|
| |
|
|
"The Rebound Effect", Do improvements in energy efficiency lead to economy-wide reduction in energy consumption?
Stastny, Martin ; van Koten, Silvester (vedoucí práce) ; Chytilová, Helena (oponent)
Improving energy efficiency is considered to be one of the means to successfully reduce energy consumption. At the same time improving energy efficiency implies that the real price for energy services will decrease and as a result will stimulate energy consumption whereas savings associated with higher energy efficiency will be partially diminished. This paradox is better known as the rebound effect. Additionally to a detailed definition of the direct rebound effect,this thesis establishes on the basis of existing researches that the price elasticity of demand for energy services plays a major role in terms of the extent of the rebound effect. Based on the triggers for the rebound effect, applicable policies are proposed and analyzed which can soften rebound effects - such as carbon tax, cap and trade system and standards and regulations. In this context most policies aim to increase the real price of energy services. This thesis concludes both that the existing energy efficiency policies are not adequately pursued and that energy efficiency technology should be fostered since it will also weaken rebound effects.
|
|
|
Energetická politika Evropské unie a úspěšnost jejího plnění v letech 2010 až 2015
Václavík, Miroslav ; Hladík, Miroslav (vedoucí práce) ; Ševčíková, Michaela (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou historie energetické politiky na území Evropy od konce druhé světové války a úspěšností jejího plnění v průběhu let 2010 až 2015. První část práce se zabývá historií a vývojem energetické politiky a jednotlivých společenství v průběhu předchozích šesti dekád. Druhá část obsahuje analýzu ekonomické situace Evropy a klíčových hráčů na poli energetických surovin, hodnocení důvodů pro plánování vzniku Energetické unie a porovnání úspěšnosti energetické politiky EU v období 2010 až 2015 na základě tří klíčových energetických dokumentů Evropa 2020, Energie 2020 a Priority evropské infrastruktury do roku 2020 a na další období. Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda jsou cíle zmíněných dokumentů na základě dosavadního vývoje v roce 2020 skutečně dosažitelné. Práce dochází k závěru, že se většinu ze tří hlavních energetických dokumentů plnit daří, přestože je energetická politika EU, chápána v širším kontextu než jen skrze tyto tři dokumenty, v situaci, jež se za ideální označit nedá, o čemž vypovídá i nutnost přípravy nové energetické unie.
|
|
|
Rozpory ve vztazích RF a EU v oblasti energetiky: EU a Gazprom
Agafonova, Daria ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Buryan, Šimon (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zhodnocení vztahů Evropské unie a ruského plynárenského koncernu Gazprom v oblasti energetiky. Hlavním cílem práce je prozkoumat společné zájmy stran a příčiny jejich rozporů. První kapitola je věnována popisu historie Gazpromu a zhodnocení jeho postavení na domácím a evropském trhu. Jsou popsány hlavní plynovody spojující EU a Rusko, stejně jako podzemní zásobníky plynu v Evropě, které využívá Gazprom. Druhá kapitola se zaměřuje na právní a institucionální aspekt vztahů mezi EU a Ruskem a na přístupy stran k energetické politice. S ohledem na získanou informaci, třetí kapitola pojednává o rozporech ve vztazích mezi EU a ruským podnikem, včetně soudních sporů evropských energetických společností a Gazpromu a antimonopolního řízení zahájeného Evropskou komisí v roce 2012.
|
|
|
Europeanisation of Nuclear Policy
Krivošová, Martina ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje evropeizaci členských zemí Evropské unie v oblasti jaderné politiky. Cílem práce je zanalyzovat dopad evropeizace podrobnou analýzou legislativních norem a zákonů schválených Radou a Evropským parlamentem a analýzou legislativních norem a zákonů vybrané členské země v oblasti jaderné politiky. Pro účely této práce a pro hloubkovou analýzu byla vypracována případová studie na příkladu Slovenské republiky. Bakalářská práce potvrzuje hypotézu, že i přes zařazení jaderné politiky (jako součásti energetické politiky) mezi politiky Evropské unie se sdílenou pravomocí, Evropská unie v značné míře omezuje samostatnost členských zemí při tvorbě vlastní jaderné politiky.
|
|
|
Energetická bezpečnost EU a vztahy s Ruskem
Kostitsyna, Ksenia ; Vošta, Milan (vedoucí práce) ; Němcová, Ingeborg (oponent) ; Černý, Pavel (oponent) ; Obadi, Saleh Mothana (oponent)
Hlavním cílem předkládané disertační práce je zkoumáni propojenosti energetické bezpečnosti Evropské unie a jejích vztahů s Ruskem. Dosažení tohoto cíle předpokládá analýzu současného stavu energetické bezpečnosti Evropské unie v kontextu její dovozní závislosti na energetických surovinách z Ruska a nastínění budoucího vývoje vztahů strategických partnerů EU a Ruska v oblasti energetiky. Doktorská disertační práce je strukturována do pěti logicky řazených kapitol. První kapitola uvádí teoretická východiska, koncept energetické bezpečnosti a metodologické nástroje výzkumu. Druhá kapitola nabízí přehled současného stavu světové a evropské energetiky jako báze pro hodnocení energetické bezpečnosti. Dále je druhá kapitola věnována legislativnímu rámci Evropské unie zaměřenému na energetický systém. Třetí kapitola se zabývá samotnou analýzou energetické bezpečnosti jednotlivých sektorů a úrovní energetického systému stanovením rizikových faktorů a opatření omezujících jejich dopad. Čtvrtá kapitola zkoumá energetické odvětví Ruska z pohledu jeho vlivu na energetickou bezpečnost EU. Závěrečná pátá kapitola nastiňuje scénáře budoucího vývoje evropské energetické bezpečnosti v kontextu vztahu s Ruskem.
|
|
|
Evropská politika SRN
Kabelka, Petr ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kuchařová, Alžběta (oponent)
Bakalářská práce se zabývá evropskou politikou SRN se zaměřením na současnou vládu Angely Merkelové. Stručně jsou zmíněny determinanty německé politiky v EU, jimiž jsou historická role SRN v evropské integraci, postavení a zastoupení SRN v evropských institucích a institucionální zabezpečení evropské agendy v Německu samotném. Dále jsou zkoumány obecné rysy současné evropské politiky, její legitimita a tři vybraná aktuální témata evropské integrace -- německá politika v krizi, role Německa ve vyjednávání aktuálního víceletého finančního rámce EU a německá energetická politika v EU.
|
|
|
Energy security in the South Caucasus region (Armenia as security challenge)
Ďuraňa, Tomáš ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou energetické bezpečnosti v geopoliticky strategickém regionu Jižního Kavkazu. Zameřuje se na analýzu vývoje energetické politiky v jednotlivých zemích regionu od rozpadu Sovětského svazu a na základě toho určuje za nejdůležitější bezpečnostní výzvu Arménii. Tato výzva vyplýva z potřeby vyvažovat vliv vnějších aktérů v regionu a řešit dlouhotrvající regionální konflikty, které by přispěly nejen ke stabilitě Jižního Kaukazu, ale i pomohly plně využít potenciál regionu jako důležitého tranzitního koridoru pro kaspické a íránské energetické zdroje.
|
|
|
Energetická politika EU z pohledu lobbingu
Dvořáková, Adéla ; Němcová, Ingeborg (vedoucí práce) ; Hartman, Tomáš (oponent)
Diplomová práce si klade za cíl přispět k objasnění procesu formování klimaticko-energetické politiky EU, metodou deskripce definovat evropské lobbistické skupiny vstupující do procesu tvorby klimaticko-energetického rámce do roku 2030 a na základě metody komparace zhodnotit jejich vliv a účast na formování energetické politiky. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola se věnuje teoretickému ukotvení energetické politiky, vymezení základních pojmů a popisu legislativního procesu v EU z pohledu lobbingu. Druhá kapitola objasňuje energetickou politiku v kontextu boje proti změně klimatu a definuje tuto problematiku na mezinárodní a evropské úrovni. Poslední kapitola práce představuje aktuální legislativní tvorbu klimaticko-energetické politiky do roku 2030 a konkrétně se zaměřuje na lobbingové aktivity a velikost vlivu vybraných politických, státních a sociálních aktérů dle členění zájmových skupin Howletta a Rameshe.
|
|
|
Energetická bezpečnosť vybraných krajín strednej a východnej Európy
Števková, Lenka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Kašpar, Václav (oponent)
Táto práca analyzuje energetickú bezpečnosť vybraných krajín strednej a východnej Európy na pozadí ich vzťahov s Ruskou Federáciou. Prvá časť práce definuje energetickú bezpečnosť, ďalej sa venuje spoločnej energetickej politike Európskej Únie, rozoberá jej hlavné problémy a výzvy a navrhuje možné riešenia. Druhá časť práce sa zaoberá energetickou interdependenciou medzi Európskou Úniou a Ruskou Federáciou, rozoberá ruské záujmy v danom regióne a ruskú energetickú politiku. Posledná časť práce porovnáva energetickú politiku Slovenska, Českej republiky, Poľska, Nemecka a Ukrajiny.
|
host ::
RSS.