|
|
Obsah škodlivých látok v zelenine z obchodných reťazcov v konvenčne i ekologicky pestovanej zelenine
Čupková, Dana
Práce se zabývá rozdíly v ekologické a konvenční produkci. Porovnává způsob obdělávání půdy, výživu a ochranu rostlin, výnos a kvalitu plodin. Charakterizuje škodlivé látky vyskytující se v zelenině, způsob, jakým se dostali do rostliny a jejich účinek na lidské zdraví. Popisuje systém kontroly a organizace zabývající se bezpečností potravin v České republice i ve světě. V praktické části jsou porovnávány množství těžkých kovů (Pb, Cd, Cu a Zn) a dusičnanů v ekologicky a konvenčně pěstovaných dvou odrůdách papriky z pozemku ZF MENDELU a zjišťovány v bio a konvenční mrkvi a rajčatech z obchodní sítě. Kromě zinku v obsahu těžkých kovů nebyl zjištěn prokazatelný rozdíl. Zinek obsahovala jednoznačně ve vyšší míře zelenina ekologicky pěstovaná. Obsah dusičnanů se v ekologicky a konvenčně pěstované zelenině nelišil s výjimkou mrkve. Mrkev prodávaná pod značkou bio obsahovala více dusičnanů než konvenční. Stále však šlo o neškodné množství.
|
|
|
Odstranění dusičnanů ze zemědělských smyvů
Schrimpelová, Kateřina ; Šálek,, JAN (oponent) ; Drtil,, Miloslav (oponent) ; Malá, Jitka (vedoucí práce)
Narůstající koncentrace dusičnanů v povrchových i podzemních vodách se stává globálním problémem. Disertační práce je zaměřena na možnost využití denitrifikačních bioreaktorů s organickou náplní v ČR pro snižování vnosu dusičnanů ze zemědělských ploch. V rámci práce byla provedena řada experimentů v laboratorních podmínkách – statické testy vyluhovatelnosti a kolonové experimenty zahrnující chemické rozbory odtékajících vod a ekotoxikologické biotesty. Testováno bylo 7 materiálů náplně běžně dostupných v ČR, odlišné parametry provozu, způsob a délka odstávek v bezdeštném období a možnost použití odtékajících vod na zavlažování. Práce se kromě vlivu na účinnost denitrifikace zabývala také možnostmi zmírnění negativního vlivu. Součástí práce je také posouzení celkového vlivu bioreaktorů na recipient a predikce vyluhování v následujících letech.
|
|
| |
|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
|
Metodický návod pro hospodaření ve zranitelných oblastech: 2. aktualizované vydání; Certifikovaná metodika pro praxi
Klír, Jan ; Kozlovská, Lada ; Haberle, Jan ; Mühlbachová, Gabriela
Metodika popisuje aktuální opatření pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů ve zranitelných oblastech České republiky. V metodice jsou přehledně popsány jednotlivé požadavky 4. akčního programu nitrátové směrnice pro období 2016–2020, schváleného vládou ČR za účelem omezení ztrát dusíku vyplavením dusičnanů do povrchových a podzemních vod, snížení rizika eutrofizace povrchových vod i omezení přenosu dusičnanů do okolních států vodami odtékajícími z území České republiky. Cílem je tedy snížit znečištění vod dusíkatými látkami pocházejícími ze zemědělství, jež má za následek ohrožení lidského zdraví, poškození zdrojů obživy, narušení vodních ekosystémů, škody na přírodních hodnotách nebo ohrožení oprávněného používání vod. Součástí publikace jsou i odkazy na vybrané odborné publikace a související předpisy. Druhé aktualizované vydání reaguje na novelu nařízení vlády č. 262/2012 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a akčním programu, vydanou v roce 2018 pod č. 27/2018 Sb.
Plný text:  PDF
|
|
|
Technologie pěstování a hnojení ječmene (Hordeum) s cílem maximální kvality produktu a jeho využití pro výrobu doplňku stravy "zeleného ječmene".
OPOLZER, Pavel
V této bakalářské práci jsem se zabýval studiem pěstování a hnojení ječmene a jeho využití v potravinářství jako doplňku stravy "zeleného ječmene". V dnešní době se lidé nezdravě stravují, nedodržují jídelníček, přijímají málo důležitých živin a to vede ke vzniku různých nemocí a chorob. Zelený ječmen je jedna z možností, jak doplnit důležité živiny, jako jsou vitaminy, minerály, enzymy a další. Pravidelným užíváním lze docílit lepší kondice, zdraví a předejít různým nemocem jako jsou anémie, rakovina, nemoci srdce, cév, kůže a dalším. Cílem této práce bylo přijít na nejlepší způsob pěstování a hnojení zeleného ječmene. Jednu z nejlepších metod praktikují v USA, kde pěstují zelený ječmen na vyschlých sladkovodních jezerech, kde je velmi úrodná půda a zelený ječmen lze zde pěstovat ekologickou cestou. V České republice je naopak lepší pěstovat zelený ječmen v konvenčním zemědělství, protože půdy jsou zde málo úrodné a musí se přihnojovat. Pokud by se zelený ječmen na našem území pěstoval ekologickou cestou, zvýšil by se obsah dusičnanů v rostlině a to z důvodu hnojení dusíkato-draselnými statkovými hnojivy. Rostlina není schopna přeměnit všechen dusík na organické látky a přebytečný dusík zůstává v rostlině ve formě dusičnanů.
|
|
|
Stanovení dusičnanů v kořenové zelenině
Fiala, Petr ; Štursa, Václav (oponent) ; Diviš, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá studiem koncentrace dusičnanů v různých druzích kořenové zeleniny. Cílem je porovnání těchto koncentrací v zelenině běžné kvality oproti zelenině bio kvality. Teoretická část bakalářské práce se věnuje obecnému popisu kořenové zeleniny a dusičnanů a rovněž jejich vlivu na lidské zdraví a přírodu. V dalších kapitolách teoretická část rozebírá problematiku používání různých druhů hnojiv a také způsoby organického zemědělství. V poslední kapitole je popsána použitá analytická metoda. Měření v experimentální části je prováděno metodou iontové chromatografie. Naměřené koncentrace dusičnanů v obou typech zeleniny jsou porovnány a diskutovány. Výsledné hodnoty ukazují na vyšší koncentraci dusičnanů v zelenině bio-kvality.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
|
| |
|
|
Příčiny v současné době zvýšeného výskytu karcinomů štítné žlázy
Škarková, Barbora ; Brynychová, Iva (vedoucí práce) ; Dvořáková, Šárka (oponent)
V současné době dochází k několikanásobnému nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy, přičemž největší nárůst zaznamenává papilární karcinom štítné žlázy. Cílem práce je diskutovat faktory, které zvyšují riziko vzniku karcinomů štítné žlázy. Jediným potvrzeným rizikem je ionizující záření, které způsobilo největší incidenci v souvislosti s jadernými útoky a haváriemi jaderných elektráren. Mezi další faktory patří příjem jódu a vliv dusičnanů, které oba působí jakožto samostatné rizikové faktory a taktéž zesilují rizikový potenciál ionizujícího záření. Karcinomy štítné žlázy se vyskytují 3× častěji u žen, proto jsou také diskutovány rizikové faktory související s ženským pohlavím jako je estrogen, metody asistované reprodukce, těhotenství a hysterektomie. Hypotyreóza a Hashimotova tyreoitida vykazují značnou souvislost s karcinomy štítné žlázy, naopak rozporuplnými faktory jsou rizikové složky životního stylu a výživy (např. kouření, brukvovitá zelenina, vysoký glykemický index a index tělesné hmotnosti). Vysoký výskyt karcinomů štítné žlázy byl nalezen v sopečných oblastech v souvislosti s účinky těžkých kovů obsažených v lávě. Vysoká incidence byla dále evidována v oblastech s nízkou průměrnou roční teplotou. Jednou z diskutovaných příčin nárůstu incidence karcinomů štítné žlázy je také zlepšená...
|
host ::
RSS.