|
|
Empirie Nové keynesiánská Phillipsovy křivky v podmínkách České republiky a Slovenska
Řehůřek, Tomáš ; Slaný, Martin (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Tato diplomová práce testuje (hybridní)NKPC pro Českou republiku a Slovensko. Analýza, jež byla provedena Zobecněnou metodou momentů (Generalized Method of Moments (GMM)) a doplňkově Dvoustupňovou metoda nejmenších čtverců (Two Stage Least Squares (TSLS)) prokázala, že daný koncept znázorňující krátkodobý vztah inflace, inflačních očekávání a mezních nákladů/mezery výstupu, je platný pro Slovensko a neplatný pro Českou republiku. A NKPC je platná pro obě země. V práci je rovněž nastíněna geneze Phillipsovy křivky (od jejich původních verzí až po její modernější podobu) a její odvození. Představen je rovněž tzv. trojúhelníkový model. Dále je zde představeno několik studií testující (hybridní) NKPC, jejichž výsledky jsou s mými výsledky komparovány.
|
|
|
Rozuzlení vztahu korupce a šedé ekonomiky
Rais, Jonáš ; Rod, Aleš (vedoucí práce) ; Potužák, Pavel (oponent)
Tato práce analyzuje vztah korupce a šedé ekonomiky. Syntéza existujících teoretických modelů a empirické výsledky v této práci poukazují na důležitost rozlišování mezi různými druhy korupce při zkoumání tohoto vztahu. Vztah korupce a šedé ekonomiky se v různých situacích liší. Podle empirických výsledků převládají souhrnně mechanismy způsobující jejich komplementaritu. To, které typy korupce a mechanismy převládnou, je ovlivňováno kvalitou veřejných statků. Když jsou dostupné veřejné statky kvalitní, korupce a šedá ekonomika jsou substituty. Pokud jsou veřejné statky nekvalitní, jsou to komplementy. Statistická významnost těchto výsledků ovšem závisí na zvolených ukazatelích této kvality. Korupce a šedá ekonomika jsou také komplementy v decentralizovaných zemích a v zemích s vysokými daněmi.
|
|
|
Empirické ověření nové Keynesiánské Philipsovy křivky v ČR
Plašil, Miroslav ; Arlt, Josef (vedoucí práce) ; Pánková, Václava (oponent) ; Komárek, Luboš (oponent)
Model nové keynesiánské křivky (NKPC) se v posledních letech stal ústředním modelem pro zkoumání vztahu mezi inflací a reálnou ekonomickou aktivitou, a to zejména v souvislosti s problematikou optimálního nastavení měnové politiky. Ukazuje se však, že není úplně jednoduché sladit výchozí teorii s napozorovanými daty a model představuje vzhledem ke své struktuře zajímavou statistickou výzvu. Vzrušenou debatu o empirické relevanci modelu vyvolal zejména vlivný článek Galí a Gertler (1999), kde autoři představili ekonometrický postup vedoucí k odhadu parametrů metodou GMM. Jejich přístup byl později kritizován zejména z důvodu problematických vlastností tohoto estimátoru v kontextu modelu NKPC a/nebo z důvodu jeho chování v malých výběrech. Ke klíčovým problémům patří zejména citlivost odhadů na volbu instrumentů a riziko slabé identifikace, nebo neidentifikace parametrů. V této práci navrhuji prakticky aplikovatelný postup, který výše uvedená rizika minimalizuje a umožňuje získat spolehlivé odhady modelu NKPC. Postup těží z pokroků ve statistické teorii dosáhnutých v oblasti estimátoru GMM v posledních letech, ale také z pokroků v dalších oblastech, především v aplikaci faktorové analýzy na časové řady a bootstrapu. Empirické ověření modelu představuje souslednost vzájemně navazujících kroků: v prvním kroku je z důvodu zkreslení odhadů v malých výběrech při použití nadbytečného počtu instrumentálních proměnných pomocí faktorové analýzy redukován jejich počet a vytvořena informační množina, ze které jsou ve druhém kroku vybrány na základě statistických (informačních) kriterií optimální instrumenty. Následně je výběrové rozdělení parametrů stanoveno pomocí metody bootstrap. Všechny aplikované metody byly v kontextu modelu NKPC použity poprvé a mohou být použity také samostatně. Jejich kombinace však přináší synergický efekt, který zlepšuje vlastnosti odhadů, a zároveň umožňuje ohodnotit efektivnost jednotlivých kroků. Výsledky naznačují, že model NKPC je možné k popisu inflační dynamiky v České republice použít a přináší tak jistou podporu pro výchozí teorii. Kromě dalších implikací z výsledků vyplývá, že boj s inflací není z pohledu vlivu na agregátní výstup tak nákladný, jak postulují dřívější pojetí Phillipsovy křivky. Problémem zůstává zejména volba vhodné míry pro reálnou ekonomickou aktivitu a podmíněnost výsledků vzhledem k jejímu výpočtu. Některé míry dokonce vykazovaly proticyklický charakter. Tato problematika -- v této práci probíraná pouze okrajově -- představuje výzvu pro budoucí výzkum v této oblasti. Kromě navrženého postupu a odhadu parametrů, práce přináší také dílčí zjištění získané na základě simulací. Simulace obohacují dřívější literaturu především o poznatky týkající se chování naivního bootstrapu v případě GMM estimátoru a chování bootstrapových verzí testů jednotkového kořene, resp. KPSS testu.
|
host ::
RSS.