Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 60 záznamů.  začátekpředchozí30 - 39dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Sledování úrovně mikrobiální kontaminace vybraných druhů čajů
Polášek, Viktor
Tato diplomová práce popisuje historii čaje, jeho charakteristiku, výrobu, chemické složení a vliv na lidský organismus a legislativní požadavky. Byly zde popsány mikroorganismy, které by mohly kontaminovat čaje, produkty jejich metabolismu, které mají negativní vliv na lidské zdraví (především mykotoxiny) a boj proti těmto mikroorganismům. V experimentální části práce byly stanoveny počty významných skupin mikroorganismů v suchých listech i v hotovém nálevu.
Metodika dezinfekce knih napadených plísněmi
Volejníková, A. ; Nováková, J. ; Neuvirt, Jiří,
Cílem metodiky je návod a postup dezinfekce knih v komoře NK za použití složek esenciálních olejů a tedy poskytnout alternativu k dezinfekčnímu postupu za použití činidla ethylenoxidu, který je zdraví škodlivý (mutagen, karcinogen) a proto je jeho použití přísně regulováno a umožněno jen ve speciálních zařízeních.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
“Metodika stanovení fungicidních účinků par esenciálních olejů a jejich složek na spory plísní na různých substrátech”
Volejníková, A. ; Neuvirt, Jiří, ; Nováková, J.
Metodika má za cíl umožnit kvantitativní vyhodnocení dezinfekčního účinku par esenciálních olejů na spory plísní ukotvených na různých druzích substrátů. Knihy ve sbírkách jsou složeny z řady různých materiálů, které ovlivňují účinnost dezinfekčních prostředků, proto nestačí vykonat jednoduché testy na agaru nebo skle.
Plný text: Stáhnout plný textPDF
Rizika plísní a mykotoxinů v chovu zvířat
BOHÁČKOVÁ, Lenka
Cílem této práce je podat informace o tom, co jsou toxinogenní plísně a mykotoxiny. U mykotoxinů byly zdůrazněny nejvýznamnější druhy mykotoxinů, jejich charakteristika, biologické účinky, metody stanovení. Aflatoxiny jsou v přírodě běžně se vyskytující mykotoxiny, které jsou produkované toxinogenními vláknitými houbami rodu Aspergillus. Jedná se o látky s velmi vysokou toxicitou. V závěru jsou popsány metody detekce, prevence a dekontaminace mykotoxinů. Dekontaminace se provádí fyzikálními, chemickými nebo biologickými metodami.
Mykotoxiny v obilovinách a jejich vliv na zdraví hospodářských zvířat
Černá, Izabela
Bakalářská práce se zabývá problematikou vlivu mykotoxinu na organismus zvířat, která je dnes velmi úzce probádaná, a vědecké výzkumy jsou zatím stále na začátku. Do nedávna byl vliv plísní a jejich derivátů přehlížen. Touto prací jsem se zaměřila na vliv derivátů plísní přijímaných obilnými a směsnými krmivy na organismus hospodářských zvířat, ale i domácích (zdomácnělých) zvířat. Cílem této výzkumné práce byl zisk vědeckých informací založených na konkrétních výzkumech a pozorováních. S následným cílem pokračovat již v konkrétním výzkumu v navazujícím Magisterském studiu.
Zařízení vzduchotechniky a kvalita vzduchu v budovách
Frühauf, Patrik ; Rubina, Aleš (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vztahem mezi systémy vzduchotechniky a kvalitou interního mikroklimatu budov. Práce se stručně zabývá jednotlivými složkami formulujícími vnitřní mikroklima. Podrobněji je pak zaměřena na problematiku mikrobiálního mikroklimatu.
Otopné plochy a mikrobiální mikroklima
Raputa, Pavel ; Rubinová, Olga (oponent) ; Počinková, Marcela (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem vytápění novostavby jednopodlažní mateřské školky v Kuřimi. Otopná soustava je řešena jako nízkoteplotní s nuceným oběhem vody a horizontálním rozvodem. Otopná tělesa jsou použita tělesa desková, trubková a lavicové konvektory. V práci jsou řešeny dvě varianty zdroje tepla pro objekt. V první variantě jsou použity dva kondenzační plynové kotle a v druhé variantě dvě tepelná čerpadla vzduch/voda v provedení split. Součástí návrhu je ohřev vzduchu ve vzduchotechnické jednotce a příprava teplé vody. Experimentální část práce je zaměřena mikrobiálním mikroklimatem v budovách a kontaminací otopných těles mikroorganismy. Obsahuje čtyři různé experimenty, jejich provedení, výsledky a zhodnocení.
Produkce a charakterizace extracelulárních hydroláz z vybraných druhů plísní
Skoumalová, Petra ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů plísněmi. Teoretická část práce se zaměřuje na charakterizaci vybraných hydrolytických enzymů, jejich katalytické vlastnosti, možnosti produkce extracelulárních hydroláz plísněmi a jejich aplikace. V experimentální části byly enzymy produkovány pomocí plísní Aureobasidium pullulans, Fusarium solani a Phanerochaete chrysosporium při submerzní kultivaci v minerálním médiu obsahujícím navíc složitý odpadní substrát. Jako odpadní substráty byly použity pšeničné, kukuřičné, ovesné a žitné otruby, dřevní piliny, rýže, jablečná vláknina, vaječné a bezvaječné těstoviny. V průběhu kultivace byla sledována produkce celuláz, amyláz, xylanáz, lipáz, proteáz a ligninolytických enzymů (lakáza, Mn-dependentní peroxidáza, lignin peroxidáza). Produkce enzymů se lišila v závislosti na použitém substrátu i čase kultivace U celuláz, xylanáz a amyláz byla nejvyšší produkce naměřena na začátku kultivace (3. až 7. den). Proteázy a ligninolytické enzymy byly produkovány hlavně v závěru kultivace (7. až 10. den). Lipolytická aktivita byla detekována pouze u A.pullulans, přičemž její hodnota rostla s délkou kultivace a nejvyšší hodnota byla stanovena při kultivaci na pšeničných otrubách (3,6 nmol/ml.min). Nejvyšší xylanázová a celulázová aktivita (170,3 nmol/ml.min, 248,0 nmol/ml.min) byla stanovena při kultivaci plísně F. solani na kukuřičných otrubách. Nejvyšší amylázou aktivitu (111,8 nmol/ml.min) vykazovala plíseň P. chrysosporium při kultivaci na rýži. Nejvyšší aktivita proteázy (68,0 nmol/ml.min) byla naměřena při kultivaci plísně F. solani na pšeničných otrubách. Nejlepším producentem lakázy byl kmen A.pullulans, nejvyšší produkce byla zaznamenána na bezvaječných těstovinách (27,0 nmol/ml.min). Nejvyšší aktivita ligninperoxidázy (12,5 nmol/ml.min) byla naměřena u F.solani na vaječných těstovinách, nejvyšší produkce Mn-dependentní peroxidázy (7,7 nmol/ml.min) bylo dosaženo při kultivaci A.pullulans na pšeničných otrubách. Ligninolytické enzymy se chovaly jako induktivní. U ostatních enzymů byla jejich produkce zaznamenána i na minerálním mediu, u A. pullulans byla aktivita celuláz na minerálním médiu dokonce vyšší než u ostatních použitých substrátů. U preparátu získaného z média A. pullulans byla také provedena purifikace produkovaných enzymů pomocí ultrafiltrace, ionexové chromatografie a gelové filtrace.
Faktory ovlivňující kvalitu červeného vína
Zechmeisterová, Lucie ; Vránová, Dana (oponent) ; Omelková, Jiřina (vedoucí práce)
V rámci diplomové práce byly monitorovány přítomné mikroorganismy ve vzorku hroznové šťávy červeného vína a vzájemné vztahy mezi kvasinkami, bakteriemi a plísněmi. Na kultivaci mikroorganismů byly použity tři různé média, speciálně pro sledování celkového počtu mikroorganismů, pro kvasinky a pro mléčné bakterie. Na stanovení počtu životaschopných buněk byla použita nepřímá metoda. Jedná se o počítání viditelných makroskopických kolonií vyrostlých na agarových plotnách. Po nárůstu buněk byly vizuálně hodnoceny tvary kolonií a mikroskopicky byla zjištěna morfologie buněk mikroorganismů. Po aplikaci komerčního enzymatického preparátu byla monitorována doba jeho působení v hroznové šťávě při výrobě červeného vína. Aktivita komerčního preparátu enzymu v hroznové šťávě byla sledována na základě průběhu degradace vysokomolekulového substrátu enzymy pomocí Ubbelohdeho viskozimetru. Získané výsledky poskytly řadu poznatků ohledně výskytu mikroflóry v průběhu výroby červeného vína. Významnou úlohu hrály komerční preparáty přidané do hroznové šťávy.
Enzymatická hydrolýza odpadů po zpracování kávy
Kovářová, Markéta ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Obruča, Stanislav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem možností produkce extracelulárních hydrolytických enzymů mikroorganismy, a to bakteriemi a plísněmi, které byly kultivovány na kávové sedlině. Teoretická část je zaměřena na charakterizaci kávy jako rostliny a využitím vedlejších produktů, které vznikají při jejím zpracování. V teoretické části jsou také popsány vybrané mikroorganismy a enzymy, jejichž produkce byla sledována. V experimentální části byla jako substrát pro produkci extracelulárních enzymů použita kávová sedlina. Následně byla sledována produkce proteáz, celuláz, mannáz a lipáz. Z vybraných mikroorganismů byl nejvhodnějším producentem zvolen dosud neidentifikovatelný isolát plísně, pro nějž byly následně optimalizovány podmínky kultivace. Výtěžky enzymů a také složení extracelulárního hydrolytického koktejlu jsou především závislé na obsahu vody a módu kultivace – statická vs. s třepáním. Obecně platí, že statická kultivace podporuje spíše produkci extracelulárních enzymů hydrolyzujících substráty na bázi sacharidů, třepání pak navýší výtěžek lipáz a proteáz. Součástí práce byla částečná purifikace a prekoncentrace enzymatického preparátu pomocí ultrafiltrace, ultradialýzy a charakterizace s využitím PAGE-SDS.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 60 záznamů.   začátekpředchozí30 - 39dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.