|
|
Nos v českém znakovém jazyce ve srovnání s češtinou
Redlich, Karel ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Svou prací navazuji na kognitivně-lingvistický výzkum somatismů a pojmových profilů, do kterého přináším poznatky z výzkumu českého znakového jazyka. Provedl jsem strukturní analýzu znaků, v nichž se jako místo artikulace uplatňuje nos. Následně jsem tyto znaky kategorizoval pomocí pojmových profilů: GESTO, VZHLED/MANIFESTACE, FUNKCE a LOKALIZACE. Na základě tohoto profilování se ukázaly nové možnosti etymologického výkladu poměrně velkého množství znaků. Takto vytvořený jazykový obraz nosu v českém znakovém jazyce jsem porovnal s jazykovým obrazem nosu v češtině. Dále jsem provedl předběžné sondy do jiných znakových jazyků, které mi posloužily jako vodítko pro efektivnější uchopení celé problematiky.
|
|
|
Cykličnost a linearita času v českém jazykovém obrazu světa
Svašková, Jana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
I. Abstrakt Práce se věnuje pojmu čas a jeho konceptualizaci v češtině. Vychází z teorie metafory, která se na poli kognitivní lingvistiky uplatňuje při určování zdrojových domén metafor sloužících jazykovému vyjadřování cílových oblastí, a z teorie jazykového obrazu světa. V první části se práce zabývá reflexí fenoménu času a jeho širším konceptem. Pozornost věnuje i rozdílu mezi cyklickým a lineárním pojetím času. Ve druhé části se práce snaží určit, které metafory užívá čeština při vyjadřování časových vztahů a při vyjadřování o fenoménu času. Tyto metafory hledá na jazykové rovině, zabývá se tedy sémantickým a etymologickým rozborem slov, která se při vyjadřování času a časových vztahů používají, a to ze slovnědruhových kategorií podstatných a přídavných jmen, sloves, předložek a příslovcí.
|
|
|
Opozice "člověk - zvíře" v jazyce. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Šťastná, Lucie ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Bozděchová, Ivana (oponent)
Diplomová práce je příspěvkem ke zkoumání českého jazykového obrazu světa a využívá základní teoretická a metodologická východiska kognitivní a kulturní lingvistiky. Práce se zabývá opozicí "člověk - zvíře", resp. "lidské - zvířecí" v češtině a ukazuje, jakým způsobem jsou v jazyce zooapelativa (názvy zvířat) vztažena ke skutečnostem z lidského světa. Velká část práce vychází převážně z analýzy českého slovníkového materiálu (z etymologických, výkladových, synonymických a frazeologických slovníků). Srovnána je rovněž vědecká (biologická) klasifikace živočichů s kategorizací v přirozeném jazyce. Pro kategorii ZVÍŘE jsou stanoveny čtyři základní domény, které konstituují pojmový model (rámec) této kategorie: "místo, kde zvíře žije", "fyzické vlastnosti", "chování zvířete" a "souvislost s člověkem". Součástí práce je i dotazníkový výzkum, jehož cílem bylo zjistit, jakým způsobem čeští mluvčí vnímají kategorii ZVÍŘE a zda považují některá zvířata za protypičtější než jiná.
|
|
|
Domov v konceptualizaci českých mluvčích (dotazníkové šetření)
Kobesová, Alena ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Práce je zaměřena na zkoumání konceptualizace domova českými mluvčími různých věkových kategorií (předškolní děti, studenti, dospělí). Snaží se doplnit poznatky zjištěné v rámci mezinárodního srovnávacího výzkumu EUROJOS Jazykový obraz světa Slovanů a jejich sousedů. Metodologicky vychází z kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky. Ověřuje konceptualizaci domova na základě dotazníku inspirovaného výzkumem probíhajícím v rámci projektu EUROJOS. Toto šetření je modifikováno, zařazeni do něj jsou zástupci různých věkových skupin. Zařazeny do něj jsou i předškolní děti, jejichž konceptualizace se ověřují prostřednictvím kresby. V práci se porovnávají dosavadní výsledky vlastního empirického šetření s teoretickými východisky.
|
|
|
Konceptualizace života v českých populárních písních (Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa)
Janovská, Zuzana ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Diplomová práce zkoumá konceptualizaci života v textech českých populárních písní 60. let 20. století. Teoreticky a metodologicky vychází z kognitivně a kulturně založených přístupů k jazyku, zejm. z teorie pojmové metafory a metonymie (Lakoff a Johnson) a z pojetí jazyka jako obrazu světa (lublinská škola). Na základě slovníkových dat nejprve analyzuje sémantiku lexému život a dospívá tak k základům jazykového obrazu života, jak je ukotven v běžné češtině; bere přitom v úvahu i obraz života (v kontrastu se smrtí), jak ho podává odborná literatura o české lidové kultuře. Jádro práce tvoří interpretace téměř stovky písňových textů ze zkoumaného období, ve kterých je tematizován lidský život v různých jeho fázích (etapách) a podobách (prostřednictvím opozic život - smrt, mládí - stáří apod.); sledovány jsou relevantní sémantické prvky, které se podílejí na jeho konceptualizaci. Systematicky a podrobně jsou popsány zejména metafory (strukturní, ontologické a orientační), metonymie a představová schémata spojená se životem (schéma CESTA, CYKLUS); pozornost je věnována jejich konkrétní jazykové realizaci. Klíčová slova kognitivní lingvistika, jazykový obraz světa, konceptualizace, metafora, metonymie, představová schémata, život, píseň, populární hudba, písňový text
|
|
|
Pes v českém a ruském jazykovém obrazu světa
Jíchová, Darina ; Kitzlerová, Jana (vedoucí práce) ; Stranz-Nikitina, Veronika (oponent)
I. Abstrakt a klíčová slova Bakalářská práce se zabývá ukotvení vybraného slova pes v jazykovém obrazu češtiny a ruštiny. Vychází z dosavadních teorií antropocentrismu, zejména pak z kognitivního přístupu k jazyku. První část nastiňuje pojetí jazykového obrazu světa převážně v prací českých a ruských lingvistů. Druhá část se věnuje pojetí zvoleného substantiva v obou jazycích, a to na základě slovníků, frazeologie a korpusu. Závěr obsahuje vlastní kognitivní definici slova pes. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český jazyk, ruský jazyk, antropocentrismus, jazykový obraz světa, kategorizace, systémové a textové konotace, frazeologie, pes
|
|
|
Obraz vybraných somatismů v českém jazyce
Škanderová, Adéla ; Janovec, Ladislav (vedoucí práce) ; Chejnová, Pavla (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce pojednává o jazykovém obraze světa vybraných somatismů v českém jazyce, konkrétně o komponentech trávicí soustavy (žaludek, žluč, žlučník, žáha, střevo). Teoretická část se zabývá termínem kognice, kognitivní vědou, posléze i lingvistikou. Dále objasňuje procesy v naší mysli, které jsou pro koncept jazykového obrazu světa klíčové, tj. konceptualizace, kategorizace, metafora, antropocenstrismus apod. Praktická část pak pracuje s konkrétním výskytem somatismů v různých jazykových kontextech, a to především v podobě kolokací nebo frazeologie a idiomatiky. Analýza probíhá na základě teorie profilu a jeho představových schémat. Znalosti z oblasti lingvistiky jsou doplněny o poznatky z psychosomatiky, neboť právě psychosomatika byla shledána jako (vhodný) doplňující či pomocný zdroj pro objasňování spojitostí mezi výskytem somatismů v jazyce a mimojazykovou realitou.
|
|
|
Člověk v hádankách. Příspěvek k českému jazykovému obrazu světa
Boháčková, Linda ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent)
V hádankách mohou být tematizovány všechny oblasti lidské existence. Podle tezí kognitivní lingvistiky a etnolingvistiky jsou i v hádankách každého kulturního prostředí - jakožto ve specifickém sémiotickém systému - uloženy poukazy k určitému způsobu chápání světa a místa člověka v něm. Cílem této práce je přiblížit naivní obraz člověka a lidského těla v českém jazyce, jak se jeví na základě lidových hádanek. Metodologická východiska poskytuje především stať etnolingvistky H. Kazancevové. Hádanky je možné roztřídit: hádanky vztahující se k ontogenezi člověka tvoří první skupinu, do druhé skupiny spadají delší a často rýmované hádanky označující člověka a části jeho těla pomocí neologismů či okazionalismů, třetí skupina je tvořena hádankami o jednotlivých orgánech. Části těla jsou v hádankách kódovány jak na základě svého vnějšího vzhledu, tak na základě funkce - činnosti, již vykonávají, případně se obě hlediska mohou prolínat. Soubory orgánů označovaných v hádankách druhé a třetí skupiny se poněkud liší. Hlava, vlasy, oči, nos, ústa, ruce a nohy jsou části těla, jež jsou tematizovány v obou těchto skupinách. Stojí tedy pravděpodobně v samém centru lidového, naivního obrazu člověka. Druhá skupina hádanek navíc kóduje čelo, břicho, kolena, chodidla a paty. Naproti tomu třetí skupina obsahuje navíc...
|
|
|
Dech a dýchání jako zdrojová oblast konceptuálních metafor v češtině
Bulak, Patrik ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Bakalářská práce se soustřeďuje na sémantický okruh dechu a dýchání. Vychází při tom z teorií a metod kognitivně-kulturního přístupu k jazyku. V první kapitole je věnována pozornost teorii konceptuální metafory, kognitivnímu pojetí metonymie a kombinaci metafory s metonymií (tzv. metaftonymii). Další kapitola přibližuje zkoumaný sémantický okruh na základě dat z výkladových, etymologických a jiných slovníků. Upozorňuje se při tom na metafory a metonymie, k nimž tyto údaje poukazují. Třetí kapitola se zabývá tělesnou zkušeností s dechem, a to v celé její šíři (smyslové vnímání dechu a vlastní prožívání dýchání). Je zde rovněž naznačeno, jakým způsobem se tento zkušenostní základ promítá do jazyka. Stěžejní kapitola práce představuje klasifikaci shromážděného jazykového materiálu: ukazuje, k jakým cílovým oblastem se váže zdrojová oblast dechu a dýchání na základě metaforických vyjádření excerpovaných z frazeologických slovníků ve formě frazémů. Výzkum ukázal, že se dech a dýchání ve zdrojové oblasti uplatňují především metonymicky. Lze pak rozlišit tzv. metafory z metonymií (metaftonymie) a "čisté" metafory (personifikace). Na základě interpretace dat jsou na konci práce formulovány konceptuální metafory založené na dechu a dýchání.
|
|
|
Kůň v české frazeologii, příslovích a pohádkách. Příspěvek ke studiu jazykového obrazu světa
Kovařík, Tadeáš ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Lehečková, Eva (oponent)
Bakalářská práce se zabývá obrazem koně v české frazeologii, příslovích a pohádkách Karla Jaromíra Erbena. Materiál je zpracován s východiskem v kognitivní lingvistice a teorii jazykového obrazu světa a s užitím jejich metodologických nástrojů. Nejprve je vysvětlen teoreticko-metodologický rámec práce, jímž je především kognitivně lingvistický přístup k jazyku a jazykový obraz světa. Těmito metodami je následně zpracováván jazykový a kulturní obraz koně v českém prostředí, jak vyplývá ze slovníků. Je rozebrána etymologie výrazu a jeho historický vývoj, jsou vymezeny významy na základě výkladových slovníků a popsána nejčastější synonyma, hyponyma a kohyponyma (hřebec, kobyla/klisna, hříbě ad.). Především na základě frazeologie, idiomatiky a paremiologie, ale i přenesených použití, neologismů, derivátů a kompozit je vypracován stereotyp koně v českém jazykovém obrazu světa. Následně je prozkoumán obraz koně v Erbenových Českých pohádkách. V závěru je podána tzv. otevřená definice významu výrazu kůň.
|
host ::
RSS.