|
|
Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století
Mayerová, Miroslava ; Bláha, Jaroslav (vedoucí práce) ; Kornatovský, Jiří (oponent)
Miroslava Mayerová Název bakalářské práce: Skupina 12/15 a její místo v českém umění druhé poloviny 20. století Abstrakt Práce zkoumá vývoj a význam umělecké skupiny 12/15 Pozdě, ale přece pro rozvoj společnosti ve druhé polovině 20. století. Teoretická část se zabývá sociokulturním prostředím a historickou situací před a v době vzniku skupiny, popisuje její formování a prezentuje tvorbu jednotlivých členů skupiny až do jejich druhé společné výstavy. Didaktická část přibližuje za pomoci konceptů užívaných skupinou její činnost žákům. V praktické části práce je zrealizován didaktický úkol a formou sebereflexe zhodnocena jeho realizovatelnost a přínosnost. Součástí práce jsou archivní články a zprávy o skupině 12/15.
|
|
|
Socha, místo, vztah - Čechy v 80. letech 20. století
Péčová, Kristýna ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
Ve své práci se budu věnovat sochařským objektům českých umělců, které byly v normalizačním období osmdesátých let minulého století vytvořeny pro exteriérová umístění mimo tradiční výstavní prostory muzeí a galerií. Tématem mé práce bude vztah a reakce děl na daná prostředí, ve kterých se nacházela, ale i prostor jako takový, kterému umělecká díla mohou pomoci odhalit jeho přehlížené kvality. Rozhodla jsem se zaměřit na výstavu Malostranské dvorky, která se konala v roce 1981 v Praze. Budu se věnovat jak okolnostem vzniku výstavy, tak jejímu příběhu a dílům samotným, jejichž osudy chci sledovat i po oficiálním ukončení výstavy. Tuto výstavu, uspořádanou v intimním prostředí staré pražské čtvrti, porovnám s díly, která ve stejné době vznikala v rámci státních zakázek na veřejné stavby, jakými byly sochy na sídlištích, před obchodními domy, nemocnicemi a podobně. Ve světovém kontextu oba fenomény srovnám s díly site specific art. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
| |
|
|
Negativ
Videmanová, Marie ; Žáková, Radka (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Inspirace k této soše vznikala postupně ze zkušeností z předchozí tvorby. Měla jsem oblibu ve spících lidech, v sochách lidských těl v životní velikosti. Tyto sochy jsem různou manipulací deformovala, přetvářela a tím je dostávala do nereálných poloh. Tyto změny umožnily do soch nahlížet, nahlížet do jejich snů. Sochy pak působily jako svaté výjevy z kostelů. Normální poloha spícího člověka se při otočení změnila v jakési gesto. Při této tvorbě série spících lidí, se mi během odlévání živých modelů zalíbily negativní formy odlitků. Bohužel tyto negativy jsou jednorázové a při dalším procesu jsou zničeny a nedochovají se. V této době jsem začala chápat tyto negativy ne jen jako meziprodukt, ale také jako sochařský výstup, který měl pro mě tu samou funkci a hodnotu jako klasická socha. Jako otisk, jako sen, zobrazující skutečnost. Tento sen divákovi umožní pocitově vstupovat do figur, do jejich snění. Ve své bakalářské práci se proto nadále zabývám lidskými formami, ale v jejich opačné formě a dá se říci, že vytvářím hru forem a hraji si s nimi. Nezůstala jsem u klasických forem basreliéfu, tudíž u klasického negativního reliéfu, ale vnořila jsem mé negativy do krychlí, které fungují jako hra kostek, které se mohou různě uspořádat, otáčet, prohazovat. V mé bakalářské práci vytvářím malou skupinu tří kostek, které tuto hru umožňují. Kostky mají pouze jednu možnost, kde na sebe navazují dvě lidské postavy, dva lidské otisky muže a ženy. Všechny ostatní možnosti uspořádání kostek s otisky těchto dvou postav už na sebe logicky nenavazují - navazují nesmyslně. Tak jak to bývá ve snech. Většinou máme ve snu něco logického, například postavy anebo přírodu, ale pak se ve snech stane vždy něco nereálného například, že začneme lítat. A tyto kostky jsou jako sny - někdy i reálné, ale většinou chaotické. Proto jsem dala mé práci podnázev : „Negativní sny“ Slovo „negativní“ vychází z formy sochy, kterou jsem si zvolila a „sny“ z mé ideje, inspirace, kterou chci pro diváka zobrazit. Analyzovat sny, jak fungují a jak vchází do našeho podvědomí, já nedokáži, pouze si vytvářím moji vlastní hru, která je inspirována vcházením do snů. Snů které se zdají konkrétně těmto dvoum lidem a které jsou rozmanité. Já jsem jen toto dílo postavila na mé představě o nahlížení do těchto snů a o tom jak tyto sny fungují. Když se mi zdá sen, tak má reálný podklad a pak přechází v něco abnormálního, nereálného. Díky manipulaci s kostkami mám možnost měnit reálné v nereálné.Hraním si s kostkami ovládám tyto dva otisky osob, otisky jejich snů. V mém díle představuje onen reálný základ snu uspořádání kostek, ve kterém na sebe otisky dvou postav anatomicky navazují. A pak přijde sen a kostky přeskupí. Autor nebo divák mají možnost kostky pootočit, vyměnit. Realita se změní v sen. Postavy ve snu na sebe můžou navazovat neanatomicky, nebo vůbec. Z jednoho konkrétního děje se rozvíjí množství dalších, chaotických dějů. Pro prezentaci mojí bakalářské práce jsem zvolila právě onu „reálnou“ pozici, kdy na sebe postavy navazují, fungují. Kostky jsou postaveny ve sloupu, aby se daly obcházet a dívat se na obě figury. Některé další možnosti jsem fotograficky zdokumentovala v různých variantách, ležících, otočených, zpřeházených. Tato socha funguje jako hra, která má spoustu variant a je vícepohledová. Každá kostka má 70 x 70 x 70 cm a v základním uspořádání dvou na sebe navazujících figur vznikne sloup o velikostni 210 x 70 x 70cm.
|
|
|
Mamoci
Mojsl, Nikola ; Maixner, Miroslav (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Ve své bakalářské práci ztvárňuji fiktivní fantaskní kmen Mamoků, který tvořím za pomoci hyperrealistický postupů v kombinaci s expresivními prvky. Tímto způsobem následně vzniká velmi netradiční expozice, ve které se skloubí realita s fikcí a fantazií. Práce se skládá ze čtyř plastik, které následně tvoří dva rozličné příběhy.
|
|
| |
|
|
Jan Svoboda: the dialoge of the photographer with a space object
Chlustiková, Katarína ; Klimešová, Marie (vedoucí práce) ; Lahoda, Vojtěch (oponent)
(SK) Práca pojednáva o užitej fotografii Jana Svobodu (1934 - 1990), českého výtvarného fotografa, ktorý vedľa svojej voľnej tvorby dokumetnačne fotografoval umelecké diala výtvarníkom z okruhu svojich priateľov. Na základe náčrtu princípov jeho voľnej tvorby, ktorá zahrnuje prevažne statické zátišia, bolo možné novo analyzovať rozsiahly nazbieraný materiál jeho tzv. reprodukčných fotografií, v ktorých používa rovnaké princípy tvorby. Do analýzy boli pritom zahrnuté iba fotografie trojrozmerných umeleckých diel. Z rozboru vyplýva, že autor do dialógu s dokumentovaným dielom vstupoval ako tvorivý konkurent, ktorý v niektorých prípadoch dospel až k zneužitiu dokumentovaného umeleckého diela iného autora pre potreby obsahových i formálnych kvalít vlastnej fotografie. Text zahŕňa aj stručnú komparáciu tejto tvorby s prácou iných českých a svetových fotografov, ktorí fotografovali umelecké diela invenčne, s významom kladeným práve na médium fotografie, čo častokrát presiahlo požiadavok verného zobrazenia umeleckého diela.
|
|
| |
|
|
ODPUŠTĚNÍ, STRACH A OČEKÁVÁNÍ
Pavlíčková, Ivana ; Labuda, Radim (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Zohledňování ekonomického systému a jeho následná sublimace do procesů společenského života hraje v kolekci hlavní roli, což s sebou latentně nese i tematizaci těžkého břemene lidského bytí či otázek morální volby. Pozornost je tak upřena rovněž k transnacionálním, postkapitalistickým principům, nástrojům moci a symbolům platonické lásky k dobrovolnému podrobení. To vše za pomoci hlíny, materiálu, který pamatuje celý náš věk (nejen v rámci média sochařství).
|
|
|
LABYRINT
Schiffnederová, Markéta ; Sláviková,, Ivana (oponent) ; Gabriel, Michal (vedoucí práce)
Moje tvorba je zaměřena na recepci až apropriaci plošného vizuálního prvku, převedeného do prostoru. Ve své magisterské práci se od tohoto konceptu odvracím, jelikož jako nosné téma mé práce jsem si vybrala "Labyrint". Nejedná se tedy o primárně plošný prvek, který bych převedla do prostoru, jak tomu bylo u mé předchozí práce. Jde o volnou uměleckou interpretaci tohoto tématu. Socha s názvem "Labyrint" je přirozeným pokračováním mé tvorby. Inspiruji se klasickými řemeslnými technikami, vnáším do nich svoji intervenci, jak tomu bylo například u vzniku fiber art. Takto přistupuji i k celému konceptu mé práce. Chci vyjádřit svůj pohled a svoje přístupy. Téma labyrint chápu jako sled myšlenek, které nás vedou k nějakému poznání. I když je toto téma zobrazováno v historii monumentálně, já v něm vidím spíše osobní záležitost. V mém ztvárnění má labyrint podobu úhlopříčně přeťaté krychle, která v sobě skrývá další objekty. Celá socha je prošita, tam kde socha končí, bavlnky, které tvoří uvnitř prostorovou výšivku, volně vystupují z objektu. Chci tak navodit pocit možné kontinuity a zdůraznit tak rozdíl mezi uspořádáním vně objektu a chaosem, jenž nastává, když výšivka z díla vystoupí. Rozhodla jsem se dílo úhlopříčně rozdělit, abych odkryla a zpřístupnila část výšivky, stále je socho z větší části ohraničena. Smyslem tohoto počínání je zachovat v díle iluzi tajemství a určité nepřístupnosti. Proto je střed sochy skrytý a přístupný pouze vizuálně.
|
host ::
RSS.