|
|
Conception of Science in the Selected Works by Simon Mawer
Miháliková, Veronika ; Topolovská, Tereza (vedoucí práce) ; Chalupský, Petr (oponent)
Cílem této práce je prozkoumat přístup Simona Mawera k vědě a porovnat role vědy v jeho románech Mendel's Dwarf a The Girl Who Fell from the Sky. V práci je popsán život autora a jeho vliv na jeho dílo s důrazem na vědecké aspekty i autorovy názory na vztah mezi vědou a literaturou. Dále práce vysvětluje rozdíl mezi fikcí s aspekty vědy a science fiction a uvádí příklady dalších autorů, kteří do své literární tvorby vědu zakomponovávají. Vzhledem k tomu, že román Mendel's Dwarf se zabývá genetikou a eugenikou a román The Girl Who Fell from the Sky jadernou fyzikou, je stručně popsán dosavadní vývoj obou vědních oborů.
|
|
|
Popularizace vědeckého poznání na příkladu Hrdličkova muzea člověka v letech 1929-1939.
Toman, Petr ; Stella, Marco (vedoucí práce) ; Šimůnek, Michal (oponent)
Práce byla součástí širšího úsilí o revitalizaci Hrdličkova muzea člověka, které se jej zároveň snažilo uchopit coby předmět společenskovědního, zejm. historického, bádání. Vycházeje z obecného problematizování konstrukce popularizačních poselství muzejními institucemi, pokusila se práce zaměřit na způsob, jakým aktéři stojící v pozadí zřízení Hrdličkova muzea člověka vytvářeli tuto expozici. Konstrukce expozice Hrdličkova muzea člověka pak byla nahlédnuta skrze několik rovin, které mohly zásadním způsobem její podobu ovlivnit: 1. vědeckým ukotvením realizátorů a jejich osobními postoji, 2. vztahem k veřejnosti, 3. vztahem ke státu a národu, potaz byl vzat i průběh realizace a okolnosti jej provázející. Cílem tak bylo zpracovat počátky Hrdličkova muzea jinak, než jen čistě z hlediska historického popisu vzniku, ale zohlednit i kulturní, společenský a politický kontext, v němž Muzeum vznikalo a působilo. Šlo tak o pokus analyzovat, nakolik tyto z většiny "nevědecké" fenomény zasahovaly do podoby expozice, která měla být vědeckým, objektivním a autoritativním sdělením pro veřejnost. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
| |
|
|
Pravicový extremismus a jeho důsledky v rovině právní za nacismu a dnes.
Šimonek, Patrik ; Kosek, Jan (vedoucí práce) ; Ondřejková, Jana (oponent)
Diplomová práce se zabývá vlivem pravicového extremismu na právní řád a komparací důsledků, které měly a mají aktivity pravicových extremistů na právo. V práci jsou popsány základní principy pravicového extremismu, jakož i základní teze, na nichž pravicově extremistické ideologie staví. Diplomová práce "Pravicový extremismus a jeho důsledky v rovině právní za nacismu a dnes" je rozčleněna na deset kapitol a závěr a pojednává o projevech kmenového nacionalismu v právním řádu nacistického Německa a popisuje zavádění nacistické legislativy na území Protektorátu Čechy a Morava. Pozornost je v rámci vývoje kmenového nacionalismu věnována i vývoji myšlenek národního partikularismu a představám o národní výjimečnosti. Představa o národní výjimečnosti ale staví na protichůdný pól téže osy nevýjimečné "jiné" a následně vede k jejich diskriminaci a pronásledování. Právo je pak dokonalým nástrojem k diskriminaci a pronásledování těchto "jiných". Ústřední pozornost je tak věnována rasovému zákonodárství, jehož základními kameny se staly eugenické závěry tehdejších "vědců". V diplomové práci jsou proto podrobně rozebrány Norimberské zákony, ale i další zákonné a podzákonné právní předpisy, jejichž cílem bylo vytvořit dokonalý homogenní národ po rasové stránce a vyloučit ze společnosti ty osoby, které nejsou...
|
|
|
"Vynález" inteligence a jeho reflexe v českém pedagogickém a speciálně pedagogickém diskurzu, na základě vybraných odborných časopisů od r. 1888 do r. 1944.
Čechová, Anežka ; Kolářová, Kateřina (vedoucí práce) ; Herza, Filip (oponent)
Práce se zabývá inteligencí, jako sociálně-kulturním konceptem se svou vlastní historií a vývojem. Dekonstruuje tak naturalizované představy o biologické "podstatě" inteligence, která do dnešních dnů nebyla prokázána. Jsou zde představeny některé mody vědeckého a filosofického uvažování, které se podílely jak na "vynálezu" inteligence, tak na procesu jeho formování. Analýza primárních materiálů umožňuje zmapovat reflexi těchto dominantních vědeckých přístupů k inteligenci v českých odborných diskurzech. Práce zároveň reflektuje významnou roli klasifikace inteligence v hodnocení mentální normy a jinakosti, na základě čehož analyzuje vnímání ne/způsobilosti ve vymezeném historickém období, včetně diskurzivní analýzy reprezentace "postižení". Klíčová slova Inteligence, ne/způsobilost, kraniometrie, eugenika, pedagogika, medicína, biomoc.
|
|
| |
|
|
Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem
Kučerová, Zuzana ; Marková, Alena (vedoucí práce) ; Vávra, Martin (oponent)
Diplomová práce "Nacistická ideologie ve vztahu k duševně nemocným lidem" se zaměřuje na východiska a myšlenkové proudy této ideologie, jež ve svém důsledku vedly k sociálnímu vyloučení lidí s určitým handicapem, a k jejich následné systematické likvidaci. Přestože lze práci časově ohraničit roky 1933 - 1945, sleduje také vývojovou linii vybraných vědeckých disciplín, které se do formování nacistické ideologie významně promítly. Primárně se tak jedná o vědu historickou, lékařské obory, genetiku, rasovou hygienu, vznik vědy eugenické a další příbuzné disciplíny. Práce dále zohledňuje dobovou hospodářskou situaci s jejími mnohými sociálními problémy, které vyvstaly v důsledku uspořádání světa po první světové válce a proměn tehdejšího sociálního světa. Práce dále zachycuje proces změn v postavení duševně nemocných lidí v běhu dějin. V neposlední řadě popisuje praktické důsledky těchto změn, jimiž byly "nucené sterilizace" a "eutanazie" dětí i dospělých. Nacistická ideologie je v tomto ohledu nahlížena v rovině legislativní, teoretické s širším historickým kontextem a v rovině praktické v podobě důsledků dvou předchozích. Klíčová slova: nacistická ideologie, duševně nemocní lidé, nucené sterilizace, nacistické "eutanazie", program T4, rasová hygiena, eugenika, pojetí národa, druhá světová válka,...
|
|
|
Biologický determinismus a rasismus v myšlení H. S. Chamberlaina
VRÁNEK, Matěj
Diplomová práce za zabývá myšlením H. S. Chamberlaina, jakožto představitele biologického determinismu a rasismu, který je představen v kontextu vývoje moderního sekulárního myšlení. Dále práce popisuje eugeniku jako vyústění tohoto způsobu myšlení, která je představena ve své teorii a dobové praxi nacistické "rasové hygieny", ale také s přesahem do současnosti, v níž eugenická praxe v určitém měřítku stále přetrvává, pouze pod jinými jmény.
|
|
|
Eugenika v kontextu rozvojových zemí
Alanová, Markéta
Eugenika v kontextu rozvojových zemí Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2016. Vedoucí bakalářské práce Mgr. Eva Taterová, M.A. Cílem této bakalářské práce je komparace projevů eugeniky na dvou územích světa, a to ve Rwandě a v Tibetu. Práce se zabývá postupným vývojem eugeniky a uplatněním jejich výsledků právě ve dvou zmíněných oblastech s nástinem historických souvislostí. Práce odkrývá zajímavé poznatky o manipulaci s genofondy lidí, jakož to i důležité milníky ve vývoji této vědní disciplíny. Zhodnoceny jsou podobné či rozdílné faktory dvou eugenických pokusů (ve Rwandě a Tibetu).
|
host ::
RSS.