|
|
Malé nádrže v kulturní krajině
Királ, Martin ; Roubcová, Radka (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se převážně zabývá studií návrhu rybníku, je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická je rozčleněna do tří hlavních kapitol. V první části se zaměřuje na vodu, jež je důležitým aspektem života na Zemi, ve vztahu s krajinou. Druhá kapitola pojednává o malých vodních nádržích, zmiňuje jejich rozdělení podle různých funkcí, zásobení vodou nebo prostředí, v nichž se nacházejí, soustřeďuje se na jejich technická řešení a velmi důležitou obnovu stávajících vodních nádrží. Poslední kapitola teoretické části se věnuje rybníkům v České republice a historii rybníkářství. Praktická část se soustředí na studii návrhu rybníku v lokalitě Zbýšov v okrese Brno-venkov, doplňují ji hydrotechnické výpočty, průvodní a technická zpráva včetně fotografie lokality.
|
|
|
Malé vodní nádrže jako součást kulturní krajiny
Portová, Nikola ; Vrba, Ing Jan (oponent) ; Milerski, Rudolf (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce má sice název „Malé vodní nádrže jako součást kulturní krajiny“, avšak její zaměření je poněkud širší. Nezůstává jen u malých vodních nádrží, ale zabývá se i obnovou rybničních soustav na jižní Moravě. Úvodní kapitoly se zabývají historií hospodaření s vodou, vztah vody s krajinou a úvahy člověka a přírody. Následující kapitoly se zaměřují na funkci, technická řešení a obnovy malých vodních nádrží. Další část je věnována rybníkům v České republice, na jižní Moravě a historii rybničních soustav v Jihomoravském kraji.
|
|
|
Management krajiny třetí zóny CHKO Třeboňsko
Poborský, Patrick ; Syrovátka, Oldřich (vedoucí práce) ; Wimmer, Jiří (oponent)
Tato bakalářská práce je vytvořena za účelem zlepšení managementu krajiny v území kolem obcí Břilice, Přeseka, Dunajovice a Lužnice, které spadá převážně do třetí zóny CHKO Třeboňsko. Cílem práce je vyhodnotit environmentální podmínky tohoto území a na základě získaných poznatků navrhnout opatření, která povedou ke zlepšení funkční i estetické stránky krajiny. Problémem celé oblasti je velice intenzivní zemědělské využití. Krajina je monotónně protkána ornou půdou, odvodněna a zbavena většiny krajinných prvků, čímž je negativně ovlivněn její vzhled i přirozené funkce. Teoretická část bakalářské práce se zabývá obecnou charakteristikou krajiny a jejího managementu, vodním režimem, klimatickými změnami v krajině, územní ochranou a teorií o pozemkových úpravách či ekologické stabilitě. Náplní praktické části je jednak definování a hodnocení řešeného území doplněné o rozhovory s pracovníky příslušných institucí, dále pak identifikace konkrétních problémů území a zpracování návrhů opatření pro jejich řešení.
|
|
|
Determinanty percepce krajiny u studentů středních škol
PEKAŘOVÁ, Alena
Tato práce se zabývá determinantami percepce krajiny u studentů gymnázií. V práci je percepce krajiny prezentována jako konstruktivní proces, který je determinován evolučně, ontogeneticky a také osobnostními a sociálními faktory. Žákovské miskoncepty jsou představeny jako přirozený projev procesu poznávání, je však nutné, aby učitele byli schopni existenci miskonceptů diagnostikovat a řešit. V předložené práci jsou představeny aspekty výuky, které se mohou podílet na rozvoji nejen kognitivní, ale také afektivní dimenze osobnosti a mohou tak směrovat postoje žáků k pozitivním hodnotám krajiny. Pozornost je zaměřena na současný stav výuky tématu krajina a na souvislost tohoto stavu s pojetím krajiny u studentů. Bylo zjištěno, že proměnné jako osobní postoje učitelů či vybrané aktivizující výukové metody mají souvislost s jistými postoji a kognitivními výsledky žáků.
|
|
|
Metodika identifikace kulturních artefaktů v krajině
Dohnalová, Barbora ; Fiřtová, Barbora ; Kučera, Petr ; Dohnal, Jiří ; Pavlačková, Katarína
Metodika představuje nástroj pro rozeznávání a třídění různorodých artefaktů - drobných objektů a prvků v krajině, které svou kulturní hodnotou spoluvytvářejí jedinečnost konkrétního místa a pomáhají odhalit jeho identitu. Zapracovaná typologie umožní jednoznačnou a jednoduchou identifikaci kulturních artefaktů s cílem obnovit jejich autenticitu v terciární struktuře krajiny. Následná evidence umožní vypracování přehledných podkladů s dalším využitím v cílových charakteristikách kulturní krajiny. Významným posunem je zahrnutí drobných objektů s kulturně-historickou hodnotou, které prozatím legislativní ochraně unikají. Identifikace a následná evidence umožní obcím zahrnout ke kulturně-historickým hodnotám i prvky bez ochranného režimu např. při zpracování urbanistické koncepce nebo koncepce uspořádání krajiny v rámci územního plánu.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika koncepce uspořádání krajiny pro ochranu a obnovu kulturních, historických a přírodních hodnot území
Kučera, Petr ; Flekalová, Markéta ; Trpáková, Lenka ; Sedláček, Jozef ; Matějka, Daniel ; Lacina, Darek
Metodika je zaměřena na formulaci požadavků rezortu kultury při tvorbě jedné ze tří základních koncepcí současného územního plánu: urbanistické koncepce, koncepce uspořádání krajiny a koncepce technické infrastruktury. Koncepce je založena na řešení střetů a problémů v území, které vznikají diskrepancemi mezi primární, sekundární a terciární strukturou krajiny. Cílem metodiky je nalézt nástroje pro obnovu kulturních, historických a přírodních hodnot krajiny.
Plný text: PDF
|
|
|
Hodnocení změn ve využití půdy v katastrálním území obce Lhota - Vlasenice
LANG, Martin
Bakalářská práce se zabývá historií a současným využíváním krajiny v katastru Vlasenice u Kamenice nad Lipou. Jedná se o malou zkoumanou oblast o rozloze 404 ha v jihozápadním cípu Kraje Vysočina. Cílem této práce bylo za pomoci historických a současných mapových podkladů zhodnotit využívání krajiny v konkrétním období a porovnat změny mezi nimi až k aktuálnímu stavu. Zajímavé bylo zkusit vysledovat skutečné změny ve využívání krajiny a pokusit se určit důvody, které k tomu vedly. Příčiny změn byly hledány a porovnávány s pracemi různých autorů zabývajících se touto problematikou již dlouhodobě. V průběhu práce byla sledována ekologická stabilita krajiny v jednotlivých obdobích za pomocí koeficientů ekologické stability. Ty byly vypočítávány dle dvou různých metodik. Před samotným závěrem práce byla provedena úvaha o možném dalším výskytu oblasti s podobným vývojem využití půdy v rámci České republiky jako u zkoumané oblasti.
|
|
|
Analýza vyprojektovaných a realizovaných společných zařízení v pozemkových úpravách
ŽĎÁRSKÁ, Michala
Téma diplomové práce je zaměřeno na analýzu vyprojektovaných a realizovaných společných zařízení v pozemkových úpravách (Třísov a Záluží nad Vltavou). Analýza se specializuje na cestní síť, protierozní a vodohospodářská opatření a prvky ÚSES apod. Byl proveden podrobný průzkum terénu. Z vypracovaných analýz jednotlivých katastrálních území vyplývá, že realizace společných zařízení proběhla úspěšně.
|
|
|
Revitalizace veřejné zeleně a vytvoření klidových zón v obci Adamov
SCHICKEROVÁ, Petra
V této diplomové práci je pojednáno o revitalizaci veřejné zeleně v obci Adamov u Českých Budějovic v lokalitě "Babský vrch". Tato práce je rozdělena na dvě části, tou první je literární rešerše, ve které je obecně pojednáno o historii krajiny, o struktuře krajiny, o samotném pojmu revitalizované zeleně, o její výsadbě a samozřejmě také následné péči. První část práce je zakončena kapitolou o využití dotační politiky v této oblasti. Ve své druhé části je práce zaměřena na samotný projekt, tedy revitalizaci veřejné zeleně. V této části jsou jak nové výsadby zeleně a jejich následná péče, tak i vytvoření klidových zón pro občany Adamova.
|
|
|
Historický vývoj krajiny jižních Čech
VAVRUŠKOVÁ, Zdeňka
V bakalářské práci je popsán historický vývoj krajiny za dob pánů z Hradce, pánů z Rožmberka, Schwarzenbergů a v době husitství. Dále se zabývá historickým vývojem rybníkářství v jižních Čechách, popisem vývoje krajiny po třicetileté válce, po druhé světové válce a po roce 1989. V práci jsou zobrazeny změny krajiny v jednotlivých obdobích. Nejčastěji jsou zde popisovány změny lesních porostů, vodohospodářství a zemědělství. Největší změny v krajině jsou spojovány s dobou válek, kdy byla krajina devastována. Na podobu krajiny má vliv také osidlování, kdy kvůli rozrůstající se zástavbě se často kácí lesy, ničí orná půda a podobně.
|
host ::
RSS.