|
|
Rodičovská dovolená - vývoj doby čerpání rodičovského příspěvku po roce 2008
TŮMOVÁ, Petra
Úvodní část bakalářské práce se zabývá demografickým vývojem, s nímž souvisí i vývoj sociální, respektive rodinné, politiky v našem státě. Rodičovský příspěvek je přímou podporou státu rodinám s dětmi do 4 let věku a je tu mapován jeho vývoj v období od roku 2008, kdy došlo ke změně koncepce jeho vyplácení. Ve druhé části je prezentován výzkum, zaměřený na rozhodování rodičů ve vztahu k rodičovskému příspěvku v období let 2009-2011. Zároveň práce zjišťuje, zda došlo k nárůstu počtu otců, jako žadatelů o rodičovský příspěvek.
|
|
|
Proč ženatí muži vydělávají více?
Vybíral, Tomáš ; Brožová, Dagmar (vedoucí práce) ; Janíčko, Martin (oponent)
Práce zkoumá otázku, proč ženatí muži vydělávají více než muži, kteří nikdy v manželství nebyli. Vysvětlení pro tento fenomén nabízí hned několik teorií, z nichž nejvýznamnější jsou teorie produktivity a selektivity. Použitím panelových dat z NSLY97 (National Longitudinal Survey of Youth 1997), se tato práce snaží prokázat, že příčinou této prémie je lepší zdraví mužů v manželství. Regresní analýza ukázala, že hodinová mzda ženatých mužů je ve srovnání se svobodnými vyšší o 32,8 %. Po zahrnutí kontrolních proměnných týkajících se vzdělání či počtu dětí do modelu, mzdová prémie padá na 7,7 %, přesto zůstává statisticky významná. Nepodařilo se ovšem prokázat, že důvodem existence mzdové prémie je lepší zdraví.
|
|
|
Jak hospodářský cyklus ovlivňuje míru uzavírání sňatků?
Kouklík, Jakub ; Houdek, Petr (vedoucí práce) ; Bolcha, Peter (oponent)
Práce zjišťuje, jaký dopad má hospodářský cyklus (vyjádřený mírou nezaměstnanosti) na míru sňatečnosti. Regresní analýza provedená metodou fixních efektů se zahrnutím robustních chyb na panelových datech zemí Evropské Unie v letech 2000 -- 2010 potvrdila významnost sledovaného vztahu. 1% růst mužské nezaměstnanosti je spojen s 0,08% snížením míry růstu sňatečnosti, což je způsobeno poklesem poptávky po mužích z důvodu nižších příjmů. Růst ženské nezaměstnanosti o 1 % je naopak spjat s 0,06% zvýšením míry růstu sňatečnosti, což naznačuje potvrzení hypotézy o ekonomické nezávislosti ženy. Dalšími významnými proměnnými v modelu jsou poměr žen na pracovní populaci a poměr příjmů. Zatímco rostoucí podíl žen na pracovní populaci způsobuje snížení tempa růstu míry sňatečnosti, dohánění mužských příjmů ženami míru růstu sňatečnosti zvyšuje.
|
|
|
Prostor Centra pro rodinu Tábor
SOVADINOVÁ, Marie
Bakalářská práce Prostor Centra pro rodinu Tábor se zabývá sociálním a pastoračním pohledem na rodinu a možnostmi pomoci rodinám prostřednictvím prorodinných aktivit. Popisuje vznik a rozvoj Centra pro rodinu v Táboře, jeho prostor, možnosti a další směrování i potenciální zájem obyvatel města o prorodinné aktivity. Pomocí dotazníkového průzkumu analyzuje a zabývá se možnostmi činností CPR v Táboře.
|
|
|
Proměny současné české rodiny z pohledu matek
MAJEROVÁ, Lenka
Diplomová práce Proměny současné české rodiny z pohledu matek se věnuje zásadním změnám, kterými dnešní rodiny prošly a prochází, a názorům matek na současnou proměňující se rodinu. Teoretická část práce se zabývá historií a současným stavem českých rodin. V této části jsem čerpala z publikací reflektující vývoj české rodiny, ze sociologických koncepcí vymezující základní proměny rodiny a ze sociologických studiích zabývajících se aktuálními trendy v rodinném životě. Empirická část práce je postavena na kvalitativním sociologickém výzkumu, který se snaží ukázat, jak dnešní matky pohlíží na proměny současné české rodiny. Mezi hlavní témata rozhovorů bylo zařazeno nesezdané soužití, fenomén singles a bezdětné páry, svobodné matky a otcové na rodičovské dovolené.
|
|
|
Představitelé venkovských elit na jihu Čech v 18. a 19. století. Společenská role křestních kmotrů a svědků svatebních obřadů.
PFLEGEROVÁ, Lucie
Cílem předkládané práce je přiblížit nejen konkrétní průběh svatebních a křestních obřadů ve venkovském prostředí, má také ukázat, jakou roli při těchto obřadech hráli jejich přímí účastníci, tedy kmotři a svatební svědci. Základní charakteristika celého vzorku zaznamenaných jedinců by pak měla umožnit zodpovězení otázky, zda v rámci malého vesnického společenství existovala její elitní vrstva, která měla zásadní podíl na jejím fungování. Nejdůležitějším pramenem pro zkoumání této tématiky se staly církevní matriky, které pro každou jednotlivou událost jmenovitě zaznamenávaly účast svědka křtu či svatby, jeho socio-profesní stav a geografický původ. Důležitou roli pak hrál fakt, jaké konkrétní nároky kladla tehdejší společnost na osoby účastnící se takto výjimečných událostí. Byla též zkoumána možnost, do jaké míry lze skrze kmotry a svatební svědky nahlédnou do smýšlení a fungovaní tehdejšího venkovského společenství. Charakteristikou socio-profesního zařazení a místa původu těchto osob vyplynulo, že výběr svědka křtu i svatby nebyl náhodný a podléhal mnoha zavedeným zvykům a pravidlům. Zvláště při volbě kmotra dítěte pak bylo více než zřejmé, že důležitým faktorem byly rodinné a přátelské vazby v rámci nejbližšího okolí jedince. Pro osoby svědčící právě uzavíranému sňatku bylo příznačné jejich dobré majetkové i sociální zázemí, při výběru svatebního svědka tedy hrála rozhodující roli možnost reprezentace novomanželů a jejich rodin v očích ostatních sousedů. Přiblížením konkrétních osob, které v rolích svědků nebo kmotrů vystupovaly nejčastěji, se potvrdilo, že i ve venkovském prostředí existoval malý okruh jedinců, které je možné charakterizovat jako místní elity. Zasazením těchto špiček společnosti do celkového kontextu mělo být prokázáno, zda a do jaké míry se tato velmi úzká skupina obyvatel vesnice vymezovala oproti ostatním. V rámci tohoto výzkumu se však spíše potvrdilo, že venkovský člověk byl limitován více geografickým než sociálním prostorem, a na příkladu osob účastnících se křtů a svateb je možné usuzovat, že jednotlivé vrstvy společnosti byly propojeny řadou skrytých rodinných a přátelských vazeb, které byly nezbytné pro její fungování.
|
|
|
Demografický vývoj zemí Evropské Unie
Valeš, Jan ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Arltová, Markéta (oponent)
Práce se zabývá demografickou analýzou dvaceti sedmi zemí Evropské unie, které byly členy v roce 2010. Zpočátku jsou teoreticky popsány jednotlivé ukazatele demografických charakteristik přirozeného a mechanického pohybu obyvatelstva, které jsou doplněny praktickými výpočty a grafickým zobrazením vývoje mezi roky 1960 a 2007. Druhá část se zaměřuje na konstrukci předpovědi demografického vývoje Evropské unie jako celku až do roku 2060 a to včetně teoretických podkladů. V závěru jsou zhodnoceny důsledky demografického vývoje pro ekonomiku.
|
|
|
Changes in family behaviour in Czech Republic
Cséfalvaiová, Kornélia ; Langhamrová, Jitka (vedoucí práce) ; Poláková, Olga (oponent)
Práca má teoretický charakter. Pozostáva z piatich kapitol. Prácu dopĺňa zoznam bibliografických odkazov. Prvá kapitola definuje pojem rodina a jej postavenie v modernej spoločnosti, prezentuje názory viacerých autorov na rodinu, ako aj rodinnú atmosféru, formy a funkcie rodiny. V druhej kapitole autor poukazuje na ciele a úlohy manželstva, na nemanželské spolužitie. Zaoberá sa vplyvom nezamestnanosti na rodinné vzťahy. Tretia kapitola je venovaná rodičovstvu, úlohe matky a otca. Autor zdôrazňuje význam rodiny pre dieťa, zaoberá sa základnými potrebami detí. Dostatočný priestor je venovaný rodinnej výchove. Štvrtá kapitola sa zaoberá zmenami v rodinnom správaní v Českej republike z demografického hľadiska, ku ktorým dochádza po roku 1989. Poukazuje na príčiny, ktoré stoja za hlbokým poklesom sobášnosti, plodnosti, pôrodnosti, a takisto poukazuje na príčiny stúpajúcej rozvodovosti. Autor práce poukazuje na dôležitosť rodiny a rodičovstva v živote mladých ľudí, na dôležité postavenie detí v hodnotách každého človeka a zaoberá sa pozitívnym ovplyvnením túžby po dieťati, čo by sa potom mohlo pozitívne odzrkadliť na vývoji plodnosti a pôrodnosti. Piata kapitola je zameraná na demografický vývoj sobášnosti, rozvodovosti. Súčasťou tejto kapitoly je analýza plodnosti, pôrodnosti a potratovosti.
|
|
|
Vývoj a vzájemné vazby mezi vybranými demografickými ukazateli v ČR
Hejnová, Barbora ; Löster, Tomáš (vedoucí práce) ; Vltavská, Kristýna (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na zkoumání vývoje ukazatelů sňatečnosti a rozvodovosti v České republice v letech 1979 -- 2009. Také jsou zmíněny hrubé míry sňatečnosti a rozvodovosti pro vybrané státy EU. První část práce definuje demografické pojmy a statistické metody, které jsou pro analyzování sňatečnosti a rozvodovosti použity. Hlavní část práce zkoumá vývoj těchto ukazatelů v České republice z hlediska času, ale i vývoj v návaznosti na jiné demografické a společenské jevy. Těmito jevy jsou například věk, pohlaví, vzdělání, rodinný stav apod. Ve sledovaném období značně klesl počet sňatků, což má nepřímý dopad na pokles porodnosti a plodnosti v ČR. Snížení sňatečnosti je možno přisuzovat změnám ve společnosti. Je kladen větší důraz na prosazování jedince a individualismus. Rozvodovost ve sledovaném období, i přes pokles sňatečnosti, nepatrně stoupá. Ve sledovaném období nedošlo k velkým změnám ve vývoji rozvodovosti.
|
|
| |
host ::
RSS.