|
|
Dlouhodobě pečující jako klienti sociální práce
RYSKOVÁ, Kateřina
Ve své bakalářské práci se zabývám problematikou dlouhodobě pečujících. Cílem práce je zjistit, zda se dlouhodobě pečující považují za klienty sociální práce a jakou pomoc od sociálního pracovníka očekávají. Teoretická část se opírá o studium odborné literatury a publikací, které se týkají tématu dlouhodobé péče. Jedná se především o literaturu nebo publikace, jež obsahují pojmy, jako je formální péče, neformální péče, motivace pečovatele, zátěž pečovatele nebo pojem sociální práce či sociální pracovník/pracovnice. Pro zpracování praktické části své práce jsem zvolila strategii kvalitativního výzkumu, konkrétně metodu dotazování a techniku polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovor, který jsem s informanty vedla, se skládal z 11 otázek. Cílem rozhovorů bylo zjistit, kdo je podle dlouhodobě pečujících sociální pracovník, zda se považují za jeho klienta a co od něj očekávají. Po získání potřebných informací byly rozhovory přepsány a poté vyhodnoceny prostřednictvím analýzy trsů. Z výsledků mého výzkumu vyplynulo to, že dlouhodobě pečující nedokáží správně definovat sociálního pracovníka ani náplň jeho práce. Sociálního pracovníka často zaměňovali s pečovatelem nebo pracovníkem v sociálních službách. Dále je z výzkumu patrné, že se dlouhodobě pečující i přes neznalost náplně práce sociálního pracovníka za jeho klienty považují. Očekávají od sociálního pracovníka pomoc s péčí o blízkou osobu, zajištění hygieny a chtějí, aby osobám, o které pečují, ulevil od bolesti.
|
|
|
Rozdílnost ošetřovatelské péče o umírajícího v domově pro seniory a domácím prostředí
VRUBLOVÁ, Zdeňka
Ročně zemře v České republice přes sto tisíc lidí. Z toho téměř tři čtvrtiny v nemocnicích. Velké procento lidí by ovšem chtělo umírat doma. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat rozdílnost poskytované ošetřovatelské péče umírajícímu v domácím prostředí a v domově pro seniory. V souvislosti s tímto cílem jsme stanovili čtyři výzkumné otázky. První z nich byla zaměřena na to, jaké zvláštnosti při poskytování ošetřovatelské péče umírajícímu vidí sestry v domově pro seniory. Následovala druhá otázka, která se zabývala zvláštnostmi ošetřovatelské péče v domácím prostředí. Třetí a čtvrtá otázka se týkaly ošetřovatelských problémů u umírajícího jak v domácím prostředí, tak i v prostředí domova pro seniory. Empirická část práce byla vypracována pomocí metod kvalitativního výzkumného šetření, sběr dat byl realizován technikou polostrukturovaného rozhovoru. Podklad pro rozhovor se skládal celkem ze 41 otázek, které byly v některých případech obohaceny o otázky doplňující. Získané výsledky byly následně zpracovány metodou "tužka-papír". Výzkumný soubor tvořilo pět všeobecných sester pracujících v domově pro seniory a šest sester pracujících v domácí péči. Na základě zjištěných údajů je možno říci,že výsledky této práce ukazují na určitou rozdílnost v poskytování péče umírajícímu mezi domovem pro seniory a domácím prostředím. Tyto rozdíly se však netýkají činností vyplývajících z ošetřovatelského procesu, ale základní, především citově-intimní funkce rodiny, odlišných podmínek pro umírání i spolupráce s rodinou. Na druhou stranu je nutné podotknout, že ošetřovatelské problémy a potřeby umírajícího jsou vyjádřeny v obou zařízeních stejně. Výsledky práce mohou posloužit jako podklad pro prezentaci na odborném semináři dalšího vzdělávání sester.
|
|
|
Nefirmální péče o klienty po CMP.
VLNATÁ, Jana
Zaměření diplomové práce je na neformální pečovatele a rodinu, která pečuje o svého rodinného příslušníka, který prodělal cévní mozkovou příhodu. Toto téma je velmi aktuální, protože CMP patří jak z hlediska České republiky, tak celosvětově k nejčastějším příčinám zdravotního postižení a úmrtí. Práce se skládá z teoretické a praktické části. Teoretická část je zaměřena na studium literatury a je rozvržena do 4 základních okruhů. První okruh charakterizuje pojem mozku a CMP, popisuje příčiny, rozdělení, příznaky, léčbu i důsledky této zdraví a život ohrožující příhody. Druhý okruh tvoří rozdělení koordinované rehabilitace, která je nezbytná po prodělané cévní mozkové příhodě, ať už se jedná o léčebnou, sociální, pedagogickou, pracovní rehabilitaci či lázeňskou péči. Třetí okruh je zaměřen na terapie po CMP, jako je fyzioterapie, logopedie, ergoterapie a psychologie. Další okruh se soustředí na formy sociální pomoci, bez které by se domácí péče o blízkou osobu neobešla, a tu tvoří příspěvek na péči, příspěvek na zvláštní pomůcku, příspěvek na mobilitu, průkaz osoby se zdravotním postižením a invalidní důchod. A v neposlední řadě jsou zde vysvětleny pojmy, jako je formální a neformální péče. Pro zpracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo sedm rodinných příslušníků Jihočeského kraje, kteří dlouhodobě pečují o blízkého člena své rodiny v domácím prostředí. Rozhovory byly nahrávány a následně doslovně přepsány. Výzkumem jsem se pokusila odpovědět na otázku: "Jaké jsou nesnáze rodiny při péči o rodinné příslušníky po prodělané CMP a jaké jsou jejich nejčastější problémy?"V diskuzi jsem shrnula zjištěné údaje a uvedla hypotézy, vyplývají z výzkumu. Výsledky diplomové práce mohou sloužit jako zdroj informací pro osoby po CMP a jejich rodiny a napomoci k případné edukaci veřejnosti.
|
|
|
Role a činnosti všeobecných sester při poskytování domácí zdravotní péče
Škvorová, Kristýna ; Nikodemová, Hana (vedoucí práce) ; Tomová, Šárka (oponent)
Záměrem bakalářské práce na téma "Role a činnosti všeobecných sester při poskytování domácí zdravotní péče" je přinést stručný přehled činností, které sestry v domácí péči vykonávají, jejich role a také problémy, se kterými se sestry v domácí péči musí vypořádat zmapováním již publikované, odborné literatury a pokusit se zjistit, jaký vliv má věk a vzdělání sester na poskytování péče v domácím prostředí. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. Teoretická část je zaměřena na koncept domácí péče a její historii, vymezuje role sester v domácí péči a zabývá se ošetřovatelským procesem v domácí péči. Dále je věnována pozornost pozitivům a negativům práce v domácí péči a dodržováním standardů a kvality v domácí péči. Empirickou část tvoří průzkumné dotazníkové šetření, které bylo aplikováno u všeobecných sester v agenturách domácí zdravotní péče v Ústeckém a Středočeském kraji. Získaná data jsou prezentována v tabelárních a v grafických přehledech. Klíčová slova: domácí péče, ošetřovatelství, rodina, agentury domácí péče, domácnost, všeobecná sestra
|
|
|
Kvalita života a vývoj nutričního stavu pacientů na domácí parenterální výživě
Vítková, Martina ; Křížová, Jarmila (vedoucí práce) ; Trachta, Pavel (oponent)
Bakalářská práce se zabývá hodnocením kvality života a vývojem nutričního stavu pacientů na domácí parenterální výživě. V teoretické části jsou shrnuty obecné informace o vyšetření pacienta při vstupu do nemocnice, indikaci, dělení, složení a komplikacích parenterální výživy a také stručný přehled základních poznatků o aplikaci parenterální výživy v domácím prostředí. Nejčastěji ji pacientům doporučujeme se syndromem krátkého střeva, ileu nebo onkologických onemocnění. Hlavním očekávaným přínosem DPV je možnost pacienta setrvávat v domácím prostředí, nikoliv v nemocnici. I když tento způsob podávání stravy zahrnuje mnoho komplikací, pořád má pacient šanci na relativně normální život. Pro vyhodnocení praktické části práce, jsou stanoveny dva cíle. Prvním cílem je posoudit kvalitu života pacientů na DPV, určit, zda se jejich kvalita života změnila a jak. Druhým cílem je popsat změnu nutričního stavu u pacientů na domácí parenterální výživě. Těchto cílů bylo dosaženo pomocí výzkumných otázek zaměřených na zjištění vlastního pocitu pacienta, zdravotních komplikací, schopnosti pohybové aktivity a začlenění se do pracovního života, změny stravovacích návyku a hmotnosti. Ve srovnání s léčbou v nemocnici se obecně kvalita života těchto pacientů zlepšila, hmotnost pacientů se postupně stabilizuje, mají...
|
|
|
Alzheimerova choroba: péče v rukou rodinných příslušníků
Schmidová, Martina ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Trávníčková, Ivana (oponent)
Cílem této bakalářské práce je popsat péči rodinných příslušníků o pacienta s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí. Práce je rozdělená na dvě hlavní části, teoretická část definuje stárnutí, demenci a Alzheimerovu chorobu, možnosti léčby a péče. Praktická část je poté zpracována jako kazuistika pacientky s Alzheimerovou nemocí a možnosti praktické pomoci různých organizací s tím, aby pacient mohl co nejdéle, bezpečně a spokojeně žít s rodinou. Teoretická část tak vytváří rámec, na jehož základě je zpracována část praktická, která mapuje ošetřovatelskou a jinou péči o nemocného v rodinném prostředí. Toto téma je zvoleno z důvodu nárůstu populace s tímto onemocněním v rozvinutém světě a tudíž i v ČR, kdy je na jedné straně pravděpodobné, že instituce zdravotní a sociální péče nebudou schopny tuto situaci kapacitně zvládat a na druhé straně však existuje ochota dětí a vnoučat převzít zodpovědnost za péči o nemocné rodiče a prarodiče. Práce může být využita jako pomocný materiál pro rodiny pečující o své blízké s Alzheimerovou chorobou v domácím prostředí a také může informovat zdravotníky v relevantních oborech o možnostech a potřebách laických pečovatelů a samotných pacientů. Hlavními problémy v bakalářské práci byly velmi náročné rozhovory s pacientkou a sestavení ošetřovatelských diagnóz....
|
|
|
Informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče
Svobodová, Lucie ; Lukášová Jeřábková, Lenka (vedoucí práce) ; Jankovcová, Kateřina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou domácí péče. V současné době dochází v České republice ke stárnutí celé populace, díky tomu se navyšuje počet osob se sníženou soběstačností. Tito jedinci často vyhledávají pomoc služeb domácí péče, proto je důležité, aby znali možnosti, které jim tato služba může poskytnout. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit informovanost pacientů s omezenou soběstačností o možnostech domácí péče. V souladu s tématem bakalářské práce a stanoveným cílem jsem definovala následující hypotézy: Hypotéza H1: Domnívám se, že více než 50 % respondentů hodnotí svoji informovanost o možnostech domácí péče jako nedostatečnou. Hypotéza H2: Předpokládám, že více než 50 % respondentů neví, kdo je kompetentní domácí péči indikovat. Hypotéza H3: Myslím si, že více než polovina respondentů není informována o možnosti hrazení některých služeb domácí péče zdravotní pojišťovnou. Pro bakalářskou práci byla zvolena metoda kvantitativního výzkumu. Potřebná data jsem získala pomocí nestandardizovaného dotazníku vlastní konstrukce. S každým respondentem jsem dotazník vyplnila osobně. Respondenty tvořili pacienti z interních oddělení a léčeben dlouhodobě nemocných z nejmenovaných pražských nemocnic. Při výzkumu byly dodrženy všechny etické aspekty. Analýzou výzkumného šetření jsem...
|
|
|
Specifika ošetřovatelské péče o pacienty s Parkinsonovou chorobou
JELÍNKOVÁ, Veronika
Teoretická část: V teoretické části jsme se snažili shrnout důležité poznatky o Parkinsonově nemoci. Obsahuje definicí nemoci, diagnostiku, příznaky, příčiny nemoci, různé druhy léčby.. Zabíváme se zde ošetřovatelskou péčí u nemocných trpících Parkinsonovou chorobou a různými specifiky, které přináší tato nemoc. Zmiňuje e se také o domácí ošetřovatelské péči, která také zahrunuje důležitost komplexní léčby u těchto pacientů. Cíl práce a výzkumné otázky: Ve výzkumné části jsme si stanovili jeden cíl, a to zjistit specifika ošetřovatelské péče u Parkinsonovy choroby v domácí péči. K tomuto cíli byly přiřazeny dvě výzkuné otázky. První výzkumná otázka byla směřována na rozhovor se sestrami Jak sestry vnímají ošetřovatelskou péči v domácím prostředí o klienty s Parkinsonovou chorobou? Druhá výzkumná otázka byla směřována dotazovaným pacientům s PN - Jak klienti s Parkinsonovou chorobou vnímají ošetřovatelskou péči v domácím prostředí? Metodika: Potřebné informace byly zjišťovány pomocí kvalitativního šetření, které bylo uskutečněno na základě polosktruturovaného rozhovoru, pro sestry a pacienty. Podkladem pro rozhovor se sestrami bylo předem 16 připravených otázek. Podkladem pro rozhovory s pacienty bylo 17 předem připravených otázek. Rozhovory probíhaly na předem domluveném místě v agentuře domácí péče a v domácím prostředí pacientů na Vysočině. Byly osloveny 3 agentury z toho dvě mi neumožnili provést výzkumné šetření pro nedostatek pacientů s Parkisonovou nemocí. Pacientů bylo osloveno 5 z toho jedna pacientka nám neumožnila provést rozhovor a druhá pacientka nebyla schopna rozhovoru pro pokročilou demenci. Rozhovory byly zaznamenávány písemně. Získané informace byly doslovně přepsány a pomocí metody tužka-papír utříděny do jednotlivých kategorií. Výsledky: Pro zpracování byly rozhovory utříděny a rozděleny do 6 kategorií a jednu podkategorii pro rozhovor se sestrami. Kategorie "Vzdělání sester" byla rozšířena o podkategorii "Samovzdělávání sester". Rozhovor s pacienty byl rozdělen do 5 kategorií a jednu podkategorii. Kategorie "Sestra a pacient" byla rozšířena o podkategorii "Chyby sester". Z výsledků bylo zjištěno, že sestry v péči o pacienta považují za nejdůležitější psychickou podporu pacienta, rehabilitaci a umění správné komunikace s pacienty i jejich rodinou. Dalším důležitým bodem je přistupovat ke každému pacientovi individuálně podle jeho potřeb. Z výsledků sester vyplývá, že sestry mají dobré povědomí o tomto onemocnění. Z výsledků u pacientů na otázku, jak vnímají ošetřující sestry, jsme se dozvídali jen pozitivní reakce. Sestru často považují za pomocnici, která jim ulehčuje život s touto nemocí a psychicky je podporuje. Závěr: Z výsledného šetření vyplývá, že ošetřování pacientů s PN v domácím prostředí je důležité pro psychickou pohodu pacientů. Za specificky důležitou ošetřovatelskou péči o pacienty s PN, sestry považují rehabilitaci, správnou komunikaci a dobrou znalost této nemoci. Naopak ani jedna sestra se nezmínila o důležitosti správného užívání léků před stravou a informování pacientů o předcházení zácpy. Výsledky bakalářské práce budou sloužit jako zpětná vazba pro sestry pracující v agenturách domácí péče, které pečují o pacienty s PN. Dále tato práce může sloužit studentům pro doplnění ve studium v neurologii.
|
|
|
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
|
|
|
Srovnání očekávání seniorů před a po nástupu do domova pro seniory
ŠKRDLOVÁ, Ludmila
Tato práce se zabývá změnami očekávání seniorů před a po nástupu do domova pro seniory. Cílem výzkumu bylo zmapovat s jakými představami senioři do domova pro seniory přicházejí a v jakých oblastech se naplnila jejich očekávání po nástupu do domova pro seniory. Práce je rozdělena na část teoretickou a část empirickou. První kapitola teoretické části definuje pojmy stáří a stárnutí, popisuje změny související se stářím, potřeby seniorů a možné způsoby přípravy a adaptace na stáří. Druhá kapitola vysvětluje pojem kvalita života a její dimenze, popisuje činitele, kteří na kvalitu života působí a způsoby měření. Závěr druhé kapitoly se věnuje kvalitě života seniorů. Ve třetí kapitole jsou popsané možnosti péče o seniory v domácím prostředí a v domovech pro seniory. V praktické části je vytyčen cíl práce a stanoveny výzkumné otázky: "S jakými představami přicházejí senioři do domova pro seniory?" "V jakých oblastech se naplnila očekávání seniorů po nástupu do domova pro seniory?" Následuje popis použité metody, výběr výzkumného souboru a průběh výzkumu, který byl realizován kvalitativním šetřením, technikou polostrukturovaného rozhovoru a analýzou dokumentů. Z výzkumu vyplynulo, že nejvýznamnější oblasti pro spokojenost seniorů jsou pocit klidu, jistoty a bezpečí, zajištění péče a vztahy s blízkými. Seniorům před nástupem do domova pro seniory byla poskytována péče členy rodiny ve spolupráci s terénní pečovatelskou službou. Důvody pro odchod do domova pro seniory byly snížení soběstačnosti a opakované pády. Někteří senioři přicházeli do domova pro seniory s předsudky, ale většina znala zařízení z osobní zkušenosti, pozitivního vyprávění rodin klientů nebo internetových stránek. Všichni očekávali, že jim v domově pro seniory bude poskytnuta dostatečná péče a že zde bude zajištěna jejich bezpečnost. Obávali se režimu, kterému se budou muset podřídit, omezení jejich prostor a vztahů s personálem a spolubydlícími. Očekávání seniorů byla plně uspokojena, ve většině případu je předčila. Všichni senioři vyjadřovali vyšší spokojenost s péčí v domově pro seniory než v domácí péči. Oceňovali především zajištění důstojné a nepřetržité péče, respektování soukromí, odbornost a profesionalitu personálu, jejich ochotu řešit problematické situace individuálním přístupem, vřelost a lidský přístup. Výsledky tohoto výzkumu mohou přispět k destigmatizaci domovů pro seniory jakožto zařízení, kam se chodí dožít. Diplomová práce tak může být přínosná zejména seniorům, kteří se odchodu do domova pro seniory obávají a k odstranění předsudků spojených se vstupem do domova pro seniory.
|
host ::
RSS.