|
|
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů
Petr, David ; Balaš, Vladimír (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
Rozhodčí řízení jako způsob řešení sporů v mezinárodním právu s důrazem na uznávání a výkon cizích rozhodčích nálezů Resumé Rozhodčí řízení jakožto způsob řešení sporů zaznamenává narůstající popularitu. Rozhodčí řízení stojí mezi alternativními způsoby řešení sporů na jedné straně a soudním řízením na straně druhé. Ačkoliv také alternativní způsoby řešení sporů, kam řadíme vyjednávání, zprostředkování, mediaci, smírčí řízení, expertizu, mini-trial a také jejich smíšené formy medarb a medaloa mají velice silnou pozici, jejich výsledek není vymahatelný státní autoritou. Tyto nástroje jsou častěji užívány v podnikatelské sféře, kde mají strany sporu zájem na pokračující spolupráci, a jejichž zájmem je spíše překonat částečné neshody či technické spory ve vzájemné spolupráci. Závaznost a vymahatelnost rozhodnutí poskytuje stranám rozhodčí řízení. Rozhodčí nálezy mohou být vykonávány soudní mocí a rovněž celý proces řízení je více formalizován. Přestože zde není přesná definice rozhodčího řízení jako takového, můžeme jej charakterizovat jakožto právem upravené řízení, ve kterém strany sporu přinášejí svůj spor před neutrální osobu (rozhodce či rozhodčí soud), a zároveň souhlasí s tím, že rozhodnutím této osoby bude závazné. Navíc rozhodčí řízení poskytuje stranám značnou flexibilitu v otázce průběhu řízení....
|
|
|
Mimosoudní řešení sporů (ADR) se zaměřením na mediaci
Doležalová, Martina ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Tato disertační práce se zaměřuje zejména na problematiku v českém prostředí poměrně novou, a to na mediaci v netrestních věcech, upravenou zákonem č. 202/2012 Sb. Autorka ji zařazuje do systému jednoho z několika alternativních způsobů řešení sporu, z čehož v druhé části analyzuje metodu med-arb. Ve třetí části analyzuje samotný mediační proces se zaměřením na jeho právní aspekty. Čtvrtá část této práce je věnována komparační studii vybraných zemí, a to v oblasti civilního práva ( Rakousko, Itálie, Nizozemí, Německo, Francie, Belgie, Slovensko) a v právní oblasti anglosaské (UK) Pátá část práce pak analyzuje českou právní úpravu.Autorka navrhuje ve své práci úpravy de lége ferenda i úpravy, které nejsou potřebné být řešeny změnou zákona, ale jen výkladem jednotlivých ustanovení. Práci doplňuje o výběr ze zahraniční judikatury, neboť česká judikatura dosud zcela chybí. Závěr tvoří analýza etického kodexu advokáta-mediátora, který bude aktuálně publikován směrem k advokátům - zapsaným mediátorům.
|
|
| |
|
| |
|
|
Transforming conflict at the local level: Women peace mediators in Burundi
Vodičková, Anna ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Plechanovová, Běla (oponent)
Ozbrojené konflity ovlivňují muže a ženy rozdílně, v závislosti na jejich předchozí roli ve společnosti. Například, konflikt často změní postavení žen ve společnosti a umožní větší emancipaci. Proto by ženy měly být zahrnuty do řešení konfliktů stejně jako do mírových jednání a post-konfliktní rekonstrukce, aby byl zajištěn udržitelný mír. Příklady z řady afrických zemí zasažených konfliktem ukazují, že ženy do těchto procesů nejsou zahrnovány automaticky. Tato vnitřní případová studie dokumentuje práci žen mediátorek míru v Burundi. Na teoretické úrovni studie argumentuje pro odvozený endogenní přístup (elicitive endogenous approach) k budování míru, který je zakotvený v teori transformace konfliktu podle Johna Paula Lederacha. Teoretické koncepty nicméně nejsou ve studii akcentovány, protože svými definicemi spíše limitují agendu mediátorek, která ve skutečnosti zasahuje do řady mechanismů zvládání konfliktu. Hlavní část studie je založená na polostrukturovaných dotaznících, které vyplňovaly mediátorky v hlavním městě Bujumbura. Cíle výzkumu jsou následující: Zaprvé, přestavit mediátorky a porozumět jejich motivacím práci vykonávat. Zadruhé, zdokumentovat jejich každodenní práci, a to na základě analýzy oficiálních reportů. Výsledky ukazují, že "průměrná" mediátorka je vdaná žena, mající děti, s...
|
|
|
Mimosoudní řešení sporů (ADR) se zaměřením na mediaci
Vykysalá, Nikola ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Pfeiffer, Magdalena (oponent)
Cílem této práce je popsat hlavní rysy mimosoudního řešení sporů s důrazem na mediaci v občanských a obchodních sporech upravenou ve světle Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/52/ES, o některých aspektech mediace v občanských a obchodních věcech, zákona č. 202/2012, o mediaci a o změně některých zákonů (zákon o mediaci), a španělského zákona č. 5/2012 o mediaci v občanských a obchodních věcech. Práce zpracovává zejména pojem ADR a jeho druhy, mediaci jako takovou, a to ve vztahu k mezinárodnímu prvku a poté ve vztahu k právní úpravě v České republice a ve Španělsku. Práce je rozdělena do pěti základních kapitol. První kapitola vysvětluje pojem ADR, jeho výhody a nevýhody, jeho metody, tj. mediace (mediation), rozhodčí řízení (arbitration), vyjednávání (early neutral evaluation), konciliace (conciliation), minitribunál (minitrial), neutrální posudek (expert determination), ombudsman, a vysvětluje také některé hybridní metody ADR, tj. med-arb a arb-med. Druhá kapitola se věnuje mediaci, jejímu pojmu, její historii a vývoji, hlavním principům, formám, osobě mediátora, jeho roli, jmenování, výběru, povinnostem nestrannosti, nezávislosti a mlčenlivosti, také roli advokáta v mediaci, etice v mediaci, nákladům mediace a procesu mediace z hlediska jednotlivých fází. Ve třetí kapitole je popsána...
|
|
|
Role probačních a výchovných programů v terciální prevenci sociálních deviací
Šmídová, Barbora ; Lorenzová, Jitka (vedoucí práce) ; Šlechtová, Anna (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na roli probačních a výchovných programů v oblasti terciální prevence sociálních deviací. Velká část mladistvých programy buď nedokončí, nebo již při jejich absolvování se dopustí dalšího provinění. Mým cílem bylo prozkoumat pohled mladistvých na význam probačních programů v jejich dalším životě. Probační úředníci, kteří mladistvé do programu vybírají, nemají zprávy o tom, jakou váhu jejich klienti přisuzují smyslu probačních programů a jakou zkušenost si odnášejí. Tato práce je rozdělená na dvě části. První, teoretická, je založena na studiu dostupné literatury, která se zabývá kriminalitou mládeže. Důležitou část tvoří vysvětlení toho, co jsou to probační programy a jaký je jejich smysl a účel. Popíši také dosavadní zkušenosti, ale i nové poznatky z oblasti výzkumů práce s mládeží a úspěšné zahraniční projekty. Na teoretickou část navazuje část empirická. Výzkum jsem se rozhodla provést formou rozhovorů s klienty PMS, kteří program úspěšně dokončili. Uvědomuji si, že z výpovědí několika málo jedinců se nedají činit obecné závěry, ale myslím si, že skrze jejich vyprávění lze pochopit, jak účast v programu prožívají a jaký mu připisují ve svém životě význam.
|
|
|
Způsoby mimosoudního řešení sporů
Vančurová, Kateřina ; Pohl, Tomáš (vedoucí práce) ; Macková, Alena (oponent)
55 Resumé Cílem této práce je představit koncept mimosoudního řešení sporů jako alternativy k občanskému soudnímu řízení, přičemž je především kladen důraz na využití těchto alternativních procesů v českém prostředí a na současnou českou právní úpravu s přihlédnutím k jejímu možnému budoucímu vývoji. Práce byla zpracovávána s použitím především tuzemské odborné literatury, přičemž významnou částí zdrojů byla současná právní úprava, včetně související legislativní historie. Tato práce se zahraničním přístupem k institutům mimosoudního řešení sporů věnuje pouze zcela okrajově, což se odráží i na volbě použitých zdrojů, mezi kterými se zahraniční literatura objevuje jen velmi omezeně. Po úvodním shrnutí tématu a představení vztahu autorky k daným institutům se práce zabývá nejprve obecně charakteristikou institutů mimosoudního řešení sporů, jejich teoretickou klasifikací a následně souhrnně prameny související právní úpravy. Dále se práce podrobně zabývá v praxi nejčastěji používanými formami mimosoudního řešení sporů, a to nejprve řízením mediačním a následně řízením rozhodčím. U každého z těchto typů mimosoudního řešení sporů práce popisuje jednak rozlišující znaky daného institutu, jednak průběh samotného řízení a případně speciální právní úpravu či možnosti jejího budoucího vývoje. V závěru autorka shrnuje...
|
|
|
Mírové uspořádání teritoriálního konfliktu: případ Ekvádoru a Peru
Rigó, Michael ; Soukup, Jaromír (vedoucí práce) ; Karlas, Jan (oponent)
Tato diplomová práce analyzuje mírový proces mezi Ekvádorem a Peru a přispívá do odborné diskuze v oblasti řešení konfliktů. V pondělí 26. října 1998 prezident Peru Alberto Fujimori a Ekvádoru Jamil Mahuad Witt podepsali mezinárodní dohodu, která ukončila více než 150 let trvající teritoriální konflikt. Série nepřátelských aktů a ozbrojených konfliktů provázela tyto sousedící státy po desetiletí. Garantem mírové smlouvy se staly čtyři státy: Brazílie, Spojené státy, Argentina a Chile. Komplikované jednání začalo v roce 1995 po krátké válce u řeky Cenepa. Vyjednávací týmy garantujících států využily různé strategie mediace, mj. organizaci jednání, sankce a finanční pobídky. Cílem této práce je, za využití kvalitativní případové studie, analyzovat příčiny úspěchu mediace garantujících států. Výzkum navazuje na teoretickou část, ve které je popsán tzv. kontingenční přístup a teorie zralosti konfliktu.
|
|
|
Institut nařízeného prvního setkání se zapsaným mediátorem
Hlaváčová, Zuzana ; Macková, Alena (vedoucí práce) ; Pohl, Tomáš (oponent)
V souvislosti s přípravami nového kodexu civilního procesu a se zveřejněním jeho tezí nabylo na aktuálnosti téma nařízeného prvního setkání se zapsaným mediátorem. Podle věcného záměru nového civilního řádu soudního odporuje uvedený institut dobrovolné povaze mediace, a měl by být proto z právní úpravy vyňat. Tato diplomová práce si stanovila za cíl rozbor institutu nařízeného prvního setkání se zapsaným mediátorem, který umožní zhodnotit, zda by měl být tento instrument nadále součástí právní úpravy civilního procesu či nikoliv. Diplomová práce se nejprve zabývá mediací jako jednou z alternativních metod řešení sporů. Rozebírá principy, na nichž je mediace založena, včetně principu dobrovolnosti. Pojednává také o výhodách a nevýhodách tohoto mimosoudního řešení sporů. Dále se práce zaměřuje na analýzu právní úpravy prvního setkání s mediátorem a poukazuje na její problematické aspekty. S cílem zhodnotit využití a úspěšnost daného institutu v praxi rozebírá statistiky Ministerstva spravedlnosti České republiky a výsledky kvantitativního výzkumu, jenž byl pro účely této práce proveden. Výzkum probíhal formou dotazníkového šetření a zúčastnilo se jej 107 mediátorů. Práce představuje rovněž další modely zapojení stran civilních sporů do mediace, jež jsou uplatňovány v právních řádech členských států...
|
host ::
RSS.