|
|
Role asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dítěte s tělesným postižením v mateřské škole
PELCOVÁ, Lucie
Bakalářská práce se zabývá rolí asistenta pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřských školách. Integrace jako taková u nás probíhá již několik let, v posledních letech je však velmi často nahrazována pojmem inkluze, jejíž realizace se stále nedaří v takovém rozsahu, jaká je původní myšlenka inkluzivního vzdělávání. Jedná se o začleňování žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do hlavního vzdělávacího proudu, kteří se tak mohou v plné míře účastnit všech aktivit, stejně jako žáci bez postižení. Na rozdíl od integrace je zde kladen velký důraz především na změnu celkové atmosféry a práce třídy, ve které jsou respektovány individuální potřeby každého žáka, nejen žáka s postižením. Úspěšnost celého procesu závisí na mnoha faktorech. Jedním z nich je právě přítomnost asistenta pedagoga ve třídě, ve které se vzdělává žák se speciálními vzdělávacími potřebami. Hlavním cílem této práce je přiblížit, jakou roli sehrává asistent pedagoga v rámci inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a tím zdůraznit důležitost jeho postavení v celém procesu integrace. Jedním z dílčích cílů práce, odvozených od hlavního cíle, je popsat spolupráci mezi třídním učitelem a asistentem pedagoga v dané třídě. V neposlední řadě také přiblížit účel a přínos inkluzivního vzdělávání dětí s tělesným postižením v mateřské škole a zjistit, jaké názory na tuto formu vzdělávání mají nejen pedagogičtí pracovníci, ale i samotní rodiče dětí s tělesným postižením. V teoretické části jsou rozpracovány celkem tři velké oblasti, jejichž obsah se odvíjí od tématu celé práce. Na začátku každé z nich jsou nejprve vymezeny základní pojmy, kterými se daná kapitola zabývá. V první kapitole jsou popsány jednotlivé typy tělesného postižení. Větší pozornost je věnována zejména postižením typickým pro děti předškolního věku (3 6 let), další jsou zmíněny jen okrajově. Ve druhé kapitole je vymezen rozdíl mezi integrací a inkluzí, přičemž inkluzivní vzdělávání je vzhledem k tématu podrobněji charakterizováno. V poslední kapitole se můžeme blíže seznámit s profesí asistenta pedagoga a jeho kompetencemi na dané pozici. Právě poslední kapitola je také nejvíce provázána s praktickou částí práce, která je zaměřena na náplň práce asistenta pedagoga a jeho postavení ve třídě, ve které se vzdělává žák s tělesným postižením. Pro sběr dat jsem vzhledem k tématu zvolila kvalitativní typ výzkumu, pomocí techniky polostrukturovaných rozhovorů s jednotlivými respondenty. V každé mateřské škole jsem realizovala rozhovor vždy s vedoucím pracovníkem zařízení, pedagogem a asistentem pedagoga v dané třídě. Dílčí technikou sběru dat bylo také zúčastněné pozorování přímé práce asistenta pedagoga, které jsem realizovala během mé třítýdenní souvislé praxe v mateřské škole v Jindřichově Hradci, v posledním semestru mého studia. Co se týče náplně práce asistenta pedagoga, všichni mnou oslovení respondenti se shodují na tom, že práce spočívá zejména v plné asistenci integrovanému dítěti, která zahrnuje i úkony osobní asistence. Cílem celého procesu je dle jejich názoru, co největší míra zapojení integrovaného žáka do kolektivu ostatních dětí. Všichni mnou oslovení respondenti jsou jednoznačně pro inkluzivní začleňování dětí s tělesným postižením v mateřských školách, které vnímají jako přínos, a to jak pro integrované dítě, tak pro celý kolektiv. Z výsledků je patrné, že pozice asistenta pedagoga je jednotlivými pedagogickými pracovníky celkově vnímána kladně a v rámci inkluzivního vzdělávání se jedná o jeho nedílnou součást. Výsledky mé práce mohou sloužit jako zdroj informací pro všechny, kteří se, stejně jako já, zajímají o tuto problematiku. Práce může být přínosná také pro školy, ve kterých již inkluzivní vzdělávání probíhá, či pro rodiče dětí s tělesným postižením, kteří uvažují o možnosti integrace jejich potomka v hlavním vzdělávacím proudu.
|
|
|
Vzdělávání žáků se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu
HAPLOVÁ, Martina
Tato bakalářská práce se věnuje vzdělávání dětí, žáků a studentů se zrakovým a dalším souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Podstatné je zmínit, že do cílové skupiny této práce jsem nezařadila žáky s mentálním postižením, a to především proto, že v případě, že se objeví mentální postižení, mění se způsob vzdělávání. Teoretická část práce je členěna do tří kapitol. První kapitola je zaměřená na představení jednotlivých druhů postižení. Druhá kapitola se zabývá integrací, její legislativou, ostatními způsoby vzdělávání žáků se zrakovým a souběžným postižením a informacemi o asistentech pedagoga. Třetí kapitola obsahuje specifika edukace u jednotlivých druhů postižení (zrakového, sluchového a tělesného postižení a poruch pozornosti) a specifika edukace v kombinaci zrakového a dalšího souběžného postižení. Tato postižení byla vybrána v souvislosti s praktickou částí bakalářské práce. Praktickou část bakalářské práce vymezují cíle výzkumu. Hlavním cílem je analyzovat edukační proces u žáků se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. K naplnění tohoto hlavního cíle jsem si zvolila tři dílčí cíle. První dílčí cíl je zaměřený na organizaci výuky u dětí se zrakovým a souběžným postižením v hlavním vzdělávacím proudu. Za pomoci druhého výzkumného cíle jsem se snažila zjistit, jaký je způsob přípravy asistenta pedagoga na vyučovací proces, a třetí dílčí cíl se zabývá motivací, zkušenostmi a vzděláním asistentů pedagoga. K naplnění cílů byly zvoleny v praktické části kvalitativní metody sběru dat, a to strukturované rozhovory s otevřenými otázkami, pozorování a analýza dokumentů. V rozhovorech bylo nejvíce otázek položeno asistentkám pedagoga, dále byly vedeny rozhovory s pedagogy, a to konkrétně s třídními učiteli a učiteli vybraných předmětů. Těmito předměty byly: český jazyk, cizí jazyk, matematika, některý naukový předmět typu zeměpisu či dějepisu a některá z výchovných činností. Dále byla provedena pozorování žáků se zrakovým a souběžným postižením ve třídách, která probíhala v předem určených hodinách. Poslední použitou metodou byla analýza dokumentů, konkrétně individuálního vzdělávacího plánu čtyř vybraných žáků se zrakovým a souběžným postižením, kteří jsou vzděláváni na základní nebo střední škole hlavního vzdělávacího proudu. Cílovou skupinou bakalářské práce jsou vybraní žáci se zrakovým a dalším souběžným postižením, jejich učitelé a asistenti pedagoga. Výsledky výzkumu ukazují, že vzdělávání žáků se zrakovým a dalším souběžným postižením je možné při přizpůsobení materiálních, pracovních, prosociálních podmínek, při dodržování psychomotorického tempa žáka a při nastavení pravidel pobytu ve třídě a na odpočinkovém místě žáka se zrakovým a dalším souběžným postižením. Přizpůsobenými podmínkami jsou myšleny úpravy materiálů zvětšování textů, učebnic nebo přepisování originálních textů a učebnic do Braillova slepeckého písma. Dále jde také o úpravu pracovního prostředí žáků se zrakovým postižením, a to používáním vhodně umístěných sklopných lavic nebo lavic se skopnou deskou, lampiček k nasvícení textu a u žáků s těžkým zrakovým postižením umístění vodící linie, pokud je ke svému pohybu potřebují. Podmínky je nutné přizpůsobit i dalším souběžným postižením, která jedince ještě více limitují. Jde například o ortopedickou židli, odpovídající výšku pracovní plochy, zajištění bezbariérového vstupu do školy.
|
|
|
Specifika arteterapeutické praxe asistenta pedagoga
SUKOVÁ, Jana
Bakalářská práce "Specifika arteterapeutické praxe asistenta pedagoga". Práce se zamýšlí nad problematikou integrace dětí se specifickými vzdělávacími potřebami ADHD a ADD. Z pozice asistenta pedagoga uvažuje o možném využití arteterapie ve školním prostředí. Praktická část je zaměřena na arteterapeutickou práci s dětmi ve školním prostředí. Obsahuje kazuistiky, analýzu výtvarných produktů, zobecnění zkušeností a závěrečné vyhodnocení.
|
|
|
Spolupráce asistentů pedagogů s učiteli na základních školách
MALČÁKOVÁ, Eva
Autorka se v bakalářské práci zabývá problematikou a některými základními poznatky souvisejícími s profesí asistenta pedagoga a jeho spoluprací s učitelem na základních školách. V teoretické části jsou předneseny některé definice, pojmy a zákony, které se touto problematikou zabývají. Dále je zde snaha charakterizovat jednotlivé druhy asistentů, větší pozornost je věnována asistentovi pedagoga pro zdravotně postižené nebo znevýhodněné děti. Poslední část práce je stěžejní a zaměřuje se na spolupráci asistentů a učitelů. V jejích jednotlivých podkapitolách jsou nastíněny kompetence asistenta i učitele, jejich srovnání a návrhy na možnou spolupráci. Empirická část práce je zpracována pomocí dotazníků a rozhovorů s asistenty a učiteli. Rozhovory jsou zaměřeny zejména na zmapování konkrétních činností asistenta pedagoga a možnosti spolupráce s učitelem.
|
|
|
Integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu
KOLÍNKOVÁ, Michaela
Téma bakalářská práce se týká integrace a vzdělávání dětí s tělesným postižením do základních škol v chomutovském regionu. V teoretické části své práce se zabývám terminologií integrace a vymezením pojmu tělesné postižení, popisuji vývoj školské integrace v České republice a zaměřuji se zejména na podporu integrace z hlediska legislativy a ekonomického zajištění. Zabývám se také rolí speciálně pedagogických center a pedagogicko-psychologických poraden v procesu integrace Hlavním cílem mé práce bylo zjistit, jak jsou podmínky integrace naplněny z pohledu ředitelů škol, učitelů, asistentů pedagogů a v neposlední řadě i samotných rodičů. Pro naplnění hlavního cíle jsem si stanovila tři dílčí cíle. Za prvé zjistit finanční podmínky integrace, za druhé zjistit, jaká je informovanost pedagogů a za třetí, jaká je činnost speciálně pedagogických center, popřípadě pedagogicko-psychologických poraden v této oblasti jejich odborné práce. Ke svému výzkumu jsem použila dotazníkové šetření, při kterém jsem se snažila zjistit názory, postoje a zkušenosti pedagogů i rodičů integrovaných žáků. Pro šetření na poradenských školských zařízeních jsem použila techniku polořízeného rozhovoru. Mým provedeným šetřením se mi podařilo zjistit, že oslovení respondenti vyjádřili ve většině případů kladný postoj k integraci. Ředitelé škol jako hlavní problém vidí nedostatečné finanční zabezpečení integrace. Učitelé se potýkají zejména s dílčími problémy přímo v době výuky. Přístup všech asistentů pedagogů k integraci je pozitivní, avšak není jasně vymezena jejich náplň práce. Z pohledu rodičů jsou podmínky pro integraci dobré a vidí v ní jednoznačný přínos pro své děti. Integrace je v České republice legislativně podporována, ale v běžném životě škol naráží na finanční a praktické potíže. Vzhledem k tomu, že v Chomutovském okrese je pouze speciálně pedagogické centrum zaměřené na vady sluchu, domnívám se, že by velmi pomohlo zřízení poradenského školského zařízení zaměřující se na všechny typy postižení.
|
|
|
Význam a možnosti pedagogické asistence při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
ŠVEHLOVÁ, Petra
Diplomová práce se týká významu a možností asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením. Výzkum probíhal v okrese Český Krumlov. Zde je v současné době 20 základních škol (ZŠ) a 26 mateřských škol (MŠ). Z toho v osmi ZŠ a dvou MŠ jsou integrováni žáci se zdravotním postižením. Mé dvě hypotézy se zakládaly na tom, že právě asistenti pedagoga jsou ti, kteří jsou, podle mého názoru, nepostradatelnou součástí kolektivu pedagogických pracovníků zajišťujících úspěšnou a přínosnou integraci dítěte s postižením do běžného typu škol a školských zařízení a že ovlivňují proces integrace (hypotéza 1). Navíc se domnívám, že jsou zaměňovány dvě odlišné profesní skupiny, jakými jsou asistent pedagoga a osobní asistent, a odborníkům ani laické veřejnosti není vždy zcela jasný rozdíl mezi posláním těchto dvou asistentů (hypotéza 2). K získání informací k stanovené problematice byla využita metoda dotazování, forma dotazníku. Dotazník byl určený ředitelům a učitelům ZŠ a MŠ, ve kterých je integrován žák se zdravotním postižením, a dále rodičům dětí se zdravotním postižením, které jsou integrovány v běžné škole. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Obě stanovené hypotézy byly potvrzeny. Ukázalo se, že dotazovaní vidí v asistentovi pedagoga nepostradatelný prvek, bez něhož by školní integrace nebyla úspěšná. Někteří to dokládají i minulými zkušenostmi, kdy při integraci nebyl k dispozici. Hypotéza, která přepokládala zaměňování kompetencí asistenta pedagoga a osobního asistenta byla taktéž jednoznačně potvrzena. Z výzkumu vyplynula zajímavá myšlenka na sjednocení obou asistencí do jedné, pod jeden rezort, kterou navrhovali sami někteří respondenti. Diplomovou prací bych chtěla přispět k řešení nejasností v kompetencích asistenta pedagoga a osobního asistenta a k podpoře významu asistenta pedagoga při školní integraci dětí se zdravotním postižením.
|
|
|
Role asistenta při integraci handicapovaného žáka
KRÁTKÁ, Pavla
Diplomová práce se zabývá problematikou integrace žáků se speciálními vzdělávacími potřebami do běžných základních škol, s využitím podpůrných asistenčních služeb. Teoretická část je zaměřena na vymezení odborné terminologie, vysvětlení pojmů a forem pedagogické integrace. Podrobněji se zaměřuji na zákony a vyhlášky, jež se celou touto problematikou zabývají. Práce se dále orientuje na vysvětlení rozdílnosti mezi asistentem pedagoga a osobním asistentem, na jejich kompetence, zajištění, pracovní náplň, kvalifikaci a legislativu s tím související. Praktická část zahrnuje výzkumné šetření, jehož cílem bylo zjistit, zda jsou pedagogičtí asistenti reálně připraveni a kvalifikováni ke své práci.
|
|
|
Integrace dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmová vzdělávání
SUCHÁ, Kateřina
Téma jsem si vybrala, protože si uvědomuji, že všichni lidé včetně dětí na základě svých potřeb tráví různým způsobem svůj volný čas. Jedinci se zdravotním postižením jsou postaveni před různé bariéry, které jim trávení volného času komplikují. V případě dětí se organizované volnočasové aktivity odehrávají nejčastěji v rámci zájmového vzdělávání ve školských zařízeních. Aktivity ve volném čase plní funkci výchovnou, vzdělávací, kulturní, zdravotní, sociální a preventivní. Základními cíli práce je proto zjistit, jaké faktory ovlivňují integraci dětí se zdravotním postižením do školských zařízení pro zájmové vzdělávání, zjistit, jaké překážky brání dětem se zdravotním postižením v integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání a v neposlední řadě zjistit zájem dětí se zdravotním postižením a jejich zákonných zástupců o integraci do školských zařízení pro zájmové vzdělávání.
|
|
|
Možnosti integrace dětí se zdravotním postižením v mateřských školách v Českých Budějovicích.
TOBOLKOVÁ, Andrea
Ve své bakalářské práci jsem se zabývala možnostmi integrace dětí se zdravotním postižením v mateřských školách (dále jen MŠ) v Českých Budějovicích. České školství prošlo po roce 1989 procesem transformace, která umožnila změnu v přístupu ke vzdělávání. Transformace měla za cíl vytvořit systém vzdělávání, jenž poskytne členům společnosti stejné šance, které jim umožní dosáhnout odpovídajícího stupně vzdělání. Cílem práce bylo zjistit, zda je možná integrace dětí se zdravotním postižením v MŠ v Českých Budějovicích. Dále pak zjistit, které MŠ v Českých Budějovicích umožňují integraci dětí se zdravotním postižením, a v neposlední řadě zjistit, jaké jsou faktické (reálné) možnosti integrace dětí se zdravotním postižením v těchto MŠ. V této souvislosti jsem se pokusila i o zformulování následující hypotézy: "Většina MŠ v Českých Budějovicích umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením." Hypotéza byla potvrzena. Z výsledků vyplynulo, že z 11 (100 %) oslovených MŠ umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením 6 (55 %). Počet 6 z celkového počtu 11 je v tomto případě chápán jako většina. Teoretická část se věnuje vysvětlení pojmů integrace, asistent pedagoga, osobní asistent, individuální vzdělávací plán a zdravotní postižení. Zdravotní postižení je rozděleno na několik částí, které jsou stručně a přehledně definovány. Pro realizaci praktické části byl zvolen kvantitativní výzkum, metoda dotazování, forma dotazníku. Byly vytvořeny dva typy dotazníků. První z nich byl určen ředitelkám MŠ v Českých Budějovicích. Druhý byl předložen učitelům/kám MŠ v Českých Budějovicích. Celkem bylo osloveno 13 MŠ a výzkumu se zúčastnilo 11 MŠ. Nespolupráce dvou MŠ byla zdůvodněna - nedostatkem času, velkým počtem příchozích dotazníků nebo nezájmem o tento výzkum. Zpracovaná data byla znázorněna v grafech a tabulkách. Výsledky získané z dotazníku ukázaly, že z 11 MŠ v Českých Budějovicích umožňuje integraci dětí se zdravotním postižením 6 MŠ. Dále bylo zjištěno, že 5 MŠ 2 nabízí individuální integraci a 1 MŠ skupinovou. 7 z 11 MŠ uvedlo, že v současné době nemají integrované dítě se zdravotním postižením. Tuto skutečnost vysvětlovaly tak, že v současném školním roce nebyly o integraci požádány. Zároveň se téměř všechny oslovené ředitelky shodovaly, že integrace dítěte se zdravotním postižením je přínosem pro děti i pro školu. Získané poznatky mohou sloužit k lepší orientaci v problematice integrace dětí se zdravotním postižením v MŠ v Českých Budějovicích a poskytnout zpětnou vazbu těm MŠ v Českých Budějovicích, které integraci umožňují.
|
|
|
Integrace dětí s postižením do běžné MŠ
BOČANOVÁ, Petra
Cílem této bakalářské práce je problematika integrace dětí v předškolním věku mezi zdravé (intaktní) děti. Pro doplnění teoretických poznatků, které jsem čerpala z uvedené bibliografie tištěné a elektronické, jsem doplnila komplexním výzkumným projektem, který zahrnoval především názory pedagogické - učitelek MŠ a názory a postoje rodičovské veřejnosti k této problematice v MŠ. Při mém hodnocení dosaženého cíle této práce se domnívám, že cíle bylo přiměřeně dosaženo. Přiměřeně proto, že existuje určitě mnoho dalších problémů, kterým se v mé práci nedostalo patřičného prostoru. Velkým a příjemným, překvapením je praktická shoda teoretických pohledů pedagogiky s názory rodičovské veřejnosti, které potvrzují obecně kladný vztah k integraci dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v MŠ.
|
host ::
RSS.