|
|
VÝSKYT URANU V PITNÉ VODĚ JIHOMORAVSKÉHO KRAJE A JEHO STANOVENÍ
Hanusková, Vendula ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Ing.Dita Janečková, (vedoucí práce)
Stanovení uranu ve vzorcích životního prostředí je v současné době aktuální vzhledem k prokázané chemické toxicitě uranu a nelze tedy opomíjet jeho potenciální výskyt v pitných vodách. Účelem diplomové práce bylo, na základě požadavků KHS JmK, monitorování vytipovaných veřejných vodovodů v Jihomoravském kraji a následná analýza odebraných vzorků . Pro stanovení stopových koncentrací uranu v pitných vodách, byla zvolena technika ICP-MS. Výsledky analýz z vybraných lokalit pak byly shrnuty a vyhodnoceny. Závěrem byly navrženy možná řešení a opatření pro provozovatele veřejných vodovodů.
|
|
|
Porovnání extrakčních metod pro prvkovou analýzu zemědělských půd
Štursa, Václav ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá optimalizací postupu přípravy vzorku půd z vinic pro prvkovou analýzu metodou ICP-MS. První část práce pojednává o prvkové analýze a jejím využití v agrotechnice a ve vinařství, popisem toxických a nutričních vlastností jednotlivých prvků a legislativou definující příslušné koncentrační limity prvků v zemědělských půdách. Následně jsou popsány běžně užívané metody prvkové analýzy jako jsou AES, AAS, rentgenová fluorescenční spektrometrie a ICP-MS. V další části bakalářské práce jsou popsány metody odběru vzorků a jsou diskutovány rozkladné a extrakční postupy pro úpravu vzorků. Experimentální část práce se zabývá porovnáním vybraných extrakčních metod (extrakce 2M HNO3 za studena, extrakce 2M HNO3 za horka, extrakce Lučavkou královskou a mikrovlnný rozklad směsí HNO3 a H2O2). Tyto metody byly aplikovány na certifikované materiály půd. Pro analýzu extraktů byla použita technika ICP-MS. Nejlepší výsledky vykazovala metoda extrakce 2M HNO3 za horka. Tato extrakce byla následně aplikována na reálné vzorky půdy z vinice.
|
|
|
Význam platiny v životním prostředí
Brestovská, Marta ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin platiny ve složkách životního prostředí (voda, půda, ovzduší) a metodami jejich stanovení. V práci je také zmíněno neméně podstatné stanovení platiny v tkáních a tělních tekutinách, v případech kdy je platina využívána ve formě např. cisplatiny jako cytostatikum. Stanovuje se pak samotné cytostatikum, popřípadě jeho deriváty a metabolity na bázi platinových komplexů v klinickém vzorku (moč, plasma). Z metod využívaných pro stanovení Pt vyzdvihuje práce hlavně ICP-AES, ICP-MS, ETA AAS, HPLC. Užitečné se zdají být i on-line propojení těchto metod např. ICP-MS s HPLC nebo ICP AES s HPLC. Pro stanovení platiny je možné využít i spektrofotometrické metody za použití organických i anorganických činidel. Tyto metody jsou zde zmíněny spíše okrajově pro kompletnost, z hlediska praktického využití jsou obtížně reprodukovatelné a málo citlivé. Stanovení také znesnadňuje hydrolýza platinových kovů za vzniku nerozpustných hydratovaných oxidů.
|
|
|
Metody studia fosfoproteinů rostlin
Válková, Martina ; Lochman,, Jan (oponent) ; Fohlerová, Radka (vedoucí práce)
Reverzibilně fosforylované proteiny se uplatňují u řady základních buněčných procesů. Příkladem je přenos cytokininového signálu u rostlin, který je zprostředkovaný tzv. dvou-komponentním systémem zahrnujícím fosforylaci histidinu a aspartátu. Vzhledem k velmi nízké stabilitě fosforylace těchto aminokyselin je obtížné najít vhodnou metodu pro její studium. Předložená bakalářská práce se ve své teoretické části zabývá jak současnými experimentálními přístupy pro analýzu fosforylace proteinů dvou-komponentních systémů, tak hledáním nových způsobů pro tuto analýzu. Jsou zde popsány metody založené na značení proteinů pomocí [?-32P]ATP a na detekci uvolněného fosfátu pomocí kolorimetrických metod nebo pomocí ICP-MS. Další možností je citlivá identifikace fosforylovaných a ne-fosforylovaných forem proteinu fúzovaného s GFP pomocí techniky CE-LIF. Praktická část práce se věnuje optimalizaci vybraných kolorimetrických metod a přípravě proteinu AHP5 fúzovaného s GFP pro analýzu CE-LIF.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výskyt a interakce jodu v přírodním prostředí se zaměřením na hydrosféru.
ŠEDA, Martin
Jód je významný, pro vyšší živočichy esenciální prvek. Velká část světové populace trpí nedostatkem jódu; objasnění přenosu a mobility tohoto elementu v životním prostředí, ve vodách, v půdě, ve vzduchu i v organismech, je proto velice důležité. Cílem práce bylo zejména vypracování a optimalizace metody stanovení velmi nízkých koncentrací jódu ve vodách technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Bylo prokázáno, že vliv typu filtru během úpravy vzorku nemá statisticky významný vliv na zvýšení obsahu nečistot v analytu. Jako interní standard byl doporučen antimon oproti běžně užívaným prvkům (tellur nebo indium). Vzorky nebyly konzervovány, kyselina dusičná způsobovala vytěkání části jódu ze vzorku, přídavek vodného roztoku amoniaku neměl statisticky průkazný vliv. Metodika stanovení byla ověřena na několika souborech vzorků vod, a to jak srážkových, tak povrchových a lyzimetrických. U povrchových vod byla v období podzimu 2009 až léta 2010 sledována část řeky Blanice (oblast jihočeské části Šumavy) včetně hlavních přítoků. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích z řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 1,48 ? 0,30 ?g?dm-3 (duben 2010) a 3,05 ? 0,38 ?g?dm-3 (červenec 2010). Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích ze všech přítoků řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 2,52 ? 1,63 ?g?dm-3 (březen 2010) a 3,67 ? 1,37 ?g?dm-3 (červenec 2010). Koncentrace jódu ve sledovaných povrchových vodách se v průběhu toků nijak významně neměnila. Další dva sledované potoky se nacházely v okolí Rapotína (oblast Jeseníků). Průměrné hodnoty obsahu jódu na odběrných místech byly následující: Annov (horní část) 1,60 ? 0,65 ?g?dm-3, Annov (dolní část) 1,88 ? 1,18 ?g?dm-3, Salaš (horní část) 1,77 ? 0,92 ?g?dm-3, Salaš (dolní část) 1,42 ? 0,58 ?g?dm-3. Obecně vzato data naznačují, že oblast Šumavy je na jód mírně bohatší než Jeseníky. Srážkové vody odebírané v jižních Čechách (Arnoštov na Šumavě a České Budějovice) i v Jeseníkách (Rapotín) obsahovaly jódu méně, jen výjimečně překračovaly 3 mikrogramy na litr vody. Situace byla odlišná na jaře roku 2010 během výskytu sopečného prachu a popela nad Českou republikou. Ten pocházel z náhlé aktivity islandské sopky Eyjafjallajökull. V tomto období byly koncentrace několikanásobně zvýšené na všech sběrných stanovištích, což nepřímo dokazuje, že se jód během sopečných erupcí může uvolňovat a přenášet atmosférou na velké vzdálenosti. Ukázalo se, že čistírny odpadních vod (ČOV) jód v odpadních vodách eliminují jen částečně, avšak ČOV ve sledovaném regionu byly příliš malé na to, aby mohl být zhodnocen celkový dopad na životní prostředí. Maximální hodnota obsahu jódu na výpusti ČOV Prachatice byla 28,5 ?g?dm-3, což je několikanásobně více, než činí přirozené hodnoty v Živném potoce, kam odtok ústí. U velkých čistíren by byl výzkum této problematiky mnohem zajímavější. Z vlastních lyzimetrů instalovaných na Šumavě v lokalitě Arnoštov byly odebrány vzorky lyzimetrických vod ze tří blízkých pozemků. Nejvyšší koncentrace jódu byly nalezeny na pozemku, kde je pasen dobytek. Tyto hodnoty byly statisticky významně vyšší (průměr 4,38 ? 1,74 ?g?dm-3) oproti hodnotám na pozemcích využívaných jako sečená louka (průměr 2,69 ? 1,19 ?g?dm-3) nebo nesečených, ponechaným ladem (průměr 2,25 ? 1,39 ?g?dm-3). Jód tedy pravděpodobně pocházel z moči a výkalů skotu. Tato práce přispívá k celkovým současným poznatkům o jódu, zejména k části týkající se stanovení jódu v oblasti hydrosféry.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.