|
|
Právní regulace finančních trhů pod vlivem recentní finanční krize
Růžička, Michal ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Rigorózní práce se zabývá navrhovanými úpravami právní regulace finančního sektoru, které jsou v současné době diskutovány v souvislosti s nedávnou finanční krizí. Zaobírá se jak nově navrhovanými postupy, tak i novými nástroji, které mají zajistit silný a odolný finanční sektor. Analyzuje možnosti a problémy při zavádění těchto postupů do praxe, a to i ve vztahu k českému finančnímu trhu. Vyhodnocuje tyto návrhy z pohledu jejich aplikovatelnosti a přínosu k fungujícím finančním trhům v souladu se záměry najít a implementovat právní úpravu, která zabrání do budoucna dalším finančním krizím a jejich rozšíření na ostatní subjekty.
|
|
|
Financial Crisis in Economies with External Imbalances: A Comparative Analysis of Ireland and Spain
Semerák, Ondřej ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Finanční krize z let 2007/08 měla závažné důsledky pro většinu zemí a způsobila ekonomickou recesi na světových finančních trzích. Především byly zasaženy země s již dříve existujícími nedostatky. V Evropské Unii byly zejména dvě skupiny členských států, které trpěly specifickými nerovnováhami. Tato bakalářská práce se zabývá dopady na ekonomiky s nerovnováhami vnějšími, kde krize nebyla důsledkem špatného hospodaření s veřejnými financemi. Jejich hlavní představitelé, Irsko a Španělsko, zaznamenaly velice podobný ekonomický boom v letech předcházejících krizi, který začal být později doprovázen zvýšeným zahraničním dluhem a hypotečními bublinami. Po splasknutí bublin se však jejich cesty rozešly, navzdory silných podobnostem v ekonomickém vývoji a Irsko bylo dáváno za příklad úspěšných úsporných opatření. Tato bakalářská práce představuje rozhodující faktory, které odlišily Španělsko a Irsko v jejich rozdílných postupech pro ozdravení ekonomiky, aby mohla být zhodnocena hypotéza, že k irskému oživení došlo pouze na základě zavedených krizových protiopatření, a že Irsko tedy může být bráno jako model pro budoucí řešení krizí. Cílem práce je zaměřit se na toto tvrzení a zhodnotit jeho správnost pomocí detailního přehledu strukturálních rozdílů mezi oběma ekonomikami a jimi podniknutými kroky.
|
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
The impacts of financial crisis on exports of Central and East European countries
Zhang, Wen ; Semerák, Vilém (vedoucí práce) ; Paulus, Michal (oponent) ; Radošević, Slavo (oponent)
Finanční krize, která začala v roce 2008, ovlivnila nejen finanční sektor, ale i zbytek ekonomik mnoha zemí světa. Země střední a východní Evropy (SVE) zažily především negativní externí poptávkový šok. Tato dizertace analyzuje, zda exporty zemí SVE odpovídají změnám HDP a zda finanční krize měla na obchod zemí SVE dlouhodobé dopady. Analýza využívá data za období 2000-2018 za 12 zemí SVE v roli exportérů a celkem 198 importérů. Je založena na strukturálním gravitačním modelu využívajícím Baier & Bergstrandovu (2009) "Bonus Vetus" metodu doplněnou o roční dummy proměnné a vybrané párové dummies pro vybrané páry zemí. Výsledky v první řadě ukazují, že v souladu se základní logikou gravitačních modelů jsou vzdálenost a HDP vývozců a dovozců významnými determinantami exportů. Výsledky dále ukazují na přítomnost dalších efektů, tj. že obchod se během krize změnil více, než by odpovídalo čistě změnám HDP. Dummy proměnné vztažené k citlivosti na HDP a k úrovňovému efektu ukazují na dlouhodobé dopady krize na obchod. Pokud jde o další vlivy, členství v EU a přítomnost plovoucího kurzu může exportům napomoci, zatímco vliv členství v Eurozóně byl nevýznamný. Kvůli přítomnosti trvalejších efektů dále analyzujeme data na sektorové úrovni. Dopady se týkaly všech sektorů, ale příčiny a velikost se lišily. I...
|
|
|
Essays in Empirical Financial Economics
Žigraiová, Diana ; Jakubík, Petr (vedoucí práce) ; Witzany, Jiří (oponent) ; Teplý, Petr (oponent) ; Gächter, Martin (oponent)
Tato disertační práce se skládá ze čtyř esejí, které empiricky zkoumají tři témata ve finanční ekonomii; finanční stres a její vedoucí ukazatele, vztah mezi konkurencí v bankovním sektoru a finanční stabilitou a souvislost mezi složením představenství bank a bankovním rizikem. V první eseji zkoumáme, které proměnné dokáží předpovědět finanční stres v 25 zemích OECD s využitím nedávno vytvořeného indexu finančního stresu. Zjistili jsme, že panelové modely jen obtížně vysvětlují dynamiku FSI. Ačkoli jsou lepší výsledky v modelování jednotlivých zemí, naše zjištění naznačují, že finanční stres je obtížné předpovědět mimo vzorku i přes poměrně dobrou výkonnost modelů v rámci vzorky. Druhý esej sestavuje systém včasného varování pro hodnocení systémových rizik a předpovídání systémových událostí na dvou horizontech různé délky na panelu 14 zemí. Používáme index finančního stresu k určení počátků systémových finančních krizí a ukazatele včasného varování vybíráme ve dvou krocích; identifikujeme relevantní horizonty předpovědí pro každý ukazatel a využíváme Bayesovské modelové průměrování k určení nejužitečnějších prediktorů. Model s dlouhým horizontem se ukázal jako výkonnější pro Českou republiku. Teoretická literatura se neshoduje v názoru, jak míra soutěže mezi bankami ovlivňuje finanční stabilitu. Množství...
|
|
|
Dopady globální finanční krize na bankovní centra Evropy dle hlavních evropských makroregionů
Hejnová, Tereza ; Blažek, Jiří (vedoucí práce) ; Ježek, Jiří (oponent) ; Buček, Ján (oponent)
Současná fáze intenzivní globalizace, internacionalizace a expanze FinTech společností stejně jako dopady nedávné globální finanční krize podporují koncentrační procesy v rámci bankovního sektoru. Předkládaná dizertační práce zkoumá dopady globální finanční krize na bankovní centra Evropy, a to jak pokud jde o významná, tak i malá bankovní centra. Zvláštní pozornost je v rámci výzkumu věnována vývoji bankovních center dle tří hlavních evropských makroregionů - západní Evropy, jižní Evropy a střední a východní Evropy. Bankovní centra byla analyzována na základě finančních indikátorů bank, které mají v jednotlivých centrech své ústředí, přičemž použité indikátory zohledňují velikost bankovního centra, jeho ziskovost a rizikovost během období 2004-2015. Výsledky naznačují, že ačkoliv jsou vedoucí evropská bankovní centra (Londýn, Paříž, Frankfurt nad Mohanem) vystavena působení globálních kapitálových trhů, tato centra vykázala vysokou míru resilience a nadále posílila svou dominantní pozici mezi evropskými bankovními centry, což kontrastuje s vývojem ostatních velkých evropských center, která jasně zaostávala za evropskými lídry. Z makroregionální perspektivy bankovní centra západní Evropy zaznamenala jak první signály globální finanční krize, tak i následného zotavení, které se následně rozšířily...
|
|
|
Vliv finanční krize na úvěry v selhání bankovního průmyslu
Koňaříková, Zuzana
Diplomová práce se zabývá tím, jak bankovní specifické determinanty a makroekonomické determinanty ovlivňují úvěry v selhání v bankách zemí G12 a v České republice, a to v letech 2000 - 2013, tj. před a po finanční krizi. Empirická část pracuje s regresním modelem panelových dat s fixními efekty a využívá k tomu vzorek 11 386 bank získaných z databáze Bankscope. Konečné výsledky jsou užity ke stanovení doporučení pro tvůrce hospodářské politiky. Výsledky ukázaly, že úvěry v selhání u větších a ziskovějších bank jsou méně náchylné na změny determinantů.
|
|
|
Determinanty výnosov nemeckých dlhopisov
Jágriková, Veronika
Jágriková, V. Determinanty výnosů německých dluhopisů. Diplomová práca. Brno: Mendelova univerzita v Brne, 2017. Diplomová práce identifikuje determinanty výnosů německých dluhopisů v období finanční a dluhové krize. V první části práce je pozornost nejdříve zaměřena na finanční a dluhovou krizi a z ní vyplývající změny na dluhopisových trzích. Následně jsou popsány determinanty, které ovlivňují výnosy dluhopisů. Druhá část práce se zabývá testováním významnosti a vlivu daných determinantů na výnosy německých vládních dluhopisů. Empirická analýza je zpracována pro dluhopisy s různou dobou splatnosti za účelem zjistit, zda se změní intenzita vlivu jednotlivých determinantů. Z provedené analýzy jsou stanoveny závěry.
|
|
|
Zhodnocení finančního zdraví komerčních pojišťoven v rámci seskupení G8 a Evropské unie
Hrabalová, Eliška
Diplomová práce se zabývá zhodnocením finančního zdraví komerčních pojišťoven působících na pojistných trzích Evropské unie a G8. Cílem této práce je zhodnotit finanční výkonnost vybraných pojišťoven za zvolené období 2004 - 2014 pomocí poměrové analýzy. Práce se zaměřuje na životní pojišťovny a vývoj pojistných trhů v průběhu finanční krize. V souvislosti s vývojem pojistných trhů se práce zabývá událostí finanční krize a jejími důsledky v podobě regulace jednotlivých uskupení, zejména regulatorním rámcem Solvency II. Vývoj pojistných trhů je demonstrován pomocí ukazatele rentability aktiv. Na závěr diplomové práce je uvedena diskuze s odborníky na tuto problematiku a celkové zhodnocení finančního zdraví.
|
|
|
Vklady a úvěry v českém bankovním sektoru
Adamová, Gabriela
Adamová, Gabriela. Vklady a úvěry v českém bankovním sektoru. Bakalářská prá-ce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Tato bakalářská práce se zabývá vývojem vkladů a úvěrů v českém bankovním sek-toru v období od roku 2002 do roku 2015 s ohledem na velikost a typ bank. Pro tento účel jsou zvoleny ukazatele vklady klientů/celková aktiva a úvěry klien-tům/celková aktiva. Práce se zaměřuje dále na zhodnocení vývoje rizikovosti úvě-rů pomocí ukazatele NPL/úvěry klientům. V úvahu je brán vliv finanční krize. Síla lineární závislosti mezi vklady a úvěry je testována pomocí korelační analýzy.
|
host ::
RSS.