaela
V této bakalářské práci jsem se snažila zjistit informovanost u seniorské populace o sociálních službách a dále zjistit rozdílnost v informacích u seniorů na vesnici a ve městě. Vzhledem ke stárnoucí populaci je i zvýšená potřeba sociálních služeb pro seniory. V teoretické části práce bylo snahou popsat specifické projevy stárnutí, jak z hlediska fyziologických změn, tak na úrovni psychiky a zdůraznit tak celkový involuční proces probíhající ve stáří. Dále byla přiblížena situace starého člověka ve společnosti, oblast sociálních služeb, zejména služby určené pro seniory. V poslední fázi teoretické části bylo popsáno město Klatovy a mikroregion Plánicko, kde výzkum probíhal. Byla zmíněna četnost organizací poskytujících sociální služby a celkový počet seniorské populace ve dvou uvedených lokalitách. V kvantitativním výzkumu byl metodou dotazníků osloven základní vzorek respondentů potřebných pro zajištění validity. Celková návratnost činila 51%. Ze získaných dotazníků se potvrdila vyšší informovanost a dostupnost sociálních služeb ve městě oproti seniorům na vesnici. Dále z výzkumu vyplynulo, že senioři si informace o sociálních službách nejčastěji předávají neformální cestou prostřednictvím svých známých. Vyšší množství respondentů se vyslovilo, že by rádo získávalo informace od svého ošetřujícího lékaře. Jistě by bylo vhodné poskytnout výsledky této práce poskytovatelům sociálních služeb v lokalitě, kde výzkum probíhal. Informace by pro ně byly jistě přínosné, vzhledem k možnostem zkvalitňování sociálních služeb.
|
|
|
Stáří jako fenomén znevýhodnění a potlačení lidských práv a potřeb u žen
HOLÁ, Michaela
V teoretické části diplomové práce byla využita metoda sekundární analýzy dat, analyzovány byly zdroje literární i elektronické tak, aby byl výsledkem ucelený pohled na stáří s mnoha jeho charakteristickými změnami a na život seniorů v jejich prostředí (ať již rodinném či ústavním). Dále byla pozornost zaměřena na lidská práva a potřeby a na jejich možné potlačení v seniorské populaci. Jako stěžejní témata zde bylo zvoleno špatné zacházení se seniory a ageismus. Pro praktickou část práce bylo zvoleno získání informací pomocí kvalitativního postupu. Využita byla metoda dotazování, technika polořízených rozhovorů. Ty byly provedeny se ženami ve věku 70-80 let, které byly v průběhu maximálně deseti dnů před dotazováním propuštěny z oddělení následné péče Nemocnice České Budějovice. Dotazování mělo podobu rozhovoru pomocí návodu. Po analýze získaných dat bylo možné stanovit pět konkrétnějších hypotéz.
|
|
|
Ageismus
MOTTLOVÁ, Petra
Teoretická část bakalářské práce je koncentrována na: rozdělení lidského věku, věkovou ideologii, věkové normy, zdroje ageismu a manifestaci ageismu. Závěr teoretické části je věnován mezigeneračním předsudkům. V praktické části bakalářské práce se věnuji samotnému výzkumu. Cílem výzkumu bylo objevení existence předsudků mladší generace vůči starší generaci a jejich případná manifestace. Metodu, kterou jsem zvolila pro sběr dat, byl dotazník (sémantický diferenciál). Dotazováním jsem zjišťovala jak vlastní ageistické postoje a stereotypy týkající se seniorů a stáří, tak i vlastní zkušenosti tazatelů s projevem chování vůči jeho osobě, které je zprostředkované seniorem. Celkově bylo zpracováno 225 dotazníků. Výzkumný vzorek byl tvořen populací ve věku 15 - 74 let z okresu Pelhřimov. Výběr respondentů byl náhodný. Výsledky jsou zobrazeny v tabulkách prostřednictvím středních hodnot pro jednotlivé věkové kategorie. Výstupem praktické části jsou výsledky potvrzující hypotézu klesajícího počtu předsudků vůči seniorům se zvyšujícím se věkem. Existenci věkové diskriminace výzkum nevyvrací. Ovšem významné potvrzení ageismu v mezigeneračních postojích se nepodařilo prokázat. Závěrem je nutno konstatovat, že ageismus je v populaci zastoupen zejména u lidí ve věku do 30 let, ale obecné postoje ke stáří a seniorům jsou spíše pozitivní. Skrytě, za to však významně, se může ageismus projevovat v oblasti pracovního trhu.
|
|
|
Ageismus - diskriminace na základě věku
STAŇKOVÁ, Dana
Tato práce se zabývá ageismem neboli diskriminací na základě věku, tedy tématem, které se stalo velmi aktuálním z důvodu prodlužující se délky života. Stáří je neoddělitelnou součástí našeho života, tato životní etapa je stejně důležitá jako například dětství či dospívání, a je proto nutné toto období vnímat a nepřehlížet potřeby. Teoretická část práce se zabývá hledisky související s věkem, tedy demografií, kategoriemi stáří a stárnutím, ovlivňujícími faktory stáří, samotným ageismem, jeho zdroji a možnými řešeními. A na závěr rodinou, její solidaritou a konflikty v mezigeneračních vztazích.V praktické části se snažím zjistit názor dnešních seniorů na stáří a stereotypy s ním spojené a na ageismus. Zvolenou metodou byla forma polostrukturovaných rozhovorů s 5 seniory žijícími buď doma nebo v domově důchodců, jejich věk se pohyboval od 66- 84 let. Výsledkem je analýza jejich odpovědí na otázky okolo stáří a porovnání s poznatky z teoretické části.
|
|
|
NEZAMĚSTNANOST OSOB STARŠÍCH 50 LET-BARIÉRY BRÁNÍCÍ JEJICH PRACOVNÍMU UPLATNĚNÍ
FURIŠOVÁ, Hana
Uplatnění člověka na trhu práce je podmíněno řadou charakteristik (věk, zdravotní stav, vzdělání, pohlaví, příslušnost k etnické skupině), které vyčleňují skupiny lidí s větším rizikem ztráty zaměstnání a předurčují je k nezaměstnanosti. Každá z těchto skupin má své specifické problémy {\clqq}Bariéry``, které brání jejich opětovnému zařazení do zaměstnání. Jednou z těchto skupin jsou osoby starší padesáti let. Jestliže jedinci činí problém získat zaměstnání na počátku nebo ve středním období své pracovní kariéry, v pozdním období pracovní kariéry jsou jeho možnosti ještě menší. Řada lidí zde musí navíc čelit krizi základních sociálních jistot. Mnohdy se člověk ve velmi krátké době ocitá natrvalo oddělen od výsledků svého mnohaletého úsilí, od svého postavení, od svých kolegů a příjmů. Cílem práce bylo vymezit bariéry, které brání nezaměstnaným starším padesáti let jejich uplatnění na trhu práce, a upozornit tak na problematiku nezaměstnanosti této věkové kategorie. Výzkum probíhal na Úřadě práce v Českých Budějovicích a na Úřadě práce ve Strakonicích. Při výzkumu byly využity metody kvantitativního výzkumu Dotazník a Obsahová analýza dokumentů. Byly stanoveny tyto hypotézy: 1. Největší bariérou bránící uplatnění osob starších padesáti let na trhu práce je nedostatek kvalifikace. 2.V souvislosti se zlepšující se situací na trhu práce se snižuje počet nezaměstnaných v této věkové kategorii v evidenci úřadu práce. Hypotézy byly potvrzeny. Z výsledků výzkumu bylo zjištěno, že největší bariéru pro tyto nezaměstnané představuje jejich kvalifikace, která nedostačuje a neodpovídá současným požadavkům trhu práce. Dále bylo zjištěno, že počet osob kategorie 50+ klesá nebo stoupá s poklesy celkové míry nezaměstnanosti. Změny kategorie 50+ nejsou však tak výrazné, proto podíl uchazečů kategorie 50+ vzhledem k celkovému počtu uchazečů o zaměstnání stále narůstá, a kategorie 50+ je tak velmi oprávněně zařazena mezi rizikové skupiny nezaměstnaných. Pro zlepšení uplatnění pracovníku kategorie 50+ je nutné jít cestou zlepšování odborné kvalifikace těchto lidí, vypořádání se s věkovou diskriminací a úpravy pracovních podmínek, které umožní těmto lidem i přes jejich různá zdravotní omezení setrvat na trhu práce. Starší pracovníci budou muset změnit své postoje k setrvání v práci, k získávání nových dovedností a k větší flexibilitě na současném trhu práce. Problematika nezaměstnanosti osob starších padesáti let je a bude aktuální, neboť se dá očekávat, že s trendem stárnutí obyvatelstva a se stále více dynamickým charakterem hospodářství, založeném na moderních technologiích, bude pro osoby kategorie 50+ stále obtížnější získat zaměstnání.
|
|
|
Zkušenost české populace s věkovou diskriminací
VALENTOVÁ, Jindra
Shrnutí. V současné době je ageismus počínajícím problémem, který je zapotřebí začít řešit. Původem anglický termín nemá český ekvivalent a označuje diskriminaci či diferenciaci na základě věku, a z toho vyplývající předsudky vůči starým lidem. Jedná se o výroky a postoje bez pravdivého a opodstatněného základu. Některé projevy diskriminace jsou zřejmé, některé v podtextu nevyslovené. Ageismus se nejčastěji projevuje ve sféře zaměstnávání, kde jsou lidé při přijetí do zaměstnání odmítáni z důvodu údajné snížené výkonnosti a časté nemocnosti, která souvisí podle předsudků právě s jejich vyšším věkem. Praktická část bakalářské práce se zaměřuje na srovnání osob starších 50 let, a osob, kteří této pomyslné hranice ještě nedosáhli. Sběrem primárních dat byla mimo jiné testována hypotéza: lidé starší 50 let obtížněji nachází zaměstnání než lidé mladších věkových skupin. Respondenty tvořili uchazeči o zaměstnání na Úřadu práce v Táboře. Na základě dotazníkového šetření a sekundární analýzy dat bylo prokázáno, že uchazeči na Úřadu práce v Táboře starší 50 let se častěji setkali s diskriminací na základě jejich věku při přijímacím pohovoru a též mají častější zkušenost s propuštěním z důvodu věku, což potvrzuje stanovenou hypotézu. Zajímavostí je, že se stoupajícím věkem si lidé častěji myslí, že po 50. roce se snižuje jejich pracovní výkonnost. Dále z výzkumu obecně vyplývá, že lidé starší 50 let jsou hůře zaměstnatelnou skupinou než lidé mladších věkových skupin. Možným řešením této situace by bylo nastavení přísnějších postihů za tento druh diskriminace. Zatím je v České republice ošetřena tato oblast přímo jen v zákoně o zaměstnanosti, který tento druh diskriminace zakazuje. Možný přínosem by mohl být připravovaný antidiskriminační zákon. Podstatné je rovněž podporování snahy o změnu společenského povědomí o vlastnostech a schopnostech starší generace. Média by měla více ukazovat starší osoby v pozitivním světle, kde pomalu ubývající síly jsou kompenzovány velkými životními zkušenostmi, proto tato kombinace nemusí mít vliv na jejich celkovou schopnost a výkonnost.
|
|
|
Stáří a ageismus
RAČICKÁ, Aneta
Bakalářská práce je teoretická a zabývá se stářím, stárnutím, vztahem k seniorům v různých společnostech a pro současnost typickým ageismem. V první části je charakterizováno stáří a stárnutí. Je zde definováno stáří a jeho různé klasifikace. Dále popisuje, jaké změny stárnutí provází a čím je stárnutí způsobeno. Další část se zabývá vnímáním seniorů v historii a v různých kulturách. Poslední část je věnována ageismu. Seznamuje s několika definicemi ageismu různých autorů. Popisuje předsudky a mýty o stáří, které jsou s ageismem spojené. Jako důsledek ageismu je zde zmíněna diskriminace seniorů. Jako projev diskriminace jsou zde vybrány 3 oblasti {--} média, trh práce a zdravotnictví. Na závěr je uvedeno několik možností, jak proti ageismu bojovat a jaké pozitivní kroky byly již v tomto ohledu zahájeny.
|
|
|
Stárnutie pracovnej sily a veková diskriminácia na trhu práce
Porubská, Lenka ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Diskriminace, stejně jako stárnutí obyvatelstva, jsou v dnešní době velmi diskutované otázky. Ať už z populačního, demografického nebo ekonomického hlediska. Záměrem mé analýzy je zjistit, jestli tyto dva pojmy mají společného jmenovatele v ekonomické rovině, přesněji na poli pracovního trhu. Uvidíme, že Česká republika se neodchyluje od ostatních členských států Evropské unie, které řeší otázky diskriminace, případně přímo věkové diskriminace, stejně jako otázky stárnutí obyvatelstva a posouvání hranice produktivního věku. V této práci poukážu na modelové situace, ve kterých může a nemusí věková diskriminace nastat, a zdůvodním je na základě platné legislativy. Také poukážu na to, jak se stárnutí obyvatelstva dotýká pracovního trhu a jaké důsledky přináší i v souvislosti právě s diskriminací z důvodu věku. Získaná statistická data a výsledky budu porovnávat s mým vlastním průzkumem a vyvodím z toho závěry pro situaci v České republice. Zaměřím se na obyvatele ve vyšším věku a pomocí anonymního anketového dotazníku, předloženého určitému vzorku respondentů, popíšu vnímání tohoto problému přímo z pohledu jak pracujících, tak i nezaměstnaných seniorů.
|
|
|
Diskriminace na trhu práce z věkových důvodů
Váňová, Veronika ; Macáková, Libuše (vedoucí práce) ; Nečadová, Marta (oponent)
Jak již z názvu vyplývá, bakalářská práce se zabývá diskriminací na trhu práce z věkových důvodů. Teoretická část se opírá o ekonomické teorie diskriminace a typy diskriminace na trhu práce. Dokazování ageismu je mnohem složitější než například u diskriminace kvůli pohlaví, ačkoliv se zvyšuje počet lidí, co se s ním setkali. Cílem praktické části proto bylo pomocí nepřímé evidence zjistit postoje firem k různým skupinám obyvatelstva a následně pomocí vlastního realizovaného průzkumu zhodnotit zkušenosti lidí s diskriminací na českém trhu práce. Česká populace stárne a ochrana vyšších věkových skupin na trhu práce je nedostatečná. Při tom je do budoucna nutná změna v přístupu k zaměstnávání starších věkových skupin, aby byl zajištěn dostatek kvalifikované pracovní síly.
|
|
|
Analýza nezaměstnanosti obyvatel vyššího produktivního věku v České republice
Petrusová, Alena ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Kotýnková, Magdalena (oponent)
Práce se zabývá nezaměstnaností obyvatel vyššího produktivního věku v České republice a snaží se zjistit příčiny zvyšující se nezaměstnanosti starších osob oproti mladším ročníkům. K tomuto účelu popisuje ve své teoretické části mechanismy fungování trhu práce a problematiku nezaměstnanosti. Práce dále analyzuje vývoj zaměstnanosti a nezaměstnanosti starších osob v předcházejících letech a zjišťuje, že s tím, jak se omezují úniky do neaktivity, sice roste zaměstnanost starších, ale zvyšuje se také jejich nezaměstnanost. Práce odhaluje, že starší osoby jsou na trhu práce diskriminovány, a popisuje podněty, které firmy vedou k nezájmu o starší pracovníky. Dále je predikován budoucí vývoj nezaměstnanosti starších osob předpovídající zvýšení možností pro jejich uplatnění na trhu práce. Na závěr jsou představeny vládní opatření k podpoře zaměstnávání starších osob v České republice a jsou ukázány eventuální směry řešení nezaměstnanosti starších.
|
host ::
RSS.