|
|
Studium průběhu degradace xenobiotik a biologicky aktivních látek s využitím oxidu titaničitého
Píšťková, Veronika ; Lisá,, Hana (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Heterogenní fotokatalýza s využitím oxidu titaničitého se jeví jako slibná metoda pro odstraňování cizorodých látek z životního prostředí. Cílem této diplomové práce je prostudovat průběh degradace vybraných xenobiotik a biologicky aktivních látek pomocí této metody. Teoretická část diplomové práce je věnována principu heterogenní fotokatalýzy s použitím polovodiče TiO2 a v této části byly uvedeny příklady jejího možného využití. Ze skupiny léčiv a pesticidů byly vybrány látky, které by mohly být vhodné pro studium degradace. U vybraných látek byly popsány jejich vlastnosti, dopad na životní prostředí a dále byla vypracována rešerše ohledně možnosti jejich analytického stanovení. V experimentální části byly realizovány pokusy s fotokatalyzátorem ve formě prášku i natištěným ve vrstvách na nosné médium. Identifikace a kvantifikace analytů byla provedena pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie s hmotnostní detekcí.
|
|
|
Fotokatalytická aktivita hydrotermálního oxidu titaničitého
Lepičová, Martina ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Hydrotermální syntéza je jednou z nejvíce používaných metod k přípravě nanočástic oxidu titaničitého. Proces probíhá za zvýšených teplot a tlaku, což usnadňuje přeměnu amorfního oxidu titaničitého na krystalický. Změna reakčních podmínek tohoto procesu (koncentrace reaktantu, teplota, čas, pH atd.) vede ke změně morfologie, mikrostruktury a krystalinity získaných nanočástic. V této práci je stručně popsán způsob přípravy oxidu titaničitého, který byl připraven z oxochloridu titaničitého jako prekurzoru a hydroxidu draselného, jako srážecího činidla. Takto připravený oxid titaničitý byl imobilizován na skleněný substrát materiálovým tiskem. Jedná se o moderní, velmi přesnou a bezkontaktní metodu na přípravu tenkých vrstev. Byla zkoumána fotokatalytická aktivita tištěných tenkých vrstev oxidu titaničitého, a to fotokatalytickou degradací 2,6-dichlorindofenolu při různých intenzitách ozáření. Bylo zjištěno že, vzorek připravený hydrotermálním procesem při 160 °C má fotokatalytickou aktivitu porovnatelnou s celosvětově uznávaným standardem Degussa P25.
|
|
|
Sol-gel process using reverse micelles
Lukešová, Magdalena ; Čeppan, Michal (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
This study describes preparation of transparent thin films of titanium dioxide by sol-gel process with reverse micelles, which represent a unique system for production of uniform particles. A non-ionic surfactant was used as a templating agent. Material printing as a specialized inkjet printing technique was used to prepare titania thin films of 1–4 layers. After calcination the prepared films of titanium dioxide were characterised by band gap energy. The structure of the films was described by optical microscopy and SEM. Photocatalytic activity was verified by oxidation reaction of 2,6-dichloroinfophenol and by degradation of stearic acid directly printed on the active layers. Photo-induced hydrophilicity was characterised by contact angle measurement of water wettability. Photocatalytic efficiency of prepared films increased with increasing number of titania layers.
|
|
|
Fotokatalytická aktivita vícevrstvých tištěných struktur TiO2
Potočková, Lucie ; Pekárková, Jana (oponent) ; Dzik, Petr (vedoucí práce)
Práce se zabývá přípravou vrstev oxidu titaničitého sol-gel procesem. Vrstvy byly nanášeny metodou materiálového tisku na sodnovápenaté sklo. Tloušťka vrstvy byla řízena opakovaným nanášením. Takto byly připraveny vícevrstvé povlaky TiO2. Povrch vrstev byl zkoumán optickou mikroskopií a skenovací elektronovou mikroskopií. Fotokalalytická aktivita připravených vzorků byla studována na modelové sloučenině 2,6-dichlorindofenolu. Byl sledován vliv počtu vrstev TiO2 a intenzity UV záření na velikost rychlostní konstanty degradace 2,6-dichlorindofenolu. Dále byly studovány foto-indukované hydrofilní vlastnosti těchto vrstev.
|
|
|
Fotokatalytická aktivita tištěných vrstev oxidu titaničitého
Novotná, Michaela ; Jančovičová, Viera (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na přípravu samočisticích fotokatalyticky aktivních tenkých vrstev oxidu titaničitého. Transparentní porézní tenké vrstvy oxidu titaničitého byly připraveny z prekurzoru titan tetraisopropoxidu (TTIP) s přídavkem polyethylenglykolu (PEG). Také byly připraveny transparentní tenké vrstvy koloidního oxidu titaničitého. Tenké titaničité vrstvy byly imobilizovány sol-gel procesem na sodnovápenatá skla, předem upravená pro zamezení difúze sodných iontů do vrstvy. Tenké vrstvy byly nanášeny novou metodu mikropiezo depozice. Sol i tenké titaničité vrstvy byly charakterizovány fyzikálně-chemickými metodami. Byla určena viskozita, hustota a povrchové napětí solu, dále tloušťka a hydrofilita titaničitých vrstev. Fotokatalytická aktivita tištěných titaničitých vrstev byla studována pomocí fotokatalytické degradace roztoku 2,6-dichlorindofenolu. Byl porovnáván vliv přídavku PEG do solu a vliv množství solu naneseného na povrch skla. Bylo zjištěno, že přídavek PEG do solu významně zlepšuje fotokatalytické vlastnosti připravených titaničitých vrstev.
|
|
|
Vliv stříbra na zvýšení účinnosti fotokatalytické inaktivace kvasinek
Vrchovecká, Petra ; Pekárková, Jana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
V této diplomové práci byl popsán a prokázán fotokatalytický účinek oxidu titaničitého s přídavkem stříbra na inaktivaci kvasinky Candida vini. Oxid titaničitý byl připraven sol-gel procesem a nanesen mikro-piezo depozicí na sodnovápenaté skla. Na vrstvu oxidu titaničitého bylo přidáno stříbro v různých koncentracích, které zvýšilo účinek TiO2. Inaktivace kvasinek byla pozorována působením UV záření o intenzitě 170 a 100 W/m2.
|
|
|
Fotokatalytická inaktivace kvasinek v průtočném reaktoru
Lipenská, Michaela ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Veselá, Mária (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá fotokatalytickým účinkem oxidu titaničitého a UV záření. V teoretické části je nastíněn mechanismus působení oxidu titaničitého a jeho aplikace v různých odvětvích. Na kvasince Hansenula anomala byl sledován mikrobicidní účinek oxidu titaničitého ve spojení s UV zářením v průtočném reaktoru. Po zjištění vhodného průtoku byly voleny různé počáteční koncentrace buněk. Pro zvýšení účinku bylo do systému vneseno stříbro, které, jak bylo v mnoha pracech uvedeno, snižuje čas potřebný pro usmrcení mikroorganismů. Po vykonání plánovaných úkolů byla získaná data vyhodnocena.
|
|
|
Optický sensor pro UV záření
Třešňáková, Andrea ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá monitorováním fotokatalytické aktivity v návaznosti na přípravu optických senzorů pro UV záření. Redoxní barvivo Acid Red 1 a oxid titaničitý spolu s kalibračními činidly byly vnesené do polymerní matrice, která byla materiálovým tiskem roll-to-roll tiskárnou nanesena na PET fólii, čímž byl sestaven optický dozimetr pro UV záření. V závěru práce byla ověřena platnost recipročního zákona.
|
|
|
Peroxotitaničité gely vhodné pro piezoelektrický tisk
Fuksa, Andrej ; Pekárková, Jana (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá tvorbou tenkých vrstev peroxotitaničitého gelu. Připravené roztoky peroxotitanátu s ethylen glykolem a isopropanolem byly tištěny pomocí materiálové tiskárny na skleněný substrát a vysušeny při 95 °C. Získané tenké vrstvy gelu nevykazují žádnou fotokatalytickou aktivitu, a proto byly kalcinovány při teplotě 450 °C po dobu 2,5 h. Struktura vrstev byla charakterizována pomocí optické a SEM mikroskopie. Prozkoumání fotokatalytické aktivity připravených vrstev bylo provedeno pomocí hydroxylace kumarinu.
|
|
|
Monitoring fotokatalytické aktivity redoxními barvivy
Uhrová, Ivana ; Drbohlavová, Jana (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářské práce se zabývá posuzováním fotokatalytické aktivity oxidu titaničitého. Nejjednodušší a zároveň nejrychlejší metodou je odbarvování indikátorového inkoustu založeném na redoxním barvivu. Je zde charakterizováno několik takovýchto barviv a je zde také popsáno, jaký vliv má složení inkoustu na celkovou rychlost odbarvování. Experimentální část podrobně studuje odbarvování indikátorového inkoustu založeném na redoxním barvivu 2,6 dichlorindofenolu v závislosti na počtu vrstev inkoustu na fotokatalyticky aktivním povrchu a na obsahu glycerolu.
|
host ::
RSS.