|
| |
|
|
Modelové hodnocení kvality povrchových vod na území hlavního města Prahy
Pokorný, Lukáš ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a stručným vyhodnocením hydrologických dat, poskytovaných firmou Lesy hl.m. Praha. Zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno ve dvou okruzích, nejprve pomocí statistických analýz a v okruhu druhém vizuálním modelem vytvořeným v programu GIS metodou geograficky vážené regrese (zkr. GWR). Data byla zpracována pomocí statistických metod analýzy rozptylu, faktorové a shlukové analýzy. Ke zkoumání dat pomocí těchto metod bylo zapotřebí tato data nejprve vhodně upravit pomocí programu MS Excel a následně vytvořením skriptu v programu R. Tyto úpravy byly nutné vzhledem k vyššímu počtu zkoumaných záznamů. Data jsou tvořena hodnotami ukazatelů BSK, CHSK, dusičnanový dusík, rozpuštěný kyslík a nerozpuštěné látky; měřenými v rozsahu jedenácti let z různých odběrových profilů na patnácti pražských potocích. Ve druhém okruhu práce byl vytvořen model pomocí metody GWR a experimentálního dosazení různých faktorů, které by mohly mít vliv na kvalitu povrchové vody v hlavním městě Praha. Za pomoci statistických metod bylo prokázáno, že se v Praze vyskytuje několik míst, která jsou negativně ovlivněna urbanizací a lidskou činností, z těchto míst vychází jako nejvíce postižený potok Komořanský. Tento fakt se potvrdil i pomocí vizualizace modelem GWR, kde se mimo jiné prokázalo, že...
|
|
|
Výskyt a ekologie ploštěnky americké (Dugesia tigrina) ve Vltavě a vybraných pražských potocích a její interakce s původními druhy ploštěnek
Sevruková, Natálie ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Hlavní náplní mé diplomové práce byl výzkum výskytu a ekologie trojvětevných ploštěnek (Tricladida) ve Vltavě a v některých potocích protékajících územím hlavního města Prahy s důrazem na nepůvodní severoamerický druh - ploštěnku americkou (Dugesia tigrina). Výzkum lze rozdělit na terénní zjišťování početnosti populace a ekologických nároků ploštěnek a na laboratorní experiment, ve kterém jsem zjišťovala predační chování ploštěnek. Při mém terénním výzkumu, který probíhal od 22. 8 do 12. 11. 2009 jsem zjistila, že se ploštěnka americká vyskytuje pouze ve Vltavě, a to z devíti lokalit na šesti. V potocích během výzkumu nalezena nebyla. Vybírá si lokality s přírodním břehem, hlubším dnem, peřejnatou vodou a žije ve společnosti hlavně ploštěnky říční (Dugesia polychroa). Vyskytovala se na místech mírně znečištěných. Při predačním pokusu, který probíhal od 17. 12. 2009 do 20. 10. 2010 při teplotě 14řC a trojnásobných opakováních ve všech vzájemných kombinacích pěti druhů ploštěnek, se potvrdil vnitrodruhový kanibalismus a časté nepohlavní rozmnožování ploštěnky americké. Z pokusu vyplynulo lovení hlavně původního druhu ploštěnky černé (Polycelis nigra), ploštěnkou americkou (Dugesia tigrina). Naopak ploštěnku americkou lovily ostatní druhy jen minimálně. Klíčová slova: ploštěnka americká (Dugesia...
|
|
|
Dálkové šíření Rumex alpinus
Řičařová, Veronika ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Hadincová, Věroslava (oponent)
Dálkové šíření Rumex alpinus bylo zkoumáno na území Krkonošského národního parku, kde je invaze tohoto druhu aktuálním problémem. Práce navazuje na diplomovou práci z roku 2007 (Červenková 20007), ve které byl vytvořen model invaze R. alpinus v Krkonoších. Měření dálkového šíření probíhalo na čtyřech lokalitách - na třech lokalitách bylo zkoumáno dálkové šíření vodou a na jedné lokalitě šíření větrem. Anemochorie na louce byla měřena pomocí lapacích pastí až do vzdálenosti 50 m. Semene se pomocí větru šířila do vzdálenosti 20 m. Hydrochorie byla měřena pomocí lapacích sítí v potocích až do vzdálenosti 100 m. Největší měřená vzdálenost šíření semen pomocí vody byla 100 m. Hydrochorie se tedy prokázala jako důležitý faktor působící při invazi R. alpinus. Velký vliv na šíření vodou i větrem měly i bouřky a přívaly vody. Z dat o šíření větrem byly sestaveny predikční exponenciální křivky, které vyjadřovaly šíření na větší než měřené vzdálenosti. Terénní disperzní křivky byly porovnávány s teoretickými křivkami použitými v modelu invaze z roku 2007. Ukázalo se, že teoretické křivky nadhodnocují šíření R. alpinus větrem. U simulací šíření R. alpinus s terénními disperzními křivkami bylo podceněno dálkové šíření. Důvodem byla velká velikost jednotlivých buněk sítě, ve které modelování probíhalo. Výsledky simulací...
|
|
|
Modeling the recovery of anthropogenically acidified mountain waters
Hardekopf, David
Souhrn disertace Předkládaná disertační práce se skládá z pěti rukopisů publikovaných v recenzovaných odborných časopisech. Tématicky je zaměřena na dopady antropogenní acidifikace na sladkovodní ekosystémy v České republice a na Slovensku. Modelování přispívá k pochopení průběhu procesů vedoucích k zotavování (recoveryy) těchto lokalit z acidifikace. Studium vlivů acidifikace na chemické a biologické složení vysokohorských jezer v Tatrách a na Šumavě má již dlouholetou tradici. Oproti tomu dopady tohoto jevu na pramenné toky v horských a vrchovinných oblastech ČR byly rozpoznány relativně nedávno, a příslušné změny ve struktuře potočního makrozoobentosu a chemismu vody jsou známy méně. Ve své práci používám dynamické modely (zahrnující i možné scénáře budoucích klimatických změn) k hodnocení současného stavu a budoucích trendů ve zotavování acidifikovaných ekosystémů, ke kterému nyní dochází v důsledku snížení kyselých atmosférických imisí. První kapitola práce je zaměřena na vliv nízkého pH na složení makrozoobentosu v acidifikovaných potocích v České republice. Druhá kapitola shrnuje aktuální údaje o chemickém složení vody v 91 tatranských jezerech: data z r. 2004 zachycují situaci 15 let po významném snížení atmosférických imisí. Následující kapitola zahrnuje výsledky biogeochemického modelu MAGIC...
|
|
|
Vliv odtáté ledovcové vody na bentická společenstva řas v alpinských potocích.
Prüherová, Alžběta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Vinšová, Petra (oponent)
Specifikem glaciálních potoků, jako toků napájených a ovlivňovaných ledovcem jsou velmi drsné podmínky, které v těchto horských habitatech panují po celý rok. Typické rysy glaciálního toku jsou chladné teploty, oligotrofie, rychlý průtok (s ním spojená dobrá saturace kyslíkem) a kolísání hladiny na škále jak celého roku, tak i v rámci několika hodin. Organismy osidlující takové habitaty musí být tedy na nehostinné prostředí dostatečně adaptováni, aby dokázali místní podmínky nejen přežít, ale hlavně využít pro úspěšné rozmnožování a osídlování omezeného prostoru. Tato práce je zaměřená na bentická společenstva těchto toků a shrnuje poznatky ze studií prováděných především v Italských, Rakouských a Švýcarských Alpách. Diskutovány jsou typy toků alpinské zóny (prvotní rozdělení je na tři hlavní typy podle zdroje vody, dále v práci ještě rozdělení Alpských potoků dle podloží a dalších geografických specifik), sezónní vlivy ledovce a působení klimatických změn na křehká společenstva obývající glaciální potoky vyšších nadmořských výšek. Glaciální toky jsou v současnosti předmětem výzkumu v souvislosti se studiem klimatických změn a jejich vlivu na druhové složení potoků alpinských areálů, díky jejich bezprostřednímu kontaktu s ledovcovou masou, na které jsou fenomény globální změny klimatu vidět...
|
|
| |
|
|
Local dispersal of Golden-ringed dragonfly Cordulegaster boltonii
Hančíková, Barbora ; Černý, Martin (vedoucí práce) ; Dolný, Aleš (oponent)
Provedli jsme pilotní studii lokální disperse páskovce kroužkovaného Cordulegaster boltonii (Odonata: Cordulegasteridae). Čeleď Cordulegasteridae se vyznačuje mnoha primitivními znaky a spíše omezenou distribuci (minimálně evropské druhy). Zdá se, že navzdory svým fyzickým rozměrům, které je predisponují k vysoké míře pohyblivosti napříč velkým prostorovým měřítkem, je jejich migrace limitována. Linearita jejich habitatu (tekoucí vody lesních potoků), společně s behaviorální ekologii (zvláštní předkopulační chování - skenování potoků, nízkým vytrvalým letem, za účelem vyhledávání samice), vytvářejí unikátní životní strategii, která si zaslouží naši pozornost a přináší mnoho nezodpovězených otázek. Během dvou sezón (2010 a 2011) jsem sbírali data, metodou mark-capture-recapture, v rámci třech oddělených povodí (Dračice, Struha a Koštěnický potok) na lokalitě Přírodního parku Česká Kanada, v jižních Čechách. Patrolující samci C. boltonii byli simultánně odchytáváni na všech třech potocích, v celkové délce 9,9 km. Chytili jsme a označili 440 jedinců a zaznamenali 113 zpětných odchytů (26 % "recapture rate") v roce 2010 a 355 bylo označeno a 171 zpětných odchytů zaznamenáno (48 % "recapture rate") v roce 2011. Naše data ukazují na vysokou míru věrnosti samců pro jednotlivé potoky, neboť jsme...
|
|
|
Kvalita vody v pražských potocích
Krejčová, Lucie ; Benešová, Libuše (vedoucí práce) ; Tonika, Jaroslav (oponent)
Tato práce se zabývá kvalitou vody v pěti největších pražských potocích, jimiž jsou Rokytka, Botič, Litovicko-Šárecký potok, Dalejský potok a Kunratický potok. Kvalitu vody lze hodnotit na základě fyzikálně-chemických ukazatelů, nebo biologických ukazatelů. Ve své práci používám k hodnocení kvality vody pouze fyzikálně-chemické ukazatele. V této práci jsem se zaměřila hlavně na kvalitu vody v Kunratickém potoce, kterou hodnotím na základě výsledků pravidelného monitorování podniku Lesy hl. m. Prahy a také na základě svých krátkodobých rozborů vody z tohoto potoka. Hlavními zdroji znečištění Kunratického potoka a dalších pražských potoků jsou zemědělství v horních částech toků (zdroj sloučenin dusíku a fosforu), odpadní vody (zdroj organických látek, sloučenin dusíku a fosforu) a dešťové vody (zdroj těžkých kovů a chloridů). Z výsledků je zřejmé, že tyto zdroje mají vliv na kvalitu vody v pražských potocích. Mezi nejhorší ukazatele kvality vod v Kunratickém potoce patří hlavně celkový fosfor, CHSK a BSK5 a v ostatních pražských potocích je to podobné. Pražské potoky jsou také významně zatíženy těžkými kovy.
|
|
|
Modelové hodnocení kvality povrchových vod na území hlavního města Prahy
Pokorný, Lukáš ; Matějíček, Luboš (vedoucí práce) ; Benešová, Libuše (oponent)
Tato práce se zabývá analýzou a stručným vyhodnocením hydrologických dat, poskytovaných firmou Lesy hl.m. Praha. Zpracování a vyhodnocení dat bylo provedeno ve dvou okruzích, nejprve pomocí statistických analýz a v okruhu druhém vizuálním modelem vytvořeným v programu GIS metodou geograficky vážené regrese (zkr. GWR). Data byla zpracována pomocí statistických metod analýzy rozptylu, faktorové a shlukové analýzy. Ke zkoumání dat pomocí těchto metod bylo zapotřebí tato data nejprve vhodně upravit pomocí programu MS Excel a následně vytvořením skriptu v programu R. Tyto úpravy byly nutné vzhledem k vyššímu počtu zkoumaných záznamů. Data jsou tvořena hodnotami ukazatelů BSK, CHSK, dusičnanový dusík, rozpuštěný kyslík a nerozpuštěné látky; měřenými v rozsahu jedenácti let z různých odběrových profilů na patnácti pražských potocích. Ve druhém okruhu práce byl vytvořen model pomocí metody GWR a experimentálního dosazení různých faktorů, které by mohly mít vliv na kvalitu povrchové vody v hlavním městě Praha. Za pomoci statistických metod bylo prokázáno, že se v Praze vyskytuje několik míst, která jsou negativně ovlivněna urbanizací a lidskou činností, z těchto míst vychází jako nejvíce postižený potok Komořanský. Tento fakt se potvrdil i pomocí vizualizace modelem GWR, kde se mimo jiné prokázalo, že...
|
host ::
RSS.