|
|
Postmoderní pojetí děl KURTA VONNEGUTA
Adamová, Kateřina ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
Resumé Tato práce se zabývá vypravěčskými strategiemi Kurta Vonneguta jako postmoderního autora se specifickým stylem. První část diplomové práce je zaměřena zejména na definování postmodernismu v porovnání s modernismem, dále se v ní vysvětlují nezbytné pojmy, se kterými se v práci dále pracuje. Zahrnuje zároveň životní zkušenosti a události, které ovlivnily autorovu tvorbu. Druhá část diplomové práce je věnována rozboru vypravěčské strategie dvou vybraných románů, Snídaně šampiónů a Matky noci. Závěr práce shrnuje nejpodstatnější specifika autorovy práce s vypravěčem zvolených děl. Tato práce celkově nahlíží na Kurta Vonneguta jako na autora, který je významným představitelem postmoderní americké prózy druhé poloviny 20. století, který plně využívá vypravěčských strategií typických pro tento směr či období, jako na autora, který experimentuje a vytváří si svůj naprosto ojedinělý styl.
|
|
|
Užití autobiografických motivů v dílech Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji
Pokorná, Jitka ; Janoušek, Pavel (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Resumé Tato práce je komparací prozaických děl, v nichž se značnou měrou vyskytují autobiografické motivy. Jedná se konkrétně o díla Edgara Dutky, Elišky Vlasákové a Antonína Bajaji. Tito tři čeští autoři nebyli vybráni náhodně, spojuje je hned několik společných rysů. Jsou stejné generace, všichni narození počátkem 40. let 20. století, tudíž podstatnou část svého života - dětství, dospívání i velkou část produktivních let, prožili ve druhé polovině dvacátého století, což byla doba pestrá a plná zvratů, zejména co se politických a společenských událostí týče. Jejich společným tématem je dětství prožité právě v tomto pohnutém období. Své vzpomínky literárně zpracovávají, každý do trochu jiného tvaru, každý s různou dávkou intenzity a různou mírou přesnosti. Společné je jim to, že je jim inspirací jejich vlastní život, jejich konkrétní prožitky. Další vzájemné propojení těchto tří autorů spočívá v tom, že díla, o kterých je pojednáváno, vydali až po roce 2000, přestože samotné texty, popřípadě jejich části, vznikaly často už mnohem dříve - za totality. Psali do šuplíku. V neposlední řadě tyto autory spojuje i určitá prestiž, všichni tři získali za své dílo minimálně nominaci na významné ocenění v oblasti literární prózy. V beletristických pracích Edgara Dutky lze sledovat prolínání fikčních světů a zároveň...
|
|
|
Počítačová hra svébytným literárním dílem?
Kovaříková, Šárka ; Klumparová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent)
RESUMÉ Bakalářská práce na téma "Počítačová hra svébytným literárním dílem?" se skládá ze dvou částí. První část představuje počítačové hry obecně a vymezuje z nich RPG žánr, jež se literárním dílům nejvíc přibližuje, jelikož ho utváří velké množství textu. Ukazuje, že je k jeho hraní potřeba obdobných schopností a dovedností (především čtenářské a informační gramotnosti), které vyžaduje i čtení knih. Seznamuje také s tzv. flow-zážitkem při hraní počítačových her. Vymezuje různé vědecké přístupy, které se aplikují při zkoumání počítačových her. Dále se věnuje počítačovým hrám jako fikčním světům, ve kterých se odehrávají rozmanité příběhy, v nichž se uplatňují jednotlivé narativní kategorie - vypravěč a vyprávění, čas, prostor a postavy. Druhou část tvoří interpretace a analýza vybrané počítačové hry The Elder Scrolls IV: Oblivion. Tato část dokazuje, že pro hraní her jsou nezbytné různé typy gramotnosti. Dále hra slouží jako ukázka jednoho typu fikčního světa, ve kterém spojení narativních kategorií vytváří specifický svět se svými pravidly fungování.
|
|
|
Autobiographical Reflections in Jane Austen's Fictional World
Vošmíková, Marcela ; Chalupský, Petr (vedoucí práce) ; Grmelová, Anna (oponent)
Tato práce pojednává o autobiografických reflexích v románech Jane Austen se zaměřením na vybraná díla této autorky. Teoretická část je věnována společenskému, historickému a kulturnímu pozadí doby, v níž Jane Austen žila, a zároveň stručně pojednává o literárních žánrech konce 18. a začátku 19. století. Praktická část je zaměřena na analýzu různých aspektů šesti románů této autorky v kontextu informací o životě spisovatelky, které se uchovaly dodnes. Jedná se o díla: Rozum a cit, Pýcha a předsudek, Mansfieldské panství, Emma, Opatství Northanger a Anna Elliotová. Tato část se zabývá otázkou, do jaké míry ovlivnil osobní život a vlastní zkušenosti autorky románový svět, jenž vytvořila.
|
|
|
Role míst nedourčenosti v procesu četby literárního díla
Kadlčíková, Radka ; Kubalík, Štěpán (vedoucí práce) ; Ševčík, Miloš (oponent)
Práce se zaměřuje na dvě estetické teorie, které se primárně zabývají recepcí uměleckého díla literárního. Práce pojednává o fenomenologické estetice Romana Ingardena a recepční estetice Wolfganga Isera. Zkoumání je vedeno k objasnění pojmu míst nedourčenosti v literárním textu a jejich funkci v něm. Oba autoři tento pojem vysvětlují v rámci svého pojetí recepce uměleckého díla literárního. Metoda práce je vymezena popisem obou představovaných teorií, na jejímž konci se oba přístupy porovnávají. Cílem práce je charakterizovat obě teorie a vymezit v nich pojem míst nedourčenosti. Cílem práce je také popsat momenty, ve kterých se Wolfgang Iser inspiruje teorií Romana Ingardena a také místa, kde s jeho teorií nesouhlasí a reviduje ji.
|
|
|
Fikční svět Sapkowského Zaklínače
VINICKÝ, Tomáš
Bakalářská práce se zabývá fikčním světem Andrzeje Sapkowského tak, jak si jej autor vytvořil pro svou knižní sérii Sága o zaklínači. Práce předkládá koncept narativní sémantiky tak, jak jej ve své knize Heterocosmica fikce a možné světy prezentuje Lubomír Doležel. Po nastínění toho konceptu následuje rozbor Sapkowského světa několika metodami, které Doležel uvedl. Vychází najevo, že pokud se v Sáze o zaklínači opakuje nějaký prvek, pak je to zcela jistě návaznost, ať již na reálný svět, jiný fikční svět nebo na dílo samo o sobě.
|
|
|
Postava upíra a její proměny v literatuře
DVOŘÁKOVÁ, Andrea
Tato diplomová práce pojednává o problematice tzv. fenoménu vampyrismu v populární literatuře posledních dvou století. Za pomoci více či méně známé beletrie, spadající do této kategorie, teoretických a historických děl mapuje počátky, vývoj a proměny postavy upíra. Nemalou pozornost také věnuje problematice vztahů mezi upířími a smrtelnými ne-upířími postavami, které se spolu setkávají a střetávají v rámci jednotlivých fikčních světů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dítě ve světě dospělých
BRABCOVÁ, Petra
Předkládaná bakalářská práce se zabývá interpretací a komparací tří narativních textů anglofonní literatury, kterými jsou Velmi modré oči Toni Morrisonové, Třináct měsíců Davida Mitchella a Cesta Cormacka McCarthyho, se zaměřením na dětského hrdinu, jeho cítění a prožívání. Cílem této práce je charakterizovat proměny a reakce dítěte, ke kterým dochází konfrontací s jeho okolím a se světem dospělých, které reflektuje dětskou optikou. Tato charakteristika je následně porovnána s názory současné vývojové psychologie.
|
host ::
RSS.