|
|
Odboj na Plzeň - sever za druhé světové války
Boříková, Barbora ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Václavů, Lubor (oponent)
Diplomová práce stručně popisuje situaci na Plzeňsku v průběhu období od podepsání Mnichovské dohody po osvobození a konec II. světové války na pozadí mezinárodního dění a se zvláštním akcentem na každodenní život. Dále mapuje vývoj domácího odboje a jeho součinnost s odbojem zahraničním a přináší výčet organizací působících na Plzeňsku. Převážná část práce je věnována odboji na Nýřansku, které je od roku 1960 součásti okresu Plzeň - sever. Tato část se zabývá jak odbojem organizovaným, ať již se jedná o odboj na komunistickém či demokratickém základě, tak spontánními odbojovými činy jednotlivců. Práce přináší několik konkrétních příběhů lidí, jejichž osudy významně poznamenal protinacistický odboj, a do jejichž životů zasáhla nacistická perzekuce. Cílem práce bylo vykreslit na pozadí těchto příběhů situaci domácího odboje v průmyslové oblasti Nýřanska.
|
|
|
Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku
Červenková, Kateřina ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Suk, Pavel (oponent)
Bakalářská práce "Mediální obraz postupimské konference v dobovém československém tisku" se zabývá způsobem, jakým vybrané deníky, konkrétně Rudé právo (ústřední orgán Komunistické strany Československa), Mladá fronta (list Československého svazu mládeže), Lidová demokracie (orgán Československé strany lidové), Svobodné noviny (list Sdružení kulturních organizací) a Právo lidu (ústřední orgán Československé sociálně demokratické strany dělnické), informovala v období od června do září 1945 postupimské konferenci, která výrazně ovlivnila poválečné uspořádání světa. Práce se zaměřuje především na to, jakým způsobem se tisk vyrovnal se značně omezeným přístupem k informacím o průběhu konference a projednávaných tématech. Zajímá se rovněž o kontext postupimské konference a její dopad na svět a Československo.
|
|
|
Vývoj plodnosti v České republice od 2. světové války
Nosálová, Nikola ; Šimpach, Ondřej (vedoucí práce) ; Šimková, Martina (oponent)
Bakalářská práce se zabývá vývojem úhrnné plodnosti v České republice od druhé světové války až po současnost, neboť v tomto období došlo k velmi výrazným změnám. Práce se skládá ze dvou hlavních částí. V první části se zaměříme na rodinu a její funkce, které prošly nemalými změnami, ale také na rodinnou politiku a faktory, které ovlivňují mladé lidi v rozhodování, zda mít či nemít děti. Na základě dat z Evropského statistického úřadu a Českého statistického úřadu budeme poté ve druhé části analyzovat vývoj plodnosti a porodnosti a zabývat se budeme také budoucím vývojem, neboť proces stárnutí populace je nyní velmi aktuální a diskutované téma. Cílem této práce je získat poznatky o časové řadě plodnosti a porodnosti, dále zjistit, které faktory mají vliv na počet narozených dětí a jak se bude plodnost a porodnost dále vyvíjet do budoucna.
|
|
|
Srovnání psychologického a budovatelského románu v literární tvorbě Václava Řezáče
ŠÍMOVÁ, Kateřina
Diplomová práce je zaměřena na interpretaci románového díla Václava Řezáče. Konkrétně se jedná o jeho psychologickou tvorbu (Černé světlo (1939), Svědek (1942), Rozhraní (1944)) a romány označované jako budovatelské (nedokončená trilogie Nástup (1951) a Bitva (1954)). Ač všechna tato díla vznikla postupně během patnácti let, dobová situace se mezi tím vyvíjela. Ocitáme se ve dvou odlišných státních zřízeních, ve dvou rozdílných dobových atmosférách, které citelně ovlivňovaly tehdejší umění. Základní výchozí metodou je proto nový historismus, který bude obohacen o přístupy hermeneutické.
|
|
|
Radosti a strasti vesnice očima venkovských kronikářů na příkladu farnosti Bohumilice. Příspěvek k dějinám každodennosti v letech 1922-1948
MALÁ, Vladimíra
Diplomová práce se snaží v mikrohistorickém a historickoantropologickém přístupu na základě záznamů v dochovaných kronikách farnosti Bohumilice rekonstruovat každodenní život lidí v regionu v období let 1922 - 1948. Na pozadí historických skutečností velkých dějin je na základě výpovědí individuálních aktérů vymezeného prostoru rozkrývána pestrá mozaika lidského chování, jednání a prožívání venkovského člověka, každodenní život a lidová kultura venkova ve vymezeném období. Práce je rozdělena do šesti kapitol, kdy v první kapitole autorka přibližuje vymezený region z pohledu geografie, hospodářství a vývoje správy a následně v kapitole druhé seznamuje s historií centra farnosti, obcí Bohumilice, kostelem a školou v Bohumilicích. Třetí až pátá kapitola se zabývá stavem kronikářství regionu. Nejprve je uveden popis všech dochovaných kronik, dále nastíněn charakter záznamů jednotlivých kronik ve vymezeném období a nakonec představeny osobnosti kronikářů. V šesté kapitole se pak autorka snaží na základě výpovědí kronikářů rekonstruovat každodenní život vesnice, chování, jednání a především prožívání jejích obyvatel.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Pozice a vliv Komunistické strany Československa po roce 1945
Lachmanová, Petra ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Soukup, Jaromír (oponent)
Bakalářská práce se zabývá pozicí Komunistické strany Československa po druhé světové válce. Soustředění na postavení KSČ po okupaci povede k analýze samotného výsledku prvních poválečných voleb, které komunisté v českých zemích vyhráli. Jádrem práce je detailní popis příčin a argumentů, díky nimž se komunistům podařilo získat si své voliče a následně uspět v roce 1946 ve volbách. Klíčovým rokem se stává rok 1945, během něhož si KSČ na politické scéně vytváří silnou pozici a mezi občany podstatný vliv. V témže roce se straně také daří prosazovat své záměry a plány, které ji napomáhají získat mocenskou převahu v zemi a vytvářejí příznivé předpoklady pro komunisty triumfální únor 1948.
|
host ::
RSS.