|
|
Významné faktory pro rozvoj dětí v mladším školním věku
CHMELOVÁ, Pavla
Bakalářská práce charakterizuje významné faktory při rozvoji dětí v mladším školním věku a zabývá se tím, co nejvíce děti v tomto věku ovlivňuje. Teoretická část se zabývá socializací dítěte školního věku, rozvojem kognitivních procesů a sociální vývoj u těchto dětí. Práce pokračuje kapitolou citového vývoje, významem zájmů dítěte a následuje důležitý faktor pro rozvoj dítěte, jimž je rodina. Poslední část práce obsahuje teoretické poznatky o vlivu médií na děti školního věku a vlivy v současné životní situaci rodin. Praktická část je věnována sekundární analýze dat z výzkumů, kde se orientuje na tři témata: Charakteristika vztahů dětí k penězům, na vztah rodičů a dětí k televizi a internetu a na přístup rodičů k dnešní škole. Zde je též zahrnuta diskuze, týkající se porovnání poznatků teoretické a praktické části , vyplývající z vybraných výzkumů.
|
|
|
VLIV SOCIOKULTURNÍHO PROSTŘEDÍ NA VZNIK STRACHŮ A ÚZKOSTÍ V DĚTSTVÍ, PSYCHOSOCIÁLNÍ PODPORA A EDUKACE
HLAVATÁ, Šárka
Abstrakt O úzkosti a strachu víme, že jsou biologicky pestré a podílejí se na přežití jedince a tím i lidského druhu. Umožňují nám adaptaci, stejně tak jako přispívají k formování osobnosti člověka. Jejich konkrétní projev je dán biologickými dispozicemi, zkušenostmi získanými během života a tím i vlivem prostředí a učením. S jistotou nemůžeme říci, jak velký vliv má na dané emoce vrozenost včetně dědičnosti a v jaké míře se na nich podílí prostředí. Výchova a individuální zkušenost překrývají vrozené dispozice a určují obsah i formu jednotlivých strachů.Úzkost a různé formy strachu znepříjemňují dítěti přítomné chvíle a často mu brání podávat ve škole výkon, který by odpovídal jeho schopnostem. Mohou také natrvalo poznamenat jeho osobnostní vývoj. Zejména meziosobní vztahy a zvláště pak vztahy rodičů mezi nimi samými se promítají do jednání s dítětem. Což umožňuje hlubší porozumění příčinám a mechanismům, jež přispívají k rozvoji projevů strachu a úzkostnosti u dětí. Dětské zkušenosti jsou pro pozdější vývoj osobnosti člověka nepostradatelné. Zvolenou metodikou je technika sekundární obsahové analýzy dat adekvátních dokumentů týkajících se strachů a úzkostí a technika dotazníku s dětmi ve školských zařízeních prvého a druhého stupně.Pro sběr dat byl vytvořen dotazník skládající se ze dvou částí. A to z části čtrnácti otázek, které se týkaly sociálního prostředí dítěte a povědomí strachů a úzkostí u dotazované skupiny dětí. Dále pak dotazník obsahuje část jedenácti obrázků. Tato část je původní jihočeskou metodou MUDr. Václava Moravy, mající dlouholetou tradici. Která se odvíjí ze zkušeností a odborných znalostí tohoto lékaře v dětské psychiatrii. Obrázková část je sestavena na principech psychologické projektivní diagnostické metody, testu TAT (tematicko-apercepční test). Respondenty dotazníků byly děti, základní školy Emy Destinové v Českých Budějovicích. Navštěvující první a druhý stupeň. Přesněji třetí a čtvrtou třídu a třídu osmou a devátou. Pro vyhodnocení obou částí dotazníku byly použity tabulky a grafy a výsledky jsou uvedeny v procentech či v průměru, graficky. V práci jsem se zaměřila na základní vymezení strachu a úzkosti v dětství a dále na vznik těchto emocí a jejich předcházení. Cílem práce byl monitoring se zaměřením na výskyt dětských strachů a úzkostí vlivem sociokulturního prostředí, ve kterém se pohybují (a to rodiny, školy, media, volnočasové aktivity apod.). Výsledky této bakalářské práce mohou přispět k odkrytí rizik a faktorů, které spoluúčinkují při vzniku strachů a úzkostí v dětství. A tím může sloužit i jako podklad pro učitele a rodiče k lepšímu pochopení dětí. Na základě zhodnocení primárních dat byla stanovena hypotéza. Hypotéza se potvrdila. U dětí mladšího školního věku se častěji objevuje strach či úzkost.
|
|
|
Psychologická problematika užívání počítačů v různých věkových obdobích
ŽIŽKOVSKÁ, Markéta
Práce se zabývá psychologickou problematikou užívání počítačů a to v různých věkových obdobích. Je zaměřena hlavně na výchovně vzdělávací proces. Zmiňuje se o programech a přístupech pedagogů k novým metodám výuky. Pro otázku školního vzdělávání je podstatná rodina a komunikace v ní, proto se zde hovoří o informovanosti rodičů a rodinném prostředí. Vzhledem k tomu, že se práce dotýká také dospělé populace, část práce je věnována ergonomii počítačového pracoviště. Ovšem nejen zdraví lidé potřebují a využívají techniku. Důležitá je složka pomoci pro handicapované jedince. V této práci jsou uvedeny činnosti, které slouží k lepšímu vzdělávání nebo lepší socializaci postižených lidí. Významnou složkou bakalářské práce jsou zdravotní problémy a závislosti, které mohou vzniknout dlouhodobým užíváním počítačové techniky. Z tohoto důvodu je neopomenutelným aspektem volný čas, kterému byl vyhrazen též určitý prostor. Závěr práce utváří internet, jeho specifika u dospívající mládeže a celkové přijímání virtuální reality.
|
|
|
Sociální vývoj v období adolescence
MANKOVÁ, Zuzana
Diplomová práce {\clqq}Sociální vývoj v období adolescence`` má teoreticko-empirický charakter. V teoretické části se práce zabývá termíny dospívání, adolescence, sociální vývoj, emocionalita, identita a socializace. Dále popisuje jednotlivé fáze adolescence. Pozornost je věnovaná i sociálním a psychologickým charakteristikám adolescentů. Dále nás stručně seznamuje s charakteristikou středních škol. Praktická část se zabývá dotazníky a testy osobnosti, které byly vyplněny studenty prvního, druhého a třetího ročníku víceletého gymnázia. Cílem praktické části je objasnit vztahy adolescentů ke studiu, k sobě samému, k autoritám a vrstevníkům. Praktická část zjišťuje i kognitivní a emoční vyspělost a žebříčky hodnot dotazovaných adolescentů. Navíc měla ukázat případné rozdíly ve vývoji a vyspělosti chlapců a dívek.
|
|
|
Integrace dětí s kombinovaným postižením
VRÁBLIKOVÁ, Andrea
Cílem mé práce "Integrace dětí s kombinovaným postižením" bylo zjistit, s jakými problémy se potýkají rodiče dětí s kombinovaným postižením v rámci školské integrace, tedy zejména do základních škol v Karlovarském kraji. Dále jsem se zaměřila na učitele, kteří mají tyto děti integrovány ve své třídě. Při zpracování výzkumu jsem použila jako základní metody dotazování a analýzu dokumentů.U metody dotazování jsem zvolila techniku rozhovoru. Při sběru dat pomocí analýzy dokumentů jsem využívala techniku sekundární analýzy dat. Z výzkumu vyplynulo mnoho hypotéz. Práce by měla posloužit jako cenný zdroj informací o této dnes velmi diskutované problematice.
|
|
|
Možnosti a meze náhradní rodinné péče
PRÁŠILOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá významem náhradní rodinné péče o děti v České republice. Teoretická část charakterizuje možnosti náhradní rodinnou péče, význam rodiny a jejího prostředí. Dále popisuje rizikové a protektivní faktory a náhradní rodinu, zabývá se ústavní péčí o děti a možnými problémy při socializaci dítěte. Praktická část obsahuje kazuistiku a srovnání dvou zvolených případů : případ úspěšné a neúspěšné náhradní rodinné péče. Oba dva případy mají dobrý záměr. Poskytují bližší pohled do problematiky náhradní rodinné péče. Kvalita náhradní rodinné péče nesouvisí jen s těmi, kteří se rozhodnou vzít si opuštěné dítě do rodiny, ale také spočívá na samotné dítěti a v neposlední řadě na schopnosti pracovníků orgánů vykonávajících náhradní rodinnou péči.
|
|
|
Mateřská škola jako životní prostor a dítě předškolního věku v pohledu Marie Montessori
RODOVÁ, Marcela
Práce se zabývá předškolním věkem a pohledem na výchovu očima M. Montessori. Cílem je poukázat na přínos montessoriovských materiálů a jejich využití v předškoních zařízeních. Teoretická část popisuje historický vývoj předškolního vzdělávání, psychologický, sociologický vývoj dítěte předškolního věku, hru a alternativní programy. Zaměrila jsem se především na pedagogiku M. Montessori, kterou jsem teoreticky vysvětlila. Praktická část obsahuje srovnání tří zvolených zařízeních: MŠ Vokovická Praha 6, třída podle Montessori při ZŠ Meteorologická Praha a třída podle Montessori v Táboře. Ve všech těchto zařízeních jsou uplatňovány principy montessoriovské pedagogiky. Je pracováno nejenom s originálními montessoriovskými materiály, ale také s dalšími, které splňují určité normy a některé si učitelky vyrobily samy. V MŠ Vokovická se užívají i běžné hračky. I přes některé rozdíly se všechna zařízení shodují v základní myšlence: kladou do popředí dítě, tak jak to dělala M. Montessori.
|
|
|
Formy spolupráce mateřské školy a rodiny
CHALOUPKOVÁ, Petra
V teoretické části své bakalářské práce jsem se zaměřila na alternativní mateřské školy, zejména na waldorfskou pedagogiku. Další pozornost směřovala k socializaci, a to jak k socializaci v rodině, tak i socializaci, která probíhá v mateřské škole. Rodina i mateřská škola jsou pro dítě jedny z prvních prostředí, kde k socializaci dochází. Praktickou část jsem zaměřila zejména na používané formy komunikace mezi rodinou a mateřskou školou, jak formální, tak neformální. Zvýšenou pozornost jsem věnovala komunikaci ve waldorfské mateřské škole. Vlastní výzkum je založen na dvou výsledcích a to na pozorování a dotazníkovém šetření. Výzkum pozorováním urči, jak nejčastěji rodiče s učitelkou komunikují. Dotazníkové šetření ukáže, jaké formy komunikace rodičům nejvíce vyhovují.
|
|
|
Povědomí učitelů o problematice dětí v pěstounské péči
DVOŘÁKOVÁ, Martina
Diplomová práce se věnuje problematice dětí v náhradní rodině z pohledu učitelů. Výchova dítěte v náhradní rodině (adoptivní či pěstounské) má svá specifika a přináší řadu problémů, které vyplývají například z možné deprivace dítěte v průběhu jeho raného vývoje. Svá specifika má samozřejmě i vzdělávání a školní příprava dítěte. Proto je důležité, aby učitelé měli dostatečné vědomosti v této oblasti. V teoretické části se práce zaměřuje na charakteristiku náhradní rodinné péče, na problematiku psychické deprivace a subdeprivace, její příčiny, projevy a diagnostiku. Věnuje se také charakteristikám související se vzděláváním dětí psychicky deprivovaných a subdeprivovaných. Bylo provedeno šetření pomocí metody ohniskových skupin s cílem zjistit povědomí učitelů o náhradní rodinné péči, jejich postoje, názory, očekávání, zkušenosti, porozumění problematice psychické deprivace a subdeprivace. Průzkum byl proveden u dvou skupin: zkušených učitelů z praxe a budoucích učitelů (studentů). Další část tvoří kasuistiky dvou pěstounských rodin se zaměřením na fungování spolupráce mezi rodinou a školou. Získané výsledky mohou být východiskem pro další výzkum a zdrojem námětů pro případné doplnění vzdělávacích programů pedagogického studia.
|
|
| |
host ::
RSS.