|
|
Kanály vzniklé prouděním podzemní vody v lomu Střeleč: erozní procesy a faktory ovlivňující vznik kanálů
Soukup, Jan ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Grmela, Arnošt (oponent)
Vlivem těžby vznikla v okolí lomu Střeleč rozsáhlá deprese hladiny podzemní vody, kdy do lomu ve formě soustředěných vývěrů přitéká až 70 l/s. Na vývěrech podzemní vody dochází k tvorbě systému kanálů, dosud největší vzniklý kanál dosahoval délky 300 m, výšky 17 m a objemu až 22 tisíc m3. Tyto kanály se v lomu utváří několik měsíců až let. Rychlý vývoj umožňuje detailně studovat erozní procesy in situ. V práci jsem se zabýval detailním popisem kanálů, charakterem proudění a erozními procesy. Zjištěné rychlosti proudění vody v kanálech dosahují až 0,4 m/s při hydraulickém gradientu 1 - 5%. Rychlosti proudění a spád hladiny v kanálech odpovídají erozi zvané "piping". Nejprve dochází k tvorbě malých kanálků, postupně se sbírá více vody a utváří větší hlavní kanál s menšími přítoky. Kanály sledují existující puklinový systém a jejich šíření do stran je omezeno průběžnými puklinovými plochami. Nad hladinou vody vznikají prostory řícením podetnutých pískovcových bloků. Rozšiřování v lomu je možné jen díky existenci méně pevných erodabilních partií pískovce. Pro popis pevnějších i méně pevnějších partií byly adaptovány metody na měření erodability (REI) a odolnosti vůči vrtání (DR), které slouží k relativnímu porovnávání vlastností povrchů pískovce. Při bázi lomu byly touto metodou vymapovány erodabilní...
|
|
| |
|
|
Komplexní studium porušování pískovcových skalních objektů (případová studie: Pravčická brána, Národní park České Švýcarsko)
Vařilová, Zuzana ; Přikryl, Richard (vedoucí práce) ; Vilímek, Vít (oponent) ; Mikuláš, Radek (oponent)
Předkládaná disertační práce obsahuje výsledky souborného výzkumu Pravčické brány a okolních pískovcových masivů se zaměřením na poznání přirozené dynamiky a vývoje tělesa, jeho aktuální stabilitu a projevy zvětrávacích procesů. Ke komplexnímu studiu bylo použito nedestruktivních metod, počínaje detailní terénní dokumentací, přes využití geofyzikálního průzkumu, kontrolního sledování deformačního chování tělesa brány a sledování jeho teplotního režimu. Provedeny byly laboratorní zkoušky pevnostních parametrů i analýzy chemického složení solných výkvětů a zvětráváním postižených pískovců. Souběžně byly sledovány hlavní působící faktory - zejména změny vnější teploty, míra oslunění a chemické složení srážkových vod. Při syntéze a interpretaci získaných dat byly využity zavedené i zcela nové postupy vyhodnocování (včetně znalostí nelineární dynamiky komplexních systémů). Realizovaný průzkum byl koncipován tak, aby plně respektoval ochranné podmínky dané lokality, bylo na něj možné v budoucnu navázat a sledovat případné negativní změny v horninovém masivu. K hlavním výsledkům náleží popis blokové stavby tělesa a charakteru kontaktní zóny mezi trámcem brány a jižním pilířem, objevení relativně čerstvých sekundárních trhlin a identifikace pevnostně oslabených zón uvnitř pískovcového masivu. Dlouhodobým...
|
|
|
Vlhkost a její transport v připovrchové zóně kvádrového pískovce
Svobodová, Eliška ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Schweigstillová, Jana (oponent)
Práce je zaměřena na transport vlhkosti v porézním prostředí kvádrového pískovce. Kapilární voda a její pohyb hraje zásadní roli při mnoha procesech (solné a mrazové zvětrávání, růst organismů, vznik voštin a tafone). Přesto jsou dosavadní informace o pohybu vlhkosti velmi kusé. Zaměřila jsem se zejména na dvě nově aplikované metody v pískovci. V laboratoři jsem pomocí opakované injektáže roztoku fluoresceinu studovala pohyb vlhkosti na odvrtaných pískovcových jádrech a na základě změně barvy v závislosti na koncentraci roztoku jsem sledovala vývoj výparové fronty. V terénu jsem na třech lokalitách v české křídové pánvi studovala zastoupení vlhkosti v mělké hloubce výchozů kvádrového pískovce pomocí měření sacího tlaku mikrotenzometry a měření vlhkosti přístrojem TDR. Fluorescein se ukázal jako výborný stopovač pro zviditelnění výparové fronty. Experimenty v laboratoři ukázaly, že na postup vlhkosti v pískovcích má zásadní vliv přítomnost biokrusty, která je hydrofobní a zpomaluje transport vlhkosti k povrchu. Experimenty na vzorcích bez krusty s uměle vytvořenými voštinami ukázaly, že při nižší vlhkosti se roztok vypařuje v důlcích, kdežto při vyšší vlhkosti především na hřbítkách. Tento poznatek, stejně jako hodnoty sacího tlaku naměřené v důlcích a na hřbítkách voštin a měření provedené na...
|
|
|
Rozpad sedimentů díky kapilárně stlačenému vzduchu: přehlížený erozní mechanismus
Vaculíková, Jana ; Bruthans, Jiří (vedoucí práce) ; Kostkanová, Vladislava (oponent)
Cílem této práce bylo orientačně otestovat, do jaké míry je rozpad díky vzduchu stlačovanému kapilární vodou nasávanou do sedimentu (kapilárně-pneumatický rozpad, KP rozpad) významným procesem při erozi různých sedimentů, jako jsou písky až slabě cementované pískovce, spraše, jíly, jílovce a případně i jílovité půdy. Dílčím cílem bylo především vytvořit a na několika vybraných materiálech otestovat jednoduchou metodiku, prokazující, zda sediment podlehne KP rozpadu, dále vypočítat destrukční tlak daný KP rozpadem v pórech sedimentu a porovnat ho s tahovou pevností materiálu a konečně posoudit vliv mineralogie a porosity sedimentů na KP rozpad. Pro odlišení KP rozpadu od jiných destrukčních procesů jsem zvolila pozorování rozpadu dvojic vzorků, kdy jeden byl saturován za běžného atmosférického tlaku vzduchu a druhý ve vakuu. Tato metoda je schopná odlišit KP působení od jiných erozních procesů a zároveň je přiměřeně rychlá a vhodná pro různé sedimenty a zeminy. Pozorování potvrzuje, že KP působení je schopno rozložit různé sedimenty a zeminy na jemné částice, jedná se o velmi důležitý proces rozpadu, který probíhá i ve stojaté vodě, může být iniciátorem pipingu a měl by být proto intenzivně studován. Srovnání vypočtených hodnot pórového tlaku s tahovou pevností ukázala, že vypočtené pórové tlaky...
|
|
|
Obnova koruny historické hradební zdi s ochozem a cimbuřím postavené s lícem z opracovaných pískovcových kvádrů zachovávající její vizuální autenticitu a hodnoty stáří
Bláha, Jiří ; Kovářová, K. ; Buzek, Jaroslav ; Panáček, M. ; Cihla, M. ; Rafl, T. ; Hejný, L. ; Rybařík, V. ; Chamra, S. ; Schröfel, J.
Interdisciplinární kritéria pro výběr, přípravu a opracování náhradního kamene určeného pro opravy lícového zdiva byla použita při restaurování hradebního ochozu s cimbuřím na hradě Kosti, který patří k našim nejlépe zachovaným památkám středověkého fortifikačního stavitelství. Součástí je podrobný popis provedených průzkumů a analýz, přípravných prací a vlastního provedení opravy.
Plný tet: 0453124_2016_Blaha_et_al_Setrna_obnova_stredovekeho_hradebniho_zdiva_z_opracovanych_piskovcovych_kvadru_PP_NAKI20-OPK -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Pokročilé vyhodnocení lomových testů vybraných horninových těles
Kubeš, Pavel ; Veselý, Václav (oponent) ; Keršner, Zbyněk (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá pokročilým vyhodnocením lomových experimentů vybraných horninových (pískovcových) těles. V první části je popsáno několik lomových modelů/metod, lomově-mechanické parametry, průběh a konfigurace zkoušek, použitá tělesa a postup při zpracování naměřených dat v programu GTDiPS. Druhá část obsahuje přehledně seřazené výsledky zatěžovacích diagramů. Výstupem práce jsou vypočítané lomově-mechanické parametry jednotlivých pískovců a jejich následné porovnání.
|
|
|
Metodika určování provenience přírodního kamene – pískovce – exaktními laboratorními metodami
Přikryl, Richard ; Weishauptová, Zuzana ; Přikrylová, Jiřina
Metodika se zabývá hlavními postupy a analytickými rozbory, které lze využít k petrografickému a geochemickému popisu pískovců, který poté slouží k určování jejich provenience. V metodice je diskutován rozsah použití jednotlivých metod pro popis pískovců a současné možnosti jejich petrografické klasifikace. Certifikovaná metodika je určena pro oblast památkové péče, která využívá výsledků materiálových rozborů objektů kulturního dědictví – sochařských výtvarných děl, architektonických prvků a staveb, zhotovených z pískovců. Výsledky, dosažené pomocí postupy, navrženými v této metodice by měly přispět: (1) ke zpřesnění znalostí o tomto typu sochařského a stavebního materiálu; (2) ke sjednocení postupů, používaných při klasifikaci pískovců; (3) k nalezení zdrojové lokality či alespoň oblasti, z níž byl přírodní kámen (pískovec) odebírán; (4) k hledání vhodného náhradního typu pískovce při nutnosti výměny; (5) k poznání vhodných postupů při restaurování pískovce. Oblast využití této metodiky je tedy při předrestaurátorských materiálových průzkumech památek, na nichž byl použit příslušný typ přírodního kamene, tedy pískovec. Metodika je určena širšímu okruhu specialistů, kteří se podílejí na předrestaurátorských materiálových průzkumech památek. Jedná se nejen o specialisty – geology, kteří provádějí samotný rozbor přírodního kamene z památek, ale též specialisty, kteří rozbor zadávají a kteří výsledky průzkumu potřebují pro volbu vhodné strategie restaurování – tedy restaurátory a technology. Těmto specializacím by metodika měla posloužit při formulování požadavků na typ rozboru a při interpretaci jeho výsledků. Metodika byla certifikována dne 18. 8. 2016, Osvědčení č. 143 (č.j. MK 53116/2016 OVV; sp. zn. MK-S 6346/2016 OVV).
Plný text: PDF; PDF
|
host ::
RSS.