|
| |
|
|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rössner, Pavel ; Topinka, Jan ; Dostál, Miroslav ; Brdička, Radim ; Šrám, Radim
Zpráva obsahuje informace řešení projektu v roce 2006. Projekt je řešen v pěti dílčích projektech: Projekt 1: Dopady znečištění ovzduší na výsledky těhotenství, Projekt 2: Změny genotypu v populaci vystavené zvýšené genotoxické zátěži, Projekt 3: Znečištění ovzduší a alergické projevy onemocnění dětí, Projekt 4: Studium genotoxicity a mutagenity komplexních směsí organických látek v ovzduší v modelových systémech in vitro, Projekt 5: Hodnocení projevů genotoxicity u profesionálně exponovaných osob. Z vědeckého hlediska byly získány následující prioritní výsledky: V projektu 1 byl prokázán význam znečištění ovzduší a genetického polymorfismu na porodní hmotnost a význam polymorfismu genu reparace poškození DNA XPDER CC2 na onemocnění bronchitidami. V projektu 2 jsou zcela nové výsledky o nestabilitě mitochondriální DNA v průběhu prvních deseti let života dítěte, které naznačují, že v tomto období dochází ke vzniku mutací mitochondriální DNA. V projektu 3 byl analyzován vliv znečištěného ovzduší na respirační nemocnost dětí. Byla prokázána asociace PAU s výskytem respiračních onemocnění dolních cest dýchacích a bronchitid a vliv znečištěného ovzduší na zvýšený výskyt akutního zánětu průdušnice a zánětu středního ucha. V projektu 4 byla analyzována biologická aktivita PM10 v zimním období r. 2000 a 2005. Ačkoliv došlo k výraznému snížení prachových částic, celkový genotoxický biologický potenciál ovzduší se díky nezměněnému obsahu k-PAU nezměnil. Použitý přístup potvrzuje účelnost hodnocení genotoxicity prachových částic in vitro, které jsou specifické pro různé oblasti a zdroje znečištění ovzduší. V projektu 5: Při hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob – studovaných u řidičů autobusů městské dopravy – bylo prokázáno působení prachových částic PM2.5 na markery oxidačního stresu, které prokazují významné poškození DNA, proteinů i lipidů. Analýzy chromozomových aberací metodou FISJ prokazují, že translokace indukované chemickými karcinogeny v ovzduší nejsou biomarkerem dlouhodobého poškození.
|
|
| |
|
|
Faktory životního prostředí ve vztahu ke zdraví
ALS Czech Republic, s.r.o., Praha ; Columbia University, New York, USA ; Nemocnice na Homolce - alergologie a imunologie, Praha ; Ústav hematologie a krevní transfuze, Praha ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice s poliklinikou, Prachatice ; Gynekologicko-porodnické odděleni nemocnice, Teplice ; Zdravotní ústav České Budějovice, Prachatice ; Zdravotní ústav Ústí nad Labem, Teplice ; Český hydrometeorologický ústav, Praha ; Zdravotní ústav Středočeského kraje, Praha ; Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha
Nejvýznamnější výsledky výzkumu za období 2005-2007: Bylo zajištěno dlouhodobé monitorování ovzduší v Teplicích a Prachaticích. Výsledky naznačují, že dochází ke zvýšení koncentrací PM2,5 v Teplicích a Prachaticích od r. 2004. Výsledky molekulárně epidemiologických studií prokazují, že dochází ke zvýšení poškození DNA ve formě DNA aduktů, chromozomových aberací metodou FISH a snížení reparace poškození DNA u koncentrací benzo[a]pyrenu v ovzduší vyšších než 1 ng/m3. Dlouhodobé monitorování znečištění ovzduší ve sledovaných oblastech umožnilo analyzovat vývoj úmrtnosti v pánevních oblastech po opatřeních přijatých počátkem 90.let. Je odhadováno, že v důsledku pozitivních změn ve znečištění ovzduší zemřelo v období 1995-2004 díky těmto opatřením méně o celkem 1950 mužů a 920 žen. Při studiu významu polymorfismu mitochondriálních DNA (mtDNA) v regulační oblasti HVRII byl prokázán vztah mezi genetickou variabilitou mtDNA a zvýšeným výskytem akutního zánětu průdušek a zánětu středního ucha, a naopak sníženého výskytu zánětu hrtanu a průdušnice. Tyto výsledky nebyly ovlivněny lokalitou. Výsledky projektu "Znečištění ovzduší a infekční onemocnění u dětí s alergiemi" prokazuje účelnost dlouhodobého sledování této kohorty dětí v Teplicích a Prachaticích. Z respiračních onemocnění je v obou věkových kategoriích (0-2 roky a 2-6 let) v okrese Teplice vyšší výskyt pneumonií a tracheitid, a v nižším věku zánětů středního ucha a spojivek. Z alergických onemocnění je v okrese Teplice vyšší výskyt astma bronchiale a laboratorních nálezů snížených sérových koncentrací imunoglobulinů G nebo A. Zhodnocení vhodnosti použitých testů pro identifikaci biologicky aktivních organických látek adsorbovaných na aerosolové částice v ovzduší prokazuje, že obsah B[a]P a karcinogenních PAU v EOM jsou nejdůležitějšími faktory pro genotoxický potenciál prachu v ovzduší a pouhé monitorování obsahu respirabilních prachových částic není dostatečné. Z hlediska oxidačního poškození DNA, proteinů a lipidů se ukazuje, že extrakty z prachových částic obsahují kromě PAU řadu dalších důležitých komponent. Studium projevů genotoxicity ovzduší u profesionálně exponovaných osob prokázalo význam oxidačního stresu u řidičů autobusů, který je nutno považovat za marker rizika kardiovaskulárních onemocnění. Srovnáním skupiny řidičů a kontrolních skupin byla dále zjištěna významná zátěž k-PAU u pracovníků kontrolní skupiny - tito pracovníci jsou zaměstnáni především v oblasti náměstí I.P.Pavlova, kde lze předpokládat značnou zátěž z dopravy. Výsledky studie prokazují, že hodnocení projevů genotoxicity ovzduší u lidské populace je možné pouze velmi komplexním způsobem, kdy jsou současně hodnoceny biomarkery expozice, účinku, vnímavosti, včetně oxidačního poškození.
|
|
|
Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rubeš, Jiří ; Šrám, Radim ; Binková, Blanka ; Novák, Jiří
Svazek obsahuje stručné shrnutí výsledků a přílohy (odborné články a přednášky) ke zprávám o řešení jednotlivých projektů: Projekt 1: Monitorování ovzduší - cíl projektu: provádět komplexní a vybraná speciální měření znečištění ovzduší na území hl.m. Prahy a okresu Teplice pro vymezení zátěže oblastí a následně zdravotního stavu populace. Projekt 2: Genotoxicita ovzduší - cíl projektu: charakteristika genotoxicity a embryotoxicity komplexních směsí organických látek absorbovaných na aerosolové částice v ovzduší Prahy a Teplic. Projekt 3: Expozice modelové populace - cíl projektu: vyhodnocení účinků expozice PM2.5 a PAU na modelovou populaci v Praze v molekulárně epidemiologické studii. Projekt 4: Výsledky těhotenství - cíl projektu: zhodnotit účinek znečištění ovzduší na kvalitu reprodukce v Praze a Teplicích jako modelových oblastech. Projekt 5: Kvalita lidských spermií - cíl projektu: zhodnotit účinky dlouhodobé expozice látkami přítomnými v znečištěném ovzduší na genetickou, morfologickou a fyziologickou kvalitu lidských spermií.
|
|
|
Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Rubeš, Jiří ; Šrám, Radim ; Binková, Blanka ; Novák, Jiří
Svazek obsahuje popis postupu řešení jednotlivých projektů v roce 2002: Projekt 1: Monitorování ovzduší - cíl projektu: provádět komplexní a vybraná speciální měření znečištění ovzduší na území hl.m. Prahy a okresu Teplice pro vymezení zátěže oblastí a následně zdravotního stavu populace. Projekt 2: Genotoxicita ovzduší - cíl projektu: charakteristika genotoxicity a embryotoxicity komplexních směsí organických látek absorbovaných na aerosolové částice v ovzduší Prahy a Teplic. Projekt 3: Expozice modelové populace - cíl projektu: vyhodnocení účinků expozice PM2.5 a PAU na modelovou populaci v Praze v molekulárně epidemiologické studii. Projekt 4: Výsledky těhotenství - cíl projektu: zhodnotit účinek znečištění ovzduší na kvalitu reprodukce v Praze a Teplicích jako modelových oblastech. Projekt 5: Kvalita lidských spermií - cíl projektu: zhodnotit účinky dlouhodobé expozice látkami přítomnými v znečištěném ovzduší na genetickou, morfologickou a fyziologickou kvalitu lidských spermií.
|
|
|
Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Novák, Jiří
Svazek obsahuje výsledky řešení jednotlivých projektů v roce 2000. Projekt 1: Monitorování ovzduší - cíl projektu: provádět komplexní a vybraná speciální měření znečištění ovzduší na území hl.m. Prahy a okresu Teplice pro vymezení zátěže oblastí a následně zdravotního stavu populace. Projekt 2: Genotoxicita ovzduší - cíl projektu: charakteristika genotoxicity a embryotoxicity komplexních směsí organických látek absorbovaných na aerosolové částice v ovzduší Prahy a Teplic. Projekt 3: Expozice modelové populace - cíl projektu: vyhodnocení účinků expozice PM2.5 a PAU na modelovou populaci v Praze v molekulárně epidemiologické studii. Projekt 4: Výsledky těhotenství - cíl projektu: zhodnotit účinek znečištění ovzduší na kvalitu reprodukce v Praze a Teplicích jako modelových oblastech. Projekt 5: Kvalita lidských spermií - cíl projektu: zhodnotit účinky dlouhodobé expozice látkami přítomnými v znečištěném ovzduší na genetickou, morfologickou a fyziologickou kvalitu lidských spermií. Projekt 6: Hodnocení zdravotního rizika.
|
|
| |
|
|
Vliv komplexních směsí látek ve znečištěném ovzduší na zdravotní stav rizikových populačních skupin
Ústav experimentální medicíny AV ČR, Praha ; Novák, Jiří
Plán práce na celé období trvání projektu pro jeho dílčí části: Projekt 1: Monitorování ovzduší - cíl projektu: provádět komplexní a vybraná speciální měření znečištění ovzduší na území hl.m. Prahy a okresu Teplice pro vymezení zátěže oblastí a následně zdravotního stavu populace. Projekt 2: Genotoxicita ovzduší - cíl projektu: charakteristika genotoxicity a embryotoxicity komplexních směsí organických látek absorbovaných na aerosolové částice v ovzduší Prahy a Teplic. Projekt 3: Expozice modelové populace - cíl projektu: vyhodnocení účinků expozice PM2.5 a PAU na modelovou populaci v Praze v molekulárně epidemiologické studii. Projekt 4: Výsledky těhotenství - cíl projektu: zhodnotit účinek znečištění ovzduší na kvalitu reprodukce v Praze a Teplicích jako modelových oblastech. Projekt 5: Kvalita lidských spermií - cíl projektu: zhodnotit účinky dlouhodobé expozice látkami přítomnými v znečištěném ovzduší na genetickou, morfologickou a fyziologickou kvalitu lidských spermií. Projekt 6: Hodnocení zdravotního rizika.
|
|
|
Zdravý životní styl jedince - cesta ke zdraví populace
KUČEROVÁ, Eva
Bakalářská práce shrnuje základní informace o zdravém životním stylu a věnuje se jeho problematice. Zabývá se kategoriemi, které se týkají zdravého životního stylu a prezentuje současné vědecké poznatky a doporučení v této oblasti. Teoretická část je zaměřena na oblasti životního stylu. Zabývá se faktory ovlivňujícími zdraví člověka a jejich rozdělením z hlediska jejich důležitosti . Zejména se zaměřuje na čtyři hlavní prvky, jimiž jsou: výživa, kouření, stres, konzumace alkoholu a užívání drog. Tyto faktory jsem zvolila, protože jsou nejvíce spojeny s lidským rozhodnutím a tím pádem jsou tedy více závislé na lidské vůli. Nejprve se zabývám stravou, zejména jejím optimálním složením a vlivem na zdraví. Dále se zaměřuji na stres a na jeho psychické a fyzické dopady na člověka. V závěru teoretické části se zabývám tím, jaký má vliv kouření, konzumace alkoholu a užívání drog na lidský organismus. V praktické části jsou pak prezentovány výsledky výzkumu zaměřeného na výše zmíněnou problematiku. Výzkumná část práce, realizovaná formou dotazníku, se věnuje stravě, kouření, pohybu a celkové péči o zdraví lidí, pracujících v Jihočeském kraji. Výzkumem jsem zjistila, že ženy se více zajímají o svůj životní styl než muži, avšak investují do něj spíše čas, zatímco muži převážně peníze. Výzkum dále dokládá, že u lidí se základním vzděláním je vyšší procento kuřáků než u lidí s vyšším vzděláním. V oblasti stravy jsem se zaměřila na rozdíl mezi stravovacími návyky mužů a žen. Zjistila jsem, že ženy se obecně stravují zdravěji než muži a to zejména proto, že se o kvalitu stravy více zajímají, na rozdíl od mužů kteří se o kvalitu stravy příliš nestarají. Má práce tedy ukazuje, jak lidé pracující v Jihočeském kraji dbají o své zdraví, a jak řeší nebo neřeší svůj životní styl.
|
host ::
RSS.