|
|
Struktura komunálního odpadu v závislosti na době a místu vzniku z pohledu další využitelnosti obsažených komponent
Univerzita Palackého v Olomouci‚ Přírodovědecká fakulta, Olomouc ; Javůrek, Vít ; Heisig, Jan ; Mazalová, Monika ; Laciná, Jana ; Hekera, Petr ; Kostkan, Vlastimil
Shrnutí výsledků projektu. DÚ 1 - zjistit strukturu směsného komunálního odpadu v pilotním regionu. Proběhly rozbory směsného komunálního odpadu ve čtyřech zkoumaných lokalitách včetně časové dynamiky produkce jednotlivých komodit odpadu. Zhodnocení získaných výsledků a uvedení doporučení, která by vedla k lepší separaci využitelných komodit odpadu, zvýšení efektivity primární separace, sběru, svozu a likvidace komunálního odpadu. DÚ 2 - ověření a kvantitativní popis efektivity biologicky rozložitelného komunálního odpadu ve vybraném typu domácího kompostéru z hlediska rychlosti vlastního procesu a vlastností výsledného substrátu. Doporučení pro zlepšení provozu kompostérů. DÚ 3 - optimalizace svozu odpadu a rozmístění "hnízd" s kontejnery - byla předložena analýza možných příčin vysokých podílů vytřiditelných složek komunálního odpadu ve směsném odpadu a návrh na úpravy stávajícího systému svozu a rozmístění hnízd s kontejnery na separovaný odpad v konkrétních lokalitách. DÚ 4 - cílenou kampaní ovlivnit objem a strukturu složek komunálního odpadu. Zpráva o informační kampani a průzkumu veřejného mínění s cílem zlepšení vztahu obyvatel k třídění odpadu, a tím snížení podílu recyklovatelného a biologicky odbouratelného odpadu ve směsném komunálním odpadu.
|
|
| |
|
|
Analýza nakládání s biologicky rozložitelným komunálním odpadem města Zlína
Přikrylová, Jana ; Dvořák, Antonín (vedoucí práce) ; Hadrabová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá nakládáním s biologicky rozložitelným komunálním odpadem (dále jen "BRKO") ve městě Zlíně. Úvod práce popisuje pojmy týkající se této problematiky obecně a legislativu upravující nakládání s odpady. Zmiňuje se také o environmentálních dopadech skládkování BRKO. Dále se zabývá způsoby sběru BRKO a možnostmi jeho zpracování. Klíčová část práce popisuje současný stav nakládání s BRKO ve městě Zlíně. Analyzuje dosavadní projekty sběru BRKO realizované městem z hlediska jejich ekonomické efektivnosti. Prognózuje předpokládaný vývoj množství BRKO v dalších letech v návaznosti na Plán odpadového hospodářství, který ukládá omezit skládkování biologicky rozložitelných odpadů. Cílem práce je na základě získaných poznatků se pokusit navrhnout optimální systém sběru a možnosti zpracování BRKO pro město Zlín, pokud by se separace rozšířila na celé území města a vyhodnotit navrhovaný systém z hlediska ekonomických a environmentálních přínosů.
|
|
|
Návrh zařízení na produkci bioplynu z čerstvé travní hmoty.
ŽIVNÝ, Jakub
Bakalářská práce se zabývá problematikou výroby bioplynu z čerstvé travní hmoty, která vzniká při pravidelném sekání v parcích a okrajových částech obcí a měst. V literárním přehledu je nejprve podrobně rozebrána obecná problematika výroby bioplynu. Dále jsou rozebrány vlastnosti materiálů vhodných pro výrobu bioplynu se zaměřením na travní hmotu. V praktické části je vytvořen modelový příklad, na kterém je znázorněno, jak by bioplynová stanice pro zpracování čerstvé travní hmoty mohla probíhat ve skutečnosti, v návaznosti na sklizňovou linku. Také jsou navrženy způsoby jak nakládat s produkty bioplynové stanice, aby byla tato možnost výhodná z ekonomického hlediska.
|
|
|
Možnosti zužitkování travní hmoty.
KOBERNA, Daniel
Cílem této diplomové práce bylo vypracování rešeršního přehledu možných využití přebytečné travní hmoty která vzniká vlivem utlumení živočišné výroby a uvádění půdy do klidu v méně úrodných oblastech naší republiky. V práci je popsáno možná perspektivní využití travní hmoty a to hlavně v energetice jako zdroj paliva pro výrobu tepla či bioplynu. Je zde popsáno i klasické využití travní hmoty jako zdroje objemného krmiva pro hospodářská zvířata či pro výrobu kompostu.V práci jsou uvedeny i příklady energetických trav které se jeví jako slibný obnovitelný zdroj biomasy za příznivých ekonomických výsledků. Sklizeň travní hmoty a následné zpracování se realizuje pomocí strojních linek, proto je součástí diplomové práci i přehled možných strojních linek a ekonomické údaje související s provozem těchto strojů. Ekonomická část obsahuje řadu vzorců s kterými můžeme spočítat kompletní náklady na provoz strojního zařízení na sklizeň travní hmoty a vyhodnotit efektivnost návratnosti investice do tohoto strojního zařízení.
|
|
|
Možnosti, metody a technologické postupy při kompostování biomasy
KOPAČKA, Michal
V dnešní době jsou neodmyslitelnou součástí měst a vesnic udržované zelené plochy. Veřejné pozemky patřící městu v Českých Budějovicích je nutné proto také udržovat. S touto činností vznikají problémy se zpracováním a ukládání biomasy. Jednou z možností zpracování biomasy je kompostování. V této práci byly rozvinuty metodiky, technologické postupy a v neposlední řadě funkční varianty kompostovacích složek, které zajistí kvalitu a maximální felexibilitu vyráběného kompostu. Navržená technologická linka zajistí dostatečnou kapacitu pro kompostování biomasy i v následujících letech. Provedené ekonomické zhodnocení ukázalo, že vyprodukované varianty kompostu jsou konkurenceschopné.
|
|
|
Možnosti zužitkování travní hmoty.
ŠVARC, Miroslav
V práci jsou uvedeny základní druhy technologií pro zpracování travní hmoty. Je zde popsáno kompostování, spalování, rychlá pyrolýza a anaerobní digesce. Závěr práce je věnován možnostem zužitkování bioplynu.
|
|
|
Charakterizace mikrobiálních populací v průběhu kompostování kontaminované půdy
Petránková, Mirka ; Čechová, Zuzana ; Brennerová, Mária ; Cajthaml, Tomáš
Bioremediace je jedna z nejvýhodnějších metod pro dekontaminaci znečištěných půd. Její účinnost závisí na několika faktorech, nejvíce však na schopnosti bioremediačních organismů degradovat cílové polutanty, na fyzikálně-chemických vlastnostech polutantů (např. rozpustnost ve vodě) a na vlastnostech půdy. Kompostování se ukazuje jako vhodná technika pro remediaci půd kontaminovaných např. PAU. Proces je založen na schopnosti mikrorganismů degradovat organický materiál v závislosti na termogenezi. Teplota uvnitř kompostovací jednotky může dosáhnout až 75 stupňů C. Pro remediaci je kompostovací substrát jednoduše smíchán s částí kontaminované půdy
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.