|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Využití separačních metod pro studium biologicky aktivních látek ve vodách
Vydrová, Lucie ; Friedl, Zdeněk (oponent) ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Léčiva patří mezi biologicky aktivní látky, které se odlišují různými funkčními skupinami, fyzikálně-chemickými a biologickými vlastnostmi. Tyto chemické látky, v současnosti zařazované mezi „nové“ kontaminanty, se kumulují v různých složkách životního prostředí. Do životního prostředí se dostávají v průběhu jejich průmyslové výroby, dále v důsledku používání v léčebných zařízeních nebo v domácnostech. Protože se jedná o látky biologicky aktivní, mohou v různých složkách životního prostředí negativně ovlivňovat zde probíhající procesy. Léčiva se vyznačují po chemické stránce vesměs odlišnou strukturou, a proto jsou často rozdělována nejen podle struktury, ale zejména podle jejich účinku na živé organismy. Na základě posouzení množství používaných léčiv v České republice lze konstatovat, že nejčastěji používanými léčivy jsou nesteroidní protizánětlivé léky patřící do skupiny analgetik. Důvodem jejich velkého rozšíření je především to, že téměř všechny si lze zajistit bez lékařského předpisu. Vybraná analgetika byla sledována nejen v odpadních vodách odebrané z velkokapacitní čistírny odpadních vod situované v Brně – Modřicích, ale také v povrchové vodě z povodí řeky Křetínky, kde byla odebírána ze dvou odběrových míst. Kontaminace povrchových vod léčivy typu analgetik byla hodnocena nejen v České Republice, ale také v povodí řeky Thurso ve Skotsku a na Taiwanu. Pro extrakci sledovaných reziduí z matrice byla ve všech případech použita extrakce pevnou fází (SPE). Jako analytická koncovka byla pro experimenty prováděné v České republice aplikována vysokoúčinná kapalinová chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem (DAD) nebo hmotnostní spektrometrie (MS). Pro experimenty hodnocené ve Skotsku a na Taiwanu byla také použita kapalinová chromatografie s hmotnostní detekcí. Metoda HPLC/MS umožňuje zjišťovat hodnocené analyty i ve velmi nízkých koncentracích (ng ? l-1). V rámci prováděných experimentů byla většinou identifikována a následně kvantifikována všechna sledovaná analgetika, a to jak v odpadních vodách, tak také z povodí řeky Křetínky v České republice. Totéž lze konstatovat také pro nálezy zjištěné v povrchových vodách v povodí řeky Thurso ve Skotsku a v povodí tří řek na Taiwanu a zjištěné koncentrace analgetik v povrchových vodách z různých světových lokalit byly porovnány.
|
|
|
Upravitelnost povrchových vod
Fuks, Josef ; Palčík,, Jiří (oponent) ; Kučera, Tomáš (vedoucí práce)
V diplomové práci se zabývám tématem upravitelnosti povrchových vod se zaměřením na proces tvorby suspenze. K práci byly použity vzorky vody odebrané z pěti různých míst v okolí Brněnské přehrady, která se dlouhodobě potýká se zhoršenou kvalitou vody, a s těmito vzorky byla následně provedena série sklenicových optimalizačních pokusů s užitím třech různých běžně používaných koagulantů. V teoretické části práce se zabývám složením a vlastnostmi povrchových vod a technologií jejich úpravy. Jsou zde stručně popsány jednotlivé procesy úpravy, přičemž je kladen důraz na proces tvorby suspenze. Experimentální část shrnuje a představuje získané výsledky při laboratorních koagulačních testech. Vyhodnocuji vliv různých parametrů na výslednou účinnost úpravy vody a pokouším se nalézt optimální dávku koagulantu, pH a rychlost rychlého a pomalého míchání. Na závěr srovnávám vhodnost jednotlivých koagulantů a vliv místa odběru na účinnost úpravy.
|
|
|
Porovnání vlivu různé délky inkubační doby na hodnotu BSK
Debnárová, Andrea ; Dolejš, Petr (oponent) ; Rozkošný, Miloš (vedoucí práce)
Biochemická spotřeba kyslíku (BSK) se běžně používá při zjišťování jakosti povrchových a odpadních vod. Je důležitým a základním parametrem pro posouzení účinnosti biologického čištění odpadních vod a pro hodnocení biologické rozložitelnosti organických látek. Průběh tohoto procesu je závislý na čase a nejčastější doba inkubace je pět dní, BSK (5). V této práci jsou zhodnoceny a srovnány výsledky pro různé doby inkubace a to pro BSK(5) po pěti dnech inkubace a BSK(2+5) po dvou dnech v chladícím zařízení a pěti dnech inkubace. Tyto srovnávací testy byly provedeny pro různé typy vod (povrchová voda, odpadní voda - mechanicky přečištěná a biologicky přečištěná voda). Pro všechna stanovení biochemické spotřeby kyslíku byla použita zřeďovací metoda dle normy ČSN EN 1899.
|
|
|
Využití plynové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv ve vodách
Lacina, Petr ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na výběr metody a optimalizaci laboratorního postupu pro stanovení vybraných léčiv (kyselina salicylová, ibuprofen, naproxen, ketoprofen a diklofenak) v povrchové a odpadní vodě pomocí plynové chromatografie ve spojení s hmotnostním spektrometrem (GC-MS). Jako extrakční metoda byla použita SPE s použitím Oasis HLB kolonek. Po extrakci následovala derivatizace vybraných léčiv a její optimalizace. Derivatiace a její optimalizace byla provedena s použitím dvou silylačních činidel N-methyl-N-(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (MSTFA) a N,O-bis(trimethylsilyl)trifluoroacetamid (BSTFA). Během optimalizace byly použity různé objemy derivatizačních činidel, různé teploty a různé časy. Nejvhodnější kombinace byla použita pro analýzu reálných vzorků. Reálné vzorky odpadní vody byly odebírány z ČOV v Brně Modřicích a reálné vzorky povrchových vod byly odebírány z několika řek a jednoho rybníku v oblasti Moravy. Tato práce se také zabývala orientačním testováním SPE metody pro extrakci a zkoncentrování vybraných sulfonamidů (sulfamethazin, sulfamethoxazol, sulfapyridin a sulfathiazol) z vodního prostředí
|
|
|
Problematika perfluorovaných sloučenin ve složkách životního prostředí
Kalášek, Stanislav ; Kořínek, Pavel (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Perfluorované sloučeniny patří mezi prioritní organické polutanty, které se dostávají z různých zdrojů do životního prostředí. Patří mezi nová xenobiotika vyskytující se ve složkách životního prostředí. V teoretické části diplomové práce budou popsány jejich základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti a zhodnocena možnost jejich sledování v různých typech matric. Na základě získaných teoretických poznatků bude vypracována metoda pro jejich identifikaci a kvantifikaci. K tomuto účelu budou využity zejména separační postupy. Pro jejich stanovení bude vypracován standardní operační postup, který bude validován. Tento postup bude ověřen na reálných vzorcích pocházejících ze životního prostředí.
|
|
|
Stanovení těkavých organických látek metodou "head space - SPME" v reálných vzorcích povrchové a pitné vody
Chmelka, Milan ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kupec, Josef (vedoucí práce)
Těkavé organické látky se ve vodě většinou vyskytují jako polutanty lidského původu. Teoretická část této práce se zabývá charakteristikou, výskytem a možnostmi kvalifikace a kvantifikace organických látek ve vodě. Rozsáhlejší popis byl věnován stěžejní metodě této práce, a to statické head-space technice spojené s mikroextrakcí na vlákně potaženém sorbentem . Náplň experimentální části spočívala v získání zkušeností s obsluhou měřícího přístroje, jeho periferií a způsobem vyhodnocování výsledků. Po výběru vhodných lokalit se přistoupilo k odběru vzorků a jejich analýze.
|
|
|
Problematika stanovení betablokátorů v povrchových vodách
Košík, Juraj ; Píšťková, Veronika (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá problematikou neustále se zvyšující koncentrace léčiv v životním prostředí. Mezi celosvětově nejvíc předpisované farmaka s nejčastějším výskytem v ekosystému patří -blokátory. Jsou to klinicky důležité léčiva často používaná k léčbě kardiovaskulárních onemocnění, jakými jsou hypertenze, arytmie a anginy pectoris. Je důležité sledovat koncentrace -blokátorů ve vodním ekosystému, vzhledem k akutní a chronické toxicitě těchto látek, kterou vykazují vůči vodním organismům. Tato práce je zaměřena na vypracování a optimalizaci analytické metody pro stanovení těchto látek. Sledovými matricemi byly povrchová voda z dvou řek, Váhu (SR) a Dyje (ČR) a odpadní voda z velkokapacitní čistírny odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice. Analyty byly ze vzorků vod izolovány pomocí extrakce tuhou fází (SPE). Pro finální analýzu byl použit ultra vysokoúčinný kapalinový chromatograf (UHPLC) s UV-VIS detekcí pomocí diodového pole (DAD). Za cílové analyty byly vybrány atenolol, metoprolol a propranolol.
|
|
|
Multireziduální metody pro stanovení pesticidů ve vodách
Matušková, Monika ; Kubíčková, Kristýna (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce teoretického charakteru se zabývá multireziduálním stanovením pesticidů ve vodách. Zaměřuje se především na pesticidy tvořící rezidua v povrchových vodách, které vzhledem ke své toxicitě a perzistenci v prostředí vyžadují cílené sledování. V práci je uvedeno rozdělení pesticidů a jsou zde popsány jejich vlastnosti, toxicita a procesy odbourávání. Dále jsou zde popsány možnosti analytického stanovení, zejména metody plynové a kapalinové chromatografie s různými typy detektorů. V poslední kapitole je popsán kompletní analytický postup pro stanovení organochlorových pesticidů.
|
|
|
Zhodnocení metod pro stanovení tenzidů
Soukupová, Alena ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V bakalářské práci na téma zhodnocení metod pro stanovení tenzidů byl na základě dostupné literatury vypracován seznam možných metod používaných pro stanovení tenzidů v povrchových a odpadních vodách. V teoretické části jsou uvedeny definice povrchové a odpadní vody, možné zdroje znečištění a způsoby čištění a dále definice a dělení tenzidů. Práce je teoretického charakteru a zpracování bylo provedeno na základě dostupných informací z literárních zdrojů. V závěru je provedeno zhodnocení metod.
|
host ::
RSS.