|
|
Výrobní stavby Autocentrum skupiny VW
Král, David ; Žák, Libor (oponent) ; Boleslavská, Yvona (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření jednotlivých stupňů projektové dokumentace – Dokumentace pro stavební povolení, Dokumentace pro provedení stavby a Studie z předmětu AG35. Předmětem projektu je novostavba Autocentra skupiny VW, které bude sloužit k prodeji, záručním i pozáručním opravám a servisu automobilů Škoda, Seat, Volkswagen a Audi. Stavba bude umístěna v městě Brně na pozemku mezi ulicemi Cejl a Jana Svobody, který je veden Magistrátem města Brna v mapě brownfields pod číslem 3402. Má výměru 1,1 ha a Územním plánem je určen pro smíšené plochy. Řešení by mělo brát v úvahu okolní zástavbu a sousedství řeky Svitavy. Stavba je umístěna tak, aby z urbanistického hlediska dotvářela ulici, tudíž základní hmota je napojena na stávající objekt a hrany korespondují s uličními čarami. Je bráno v úvahu sousedství nábřeží řeky Svitavy, kde bude umístěna vhodná zeleň. Areál tak bude působit dobrým dojmem, a navíc nábřeží řeky Svitavy dostane nový a lepší vzhled. Návrh hmoty celého objektu vychází ze dvou hlavních částí. První částí je upoutat co nejvíce zákazníků, a tudíž umístění podélné hmoty kopírující uliční čáru, kde budou vystavovány vozy. Tím se dostáváme k druhé části a tou je navázání hmoty a doplnění hmoty ke stávajícímu objektu tak, aby ulice působila celistvě. Z tohoto základu tedy vychází podélná výstavní hala, otevírající své reklamní možnosti do ulice, na kterou navazuje hmota servisu. Cílem je vytvořit ucelenou a dobře fungující stavbu, jejíž provozy jsou vzájemně propojeny. Návaznost jednotlivých dílčích celků servisu a showroomu byla jedním z nejdůležitějších prvků při návrhu této stavby.
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
|
Průmyslový areál s administrativní budovou
Krupa, Jakub ; Dohnal, Jakub (oponent) ; Pěnčík, Jan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem a vypracováním projektové dokumentace pro provedení stavby Průmyslového areálu s administrativní budovou, sestávajícího se z objektů SO 01 – Administrativní budova a SO 02 – Výrobní hala. Objekty se nacházejí na parcele č.715/1, v katastrálním území Vrbno pod Pradědem. Jsou situovány na nezastavěném pozemku investora. Dopravní připojení je zajištěno výjezdem z parkoviště na místní silniční komunikaci. Všechny inženýrské sítě technické infrastruktury jsou vedeny v blízkosti pozemku. Návrh stavby respektuje územní plán obce. Projektová dokumentace je zpracována v souladu s aktuálním zněním platných zákonů, vyhlášek a norem. Projekt řeší stavbu funkčně rozdělenou na objekty SO 01 a SO 02, které jsou provozně i stavebně spojené. Konstrukce objektů jsou vzájemně staticky nezávislé. Objekt SO 01, částečně přístupný veřejnosti, slouží pro administrativní účely a jako zázemí zaměstnanců. Dále se v objektu nachází vzorkovna přístupná veřejnosti, vrátnice a sklady. Objekt SO 02 je určený pro výrobu plastových oken a solárních panelů. Objekt převážně zahrnuje prostor pro výrobu, dále se zde nachází kancelář mistra, strojovna vzduchotechniky a hygienické zázemí pro zaměstnance. Objekt SO 01 je navržen ze stěnového konstrukčního systému z keramického zdiva, keramickými stropy, základovými pásy a plochou střechou. Objekt SO 02 je navržen jako celokovový montovaný objekt se sedlovou střechou a základovými patkami. Konstrukční systém objektu SO 02 je sloupový s ocelovými sloupy. Půdorysné rozměry objektu SO 01 jsou 25x14 m. Obvodový plášť je tvořen z kusových keramických tvarovek, plněných minerální vatou, tloušťky 440 mm. Objekt SO 02 má půdorysný rozměr 66,9x22,9 m. Obvodový plášť objektu je tvořen montovanými sandwich panely s jádrem z materiálu PUR.
|
|
|
Prefabrikovaná konstrukce výrobní haly
Hradský, Richard ; Kostiha, Vojtěch (oponent) ; Girgle, František (vedoucí práce)
Stěžejní částí je návrh a výpočet příčného rámu prefabrikované konstrukce výrobní haly skládajícího se z těchto částí (vazník, sloup, základová patka). Za pomoci výpočtového programu SCIA ENGINEER namodelovat dané prvky, vypočítat a vykreslit dané síly, momenty a napětí. K ověření výsledků a jejich správnosti se použije ruční statický výpočet sil, momentů a napětí. Vypracovány budou také výkresy jednotlivých prvků za pomoci softwaru ArchiCAD.
|
|
|
Průmyslová pekárna Herold Brno
Pohludka, Jan ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Náplní bakalářské práce bylo vypracování navazujících stupňů projektové dokumentace ke studii novostavby objektu průmyslové Pekárny Herold v Brně Horních Heršpicích, kterou jsem navrhl v předmětu AG35. Společnost Herold se zabývá výrobou mlýnských a pekárenských produktů od roku 1993 a stala se významným regionálním dodavatelem. Vybudování nového objektu průmyslové pekárny v Brně – Heršpicích zajistí společnosti rozšíření výrobní kapacity a svým umístěním se přiblíží k oblasti nejrozsáhlejšího odbytu. Firma Herold bude využívat halu pro výrobu pečiva – chleba, rohlíky a běžné pečivo. Výroba bude probíhat ve 3 směnách, přičemž nejpočetnější bude ta noční. V objektu bude administrativní část zabezpečující celkovou organizaci a chod společnosti. Navrženou stavbou je průmyslový objekt s půdorysnými rozměry cca 84 x 32 m. Návrh respektuje místo stavby a její blízké okolí. Ze tří světových stran je obklopena nezajímavou průmyslovou zástavbou, ale čtvrtá severní strana je vhodně orientována směrem k obytné zástavbě v pozadí se siluetou Petrova nebo Špilberku. Proto byla stavbě přisouzena orientace k severní straně. Kompozičně se hmota pekárny skládá ze dvou kubických objemů, vyššího a nižšího, podle potřebné světlé výšky vnitřních prostorů. Forma je podřazena funkci a ve výsledku by měla být maximálně minimalistická bez doplňkových hmot. V návrhu je primární udržet čitelnost a srozumitelnost přizpůsobenou lidskému měřítku. Funkční architektura by měla jasně ukazovat, kde se do ní vstupuje a kde je naopak vstup zakázán. Měla by reflektovat současnou dobu, genius loci místa, ale také prodávat svého provozovatele, který kvalitou návrhu reprezentuje značku. Proto není pekárna Herold uzavřená za plotem. Naopak před ní bude rozsáhlá travnatá plocha, ze které bude pekárna vystupovat. Upřednostnění funkčního provozu, ale i architektonické prvky (pásová okna, skleněná fasáda, kontakt s přírodou, plochá střecha, apod.) odkazují k funkcionalistické tradici Brna.
|
|
|
Konverze Baťových výrobních staveb
Németh, Ondřej ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Petříček, Tomáš (vedoucí práce)
Bakalářská práce vychází z architektonické studie zpracované v zimním semestru 4.ročníku bakalářského studia na téma konverze Baťových výrobních staveb ve Zlíně. Cílem bylo navrhnout možnost alternativního využití dvou bývalých výrobních objektů č.24 a 25 určených k demolici. Bakalářská práce se zaměřuje pouze na konverzi objektu č.24. Účelem návrhu je vytvoření objektů pro malé a střední podnikání v centru bývalého továrního areálu firmy Baťa. I přestože areál chátrá, si nadále udržuje své urbanistické i architektonické kvality, ve kterých se skrývá obrovský potenciál pro nové využití. Tato konverze by objekty jako součást tohoto jedinečného celku zachovala a zároveň zde vnesla aktivity vytvářející nová pracovní místa nezatěžující veřejné zdroje.
|
|
|
Průmyslová pekárna Herold Brno
Veit, Jakub ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo vytvoření jednotlivých stupňů projektové dokumentace – Dokumentace pro stavební povolení, Dokumentace pro provedení stavby a Studie z předmětu AG35. Předmětem projektu je novostavba průmyslové pekárny Herold v městské části Horní Heršpice na pozemku p. č. 1112 v katastrálním území Brno. Pekárna Herold má své sídlo ve Slavkově u Brna a vybudováním nového objektu zajistí společnosti rozšíření výrobní kapacity, další prodejní plochu a svým umístěním se přiblíží k oblasti nejrozsáhlejšího odbytu. Jedná se o návrh průmyslového objektu, který je rozvržen na 4 kubické hmoty. Ty hlavní tvoří výrobní hala se sklady a expedicí a na ni navazující administrativní část. K expediční části výrobní haly jsou připojeny dva menší objekty, se zázemím, sklady přepravek a podnikovou prodejnou. Konstrukční řešení administrativní části tvoří rastr 6x6 m, u výrobní haly 6x12 m, respektive 6x24 m. Součástí projektu je také řešení okolních ploch, zejména předprostoru výrobní haly, návrh areálových komunikací a napojení na veřejnou dopravní infrastrukturu. Princip návrhu spočívá v záměru umístit objekt na pozemek tak, aby byla zajištěna ekonomika stavby, logika a návaznost vnitřních komunikací, minimalizace zpevněných ploch před budovou a vhodná orientace vůči světovým stranám. Díky blízké okolní zástavbě je před objektem vytvořen veřejný prostor, který budovu zakrývá a tvoří vizuální a hlukovou bariéru. Veškerá areálová infrastruktura je směřovaná za objekt na jižní stranu. Stavba využívá mírně svažitého pozemku, kdy je u expediční části úroveň terénu -1,100 m, což vyhovuje nakládání zboží do vozidel. Smyslem a záměrem je vytvořit ucelenou a dobře fungující stavbu, jejíž provozy jsou vzájemně propojeny. Návaznost výrobních procesů byla jedním z nejdůležitějších prvků při návrhu této stavby.
|
|
|
Stavebně technologický projekt výrobní haly v Polničce
Zeman, Roman ; Jakubíček, Jiří (oponent) ; Diaz, Yvetta (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na stavebně technologický projekt hrubé stavby výrobní haly firmy CECHO v Polničce. Jedná se o stavbu členěnou na dva stavební objekty, a to výrobní halu a administrativní budovu. V rámci stavebně technologického projektu je v práci řešeno časové a finanční plánování stavby, harmonogram, projekt zařízení staveniště včetně časového plánu zřízení a likvidace dočasných objektů zařízení staveniště a nákladů za jejich pronájem, plánování vybraných dopravních tras, návrh hlavních strojů, nadrozměrná přeprava a technologické předpisy s kontrolními a zkušebními plány kvality. Dále je v diplomové práci řešen i položkový rozpočet.
|
|
|
Solární mrazírna v tropech
Lípová, Markéta ; Suchánek,, Petr (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na návrh průmyslového objektu solární mrazírny v tropech. Cílem této práce je nalezení vhodné architektonické a urbanistické koncepce a dále zhotovení projektové dokumentace, která se skládá z dokumentace pro stavební povolení a dokumentace pro provedení stavby.
|
|
|
Centrum transferu technologií VUT v Brně
Matoušková, Inka ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je rozpracování předem vytvořené architektonické studie do podoby projektové dokumentace včetně architektonického i technického detailu. Předmětem je novostavba Centra Transferu Technologií VUT v městské části Brno - Královo pole při ulici Kolejní v rámci kampusu VUT Pod Palackého vrchem. Jedná se o návrh průmyslového objektu a řešení souvisejícího okolí objektu z hlediska zajištění zásobování a komunikací pro pěší. Centrum transferu technologií je obousměrný přenos know-how mezi vědecko-výzkumnými organizacemi a komerční sférou. Jde o zprostředkování nových technologií, znalostí a výsledků vědecké práce.
|
host ::
RSS.