|
Vliv proteinu IDGF2 na expresi vybraných genů u buněčné linie Cl.8+
ROUHOVÁ, Lenka
Růstové faktory imaginálních terčků (IDGF) jsou proteiny, které jsou schopny ve spolupráci s inzulínem indukovat proliferaci u buněk z linie Cl.8+. Rovněž jsou zapojeny v odpovědi na hladovění a ve vrozené imunitě. Analýza transkripce na úrovni celého genomu provedená naší laboratoří ukázala, že aplikace proteinu IDGF2 na buňky Cl.8+ má positivní vliv na expresi desítek genů. Cílem mé práce bylo ověřit tento vliv na několika vybraných genech pomocí kvantitativní PCR
|
|
Metodika fenotypizace rezistence broskvoní k viru šarky švestky
Salava, Jaroslav ; Polák, Jaroslav
Šarka švestky, jejímž původcem je virus šarky švestky (Plum pox virus, PPV) je ekonomicky nejvýznamnějším virovým onemocněním ovocných dřevin. Vzhledem k tomu že v České republice není možná úplná eradikace PPV, je nutné najít jiný způsob regulace tohoto patogena. Jako nejperspektivnější se jeví šlechtění nových odrůd na rezistenci. Metodika poskytuje přesný pracovní postup pro testování rezistence broskvoní k PPV. Metodický postup je založen na vizuálním hodnocení příznaků choroby na listech a plodech, stanovení přítomnosti viru v rostlinách pomocí technik ELISA a RT-PCR a biologickém testu na indikátorové rostlině.
Plný text: PDF
|
|
Metodika diagnostiky latentního viru chmele-HLVd (Hop Latent Viroid)
Svoboda, P. ; Patzak, J. ; Matoušek, Jaroslav
Viroidy náleží ke skupině patogenů chmele, které u chmele působí významné hospodářské ztráty na kvantitě a kvalitě výnosu hlávek. Chmel jako vytrvala plodina, pěstovaná až 20 let na jednom stanovišti, je infekci viroidy velmi vážně ohrožován.Rychlá a spolehlivá diagnostika viroidní infekce je nezbytná pro hodnocení zdravotního stavu. Metody molekulární hybridizace (dot-blot) a RT-PCR umožňuji spolehlivě stanovit přítomnost latentního viroidu chmele (HLVd). Metodika řeší problematiku vlastní diagnózy a uplatněni této metody při hodnoceni zdravotního stavu chmele.
|
| |
| |
| |
|
Metodika hodnocení rezistence transgenní švestky, Prunus domestica L., klon C5 k viru šarky švestky a ke směsným infekcím s dalšími viry: uplatněná certifikovaná metodika
Polák, Jaroslav ; Kumar, Jiban ; Jarošová, Jana
Metodika obsahuje metodický postup založení polního pokusného sadu švestky s transgenní rezistencí k viru šarky švestky (PPV), a vyhodnocení rezistence P. domestica, klon C5 k infekci PPV a kombinacím s dalšími dvěma viry, ACLSV a PDV, způsobujícími pseudošarku.Pomocí ELISA, ISEM, RT-PCR a hodnocením příznaků byla prokázána rezistence P. domestica L., klon C5 s genem kapsidu PPV vůči PPV-Rec a směsným infekcím s dalšími dvěma viry.
Plný text: PDF
|
|
Metodika diagnostiky virů rodu Vitivirus v rostlinách révy vinné v ČR: Metodika pro útvary státní správy
Komínek, Petr
Metodika popisuje postup detekce dvou významných virů rodu Vitivirus napadajících révu vinnou. Jde o tyto dva viry: A virus révy vinné - Grapevine virus A - GVA a B virus révy vinné - Grapevine virus B - GVB. Tyto dva viry způsobují u révy vinné poruchy růstu, které se projevují nejvíce na srůstu podnože a naštěpované odrůdy. Tím dochází ke snižování toku živin a asimilátů mezi podzemní a nadzemní částí rostliny, snižování životaschopnosti keře a tím i k snižování výnosů. Extrémním případem je inkompatibilita podnože a naštěpované části, kdy naštěpovaná část přiroste jen málo a nadzemní část rostliny během tří let zcela odumírá. Příznaky virové infekce se na listech napadených rostlin většinou neprojevují. Přítomnost těchto virů v rostlinách révy vinné lze testovat snadno dostupnými metodami ELISA nebo RT-PCR. Test ELISA je levnější, ale méně citlivý. Ve většině případů však pro stanovení přítomnosti jmenovaných virů postačuje. Test RT-PCR je dražší, většinou však také citlivější. Používáme ho také pro potvrzení sporných výsledků testu ELISA.
Plný text: PDF
|
| |
| |