|
| |
|
|
Art therapy in the context of special pedagogic education
Šicková, Jaroslava ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Slavík, Jan (oponent) ; Vítková, Marie (oponent)
Obsahom dizertačnej práce je - hľadanie presahov arteterapie a špeciálnej pedagogiky v systéme novej paradigmy charakterizovanej výrazom inklúzia. V práci sú dokumentované hlavné teoretické východiská arteterapie, najmä spirituálně - ekologické východisko, ktoré svojim holistickým a integujúcim princípom korešponduje s najnovšími trendami špeciálnej pedagogiky, doplnené výstupmi kvlatitatívne orientovaného výskumu vo forme kazuistických štúdii a interpretácii výtvarnej reflexie rôzne handicapovaných jedincov. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi poskytovatelů sociálních služeb
SALABOVÁ, Jana
Teoretická část se dělí na 4 kapitoly. První kapitola je věnována pomáhajícím profesím, kde tyto profese nejprve definuji a dále vkládám i vymezení studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství, se kterým v práci dále pracuji. Také se v této kapitole dotýkám připravenosti budoucích absolventů k vykonávání práce sociálního pracovníka, pracovníka v sociálních službách. Druhá kapitola nese název speciální pedagogika, kde tento vědní obor vymezuji předmět, cíle a její členění. Třetí kapitola se zaměřuje na sociální služby, a to konkrétně na definování tohoto pojmu, druhy a formy sociálních služeb, zařízení spadající do oblasti sociálních služeb a kdo je jejich poskytovatelem. Čtvrtá a poslední kapitola teoretické části se věnuje roli absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v sociálních službách, kde je popisován sociální pracovník definice, kvalifikační a další předpoklady a kompetence, také je zde podkapitola, kde je zmínka o pedagogickém pracovníkovi a to konkrétně o vychovateli, kde se nalézají osobnostní a jiné předpoklady pro výkon této práce a náplň práce, kterou vykonává vychovatel v zařízení sociálních služeb. Poslední stránky čtvrté kapitoly jsou věnované pracovníkovi v sociálních službách jeho činnostem a zároveň i osobnímu asistentovi, kde se zaměřuji na definici této pozice a samotné osobní asistence a přidávám i osobnostní předpoklady k této pozici. Cílem praktické části práce je zmapování působení absolventa studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství v praxi sociálních služeb - konkrétně, jaká je jeho náplň práce, zda má kompetence k vykonávání této pozice, jestli je s prací spokojen a jaká byla jeho motivace pracovat právě v této oblasti. Praktická část obsahuje kvalitativní výzkum. K naplnění výše uvedených cílů byla zvolena technika sběru dat pomocí strukturovaného rozhovoru s respondenty, kterými mi byli absolventi studijního oboru Speciální pedagogika - vychovatelství pracující v oblasti sociálních služeb. Lze říci, podle výsledků této práce, že absolventi se v oblasti sociálních služeb většinou uplatní na nižších pracovních pozicích a to jako pracovníci v sociálních službách, a to i přesto, že mají kvalifikaci i na vykonávání sociálního pracovníka. Věkové rozmezí klientů, se kterými respondenti pracují, se pohybuje od dětského věku a končí věkem seniorským. Motivace, která vedla dotazované k rozhodnutí zvolit právě oblast sociálních služeb je různá, někteří uváděli, že jim k tomu pomohla praxe při škole a to jak samotná práce, tak i zaujetí právě onou cílovou skupinou, již předešlá zkušenost s prací s lidmi s postižením či právě nabytí nových zkušeností. Také angažovanost rodinného příslušníka a jejich předešlé vzdělání bylo určitou motivací. Spokojenost s prací je podle zjištěných dat patrná a to přispívá i ke kvalitně a zodpovědně odváděné práci. Osobním přínosem je podle zjištěných výsledků především jejich potřebnost v činnostech, které v práci provádějí, nové zkušenosti, které získávají a také vidina pokroků jejich klientů. Výhodou zaměstnání, které provádějí je pro ně nejčastěji nestereotypnost, zmiňují cílovou skupinu, se kterou pracují, pokroky klientů a že je pro ně práce naplňující, i proto, že jsou v příjemném kolektivu lidí. Kamenem úrazu, tudíž nevýhodou je pro ně především finanční ohodnocení, které není moc uspokojující a pracovní doba. Vystudovaný studijní obor Speciální pedagogika - vychovatelství, je pro dotazované absolventy přínosem, hlavně co se týče praxe při škole, kterou měli možnost vykonávat a navštěvovat různá zařízení.
|
|
|
Názory učitelek mateřských škol na integraci postižených dětí do tříd běžného typu na základě jejich zkušeností
BENEŠOVÁ, Jana
Tématem bakalářské práce jsou názory učitelek mateřských škol na integraci postižených jedinců do tříd běžného typu na základě jejich zkušeností. Dále je zaměřena na připravenost učitelek na integrování těchto dětí, a na to, zdali hraje roli při jejich rozhodování o integraci také typ postižení. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jestli učitelky, které již mají zkušenosti s integrací, budou mít na tuto problematiku jiný názor, než učitelky, které ještě zkušenosti s integrováním postižených dětí do tříd běžného typu nemají. V teoretické části je tak vysvětlen pojem integrace, popsána tvorba individuálního vzdělávacího programu a zpracovány jednotlivé disciplíny speciální pedagogiky. Co se týče praktické části, výzkumné šetření bylo realizováno jak pomocí metody kvalitativní pomocí rozhovorů, tak i kvantitativní - dotazníky. Kvalitativní metoda byla použita jako předvýzkum, a podle odpovědí respondentek byl pak vypracován materiál pro metodu kvantitativní, který byl předložen 105 respondentům.
|
|
|
Motivační faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče o postižené děti, dospělé a seniory
MEDOVÁ, Šárka
Bakalářská práce se zabývá motivačními faktory při výběru studijních oborů Speciální pedagogiky a Rehabilitační-psychosociální péče pro děti, dospělé a seniory. Nejen v profesním životě člověka je důležitým pojmem motivace. Motivace je pohnutkou, která vede k vytčenému cíli. Volba studijního oboru záleží na mnoha faktorech, jež ji mohou ovlivnit. Pokračování ve studiu může být například určitou rodinnou tradicí, nebo je obor studia volen pouze z ekonomického hlediska, s vidinou lepšího ekonomického zabezpečení. U některých lidí se jedná i o určitou seberealizaci, kdy si volí studijní obory, jež jim nabídnou možnost splnění vlastních přání. Cílem této bakalářské práce je zjistit, jaké nejdůležitější motivy ovlivňují studenty oborů Speciální pedagogika a Rehabilitační-psychosociální péče pro postižené děti, dospělé a seniory na Zdravotně sociální fakultě v Českých Budějovicích při jejich výběru. Dílčím cílem je také zjištění spokojenosti se zkoumanými studijními obory a praxí. Ve výzkumném šetření je použita metoda kvantitativního výzkumu, a to za pomoci dotazníkového šetření. Dotazníky byly anonymní a skládaly se z 18 otázek, které byly z velké části uzavřené či polouzavřené. Dotazníky byly rozdány studentům prezenčního bakalářského studia zkoumaných oborů, a to v rozmezí od 7. dubna do 10. dubna 2014. Výzkumu se zúčastnilo celkem 120 respondentů, odpovědělo jich 115. U respondentů tohoto dotazníku převažovaly ženy. Nejčastějšími vystudovanými druhy středních škol jsou, dle výzkumu, SOŠ se zdravotním zaměřením, a to u obou studijních oborů. U oboru Speciální pedagogika následují SOŠ s pedagogickým zaměřením a u oboru Rehabilitační-psychosociální péče gymnázia. Výběr vysoké školy je u většiny respondentů ze Speciální pedagogiky navázáním na absolvovanou střední školu, což může být způsobeno spokojeností s výběrem střední školy a utvrzením v jejich představách o budoucí profesi. U Rehabilitační-psychosociální péče je zde podobná provázanost, především u zdravotního zaměření, velký počet studentů, kteří absolvovali gymnázium, může být spojen s hledáním vhodného zaměření, popř. mohlo dojít k ovlivnění jejich volby. U otázek týkajících se motivace většina respondentů odpověděla, že vzorem z rodiny pro ně nebyl nikdo. S tímto souvisí i další zkoumaný fakt, a to, že volbu studijního oboru ve většině případů neovlivnil nikdo z okolí, pouze vlastní zájem dotazovaných. I proto si vybrali nejčastěji školu, kde mohou uplatnit svůj zájem o obor a kde mohou studovat to, co je baví. Provázanost tohoto ovlivnění vyplývá i z faktu, že velké množství respondentů bylo ovlivněno jejich mimoškolními aktivitami. Mizivé procento účastníků si obor vybralo na základě negativních zkušeností, v rodině či blízkém okolí se téměř u poloviny dotazovaných vyskytují osoby s postižením. Se studijním plánem je spokojena většina respondentů z obou zkoumaných oborů, pouze malá část si není jista nebo je nespokojena. U dotazovaných studentů SPEP dochází u většiny k prohloubení zájmu o studovaný obor díky praxi, kterou vykonávají, v menší míře je tomu tak i u oboru RPB. Respondenti z obou oborů se také shodují, že studium jejich oboru je spíše utvrzuje v představách o budoucí profesi.
|
|
| |
|
| |
|
|
Zooterapie u žáků se speciálními vzdělávacími potřebami v okrese Tábor
KRATOCHVÍLOVÁ HAVLOVÁ, Jitka
Zooterapie, jako poměrně nová metoda, je zařazována v rámci ucelené rehabilitace i do speciálních škol. Zde se uplatňuje nejen jako vhodná relaxace a zpestření výuky, ale také v cílené práci s dětmi- rozvoj fyzických, psychických, emocionálních i sociálních dovedností. Zvíře není jen prostředník, ale vítaný kamarád, ke kterému má mnoho dětí s postižením bližší vztah než k ostatním lidem. Psí kamáradi jsou věrní, bez podmínek jsou ochotni se přitulit a pohrát si, nabízí nepřeberné množství podnětů, dítě se s nimi nenudí a učí se přirozeně novým dovednostem. Jízda na koni dává dětem pocit výjimečnosti, radosti, volnosti, zvyšuje jejich sebehodnocení a rozvíjí dítě po motorické stránce. A i malá zvířata (křečci, morčata, želvy, andulky apod.) dokážou v dítěti probudit radost, zájem a přes lásku ke zvířeti je krůček k lásce k ostatním lidem.
|
|
|
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením
GAJDOŠOVÁ, Adéla
Výchova a vzdělávání dětí s mentálním postižením Děti s mentálním postižením se vyvíjejí pomaleji, ale jsou velmi citlivé a vnímavé. V poslední době je jejich výchova a vzdělávání velmi diskutovaný problém. Každý člověk je jedinečná osobnost a má právo na plnohodnotný život s patřičným vzděláním a láskou, a to platí i pro jedince s mentálním postižením. Cílem teoretické části diplomové práce bylo nastínit obecné informace o mentálním postižením (etiologie, klasifikace, možnosti výchovy a vzdělávání jedinců s mentálním postižením). V praktické části sledovala diplomová práce dosažení dvou cílů. Jedním z cílů bylo zmapovat stav kvalifikovaných pracovníků ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením. Druhým cílem pak bylo zmapovat úroveň speciálně pedagogické péče o děti s mentálním postižením (konkrétně užívání alternativních terapií). Bylo splněno dosažení obou dvou cílů této práce. Současně diplomová práce ověřovala dvě dané hypotézy. Základní technikou sběru dat byl dotazník pro učitele, pracujících ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením, vyučující děti s lehkým až středně těžkým mentálním postižením ve Zlínském kraji. Další použitou metodou byla sekundární analýza metodických materiálů a vzdělávacích programů speciálních škol ve Zlínském kraji. Hypotéza č. 1, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením je nedostatek kvalifikovaných pracovníků, byla vyvrácena, neboť dotazovaní speciální pedagogové potřebnou kvalifikaci dle zákona mají a ti, co kvalifikaci nemají, tak si ji při svém zaměstnávání dodělávají. Byla potvrzena hypotéza č. 2, že ve školských zařízeních pro výchovu a vzdělávání dětí s mentálním postižením se při pedagogické péči dostatečně nevyužívají alternativní terapie. Sekundární analýza metodických materiálů ukázala, že se využívají prvky alternativních terapií, neboť jsou součástí osnov pro děti se speciálními potřebami. Ale ze šetření dotazníků vyplynulo, že asi čtvrt respondentů alternativní terapie nepoužívá a nemá na ně ani potřebnou kvalifikaci. Výsledky této práce by se mohly využít jako informační materiál pro rodiče a učitele dětí s mentální retardací.
|
|
|
Postavení a role sourozenců dětí s těžkým zdravotním postižením v rodině
HAZUKOVÁ, Michaela
V teoretické části se věnuji problematice zdravotního postižení a jeho rozdělení. Dále popisuji model duševní krize rodičů, která je způsobena zjištěním, že jejich dítě má zdravotní postižení. Jsou zde nastíněna specifika rodiny, která pečuje o dítě s těžkým zdravotním postižením se zaměřením na rodiče postiženého dítěte a zejména pak na jeho zdravého sourozence. Cílem výzkumné části je zjistit, jak tráví zdravé děti svůj volný čas se svými sourozenci s těžkým postižením a zároveň zjistit, jaké jsou na sourozence dítěte s postižením kladeny nároky ze strany okolí. Pro realizaci výzkumné části práce jsem zvolila kvalitativní typ výzkumu, metodu dotazování, techniku polořízených rozhovorů. Výzkum probíhal v soukromém prostředí sourozenců dětí s postižením bez přítomnosti jiné osoby v období od května do července 2009. Pro výběr respondentů jsem zvolila vlastní zdroje, které mám díky dobrovolné činnosti v dětském centru ARPIDA o.s.. Celkem jsem oslovila deset zdravých sourozenců, z toho výzkumu se nakonec bylo ochotno zúčastnit sedm z nich. Výzkumný soubor č. 1 tvořili zdraví sourozenci ve věku 13- 21 let. Soubor č. 2 tvořili tři sourozenci s těžkým zdravotním postižením, kteří byli v sourozeneckém vztahu s osobami z prvního souboru. Všichni respondenti bydlí v Českých Budějovicích nebo v jeho blízkém okolí. Výsledky výzkumu ukázaly, že zdraví sourozenci věnují svůj volný čas svým sourozencům s postižením zejména v činnostech, které mohou vykonávat dohromady. Jednalo se o tyto činnosti: sledování televize, hraní her, sledování sportovních utkání, pomáhání při zvládání úkonů v péči o sourozence s postižením aj. Do společně tráveného času řadili respondenti především rodinné rituály: stolování, odpolední siesty, svátky, oslavy a návštěvy. Všichni respondenti uvedli, že je na ně vyvíjen větší tlak okolí a každý tuto situaci snáší jinak. Uvedenou bakalářskou práci je možno využít v institucích, které pracují s rodinou, jako jsou pedagogicko psychologické poradny a speciálně pedagogická centra. Tato práce by také mohla být přínosem pro samotné rodiny dítěte se zdravotním postižením.
|
host ::
RSS.