Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 120 záznamů.  1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Geneze eruptivního centra ryolitových ignimbritů křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu
Ptáček, Jakub ; Tomek, Filip (vedoucí práce) ; Verner, Kryštof (oponent)
Český abstrakt Tato bakalářská práce se zabývá tektonickou a vulkanologickou charakteristikou křivoklátsko-rokycanského vulkanického komplexu v tepelsko-barrandienské jednotce. Rešeršní část klade důraz na širší geologický kontext, kde popisuji neoproterozoický, kambrický a spodně ordovický geotektonický vývoj tepelsko-barrandienské jednotky v rámci kadomsko-avalonského orogenní pásu. V křivoklátsko-rokycanském vulkanickém komplexu se v detailu zaměřuji na relativně nejmladší část, která se skládá z celého spektra facií ryolitového složení a zahrnuje koherentní lávy, tufy, ignimbrity a žilné ekvivalenty. Terénní výzkum praktické části bakalářské práce probíhal v satelitním tělese porfyrických ryolitu v lomu Těškov asi 10 km severovýchodně od Rokycan. Cílem podrobného geologického mapování zkoumaného lomu byl petrografický popis čtyř rozlišených ryolitových facií, mapování jejich prostorové distribuce a případné určení eruptivního zdroje. Další metody výzkumu zahrnovaly analýzy in-situ magnetické susceptibility a velikostní distribuce klastů ryolitové brekcie. Výsledkem práce je trojrozměrný model lomu s detailně vynesenými ryolitovými faciemi. Ze získaných dat předpokládám, že přímo v lomu nebo jeho blízkém okolí došlo ke vzniku, růstu, kolapsu a erupci vysoce viskózního endogenního lávového dómu, což by...
Temperátní flóra Patagonie a specifické aspekty její evoluce
Koubek, Matěj ; Ptáček, Jan (vedoucí práce) ; Šrámková, Gabriela (oponent)
Patagonie je jednou z mála oblastí jižní polokoule s temperátním klimatem, a proto představuje unikátní prostředí pro studium evoluce místní flóry. Patagonské rostliny vykazují podobně jako jejich protějšky z mírného pásma severní polokoule vyšší míru výskytu polyploidie. Polyploidie je mezi rostlinami široce rozšířený stav, jenž hraje klíčovou roli v adaptaci druhu na různé extrémní stresové podmínky. Klimatické charakteristiky, zalednění či například vulkanická činnost jsou faktory ovlivňující distribuci organismů. Tato práce se zaměřuje na studium patagonské flóry, zejména pak na alpínské a stepní druhy a na jejich biogeografii v závislosti na klimatu a geologii této oblasti. Dále se věnuje vztahu mezi polyploidií a tímto rozšířením. Konkrétně se tato práce věnuje široce rozšířenému modelovému druhu Azorella prolifera, který vykazuje tři ploidní úrovně. Nicméně o výskytu jednotlivých cytotypů máme nulové znalosti. Rozšíření a vlastnosti polyploidů nejsou na jižní polokouli studovány na dostatečné úrovni. Pouze zlomek prací zabývající se touto problematikou se zaměřuje konkrétně na patagonské rostliny. Komplexnější porozumění tomuto tématu může vést k lepšímu pochopení evolučních aspektů patagonské flóry a podobných oblastí.
Květní biologie tropických alpínských rostlin
Holzbachová, Lucie ; Sklenář, Petr (vedoucí práce) ; Ptáček, Jan (oponent)
Tropické alpínské prostředí je charakteristické svými specifickými podmínkami, na které se tamní rostliny musely v průběhu evoluce přizpůsobit. Specifikem je zejména diurnální klima s pravidelnými nočními poklesy teplot pod bod mrazu. Zároveň však toto prostředí postrádá teplotní sezonalitu a umožňuje tak růst a kvetení v průběhu celého roku. Zatímco v temperátních oblastech je květní biologie poměrně dobře popsána, v tropické oblasti byla studována pouze ojediněle. Tato práce shrnuje dosavadní poznatky o květní biologii rostlin tropického alpínského pásma se zaměřením na zoogamě opylované druhy. Hlavní část práce je věnována květním znakům, a to zejména fenologii kvetení, která se v rámci jednotlivých druhů rozrůznila do období celého roku. Rostliny takto čelí kompetici zejména o opylovače, kterých s nadmořskou výškou ubývá. Přestože nebyly zmapovány všechny fenologické strategie, ukazuje se, že můžeme nalézt několik hlavních opakujících se vzorců kvetení. Tato literární rešerše upozorňuje na slepá místa ve výzkumu květní biologie tropických hor, která by mohla být základem pro budoucí studium.
Interpretace regionálních zlomů v úrovni karbonského strukturního patra a zkušenosti s projevy napětí v jejich okolí využitelné pro oblast elektrárny Dětmarovice (EDĚ)
Waclawik, Petr ; Ptáček, Jiří ; Vavro, Martin
Odborného posouzení se zabývá interpretací zlomů regionálního významu, posouzení jejich možné recentní aktivity a shrnutí zkušeností s napěťovými projevy v okolí hlavních kerných zlomů při hornické činnosti OKR v úrovni karbonského strukturního patra. Výsledek posouzení bude využit pro posouzení možného tektonického vlivu těchto struktur v oblasti Elektrárny Dětmarovice zejména v souvislosti s prováděnými geofyzikálními pracemi. Interpretace regionálních zlomů je provedena na základě znalostí geologické stavby karbonského strukturního patra a na základě zkušeností s napěťovými a deformačními projevy při vedení důlních děl. Odborné posouzení zohledňuje strukturně-tektonický vývoj a dnešní tektonické poměry pánve, které jsou podmíněny celkovým deformačním vývojem variského orogénu. Součástí práce je i souhrn nám známých dostupných pramenů a podkladů, které by mohly být užitečné pro geologické posouzení podloží a posouzení možných vlivů indukované seismicity v zájmové oblasti elektrárny Dětmarovice.
„ Následování vzájemnosti"
Dvořák, Vojtěch ; Ptáček, Jiří (oponent) ; Rathouský, Luděk (vedoucí práce)
Vidění světa jako estetického problému. Případně vidění světa z pohledu fenomenologie a nominalismu.
Glutamate Carboxypeptidase II - Structural and Biochemical Characterization and Structure-Assisted Drug Design
Ptáček, Jakub ; Bařinka, Cyril (vedoucí práce) ; Obšil, Tomáš (oponent) ; Brynda, Jiří (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je lidská membránová metalopeptidasa objevená před více než třiceti lety. Od té doby je předmětem zájmu vědců z mnoha odvětví kvůli jejímu výskytu v různých tkáních lidského těla a rozličným biologickým funkcím. Exprese GCPII byla detekována na povrchu astrocytů v centrálním i periferním nervovém systému, kde je zodpovědná za štěpení nejrozšířenějšího lidského peptidového neurotransmiteru N- acetyl-aspartyl glutamátu (NAAG). Jeden z produktů - glutamát - je významným excitačním neurotransmiterem, jehož nadprodukce (takzvaná glutamátová excitotoxicita) je příčinou smrti neuronů v mnoha neurologických poruchách. Tento jev spolu s neuroprotektivní funkcí NAAG vedl ke zjištění, že inhibice GCPII představuje potenciální terapeutický cíl v těchto poruchách. Rakovina prostaty je druhým nejčastějším nádorovým onemocněním u mužů, a přestože je její progrese relativně pomalá, tak velmi často tvoří metastáze ohrožující život. Ve srovnání se zdravou tkání byla na povrchu nádorových buněk prostaty i metastází pozorována zvýšená exprese GCPII a tedy představuje proteinový marker odlišující zdravé buňky prostaty od nádorových. Toto bylo potvrzeno mnoha publikacemi a využito v několika klinických studiích. Další fyziologickou úlohou GCPII je odštěpování glutamátu z...
Fylogenetická analýza genů pro velké podjednotky dioxygenas Rieskeho typu v půdách kontaminovaných leteckým palivem
Ptáček, Jakub ; Bořek Dohalská, Lucie (vedoucí práce) ; Poljaková, Jitka (oponent)
Lokalita bývalého vojenského letiště Hradčany je jedním z míst s vysokou koncentrací organických polutantů v půdě v rámci České republiky. Hlavním nástrojem sanací probíhajících v této lokalitě v současné době je bioremediace. Jsou při ní využívány organismy přítomné v kontaminované půdě disponující degradačními metabolickými drahami pro dekontaminaci lokality in situ. Na rozmanitosti a hojnosti těchto drah, resp. na specifitě a aktivitě enzymů podílejících se na těchto drahách závisí účinnost bioremediace. Proto je hlavním cílem této práce analýza diversity bakterií v půdách kontaminovaných leteckým palivem na základě katabolických genů kódujících toluen/bifenylové dioxygenasy Rieskeho typu. Z půdní DNA byly selektivně získány sekvence kódující tyto geny pomocí hybridizace s oligonukleotidy vázanými na magnetické mikrokuličky. podjednotky těchto dioxygenas byly amplifikovány, analyzovány klonováním, restrikční analýzou a sekvenovány. Evoluční historie byla odvozena pomocí metod neighbor-joining a maximum likelihood. Diversita katabolických genů v půdě HRB z kontaminované a sanované lokality byla porovnána s diversitou ve stejné půdě použité v mesokosmu se simulovanou fytoremediací. Přes 98% sekvencí ze vzorku HRB patří do genové podrodiny toluen dioxygenas, jejíž nejbližší příbuzný gen kóduje enzym TodC1 z...

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 120 záznamů.   1 - 10dalšíkonec  přejít na záznam:
Viz též: podobná jména autorů
11 PTÁČEK, Jan
7 Ptáček, Jakub
11 Ptáček, Jan
6 Ptáček, Jiří
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.