|
| |
|
|
Porozumění vybraným tématům evropské integrace u středoškolských studentů
Šimonová, Zuzana ; Dvořáková, Michaela (vedoucí práce) ; Tichá, Milena (oponent)
Cílem diplomové práce je diagnostikovat porozumění vybraným tématům evropské integrace u studentů středních škol v návaznosti na zakotvení tématu v kurikulárních dokumentech. V teoretické části je představena analýza rámcových vzdělávacích programů. Na ni navazuje stručné shrnutí vývoje integračního procesu do současné podoby spolupráce a fungování institucí. Dále je zde představeno konstruktivistické pojetí výuky, z nějž vychází praktická část diplomové práce. V závěru této části jsou představeny výsledky rešerše dosavadních výzkumů v této oblasti. V praktické části diplomové práce byla realizována vlastní kvalitativní výzkumná sonda metodou polostrukturovaného hloubkového rozhovoru. Získaná data byla následně kvalitativně analyzována. V závěru práce byly představeny výsledky výzkumné sondy, a tam kde to bylo možné, byly porovnány s výsledky dalších výzkumů. Z výsledků výzkumné sondy vycházela doporučení pro výuku.
|
|
|
Postoje českých mládežnických politických organizací k Evropské unii
Kříž, Václav ; Kasáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Váška, Jan (oponent)
Diplomová práce se soustředí na postoje členských základen vybraných mládežnických České republice k že lze mládežnické politické organizace identifikovat jako agenty rámci širšího tématu politické participace řešit jejich vliv na formování postojů a názory jejich členů. Práce se v rámci vymezení tématu zaměřila na vybraných osm mládežnických ANO, Mladí zelení, Mladí lidovci, Mladí křesťanští demokraté a mSTAN. Teoretický základ práci dává studium euroskepticismu, přičemž je v rámci práce využita typologie C. Flooda a S. Usherwooda. Tato typologie se škálou šesti možných pozic je navázána na šest scénářů možného vývoje, které vycházejí z pěti scénářů prezentovaných Evropskou komisí v rámci Bílé knihy o budoucnosti Evropy a jejím dalším směřování. Tímto provázáním je vyžitých škál. Potřebná data byla pro účely analýzy zjištěna prostřednictvím dotazníkového šetření. Práce dochází k závěru, že jsou mládežnické politické hlediska formování postojů jejich členů k egrace. Zároveň dochází ke zjištění, že lze obecně tvrdit, že jsou postoje členů vybraných mládežnických politických organizací poměrně prointegrační, a to v obou představených škál. Zároveň práce došla k závěru, že je možné vnímat obě dvě š navzájem se doplňující analytické nástroje, ale není možné jejich provázání v adekvátní míře.
|
|
|
Postoj evropské "Pětky" k první britské přihlášce do Evropského hospodářského společenství
Hrdý, Pavel ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Práce se zabývá obdobím od podání britské přihlášky do Evropského hospodářské společenství až po její zamítnutí francouzským vetem a zaměřuje se na všechny členské státy evropských společenství vyjma Francie. Cílem této práce je zjistit, zda měly státy Evropského hospodářského společenství při vyjednávání britské přihlášky jednotný postoj, do jaké míry se státy ve svých postupech při jednání s Británií shodovaly a zda tyto jejich kroky měly nějaký reálný vliv na danou situaci. Tato práce je přehledová studie, která používá komparativní analýzu. V první části je představeno období 50. let v evropské integraci. Druhá kapitola se zaobírá představením jednotlivých států, jejich zájmů a postoupených kroků. V třetí části dochází k zodpovězení výzkumné otázky a shrnutí zjištěných faktů. Na základě zjištěných údajů dochází tato práce k závěru, že názorová homogenita nebyla všudypřítomná, ale projevovala se pouze v základních otázkách, pod povrchem se názory rozcházely. Některé státy sice vyvíjely snahu k nápravě francouzského veta, ale do důsledku neměly šanci na úspěch, protože došlo k blokaci těchto snah ze strany osoby Konráda Adenauera.
|
|
|
Porovnání vybraných populistických stran ve Francii, Německu a Nizozemsku ve vztahu k evropské integraci
Drozdová, Miroslava ; Mejstřík, Martin (vedoucí práce) ; Kubát, Michal (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na problematiku spolupráce vybraných populistických stran v rámci evropské integrace ve Francii, Německu a Nizozemsku. První kapitola se zaměřuje na definici a charakteristiku pojmu populismus. Tato kapitola se také zaměřuje na problematiku populismu v Evropské unii a evropské integraci - popisuje jaká témata jsou pro populistické strany aktuální a důležitá. Druhá kapitola popisuje jednotlivé vybrané strany (Národní frontu, Alternativu pro Německo a Stranu pro svobodu) a jejich aktuální volební programy, se kterými tyto strany šly do voleb v roce 2017, ve kterých slavily všechny tři strany úspěch. Z těchto volebních programů jsou vybrány části týkající se postojů vůči Evropské unii a evropské integraci. Poslední kapitola analyzuje tyto programy a zároveň srovnává přístupy vybraných politických subjektů mezi sebou. Na základě této komparace je vytvořena tabulka, ze které je patrný výsledek této práce.
|
|
|
Srovnání pohledu Německa, Polska a České republiky na koncept vícerychlostní EU a jeho vývoj do Římského summitu 2017
Ševčíková, Marie ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá konceptem vícerychlostní Evropské unie, jakožto jednou z možných variant budoucí struktury EU. Orientuji se na přístupy Německa, Polska a České republiky k diferencované integraci do EU. Zatímco Německo od počátku prosazovalo vizi jednotného evropského systému, postupně vyvinulo i alternativní přístup případné participace na diferenciaci. Východní státy (především Polsko) se přikláněly k rovnocennému partnerství, a to zejména kvůli strachu z většího prohlubování již tak viditelných rozdílů a odsunutí na periferii. Česká republika se naopak myšlence rozdělení tolik nebránila - euroskeptici uvítali možnost, jak se vymanit z centra evropského dění. Tento koncept však nebyl dotažen, nesetkával se s všeobecným přijetím a čelil neochotě provádět změny. V souvislosti s některými událostmi nedávné doby však dochází k postupnému obratu a možným kontroverzím o obnovení myšlenky dvou- nebo vícerychlostní EU. Německo tak jedná o navázání užší spolupráce s určitými evropskými státy v rámci plného soustředění na zachování funkčnosti Evropské unie. Vývojem debaty o tomto tématu se zabývám až do března roku 2017, kdy se uskutečnil Římský summit, který znamenal kvalitativní změnu v debatě o budoucím směřování Evropské unie.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.