Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 61 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Vliv aniontů základního elektrolytu na markery elektroosmotického toku v kapilární elektroforéze
Čokrtová, Kateřina ; Křížek, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Mobilita elektroosmotického toku je v kapilární elektroforéze důležitou veličinou, protože její hodnota je potřebná pro stanovení efektivní elektroforetické mobility analytů. Ta se používá při elektroforetickém stanovení fyzikálně-chemických konstant, jako jsou disociační konstanta nebo konstanta stability komplexů, kromě toho je však důležitá i v analytické chemii, neboť na hodnotě efektivní mobility je založena identifikace analytů. Nejčastějším způsobem měření elektroosmotického toku je přídavek neutrální látky do vzorku. I neutrální látka však může získat elektroforetickou mobilitu díky interakcím se složkami základního elektrolytu. Tím může dojít k nepřesnému stanovení hodnoty rychlosti elektroosmotického toku. Cílem práce bylo proměřit mobilitu několika běžně i méně používaných markerů v základním elektrolytu obsahujícím různé anionty a nalézt vhodné kombinace marker - anion, při kterých nedochází k velkým chybám v měření. Proměřena byla relativní mobilita osmi markerů v čistém základním elektrolytu a v základním elektrolytu obsahujícím sůl zkoumaného aniontu - chlorid sodný, chloristan sodný či síran sodný. Relativní mobilita byla vždy vztažena k mobilitě thiomočoviny. Jako základní elektrolyt byl použit acetátový pufr. Zkoumanými markery byly: formamid, N-methylformamid,...
Dutch modal particles and their equivalents in Czech and Slovak translation
Kmeťová, Anna ; Hrnčířová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Daalder, Saskia (oponent)
Cílem této diplomové práce je podrobně prozkoumat modální částice současné nizozemštiny a zjistit, jestli je tento slovní druh plně přeložitelný do češtiny a slovenštiny. První, teoretická část práce se v první řadě zaměřuje na holandské modální částice jako takové; vysvětluje, co je to modalita, klasifikuje částice jako slovní druh, popisuje vlastnosti modálních částic, o jaká konkrétní slova se jedná, na jaké druhy se tento slovní druh dělí a jaké jsou jeho vlastnosti jak z pragmatického, tak syntaktického pohledu. Dále je v teoretické části podrobně vysvětleno, jakými způsoby je modalita vyjadřována v češtině a slovenštině, jaké druhy částic v těchto dvou jazycích existují, a pokud zde existují modální částice, o jaká slova se jedná. V závěru teoretické části práce je shrnuto, co mají v této oblasti tyto tři jazyky společného, zda pod pojmem modální částice rozumíme v každém z těchto jazyků stejný slovní druh a zda z popsaného vyplývá, že nizozemské modální částice mají v češtině a slovenštině svoje přesné ekvivalenty a jsou tedy do češtiny plně přeložitelné. To bude následně ověřeno v praktické části práce. V druhé, praktické části práce jsou nizozemské modální částice prozkoumávány v konkrétním textu - románu Ceese Nootebooma Paradijs verloren a jeho překladech do češtiny a slovenštiny. Účelem...
Leukemické kmenové buňky
Vobořil, Matouš ; Stöckbauer, Petr (vedoucí práce) ; Šídová, Monika (oponent)
Biologie kmenových buněk se dostala do popředí nejen vědeckého, ale i klinického zájmu a je jednou z nejrychleji se rozvíjejících oblastí současného biomedicínského výzkumu. Myšlenka, že i nádorová buněčná masa obsahuje buňky vlastnostmi velmi podobné normálním kmenovým buňkám, vedla k formulaci "hypotézy nádorových kmenových buněk". Ta praví, že každá nádorová masa obsahuje malou skupinu buněk odpovědnou za iniciaci, růst a přežívání nádoru. Vzhledem k faktu, že nádory krvetvorné tkáně byly prvními onemocněními, odkud byly nádorové respektive leukemické kmenové buňky izolovány, jsou poznatky v tomto oboru nejvíce prozkoumány. Avšak i přes obrovské pokroky, které byly učiněny, zůstává mnoho vlastností leukemických kmenových buněk nepoznaných. Tato bakalářská práce zpočátku prezentuje základní poznatky v biologii kmenových buněk včetně jejich původu a identifikace. Posléze je zaměřena na hypotézu existence nádorových kmenových buněk a na popis hlavních vlastností kmenových buněk nádorů pevných tkání. Stěžejní část práce pak dopodrobna poukazuje na původ a vlastnosti leukemických kmenových buněk včetně nových strategií terapie hematologických malignit využitelných v moderní protinádorové medicíně.
Estetická zkušenost, paradox času a horizonty událostí
Pačesová, Klára ; Dadejík, Ondřej (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Hlavním tématem diplomové práce je temporální dimenze estetické zkušenosti v jejím vztahu k paměti a imaginaci. Výchozím přístupem je pojetí vztahu mezi časem a vyprávěním u Paula Ricoeura, obsažené především v jeho třísvazkové práci s názvem Čas a vyprávění. Postupně bude prozkoumána specifičnost prožívání času, stejně jako výkony paměti a imaginace v narativní fikci. Pozornost je zaměřena obzvláště na vyprávění jako nástroj konstrukce srozumitelného celku, resp. smysluplného zřetězení jednotlivých událostí. Hlavním zkoumaným vztahem je vzájemné působení mezi světem díla a žitým světem. Funkčnost teoretických náhledů je prezentována na základě tvorby francouzského režiséra Chrise Markera, a to především jeho dvou filmů La jetée (1962) a Sans Soleil (1982).
Augmented reality for mobile devices
Ürgeová, Lucia ; Číka, Petr (oponent) ; Dvořák, Pavel (vedoucí práce)
This paper is dealing with present possibilities of application augmented reality in mobile devices. The work also describes alternatives in a field of developing mobile applicatons by means of comparison of present avalaible software development kits, which are focused on 3D object tracking. This feature was tested on selected software development kits.
Genetické markery asociované s technologickou a výživnou hodnotou kravského mléka
PAVELCOVÁ, Kateřina
Práce pojednává o technologicky a výživově zajímavých genetických markerech, genech ovlivňujících mléčnou užitkovost a kvantitativní parametry mléka. Nejvýznamnější genetické markery zahrnují geny asociované s množstvím a kvalitou mléčných proteinů a mléčného tuku. Genetické markery mohou pomoci ve šlechtitelských programech pro zpřesnění selekce žádoucích zvířat.
Využití molekulárních markerů při šlechtění kanadských borůvek
Hynek, Petr
Tato práce se zabývá nejnovějšími poznatky při šlechtění kanadských borůvek. Je zde zpracován přehled v současné době používaných PCR metod, příklady jejich využití v minulosti a možné budoucí uplatnění při studiu druhu Vaccinium corymbosum L. Bylo sledováno uplatnění molekulárních metod využívaných při analýze rostlinné DNA u tohoto rostlinného druhu. Byly zde popsány molekulární metody a jejich výsledky sloužící pro identifikace a odlišení jednotlivých odrůd, diagnostiku patogenů a sledování a tvorbu molekulárních markerů. Tyto markery mohou být spojeny s hospodářsky významnými vlastnostmi tohoto druhu.
Využití botanických druhů rév a jejich kříženců ve šlechtění a zahradnické praxi
Janečka, Vratislav
Réva je od pradávna spojena s vývojem lidské společnosti. Člověk ji vysazoval ke svým obydlím už před tisíci lety. Réva za tu dobu prošla mnoha proměnami a stala se celosvětově rozšířenou a hlavní zahradnickou plodinou, která je pěstována pro výrobu vína, pro získání stolních hroznů a k dekorativním účelům. Cílem této bakalářské práce bylo shromáždit a shrnout dostupné poznatky o využití botanických druhů rév a jejich kříženců ve šlechtění a zahradnické praxi. Zkoumány byly jak publikace českých autorů, tak také odborné články zahraničních autorů a odborníků. Z publikovaných prací vyplynulo, že šlechtění révy na rezistenci je nikdy nekončící proces, jehož cílem je selektovat jedince buď rezistentní k patogenům, nebo s dostatečnou odolností vůči nim. Těžkou prací botaniků a odborníků na šlechtění révy je také pojmenovávání jednotlivých species nebo-li druhů révy, kterých bylo objeveno v historii nesčetně, avšak počet názvu druhů několika-násobně převýšil jejich skutečný počet. Dnes jsou pro identifikaci odrůd používány moderní genetické analýzy, které podstatně usnadňují práci s identifikací odrůd. Tyto analýzy pracují s mikrosatelitními markery, které jsou dnes nejpoužívanějším DNA markerem. Tyto analýzy byly rozvíjeny v uplynulých 10 -- 15 letech.
Srovnání metod RFLP, RAPD, SSR a AFLP používaných při studiu genomu Prunus persica (L.)
Vlašínová, Martina
Broskvoň (Prunus persica (L.), která je pěstována více než 4000 let, je významným hospodářským druhem. Je využívána jak pro výživu, tak pro okrasné účely. Molekulární metody stále rychleji rozvíjejí a rozšiřují poznatky v oblasti výzkumu rodu Prunus. Jsou tedy v dnešní době nezbytnou součástí molekulární genetiky, šlechtění, fingerprintingu a mapování rostlinného genomu. V rámci šlechtění nových odrůd se zlepšuje kvalita broskvoní a zvyšuje se odolnost vůči chorobám a patogenům, čemuž napomáhají metoda RFLP a molekulární markery RAPD, SSR, AFLP, které zkoumají genetickou variabilitu a strukturu u druhu Prunus.
Analýza chůze
Hudec, Jiří ; Čmiel, Vratislav (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce popisuje funkci optického kamerového systému od společnosti Vicon, který detailně zaznamenává lidský pohyb. V medicíně se technologie snímání pohybu využívána v laboratořích chůze k analýze chůze. Ve spolupráci s laboratoří chůze ve Fakultní nemocnici Brno jsou analyzovány 2 sady anonymizovaných dat podle navržených algoritmů v programu Matlab. Pro analyzování dat byly navrženy algoritmy zobrazení dat ve 2D a 3D zobrazení spolu se zobrazením změn kinematické kloubní analýzy. Cílem praktické části je vyhodnocení funkčnosti navržených algoritmů spolu s porovnáním výsledků z laboratoře chůze.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 61 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.