|
|
Sociální situace imigrantů žijících ve zvolených lokalitách České republiky z pohledu vybraných determinant zdraví
ZÁLESKÁ, Veronika
Dle Wilkinsona a Marmota (2003) je oblast deseti sociálních determinant zdraví patrně nejkomplexnějším přístupem k analýze zdravotního stavu jedince. Cílem disertační práce bylo zhodnotit sociální determinanty zdraví v oblasti sociální opora, stres, dětství a doprava. Kvantitativní metoda zkoumání objektu výzkumu byla realizována pomocí dotazování. Výzkumný soubor tvořili legálně usazení imigranti pobývající v České republice déle než jeden rok, ve věkové kategorii 18 - 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Respondenti pobývali ve vybraných lokalitách: hlavní město Praha, Jihočeský kraj a Kraj Vysočina. Osloveno bylo celkem 246 respondentů. Z výsledků šetření je zřejmé, že Českou republiku jako domovský stát vnímají častěji Ukrajinci než Vietnamci a Mongolové. Byl prokázán vztah mezi vybranými charakteristikami sociální opory, subjektivním hodnocením zdraví, přítomností deprese a stresových symptomů psychického a fyzického původu. Jako velmi důležitá se v oblasti sociální opory ukázala schopnost komunikovat v českém jazyce. Denně je působení stresu vystavena desetina respondentů. Nejčastěji vystavení stresovým situacím udávali Mongolové, nejméně pak Ukrajinci. Většina respondentů má přítomny známky deprese. Své zdraví hodnotili statisticky významně častěji jako průměrné respondenti, kteří mají přítomnu středně silnou, těžkou až extrémně vyjádřenou depresi. Náročnější pohybové aktivity statisticky významně častěji provádějí muži, vysokoškoláci a intelektuálně pracující respondenti. Imigranti, kteří uvedli, že se pravidelně věnují chůzi a pohybovým aktivitám, hodnotí své zdraví jako dobré a udávají nepřítomnost známek deprese. Během těhotenství respondentky dodržovaly pravidelné prohlídky a průběh jejich těhotenství byl z většiny fyziologický. Velké procento respondentek v těhotenství pracovalo 9 a více hodin. Zdravotní stav nejmladších dětí respondentů je dobrý, většina prodělala jen běžná dětská onemocnění. Více než desetina dětí respondentů není zdravotně pojištěna a proočkována. Imigranti se často ocitají v nepříznivé sociální situaci a je tedy důležité přijmout opatření, která budou eliminovat jejich dopady. Mezi stěžejní patří např. sociální programy zacílené na imigranty, preventivní programy zaměřené na děti cizinců a zvyšování jazykových znalostí imigrantů.
|
|
|
How is the Traditional Canadian Value of Volunteering Surviving?
TROUP, Pavel
Cílem této diplomové práce je otestovat a následně vyvrátit či potvrdit hypotézu, že kvůli neustálému přílivu imigrantů do Kanady, nevydrží dobrovolnictví do budoucna ve své současné podobě. Ve své teoretické části se bude práce zabývat definováním pojmů a klasifikací dobrovolnictví, jelikož se jedná o strukturovanou činnost, která má svá vlastní pravidla a politiku. V následující kapitole je popsaná historie dobrovolnictví a to nejenom v Kanadě, jelikož dobrovolnictví je dlouhá anglosaxonská tradice, kterou s sebou přinesli do Kanady britští a francouzští osadníci. Poslední kapitola je věnována současné situaci dobrovolnictví v Kanadě zahrnující profil kanadského dobrovolníka a možné současné hrozby. Praktická část se zakládá na dotazníkovém průzkumu provedeném v akademické obci torontské York University a analýze odpovědí. Tento průzkum se stal společně s mou návštěvou torontského veletrhu dobrovolnictví v roce 2011 a hloubkovým rozhovorem hlavním zdrojem pro srovnání praxe s teorií.
|
|
|
Vybrané sociální determinanty zdraví imigrantů ve zvolených lokalitách České republiky
BRABCOVÁ, Iva
Hlavním záměrem výzkumu bylo zmapování vlivu vybraných sociálních determinant na zdraví cílové skupiny imigrantů. Metoda výzkumu vycházela z konceptu deseti sociálních determinant zdraví dle Wilkinsona a Marmota (2003). Kvantitativní metoda byla realizována pomocí dotazování. Výzkumné šetření probíhalo v období leden 2010 až prosinec 2012. Samotný sběr dat probíhal ve dvou fázích. V první etapě výzkumného šetření byl zkoumán vliv dvou sociálních determinant zdraví (výživy a závislosti) na zdravotní stav respondentů. Druhá fáze výzkumu byla soustředěna na pracovní prostředí a využití zdravotní péče respondenty. V první části šetření bylo osloveno 246 imigrantů v regionu: Jihočeský kraj, hlavní město Praha a Kraj Vysočina. V druhé etapě výzkumu bylo kontaktováno 236 imigrantů ve dvou regionech (Jihočeský kraj a hlavní město Praha). Byli osloveni legálně usazení imigranti, ve věkové kategorii 18 65 let, vietnamské, mongolské a ukrajinské národnosti. Z výsledků šetření je zřejmé, že cílová skupina imigrantů je vystavena více nepříznivým pracovním podmínkám než majoritní populace. Ve srovnání s českou populací byly u cílové skupiny imigrantů prokázány statisticky významné rozdíly především v oblasti nadměrného pracovního zatížení a diskriminace na pracovišti. S vyšším výskytem nepříznivých pracovních podmínek statisticky významně rostl počet nemocí způsobených výkonem povolání. Čerpání zdravotní péče imigranty bylo ovlivněno typem zdravotního pojištění, délkou pobytu, pohlavím a znalostí českého jazyka. Imigranti, kteří mohli vstoupit do systému veřejného zdravotního pojištění, čerpali zdravotní péči častěji než imigranti s komerčním zdravotním pojištěním. Muži imigranti kouří a konzumují alkohol významně více než ženy-imigrantky. Mladá generace imigrantů (18 až 29 let) kouří statisticky významně více než střední a starší generace imigrantů. Vyšší týdenní konzumace vína a destilátů byla potvrzena u střední generace (30 až 50 let) imigrantů. Subjektivně "hůře" hodnotili své zdraví respondenti, kteří zároveň udávali přítomnost fyzické bolesti a psychickou zátěž v zaměstnání. Mezi opatření, vedoucí k odstranění sociálních nerovností a zlepšení situace imigrantů v ČR patří: zajištění rovnocenných pracovních podmínek mezi imigranty a českými zaměstnanci, zvyšování jazykových znalostí imigrantů, zkrácení doby k získání trvalého pobytu imigrantem, zjednodušení podmínek k získání občanství a umožnění všem legálně usazeným imigrantům přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění.
|
|
|
Velká Británie jako multikulturní země? Britská imigrační politika v 60. letech 20. století
Hložánková, Lucie ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Kozmanová, Irena (oponent)
Obsahem mé diplomové práce je analýza společnosti ve Velké Británii v 60. letech 20. století. Velká Británie je dnes považována za multikulturní zemi s otevřeným a kladným vztahem vůči přistěhovalcům z celého světa. Po druhé světové válce do země přicházejí imigranti z bývalých kolonií a dominií Britského impéria s vidinou lepšího života. Období padesátých let je ve znamení prvních početnějších příchodů přistěhovalců z Pákistánu, Indie, Karibiku a dalších zemí. V 60. letech se však atmosféra v zemi mění a Británie přijímá první zákony, které značně omezují příchod neevropských obyvatel do země, přestože počet imigrantů není příliš vysoký. Moje výchozí hypotéza zní: Velká Británie se v poválečném období bránila volnému příchodu imigrantů do země. Jak se země stavěla k imigrantům v 60. letech? Jaký byl podíl imigrantů na celkovém počtu obyvatel? Důraz chci položit na analýzu kroků vlády, odpovědných ministerstev a proměn nálad ve společnosti. Jedna kapitola bude také věnována analýze situaci v Londýně, který, podle mého názoru, představoval výjimečnou oblast s vyšším počtem přistěhovalců. Situaci ve Velké Británii také budu částečně komparovat s vybranými zeměmi západní Evropy, abych ukázala odlišnost britského přístupu ve sledovaném období. Cílem této práce je hledat příčiny toho, proč Velká Británie v 60. letech 20. století volí odlišný přístup oproti západní Evropě a odvrací se od myšlenky volného vstupu imigrantů, a dále poukázat na hlavní aspekty změny postoje k imigrantům.
|
|
|
Socioekonomické aspekty integrace cizinců v Německu
Němejc, Pavel ; Filipová, Alena (vedoucí práce) ; Zeman, Jiří (oponent)
Integrace imigrantů do německé společnosti se v posledním desetiletí stala předním tématem německé politické i společenské diskuse. Cílem této práce je zanalyzovat stav hlavních socioekonomických oblastí integrace v Německu a zhodnotit úspěšnost vládní integrační politiky. První kapitola této práce je věnována vysvětlení důležitosti integrace a jejích obecných principů na pozadí vybraných kulturních a ekonomických teorií a studií. Druhá kapitola se zaměřuje na historická východiska integrace, která vytvořila charakteristické podmínky pro integrační procesy v SRN, přičemž důraz je zde kladen hlavně na období po druhé světové válce. V třetí kapitole je analyzován stav integrace a vládní integrační politiky v oblastech související legislativy, vzdělání a pracovního života migrantů za využití případových studií a poznatků z osobních rozhovorů s experty na integraci.
|
|
| |
|
|
Proměny modelů integrace imigrantů ve Francii
Vaníčková, Anna ; Dvořáková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Školkayová, Marta (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na integraci imigrantů ve Francii. Francie patří mezi země, kde problematika imigrace a integrace představuje dlouhodobě jedno ze zásadních témat veřejných diskuzí. Práce nejprve popisuje historický kontext migrace v západní Evropě a vliv národních identit na přístup k přistěhovalcům. Posléze se zabývá jednotlivými integračními modely a jejich uplatněním v západní Evropě. Práce se poté zaměřuje na vývoj přistěhovalectví ve Francii a jeho dopady na imigrační a integrační politiku země. V závěru práce poukazuje na omezení nosit šátky a zákaz závojů přes celý obličej.
|
|
|
Postavení imigrantů na českém trhu práce a jejich vliv na strukturální nezaměstnanost
Bártová, Hana ; Vostrovská, Zdenka (vedoucí práce) ; Poláková, Olga (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika uplatnění cizinců na českém trhu práce. Česká republika láká imigranty svou vyspělostí i speciálně zaměřenými pracovními programy, usnadňujícími vstup na český trh práce. Mezinárodní migrace nám totiž nepřináší jen mladé, ekonomicky aktivní obyvatelstvo, ale také zlepšuje demografickou situaci v zemi. Tato práce zkoumá konkrétní faktory a překážky, se kterými se cizinci na trhu práce potýkají a také důsledky, které z imigrace plynou pro hostitelský stát. Zaměřuje se tedy na analýzu legislativního i institucionálního prostředí, dále pak na faktory determinující rozhodnutí migrovat a na dopady pracovní migrace na ekonomiku a demografickou situaci v cílové zemi. Pro zhodnocení vlivu imigrantů na trh práce je dále provedena charakteristika regionální, profesní, věkové a vzdělanostní struktury zahraniční pracovní síly. Zda mohou mít cizinci pozitivní vliv na strukturální nezaměstnanost je jedna z hlavních otázek kvantitativního výzkumu.
|
|
|
Italian immigration policy since 2001
Gáborová, Miroslava ; Druláková, Radka (vedoucí práce) ; Zemanová, Štěpánka (oponent)
První kapitola přibližuje krátkou historii italské imigrační politiky do roku 2001. Druhá kapitola se věnuje politickému vývoji devadesátých let a napomáhá tak pochopit politický kontext zrodu nových politických subjektů a nové formě politické komunikace. Ve třetí kapitole jsou popsané hlavní cíle a nástroje zpřísněné imigrační politiky převážně středopravých vlád po roce 2001. Čtvrtá kapitola objasňuje praktickou aplikaci imigrační politiky a vplyv nejdůležitějších aktérů a systémových složek na postavení imigrantů v italské společnosti a jejich zařazení na trh práce. Pátá kapitola je speciálně věnovaná imigraci a regionální imigrační politice Kampánie, zaměřená na specifické aspekty tohoto regionu a funkci třetího sektoru.
|
|
| |
host ::
RSS.