|
|
Změny funkce tukové tkáně během postnatálního vývoje a charakterizace vlivu diety s vysokým obsahem tuku na tukovou a jaterní tkáň
Hájková, Simona ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Hlaváčková, Markéta (oponent)
Dlouhodobě zvýšený kalorický příjem může indukovat rozvoj obezity, která v těle vyvolává tzv. mírný systémový zánět. Odpovědí organismu na zánětlivou reakci je aktivace a produkce buněčných komponent imunitního systému, jako jsou např. makrofágy či prozánětlivé cytokiny. Sama tuková tkáň se podílí na produkci bioaktivních látek, včetně leptinu a adiponetinu. Zvýšená koncentrace prozánětlivých cytokinů může vést k dysfunkci důležitých metabolických drah a narušovat tím funkce některých orgánů. Za účelem bližšího poznání etiologie obezity a jejích metabolických komplikací, se nejčastěji používají inbrední kmeny myší s různým genetickým pozadím. Na myších modelech C57BL/6J a A/J s odlišným sklonem k dietou indukované obezitě jsme pozorovali vliv diety s vysokým obsahem tuku (HFD), konkrétně pak její dopad na tukovou a jaterní tkáň. U myší v časném postnatálním období jsme se zaměřili na popis morfologických a funkčních změn v tukové tkáni a na vyhodnocení plazmatických hladin leptinu a adiponektinu. Dalším cílem bylo změřit míru exprese mRNA leptinu ve čtyřech tkáních. Výsledky studie ukazují, že zvýšený kalorický příjem vede u myší ke zvýšenému ukládání triacylglycerolů (TAG) do jater a k vyšší zánětlivé reakci v tukové tkáni. U mláďat v postnatálním vývoji jsme zaznamenali výskyt UCP1 pozitivních...
|
|
|
Metabolizmus tukové tkáně u myší s obezitou indukovanou dietou s vysokým obsahem tuku: závislost na anatomické lokalizaci tkáně a složení
Krsková, Kateřina ; Janovská, Petra (vedoucí práce) ; Behuliak, Michal (oponent)
Regulace toku mastných kyselin (MK) pomocí prázdného cyklování (TG/MK cyklus) v bílé tukové tkáni (BTK) je důležitým mechanizmem regulace metabolizmu MK, jehož ovlivnění je v zájmu výzkumu jako možný terapeutický cíl při léčbě obezity a inzulínové rezistence. Na myším modelu zvýšený příjem n-3 polynenasycených mastných kyselin (PUFA) v potravě v kombinaci s mírnou kalorickou restrikcí (KR) pravděpodobně indukuje TG/MK cyklus hlavně v epididymálním tukovém depu. Kombinace n-3 PUFA a KR rovněž přispívá k potlačení zánětu v BTK a snižuje riziko vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Na myším modelu C57BL/6 jsme se zaměřili na sledování exprese genů kódujících klíčové enzymy TG/MK cyklu (PEPCK, ATGL, HSL, DGAT1 a DGAT2) v dorzolumbálním (DL), gonadálním (GON) a mezenterickém (MEZ) tuku pomocí qPCR. Zajímal nás vliv složení tuků v dietě, podávání n-3 PUFA, případně v kombinaci s 10% KR, na expresi těchto genů a rozdíl genové exprese mezi depy BTK. Výsledky práce naznačují, že suplementace diety n-3 PUFA přispívá k poklesu exprese genu pro DGAT2 a kombinace n-3 PUFA s KR zvyšuje expresi genů ovlivňujících TG/MK cyklus. V MEZ na rozdíl od GON a DL nebyly v expresi genů významné rozdíly, zatímco různé složení tuků v dietě ovlivňovalo expresi sledovaných genů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Úloha endokrinní funkce tukové tkáně v patogenezi chronického zánětu u obezity a diabetes mellitus 2. typu
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Taxová Braunerová, Radka (oponent)
Tuková tkáň je aktivní endokrinní orgán zkoumaný v řadě procesů spojených s metabolickými poruchami. Tato práce se zabývá vlivem endoskopicky implantovaného zařízení snižujícího hmotnost - duodeno-jejunáního rukávu na subklinický zánět tukové tkáně u obézních pacientů s diabetes mellitus 2. typu. U pacientů indikovaných k implantaci duodeno- jejunáního rukávu byly stanoveny antropometrické, biochemické a hormonální znaky a mRNA exprese prozánětlivých (TNF-α, leptin, CCL-2, CX3CL1, CD40, CD80, CD86, CD206, CD163 a IL-6), i protizánětlivých genů (Adiponektin, IL-10) v subkutánní tukové tkáni před, jeden a deset měsíců po jeho zavedení. Implantace duodeno-jejunáního rukávu u pacientů vedla k významnému poklesu tělesné hmotnosti, obvodu pasu, zlepšení metabolické a glykemické kompenzace. C-reaktivní protein jako vysoce citlivý indikátor zánětlivých procesů v těle byl snížen po deseti měsících po implantaci. V případě mRNA exprese CD86 (marker aktivovaných B lymfocytů a makrofágů) došlo k přechodnému zvýšení v tukové tkáni jeden měsíc po operaci a následnému výraznému poklesu po deseti měsících. mRNA exprese ostatních testovaných genů se v tukové tkáni neměnila. 10 měsíců po implantaci duodeno- jejunálního rukávu došlo k významnému poklesu M1 (CD40+CD14+HLA-DR+ buněk) i M2 (CD206+CD14+HLA-DR+ buněk)...
|
|
|
Vliv pohybové aktivity na tukovou tkáň: efekt obezity a stárnutí
Čížková, Terezie ; Šiklová, Michaela (vedoucí práce) ; Horníková, Daniela (oponent)
Obezita i stárnutí jsou spojeny se změnami ve vlastnostech tukové tkáně, které jsou považovány za jednu z patofyziologických příčin asociovaných komplikací, jako jsou kardiovaskulární onemocně- ní, cukrovka II. typu apod. Pohybová aktivita se již dlouhou dobu považuje za účinnou prevenci nemocí spojených se stárnutím či obezitou. Vliv pohybové aktivity na charakteristiky tukové tkáně jsou však zatím u lidí prozkoumány relativně málo. Cílem této práce je shrnout dosavadní poznatky o těchto efektech. Rešerše dále pojednává o změnách (dysfunkci) tukové tkáně při obezitě a jsou zmíněny i současné poznatky o působení různých typů cvičení na zdravotní stav seniorů. Úvodní kapitola se zabývá morfologií, metabolismem a endokrinní funkcí tukové tkáně. Další část je vě- nována obezitě, je představen koncept chronického zánětu nízkého stupně jako rizikového faktoru spojeného s obezitou. Klíčovou částí práce je čtvrtá kapitola, ve které jsou probrány efekty pohy- bové aktivity na tukovou tkáň, především na metabolismus adipocytů a aktivaci imunitních buněk v tukové tkáni. Na závěr jsou rozebrány patofyziologické změny v zánětlivých charakteristikách a distribuci tukové tkáně u seniorů, jakož i způsoby jejich zlepšení pomocí cvičení.
|
|
|
Možnosti fyzické zátěže ve vztahu k metabolismu po míšní lézi
Olišarová, Eva ; Hlinková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kříž, Jiří (oponent)
Cílem této rešeršní bakalářské práce je shrnout informace o možnostech fyzické zátěže u jedinců s míšní lézí. Práce uvádí jednotlivé typy pohybové aktivity a popisuje, jaký mají vliv na metabolismus a na tělesné složení. Obsahuje také informace o četnosti, délce a intenzitě cvičení. U osob s míšní lézí dochází vlivem přerušení somatomotorických a somatosenzitivních drah ke snížení úrovně pohybové aktivity. To vede ke zhoršení metabolického profilu a složení těla. Brzy po zranění nastupuje masivní svalová atrofie a zvyšuje se množství tukové tkáně. Tyto změny negativně působí na metabolismus lipidů a sacharidů. Rozvíjí se dyslipidémie a inzulínová rezistence, která může vést až ke vzniku diabetes mellitus II. typu. Tyto sekundární komplikace míšní léze zhoršují kvalitu života jedinců s míšní lézí a mohou zkrátit i jeho délku. Pochopení této problematiky je tedy nezbytné, pro zlepšení kvality zdravotní péče o tyto jedince. Součástí práce je také krátký dotazník, který má pomoci tuto problematiku zmapovat. Dotazník jsem předložila 15 pacientům v Rehabilitačním ústavu Kladruby a v Centru Paraple.
|
|
|
Fyziologický význam prázdného metabolického cyklu mezi lipolýzou a reesterifikací mastných kyselin v bílé tukové tkáni
Funda, Jiří ; Flachs, Pavel (vedoucí práce) ; Kolář, David (oponent)
ČJ Práce se věnuje otázce prázdného metabolického cyklování, konkrétně cyklu, který zahrnuje lipolýzu a reesterifikaci mastných kyselin a probíhá v bílé tukové tkáni. Tento cyklus zastává v organizmu řadu podstatných funkcí, reguluje důležité dráhy metabolizmu lipidů a má určitý vliv i na celkový energetický metabolizmus organizmu. První část práce se zabývá obecnými vlastnostmi prázdných metabolických cyklů a uvádí příklady úloh, které hrají v organizmu. V následující části jsou detailně popsány jednotlivé kroky tvořící prázdný cyklus lipolýza/reesterifikace. Značná část se zabývá regulací aktivity prázdného cyklu. Tímto způsobem lze umocnit dopad prázdného cyklování na procesy, které jsou jím ovlivňovány. Fyziologický význam prázdného metabolického cyklu mezi lipolýzou a reesterifikací mastných kyselin v bílé tukové tkáni byl popsán v mnoha studiích, jejichž výsledky jsou v této práci uvedeny za účelem poskytnutí uceleného náhledu na funkci této soustavy ve fyziologii savců. Klíčová slova prázdný metabolický cyklus, lipolýza, reesterifikace, mastné kyseliny, tuková tkáň
|
|
|
Faktory ovlivňující metabolismus glukózy a zánětlivou reakci u kriticky nemocných pacientů
Kotulák, Tomáš ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Maruna, Pavel (oponent) ; Šenolt, Ladislav (oponent)
SOUHRN Hyperglykémie kritických stavů byla považována za adaptivní metabolickou reakci organizmu na stresovou situaci, která souvisí s kritickým stavem jak u pacientů s diagnózou diabetu, tak u pacientů bez této diagnózy. Hyperglykémie je vyvolána především periferní inzulínovou rezistencí navozenou faktory působícími kontraregulačně vůči inzulínu na úrovni postreceptorové inzulínové signální kaskády. Samotná hyperglykémie pak může potencovat zvýšení hladin pro-zánětlivých cytokinů, jako je tumor necrosis factor alpha (TNF-α), interleukin-6 (Il-6), interleukin-8 (Il-8) a další. Kromě místa uložení energie je bílá tuková tkáň také velmi aktivním endokrinním orgánem, reguluje řadu metabolických procesů a také významně ovlivňuje regulaci zánětu. V kritických stavech mění tuková tkáň svou morfologii, adipocyty se zmenšují a dochází k hojné infiltraci makrofágy. Paradoxně mají kriticky nemocní pacienti s nadváhou a obezitou nižší mortalitu než pacienti s podváhou, normální váhou a morbidní obezitou. V našich studiích jsme zvolili jako vhodný model stresového stavu pacienty podstupující elektivní kardiochirurgický výkon s použitím mimotělního oběhu a s peroperačně dobře přístupnými zkoumanými tkáněmi k odběru vzorků. Sledovali jsme expresi mRNA u_ dvou nedávno objevených faktorů s významnou úlohou v regulaci...
|
|
|
Úloha imunitního systému v rozvoji obezity a jejích metabolických komplikací
Jindrová, Simona ; Bardová, Kristina (vedoucí práce) ; Cinkajzlová, Anna (oponent)
Obezita je chronické onemocnění, vznikající v důsledku nerovnováhy mezi příjmem a výdejem energie. Důležitým zdrojem energie v těle je tuk, který se ve formě triacylglycerolů ukládá do buněk tukové tkáně. Tuková tkáň nemá pouze zásobní funkci, ale představuje mimo jiné také endokrinní orgán se schopností sekretovat cytokiny a adipokiny - molekuly, účastnící se řady metabolických procesů. Následkem zvýšeného příjmu tuků dochází ke zvětšování tukových buněk a v souvislosti s tím i ke změně v produkci adipokinů a cytokinů, z nichž řada disponuje prozánětlivou funkcí. V tukové tkáni je tak indukován zánět, v důsledku něhož jsou aktivovány složky imunitního systému, zejména makrofágy. Souhrou těchto a dalších aspektů, včetně vysoké koncentrace mastných kyselin, která taktéž souvisí s poruchou metabolizmu v důsledku obezity, může v těle docházet k rozvoji inzulínové rezistence, stavu necitlivosti tkání vůči inzulínu. Klíčová slova: obezita, adipokiny, cytokiny, imunitní systém, tuková tkáň, inzulínová rezistence
|
|
|
Role tukové tkáně v patofyziologii obezity a mentální anorexie
Kratochvílová, Helena ; Haluzík, Martin (vedoucí práce) ; Pavlišová, Jana (oponent)
Pohled vědců na tukovou tkáň a její význam doznal v posledních desetiletích výrazné proměny. Ukázalo se, že tuková tkáň není pouze neaktivní úložiště tuku a energie, ale že se aktivně podílí na regulaci celotělové homeostázy jako endokrinní orgán produkující řadu hormonů a jiných biologicky aktivních látek působících endokrinně, parakrinně i autokrinně a ovlivňujících další orgány v těle. Správná regulace procesů v tukové tkáni hraje významnou roli v udržení celistvosti organizmu a její odchylky mají za následek vznik nejrůznějších onemocnění. Tato práce se zaměřuje především na význam tukové tkáně v patogenezi obezity a mentální anorexie. Výskyt obezity v posledních letech rapidně stoupá, což jí spolu s přidruženými komplikacemi řadí mezi celosvětově nejvýznamnější zdravotní problémy. Obezita je spojena s poruchou endokrinní funkce tukové tkáně charakterizovanou změněnou produkcí hormonů a adipokinů a vedoucí k rozvoji četných onemocnění jako např. diabetes mellitus 2. typu nebo kardiovaskulární nemoci. Opačný extrém, u kterého však tuková tkáň, respektive její absence, hraje také důležitou roli, představuje mentální anorexie (MA) definovaná jako porucha příjmu potravy s extrémní restrikcí kalorického příjmu, který je značně převýšen energetickým výdejem. Bohužel i množství nemocných s MA se v...
|
|
| |
host ::
RSS.