|
|
Antiutopie v Bílé nemoci
Doležalová, Dominika ; Heczková, Libuše (vedoucí práce) ; Málek, Petr (oponent)
Primárním cílem této práce je vymezení podstatných rysů, které se vyskytují v utopistických a antiutopistických žánrech. Rozlišujeme šest specifických rysů - jazyk, čas, prostor, aktuálnost či přítomnost, systém a řád. Na základě nich přistupujeme k podrobné analýze dramatu Karla Čapka Bílá nemoc a zkoumáme, jakým způsobem se tyto prvky projevují právě v tomto díle. Cílem je postižení utopistických a antiutopistických prostředků, které se v Bílé nemoci vyskytují. Klíčová slova: utopie, antiutopie, Bílá nemoc, Karel Čapek, jazyk, čas, prostor, systém, aktuálnost
|
|
|
So far so good
Rariga, Branislav ; Mazanec,, Martin (oponent) ; Šrámek, Jan (vedoucí práce)
Dystopická hra inšpirovaná detskou hrou monopoly, ktorá svojim obsahom, pravidlami, vizuálom atď. metaforicky simuluje, ironizuje alebo kritizuje a zároveň poukazuje na problematiku kapitalistickej spoločnosti či už v osobnom alebo pracovnom / korporátnom živote jednotlivca, a jeho dopad na spoločnosť a jej vývin.
|
|
|
Human Corruption and Dystopian Motifs in Anthony Burgess' A Clockwork Orange and George Orwell's 1984
Braňka, Štěpán ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Ženíšek, Jakub (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na stručnou analýzu románů 1984 a Mechanický Pomeranč. Analyzuje jejich rozdíly, dále co mají společného a způsoby, jakými George Orwell a Anthony Burgess používají dystopické motivy v jejich románech. Teoretická část se zabývá inspiracemi pro oba romány a odkazy ke skutečnému světu a totalitním režimům 20. století. Praktická část analyzuje dystopické světy v románech, jejich vlády, hlavní hrdiny a jazyk. Zkoumá romány s ohledem na téma popsaná v teoretické části. Klíčová Slova: dystopie, totalitarianismus, 1984, Mechanický Pomeranč
|
|
| |
|
| |
|
|
Obraz masových médií v antiutopických románech 20. století
Ševců, Josef ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Kučera, Štěpán (oponent)
Cílem této bakalářské práce je poukázat na rozličné aspekty týkající se masových médií ve vybraných románech antiutopické literatury 20. století. Jedná se výhradně o tři romány: Konec civilizace Aldouse Huxleyho, 1984 George Orwella a 451 stupňů Fahrenheita od Raye Bradburyho. Práce shrnuje jednotlivé narativní struktury vybraných děl s akcentem na konfrontaci individualit s masovými médii. Dále zkoumá funkci masových médií, která je od nich očekávána z hlediska potřeb státu, analyzuje média z hlediska technického a popisuje paralely mezi jednotlivými masmediálně orientovanými motivy. Zejména ovšem ověřuje význam masových médií v korelaci se stávajícím stavem společnosti a podává příklady toho, jak se některé vize autorů analyzovaných antiutopických románů přiblížily skutečnosti.
|
|
|
An Analysis of Francis Fukuyama's Arguments Exemplified on Contemporary Dystopian Cultural Production
Šinaľ, Martin ; Veselá, Pavla (vedoucí práce) ; Roraback, Erik Sherman (oponent)
V této práci analyzuji a problematizuji přístup Francise Fukuyamy k posthumanizmu, který je vyjádřen převážně v knize Our Posthuman Future (2002). V ní Fukuyama varuje před pravděpodobným nepříznivým dopadem potenciální biotechnologické revoluce, která by mohla umožnit snadný přístup k manipulaci s lidským genomem, pomocí praktik jako je genetická modifikace nebo lidské klonování. Fukuyamův hlavní předpoklad je, že všichni členové společnosti musí splňovat jistá ohraničená kritéria humanity k tomu, aby si byli rovni, protože když různí lidé nabudou odlišné "lidské přirozenosti," výsledkem bude stratifikace, nezvrátitelná nerovnost a možná dokonce třídní válka. Z toho důvodu Fukuyama volá po preventivní regulaci genetické manipulace, aby se předešlo "posthumanitní budoucnosti." Tuto teorii dávám do kontrastu s názory vybraných transhumanistických a feministických teoretiků. Dále se věnuji beletrii, konkrétně románové trilogii Lilith's Brood (1987-1989) od Octavie Butler a románu Never Let Me Go (2005) od Kazua Ishigura. Vycházejíc z těchto zdrojů vyvozuji, že Fukuyamova pozice je škodlivě vylučující, rozdělující a kontraproduktivní v tom, že ve snaze zajistit svobodu a rovnost vykresluje potenciálně posthumánní subjekty jako fundamentálně podřadné, čímž v principu popírá vlastní projekt a odhaluje...
|
|
|
Doba X
Němec, Jakub ; Jakalová, Zuzana (oponent) ; Mikyta, Svätopluk (vedoucí práce)
Bakalárska práca Doba X je autorský sci-fi príbeh o dokonalej spoločnosti nedefinovanej budúcnosti, ktorá je vybudovaná na nevyhnutnej globálnej genocíde v prospech existencie života na planéte. V práci analyticky skúmam vznik a vývoj novej spoločnosti, globálne ekologické zmeny, etický kodex a pozíciu umenia v tomto systéme. Na teoretickú platformu aplikujem vizuálnu identitu fiktívnej spoločnosti.
|
|
|
Konec civilizace a Ostrov: Analýza utopického a anti-utopického světa v dílech Aldouse Huxleyho
ERTELOVÁ, Jitka
Cílem této diplomové práce je analýza románů Aldouse Huxleyho, konkrétně anti-utopie Konec civilizace a utopie Ostrov z žánrového hlediska. Práce nastiňuje problematiku při vymezení pojmů utopie, anti-utopie a dystopie. V krátkosti zmiňuje genezi a vývoj žánrů. Dále se zabývá společnými a odlišnými znaky těchto žánrů a jejich vzájemnou prolínavostí, a tedy mnohdy i nejednoznačnou zařaditelností samotných děl do určité žánrové kategorie. Pro účely analýzy obou románu práce zahrnuje i jiná Huxleyho díla (eseje a romány), dystopické romány 1984 George Orwella a My Jevgenije Zamjatina, utopii Lidé jako bozi H.G. Wellse.
|
|
|
Antiutopické romány v anglické literatuře 20. stoleti
VÁŇOVÁ, Michaela
Práce by měla nejprve definovat pojmy utopie, antiutopie a distopie ve smyslu literárního žánru. Poté by se měla zaměřit na tři hlavní díla z oblasti literární antiutopie: román George Orwella 1984, Pána much Williama Goldinga a Konec civilizace Aldouse Huxleyho. Práce by se měla zabývat historickými kořeny žánru utopie (Thomas More, Utopia) a prostřednictvím literární analýzy zmíněných románů navázat na moderní a postmoderní pojetí utopie a antiutopie.
|
host ::
RSS.