|
|
Vizuální paměť Knížecích plání
Novák, Ondřej ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Turek, Pavel (oponent)
V této práci se pokouším na základě dvou principů přiblížit a popsat problematiku celospolečenského historického problému: odsunu německého obyvatelstva po druhé světové válce v Československu. Jako metodu jsem si vybral relativně nový směr, a sice vizuální sociologii. Poznatky z výzkumu pak zařazuji do historického a sociologického kontextu doby s přesahem do současnosti. Záměrně si vybírám jen fragment místa a času, abych na něm demonstroval problematiku odsunu českých Němců z pohraniční oblasti. Uvědomuji si rozsah tohoto tématu a také to, že není možné provést rozbor této problematiky jako celku na několika desítkách stran. Přesto si myslím, že na základě poznatků tohoto výzkumu si čtenáři budou schopni vyvodit důsledky v širším kontextu a že na základě získaných poznatků si budou moci vytvořit i obraz této problematiky v současnosti a jeho dopady na krajinu a společnost. Za stěžejní část této práce pokládám autorské fotografie místa, o kterém tato práce referuje. Na základě poznatků z teorie vizuální sociologie považuji za nejdůležitější právě tyto obrazy, jelikož na jejich základě si čtenář, potažmo divák, ukládá informace, které vstřebává a jeho subjektivní percepce těchto obrazů vytvoří názor, dojem a pohled na problematiku s reálným přesahem do jeho aktuální situace. Vizuální sociologii...
|
|
|
Vývoj rychlosti přenosu válečné fotografie
Medková, Magdaléna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Tato práce popisuje, jak se v průběhu času a v závislosti na technologickém vývoji urychlil přenos válečného fotografického záznamu (cesta od reportéra k publiku) a dále v této souvislosti charakterizuje proměnu komunikačního modelu, přesněji posun od jednosměrné masové komunikace (one-to-many) k modelu nových médií, kombinujícím interpersonální (one-to-one) s masovým, dávajícím vzniknout modelu novému (many-to- many). (Crosbie, 2006).
|
|
|
Fotografie v médiích a jejich vliv na vnímání objektivní reality
Šeflová, Tereza ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce popisuje, jakým způsobem může fotožurnalistika působit na publikum a jak je možné pomocí fotografií ovlivňovat představy příjemců o světě kolem nás. Práce je rozdělená na teoretickou a praktickou část. Teoretická část je sestavena na základě dostupné české a zahraniční literatury a v úvodu představuje, co to je fotožurnalistika a jaká je její role v médiích. Součástí úvodní kapitoly je i diskuze nad etikou ve fotožurnalistice. Dále je představen proces, jakým způsobem příjemce vnímá obrazové sdělení. Jednou ze zásadních částí této práce je shrnutí toho, jak odborníci z oblasti fotografie a médií nahlíží na možnosti ovlivňování publika pomocí fotografií v médiích. Vysvětleny jsou pojmy jako visual agenda setting nebo visual gatekeeping. Jsou popsány způsoby, kterými média nejčastěji manipulují s příjemcem a je nastíněna také otázka objektivity ve fotožurnalistice. Závěr teoretické části se věnuje relativně populárnímu tématu digitálního upravování fotografií v médiích. Praktická část této diplomové práce zahrnuje kvalitativní výzkum uskutečněný formou experimentu spojeného s hloubkovými rozhovory, který zjišťuje, jakým způsobem mohou fotografie, které jsou součástí tištěných zpráv, ovlivňovat interpretaci událostí, jichž se dané zprávy týkají.
|
|
|
Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a LIFE
Oulová, Jana ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Diplomová práce "Fotografická tvorba v časopisech Pestrý týden a Life" se zabývá studiem velmi populárních a úspěšných obrazových časopisů první poloviny 20. století. Československý a americký titul byly ke vzájemné komparaci vybrány záměrně, jelikož jedním z předpokladů studie byla domněnka, že odlišný původ časopisů silně ovlivňoval jejich celkovou koncepci i tematické zaměření. Předmětem obsahové analýzy se staly ročníky 1937-1945 zahrnující období největšího rozkvětu obou zmíněných periodik. Cílem studie nebylo pouze popsat obsah zvolených časopisů, ale zasadit jej také do společenského, politického a umělecko-historické kontextu. Celá práce je ukotvena teoretickou částí, která nabízí obecný přehled o problematice fotožurnalismu, mapuje nesmělé počátky novinářské fotografie i zrod prvních ilustrovaných magazínů. Věnuje se rovněž technologickému vývoji, který umožnil přinášet kvalitní obrazové zpravodajství. Na druhou stranu neopomíná ani četná omezení, například v podobě cenzury, s nimiž se autoři časopisů při své práci velmi často potýkali. Klíčová slova: obrazové časopisy, časopisecká fotografie, fotožurnalismus, dokumentární fotografie, válečná fotografie, cenzura, propaganda
|
|
| |
|
|
Fotografické galerie a videožurnalismus českých online médií
Červenková, Markéta ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Jirků, Jan (oponent)
(abstrakt) Bakalářská práce se zabývá prostředky online žurnalistiky, konkrétně fotografickými galeriemi a videožurnalismem. Teoretická část práce se věnuje jevům digitalizace a konvergence médií, které zásadně ovlivnily žurnalistickou práci, a tedy i práci s obrazem a videem. V praktické části autor na čtyřech případových studiích zkoumá, jak česká online média pracují s obrazovým materiálem, jakým způsobem využívají prostředků videožurnalismu a jak vypadá výsledný produkt. Sledovanými médií jsou české servery iDNES.cz, ihned.cz, Aktuálně.cz a Echo24.cz. Autor popisuje uspořádání a práci v redakci, vzhled a uživatelské prostředí galerie a přehrávače. Na závěr mapuje výskyt galerií a videa na jednotlivých zpravodajských serverech v průběhu jednoho týdne. Autor v práci vycházel z odborné literatury a rozhovorů s fotografy, editory a redaktory vybraných médií. Dalším zdrojem informací byly samotné stránky zpravodajských serverů. Práce je doplněna o obrazové přílohy a přepisy rozhovorů.
|
|
|
Mediální obraz sebevražd českých známých osobností v tištěných médiích
Novotný, Filip ; Lábová, Alena (vedoucí práce) ; Osvaldová, Barbora (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na mediální obraz sebevražd českých známých osobností v tištěných médiích. Vybrány byly případy herce Vlastimila Brodského, hudebníka Karla Svobody a zpěvačky Ivety Bartošové. Sledovanými médii jsou Blesk coby nejčtenější bulvární deník v ČR, středoproudá Mladá fronta DNES a také Lidové noviny běžně považované za představitele seriózního tisku. Cílem práce je stanovit přístup k celebritám a citlivému tématu sebevražd ve vybraných médiích a také mezi nimi najít rozdíly. Pokud by se u některého z médií prokázaly jasné změny, coby druhotný cíl by mohla tato práce prospět také v debatě o bulvarizaci českých médií. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Fotografické dílo Markéty Luskačové
Dorňáková, Anna ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Teplá, Jana (oponent)
Tato bakalářská práce sleduje fotografické dílo, které Markéta Luskačová, jež je většinou řazena mezi dokumentaristy, vytvořila od poloviny šedesátých let až do současnosti. Práce stručně shrnuje vývoj fotožurnalistiky po takzvaném Vítězném únoru roku 1948 a dotýká se i role žen ve fotožurnalistické profesi. Práce dále pojednává o fotografickém dokumentu, hlavně sociologickém, neboť tímto označením lze dílo této autorky nejsnáze shrnout. Ve druhé části práce nastiňuji hlavní mezníky života této fotografky a postupně rozebírám její hlavní fotografické cykly. Mezi nejdůležitější témata práce Markéty Luskačové patří náboženské pouti a děti. K rozboru používám metodu obrazové analýzy, kterou Gillian Rose nazývá The Good Eye a která si všímá převážně formálních prvků obrazu, jako je například tonální kontrast nebo rámování. Tuto metodu pak doplňuji o sémiologickou analýzu, která se naopak zabývá výkladem významů obrazových znaků. Důležitým zdrojem informací při tvorbě této práce je pro mě vedle odborné literatury také sama fotografka Markéta Luskačová, s níž v hloubkovém rozhovoru rozebírám nejen její dílo, ale i její život. Celý text toto rozhovoru je řazen v přílohách bakalářské práce.
|
|
| |
|
|
Proměna formy a obsahu fotografie s nástupem mobilní fotografie a sociálních sítí
Shupikova, Alina ; Láb, Filip (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Tato práce se zabývá proměnou, ke které došlo ve fotografii vlivem nástupu mobilní fotografie a sociálních sítí. Výchozí je předpoklad, že rapidní nástup sociálních sítí, principu sdílení a využití stále se zlepšující technologie mobilní fotografie pravděpodobně způsobil určitou proměnu jak v samotné fotografii, tak i v její funkci a ve způsobu, jakým je vnímána. Pro zúžení poměrně obšírného pole zkoumání se práce především zaměřuje na novinářskou fotografii a způsob, jakým je pro fotoreportáž možné využít sociální síť Instagramu, určenou pro sdílení mobilní fotografie. Objektem zkoumání v praktické části je případová studie využití této sociální sítě magazínem TIME pro dokumentaci hurikánu Sandy v roce 2012. Tento inovativní přístup k fotografické reportáži je srovnáván s klasickou metodou fotodokumentace, kterou magazín TIME využil u událostí podobného charakteru v letech 2005 a 2011. Cílem práce je popsat, jakým způsobem a zda se fotografie změnila a v jakých aspektech k tomu došlo.
|
host ::
RSS.