|
|
Informační management orgánů ústřední státní správy (komparativní studie)
Šidlichovská, Zuzana ; Očko, Petr (vedoucí práce) ; Souček, Jiří (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na problematiku informačního managementu orgánů ústřední státní správy a její praktickou analýzu. V první části práce je poskytnut úvodní vhled do problematiky a jsou v ní popsána základní specifika, která se k oblasti informačního mangementu státní a veřejné správy váží. Následně je představen informační audit jako jeden z nástrojů využitelných pro analýzu informačního managementu. Podrobněji je pak popsán model praktického postupu informačního auditu dle Susan Henczelové, který je prakticky využit v analytické části práce. Druhá část diplomové práce je založena na vlastní analýze managementu informačních aktivit a komunikace dvou ministerstev - Ministerstva obrany České republiky a švédského ministerstva obrany. Klíčová část práce je založena na praktické aplikaci informačního auditu, který se skládá z třífázového výzkumu. V první fázi je pomocí metody Mystery Mailing prověřeno, zda instituce ústřední státní správy při informační činnosti dodržují podmínky stanovené legislativou. Ve druhé fázi je provedena obsahová analýza (založena na vybraných nástrojích SEO analýzy) oficiálních webových stránek institucí. Poslední fáze výzkumu je zaměřena na analýzu managementu a organizace interních a externích komunikačních a informačních aktivit prostřednictvím...
|
|
|
Obstrukce spojené s právem na informace
Tuláček, Michal ; Korbel, František (vedoucí práce) ; Millerová, Ivana (oponent)
Tématem diplomové práce jsou obstrukce spojené s realizací práva na informace, a to jak povinných subjektů, tak žadatelů o informace. Právo na informace je politickým právem zakotveným jak v Listině základních práv a svobod, tak v mezinárodních smlouvách upravujících lidská práva. Jeho vymezení je poměrně široké, ale není bezbřehé, protože vedle něj plynou z ústavního pořádku další práva, svobody či legitimní zájmy státu, se kterými může být právo na informace v konfliktu. Zejména jde o právo na ochranu soukromí nebo o zájem státu ochraňovat utajované informace, jejichž vyzrazení by mohlo ohrozit bezpečnost státu. Právo na informace však může kolidovat i s dalšími právy, svobodami nebo zájmy, a proto jej lze legitimně omezit a požadované informace neposkytnout. Takové omezení ale musí být zakotveno v zákoně, musí být proporcionální a musí být v demokratické společnosti nezbytné pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti. V praxi je ale právo na informace omezováno i z důvodů, které zákon nepředvídá. Právo na informace je však vadně realizováno i v případě některých žadatelů o informace, kteří ho namísto uplatňování svého politického práva, spíše využívají k vyvolání konfliktu s povinným subjektem. V práci je nejprve vyložen obsah práva na...
|
|
|
Vztah práva na soukromí a práva na informace v České republice
Bardiovská, Petra ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato bakalářská práce poskytuje náhled na dvě základní lidská práva, právo na soukromí a právo na informace a zabývá se situacemi, ve kterých stojí tyto práva proti sobě a dostávají se do konfliktu. Spor vznikající mezi oběma právy je vždy potřeba nějakým způsobem rozsoudit, a to tak, že je jedno právo upřednostněno před právem druhým. Avšak rozhodnout, kterému právu má být dána přednost, a které bude omezeno, nebývá vždy jednoduché. Práce hledá odpověď na otázku, zdali lze najít pro zmíněné konflikty obecné řešení, které by bylo možné všeobecně aplikovat. Značná část této práce se věnuje sporům mezi zmíněnými právy, vznikajícím při používání internetových služeb. Právě na tuto oblast je zaměřeno dotazníkové šetření, které zjišťuje povědomí uživatelů těchto služeb o základních právech a povinnostech, informovanost uživatelů o potencionálních rizikách spojených s užíváním těchto služeb a také zkoumá, zdali uživatelé dávají přednost soukromí před informovaností jiných subjektů.
|
|
|
Právo na internet
Lexová, Alžběta ; Trávníčková, Zuzana (vedoucí práce) ; Kobelková, Lucie (oponent)
Internet je jedním z fenoménů naší doby. Svým dosahem a rychlostí předčí jakékoli jiné médium na světě a navíc na rozdíl od ostatních médií aktivně zapojuje do tvorby zpráv samotné uživatele. Základní atributy Internetu z něj činí sílu, která stojí nad národními státy -- přesahuje národní hranice a nemá žádného přímého majitele -- a zároveň sílu, která je prakticky téměř neregulovatelná. Regulace Internetu zatím probíhá na národní úrovni, objevují se však pokusy se Internetu věnovat i na mezinárodní úrovni. OSN, především pak Rada pro lidská práva, se zabývá novým lidským právem -- právem na Internet. Tato práce mapuje snahu mezinárodního společenství o formulování práva na Internet jako lidského práva. Právo na Internet lze pojmout dvěma směry -- jako právo na přístup k obsahu publikovanému na Internetu a jako právo na technologii Internetu. Obě tyto dimenze tato práce sleduje a mapuje postoj mezinárodního společenství k jejich zapracování do katalogu lidských práv.
|
|
| |
|
| |
|
|
Ochrana soukromí versus právo na informace
Škopec, Antonín ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Toman, Prokop (oponent)
Tato práce se zabývá střety mezi dvěma základními lidskými právy- právem na soukromí a právem na informace. V těchto případech je totiž nutné jedno z těchto práv omezit, aby druhé právo mohlo být naplněno. Rozhodnout, které právo má být omezeno a které má naopak dostat přednost je však velmi problematické. Tato práce se tedy zaobírá otázkou, zda lze najít nějaký obecný princip či postup, jak k těmto kauzám přistupovat a podle jakých kritérií je řešit.
|
|
|
Pokus o řešení dilemat v oblasti informační etiky
Suntychová, Jana ; Sigmund, Tomáš (vedoucí práce) ; Vaněk, Jiří (oponent)
Tato práce je zaměřena na dilemata informační etiky a nastínění jejich řešení. První část popisuje situace týkající se otázky, zda je třeba nových etických teorií či zda teorie obecné etiky jsou postačující. Na to navazuje i obsah zbytku práce, kde se autorka snaží na dilematech z oblasti informační etiky ukázat, zda jsou řešitelná prostřednictvím vybraných obecných etických teorií. Práce se zaměřuje na dvě oblasti etických problémů, a to na právo na informace a právo na ochranu soukromí. Vybrané teorie zahrnují teleologii, deontologii a etiku odpovědnosti. Po popisu těchto teorií následuje jejich aplikace na vybrané kauzy, kde jsou popsány nejen etické závěry, ale také právní úpravy a další informace, které jsou k případům relevantní.
|
|
| |
|
|
Právo a informace
Kilbergrová, Šárka ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Boháček, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá právem a informacemi, jejich vývojem, významem pro společnost a vzájemným vztahem. Informace se vyskytuje téměř ve všech právních oblastech, zmíněno je především právo na informace a jeho ochrana a právní úprava informace spojená se zveřejňováním informací na Internetu. V souvislosti s Internetem je v práci ještě popsána informační kriminalita. K informaci lze přistupovat z různých hledisek, práce je zaměřena na hledisko právní, organizační, bezpečnostních standardů a morální. Na závěr jsou popsány soudní kauzy týkající se informace v různých podmínkách.
|
host ::
RSS.