|
| |
|
|
Karbonská flóra české části hornoslezské pánve a její význam pro biostratigrafii
Bojdová, Lenka ; Opluštil, Stanislav (vedoucí práce) ; Kvaček, Zlatko (oponent)
Bakalářská práce podává stručný přehled karbonské flóry české části hornoslezské pánve a její využití pro stratigrafii. Bažinatá vegetace karbonu se stala základem uhelného bohatství hornoslezské pánve, jejíž sedimenty se ukládaly po dobu asi 10 mil. let. Za toto dlouhé období se charakter flóry měnil a podle asociací určitých druhů, tak můžeme výplň pánve členit do stratigrafických jednotek. V pánvi nacházíme plavuně, přesličky, kapradiny, kapraďosemenné rostliny, kordaity a ginkovité rostliny. Výplň hornoslezské pánve započala ukládáním ostravského souvrství s typickou flórou paralických pánví a s vůdčím druhem Sphenopteris adiantoides. Slojové facie střídaly mimoslojové úseky s kulmskou flórou. Díky paleogeografickým změnám sedimentačního prostředí spojeným s mořskými transgresemi docházelo ke změnám floristických asociací. Významným dělítkem střední a svrchní floristické zóny spodního namuru je skupina faunistických horizontů (dále jen sk. f. h.) Enny, v jejímž začátku mizí poslední kulmská flóra. Po následném hiátu sedimentuje karvinské souvrství s významným horizontem sloje Prokop. Je charakteristické druhy středního namuru až spodního westphalu a postrádá mimoslojové úseky. Rostliny stáří svrchního namuru nacházíme v sedlových a sušských vrstvách. Spodními sušskými vrstvami prochází...
|
|
|
Vybrané lokality hlavního města Praha pro výuku biologie a geoologie
Cibíková, Markéta ; Rajsiglová, Jiřina (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Předložená bakalářská práce je zaměřena na nejdůležitější pražské lokality, které jsou vhodné pro biologickou a geologickou exkurzi. Praktická výuka biologie a geologie je velice důležitá. Je žádoucí, aby žáci pochopili procesy z dávné geologické historie, viděli na vlastní oči zachované fosílie a věděli, jak vypadají rostliny a živočichové, kteří jsou nedílnou součástí výuky biologie. V tomto směru je teoretická výuka ve školních lavicích nedostačující. Práce zahrnuje biologické a geologické charakteristiky vybraných lokalit zaměřené na jejich geologický vznik, horniny, fosílie, rostliny a živočichy, kteří se zde nachází. Pro každou exkurzi je navržena trasa cesty. Součástí práce jsou odkazy na vypracované pracovní listy, které byly zhotovené metodickým portálem RVP. V závěru práce je krátké představení výuky biologie a geologie v jiných zemích a jejich přístup k exkurzím. Bakalářská práce byla navržena tak, aby usnadnila učitelům biologie a geologie přípravu jejich vlastní exkurze.
|
|
|
Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko
ADAMÍKOVÁ, Markéta
Hlavním tématem bakalářské práce jsou Rašeliniště - významný biotop v CHKO Třeboňsko a vytvoření didaktických podkladů, které budou využitelné pro návštěvníky CHKO (zpravidla žáky základních škol) při environmentální výchově. Teoretická část nás seznámí s chráněnou krajinnou oblastí Třeboňsko, její charakteristikou, geologií, hydrologií, faunou a flórou. Dále nás seznámí s rašeliništěm a jeho historií vzniku, výskytu, využití a významu v krajině. Pro praktickou část jsou vytvořeny didaktické materiály, dva návrhy exkurzí - "O čem šeptá rašeliniště a Pojďme spolu na blata", které obsahují přednášku s obecným zaměřením na rašeliniště. Exkurze jsou koncipovány pro první a druhý stupeň základních škol a jejich součástí jsou pracovní listy pro žáky i pedagogy a ekologické hry. Posledním didaktickým materiálem je program "Kdysi dávno", který je koncipován pro první stupeň základních škol a je vyhotoven pro Dům přírody Třeboňska. Jedná se o dva pohádkové příběhy, v nichž poznávání přírody je spojené s citovým prožitkem.
|
|
|
Gondwanský element ve flóře Latinské Ameriky
Potůčková, Anna ; Stančík, Daniel (vedoucí práce) ; Kvaček, Jiří (oponent)
Přijetím konceptu deskové tektoniky v šedesátých letech dvacátého století se od základu změnil náhled na původ latinskoamerické flóry. Zjistilo se, že dnešní kontinent Jižní Ameriky byl před 100 miliony lety součástí pradávného kontinentu Gondwany a její jednotné flóry. Tento poznatek vedl k interpretaci vzniku disjunktních areálů taxonů, rozšířených v Jižní Americe a na ostatních částech bývalé Gondwany, v důsledku rozpadu dřívějšího kontinuálního areálu výskytu. Po následném oddělení kontinentu Jižní Ameriky od Gondwany přibližně před 100 miliony lety se předpokládalo, že se zde vegetace vyvíjela izolovaně až do vytvoření Panamské šíje před 3 miliony lety. Novějšími výzkumy a použitím molekulárních hodin se však ukazuje, že výměna bioty mezi Jižní Amerikou a sousedícími kontinenty v určitých obdobích ještě před uzavřením Panamské šíje přeci jen probíhala. Cílem práce je srovnání názorů na původ latinskoamerické flóry z "předmolekulární" doby a nových prací, založených převážně na poznatcích odvozených z molekulárních dat.
|
|
|
Květena jihozápadního okraje Českého krasu
Synek, Michal ; Špryňar, Pavel (vedoucí práce) ; Kačmarová, Lucie (oponent)
Již od svého počátku, sahajícího do první poloviny 19. století, není botanický průzkum v oblasti dnes vymezené jako fytogeografický okres Český kras rovnoměrný. Tato práce se má pokusit shrnout záznamy z jiho-západní části území, která je většinou poněkud přehlížena. V textu lze nalézt geologické, geomorfologické či klimatologické charakteristiky území a samozřejmě také práce, alespoň ty rozsáhlejší, zpracovávající danou oblast. Těchto prací není tolik jako pro ostatní podoblasti Českého krasu, přesto jsou v nich zmiňovány velmi zajímavé lokality. Přes mnohé návrhy na ochranu těchto lokalit se mnohým z nich těchto výsad nedostalo v dostatečné míře. Poslední kapitola se snaží nastínit možnosti potenciálního budoucího floristického mapování sledovaného území.
|
|
|
Vliv člověka na utváření krajiny
Lainová, Dana ; Janků, Jaroslava (vedoucí práce)
Práce se zaměřuje na rozdíly ve struktuře krajiny způsobené vlivem člověka v Chráněné krajinné oblasti Český ráj. Provede nás obdobím od roku 1955 až do současnosti. Bere v potaz jak dřívější tak i současnou podobu krajiny, co se týče rozlohy, krajinného rázu, rostlinných a živočišných společenstev a abiotických faktorů. Popisuje jednotlivé vlivy člověka na utváření podoby tohoto přírodního dědictví. Zaměří se na lesní hospodářství a stav lesních porostů, zemědělství a ochranu půdy. Neopomine ani myslivost a s tím spojené stavy zvěře, rybníkářství a tudíž i čistotu vody. Věnovat se bude vodnímu hospodářství a jeho úpravě vodních toků. V neposlední řadě se soustředí na infrastrukturu a s tím spojenou výstavbu sídel a inženýrských sítí. Pozornost bude směřována i na odpadní hospodářství, průmysl a těžbu nerostných surovin. Nelze nezmínit oblasti jako turistika, horolezectví a rekreace, které je třeba provozovat jen ve vyznačených oblastech a v souladu s ochranou přírody. Na základě poznatků z jednotlivých oblastí je možné porovnat, jaký vliv měl člověk na utváření krajiny Českého ráje od roku 1955 do současnosti. I za takto v dějinách krátkou dobu lze pozorovat velkou změnu v krajinném rázu či v druhových společenstvech. Do budoucna bude třeba zmírnit intenzitu přetváření krajiny a zaměřit se více na zachování původní přirozenosti tohoto přírodního dědictví.
|
|
|
Záměr naučné stezky v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích: hodnocení, medializace
Lávička, Miroslav ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Jan, Jan (oponent)
Diplomová práce se zabývá naučnými stezkami (NS) různého tematického zaměření, jejich posláním a způsoby zprostředkování informací návštěvníkům pomocí různých variant informačních panelů.
Cílem mé diplomové práce bylo zdokumentovat prostor pro návrh nové naučné stezky na území anglického parku Ostrov v Horažďovicích. Pro dosažení cíle bylo nutné realizovat sociologické šetření zaměřené na horažďovickou veřejnost, pedagogické pracovníky místních vzdělávacích institucí (mateřských a základních škol) a představitele města. Důležité bylo analyzovat a zhodnotit vhodnost lokality pro zřízení naučné stezky, její případná medializace a vytvoření ukázkového informačního panelu.
Práce pracuje s několika hypotézami, zda občané Horažďovic navštěvují naučné stezky, potřebují-li naučné stezky reklamu a nebude-li mít zvýšený zájem lidí negativní vliv
na přírodní prostředí anglického parku Ostrov, zda by občané Horažďovic uvítali naučnou stezku v anglickém parku Ostrov a je-li trasa v anglickém parku Ostrov v Horažďovicích vhodná pro všechny skupiny obyvatelstva.
Prostřednictvím dotazníkového šetření bylo zjištěno, že 71 % veřejnosti navštěvuje NS, 76 % pedagogů navštěvuje NS v rámci výuky. Veřejnost (69 %) a pedagogové (75 %) souhlasí s vytvořením nové naučné stezky v parku Ostrov. Pouze 11 % veřejnosti a 19 % pedagogů zná všechny NS na Horažďovicku. Veřejnost (78 %) a pedagogové (89 %) odpověděli, že by o NS chtěli více informací a jejich větší medializaci. Při tvorbě návrhu nové naučné stezky a informačního panelu byly zohledněny výsledky dotazníkového šetření. Vzhledem k pravidelné údržbě, vybavenosti, bezbariérovým cestám a přístupu byl park shledán vhodným pro osoby všech věkových kategorií (rodiny s dětmi, skupinky teenagerů, osoby v důchodovém věku, atd.) a osoby zdravotně postižené.
|
|
|
Botanická inventarizace Národní přírodní rezervace Rolavská vrchoviště, dílčí lokality Velký močál
Baroch, Patrik ; Karlík, Petr (vedoucí práce) ; Andrea, Andrea (oponent)
Horské vrchoviště Velký močál se rozkládá na ploše cca 50 ha v katastrálním území dnes již bývalé obce Sauersack (Rolava), ležící v nadmořské výšce 930 m nedaleko města Přebuz v Krušných horách. Od roku 1969 bylo vrchoviště Velký močál samostatnou Státní, později Národní přírodní rezervací (NPR). Od roku 2012 je součástí NPR Rolavská vrchoviště, rozkládající se na ploše zhruba 750 ha.
Cílem práce bylo navázat na botanické průzkumy z minulých let a porovnat je se současným stavem. V rámci botanické inventarizace bylo během jedné vegetační sezóny zaznamenáno celkem 37 taxonů cévnatých rostlin a 37 taxonů mechorostů, přičemž byl potvrzený výskyt a další šíření hrotnosemenky bílé (Rhynchospora alba), na který poukázal v Additamentech ČBS XII / 2014 již Mgr. Melichar. Bylo zjištěno rozšíření plodné populace blatnice bahenní (Scheuchzeria palustris) do západní části území a okolních šlenků. V jižní a západní části hranice vrchoviště byl pak nově zjištěný výskyt sítiny klubkaté (Juncus conglomeratus) a rašeliníku lesklého (Sphagnum subnitens), který prokazuje eutrofizaci okrajových částí vrchoviště.
Dále byla zkoumána dlouhodobá vegetační dynamika území, konkrétně změny v rozloze jednotlivých dílčích biotopů, které byly interpretovány na historických leteckých snímcích z let 1953, 2000 a 2013. V programu ArcGIS byly vytvořeny vegetační mapy, které byly následně analyzovány. Analýza ukázala dlouhodobé změny ve vegetačním pokryvu, prokázala probíhající sukcesi smrku ztepilého (Picea abies) a borovice rašelinné (Pinus x pseudopumilio), v důsledku čehož dochází ke snížení rozvolněné plochy vrchoviště. Tyto změny mohou mít do budoucna fatální vliv na stávající vrchovištní vegetaci, zejména pak na rozšiřující se a plodné populace Scheuchzeria palustris a Rhynchospora alba a jsou důkazem postupného vysychání vrchoviště. Hlavní příčinou je pravděpodobně globální změna klimatu a s ní související změněná srážková bilance ČR což podstatně ovlivňuje hydrologický režim tohoto ombrotrofního vrchoviště a tyto jevy je potřeba dále podrobněji zkoumat.
Pro zjištěné negativní vlivy, které se uplatňují na vývoji přírodních podmínek vrchoviště, byla navržena opatření směřující k jejich odstranění, nebo alespoň k jejich minimalizaci.
|
|
|
Dokumentace Přírodního parku Džbány - Žebrák
Suková, Hana ; Skalický, Milan (vedoucí práce) ; Novák, Jan (oponent)
Tématem této bakalářské práce je Dokumentace Přírodního parku Džbány -- Žebrák. Cílem práce je jeho terénní dokumentace, která je zaměřena na vrchol Džbány, lesnatý hřeben vrcholu Žebrák, Kališťské louky a Louky u Budenína. Zároveň bude také postihnuta biologická diverzita jednotlivých lokalit. Samotná práce se skládá ze dvou částí, a to z části teoretické a z části praktické. Úvod teoretické části je věnován Přírodnímu parku Džbány - Žebrák, a to jak jeho historii - tedy jeho zákonnému zřízení, tak jeho samotnému vymezení. Následně budou popsány také podmínky ochrany tohoto parku. V obecné rovině se pak zmíním o hospodaření v přírodních parcích. Po této teoretické části následuje část praktická, v jejímž počátku se zaměřím na vegetaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák a její charakteristiku. Zde budu vycházet zejména z terénního výzkumu Ochrany fauny ČR, který byl proveden během let 2007 až 2010. Ten je doplněn o moje poznatky z terénní dokumentace, kterou jsem prováděla ve dnech 19. až 21. dubna 2014 a 19. až 20. července téhož roku, v čele s manažerkou mikroregionu Ing. Eliškou Melicharovou. Po charakteristice vegetace přírodního parku je část práce věnována také botanické inventarizaci Přírodního parku Džbány -- Žebrák, která byla provedena v již zmíněném výzkumu Ochrany fauny ČR. Stranou samozřejmě nezůstanou ani savci, obojživelníci a ptactvo, které se v Přírodním parku Džbány -- Žebrák vyskytuje. Práce se věnuje také ekonomice mikroregionu Džbány, kterou jsem dne 25. října 2014 konzultovala s Ing. Eliškou Melicharovou a začátkem roku 2015 s Milošem Tomešem, předsedou Družstva Džbány.
|
host ::
RSS.