|
|
Vysokoprůtoková střediska a místa pro zajištění ochrany obyvatelstva, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů
DLOUHÝ, Aleš
Tato diplomová práce se zabývá analýzou vybraných parametrů vysokoprůtokových středisek a míst pro zajištění ochrany obyvatelstva, ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů. Cílem práce bylo zjistit, zdali je provoz vysokoprůtokového očkovacího centra ve Strakonicích z logistického hlediska náročnější než provoz přijímacího střediska ze zóny havarijního plánování města Písek a mobilizačního centra zřizovaného při vojenském útvaru 4312 Strakonice. Diplomová práce je rozdělena na dvě části, přičemž teoretická část je tvořena třemi ucelenými kapitolami. V první kapitole je řešena problematika koronavirů, pandemie viru SARS Cov-2 a zřizování očkovacích center. Druhá část je věnována ochraně obyvatel ve spojení s jadernou elektrárnou Temelín a přijímacími středisky evakuovaných osob ze zóny havarijního plánování jaderné elektrárny Temelín. Závěrečná kapitola se věnuje mobilizaci Armády České republiky, vojenskému útvaru ve Strakonicích a zřizovanému mobilizačnímu centru.
|
|
|
Epidemické modely s vakcinací a behaviorálními změnami
LUNGA, Petr
Práce se věnuje kompartmentovým modelům používaným v matematické epidemiologii k modelování dynamiky infekčních onemocnění. Cílem práce bylo seznámit se se základními principy a metodami, které jsou v tomto oboru využívány a naučit se samostatně vytvářet modely a správně interpretovat jejich výsledky. První dvě kapitoly se věnují úvodu do problematiky a tzv. SIR modelům, které jsou základním nástrojem epidemiologického modelování. Další kapitoly obsahují rozšíření základních modelů o vakcinaci a změny chování v populaci. V poslední kapitole jsou dva vlastní modely, které využívají principy z předchozích kapitol. Modely v celé práci jsou simulovány v programu AnyLogic.
|
|
|
Sérologické přehledy - historie, současnost, budoucnost
ŠOJSLOVÁ, Denisa
V teoretické části jsem se zabývala významem sérologických přehledů, jejich historií, současným posledním přehledem z roku 2013 a budoucností přehledů. Poté jsem popsala výhody očkování a jeho druhy, typy. A v neposlední řadě jsem se věnovala klíšťové encefalitidě. Dále se věnuji historii tohoto onemocnění, jeho výskytu a šíření, klinickému průběhu a diagnostice onemocnění.Cílem mé bakalářské práce je prokázat protilátky proti klíšťové encefalitidě, jak u lidí kteří byli očkování, tak i u těch, kteří nemoc prodělali. Praktická část se věnuje vyšetření protilátek proti viru klíšťové encefalitidy metodou ELISA. Laboratorní výsledky byly statisticky zpracovány do grafů. Vzorky krve byly testovány od dubna do října 2019. Z těch vyšlo, že testovaných bylo více žen než mužů ve věkové skupině 30-39. Výsledky mé práce také potvrdily obecně známou skutečnost, že klíšťová encefalitida je sezonního charakteru. Nejvíce vzorků se testuje v letních měsících, což souvisí se zvýšenou aktivitou klíšťat v tomto období. Byly položeny dvě hypotézy. První se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po prodělání klíšťové encefalitidy. Druhá se týkala vlivu věku na výši ochranných protilátek po očkování.
|
|
| |
|
|
Vývoj základních tělesných charakteristik dětí od narození do 3 let ve vztahu k typu výživy
MUŽÍKOVÁ, Markéta
Cíl této práce bylo shromáždění písemné i elektronické literatury týkající se dětí do 3 let věku a porovnání s nasbíraným souborem dat. Konkrétně byla studována témata: výživa, očkování, nemocnost a různá doporučení. V první části byla zpracována rešerše dostupné tuzemské i zahraniční literatury. Informace o vývoji byly zjišťovány pro batolecí období. Pozornost byla zaměřena také na výživu dětí mateřským mlékem, umělou výživou a postupné zavádění všech potravin do denního jídelníčku. Připomenuta byla důležitost některých složek jídelníčku. Dále byla detailněji rozepsána veškerá povinná očkování, nejčastější volitelná očkování a nemoci, se kterými se malé děti často setkávají. Druhá část byla praktická. Práce byla zaměřena na sběr informací z očkovacích průkazů dětí a výživu v prvním roce života. Rodiče dětí byli oslovovány přímo. Informace byly v některých případech předávány písemně, častěji prostřednictvím hovoru a videohovoru. Sběr byl zaměřen na shromáždění informací o dětech, které se narodily po 38. týdnu těhotenství s hmotností od 2 700 g výše. Do výzkumu bylo zahrnuto 81 dětí, z toho 44 chlapců a 37 dívek. Věk dětí při sběru dat byl mezi 3. až 7. rokem. Všechny děti absolvovaly povinná očkování a velké část z nich byla očkována i některou z volitelných vakcín. Kojených dětí bylo u obou pohlaví více. Průměrná hmotnost při narození kojených dívek byla 3 377 g u nekojených dívek 3 296 g. U kojených chlapců byla průměrná hmotnost 3 488 g a nekojených chlapců 3 305g. Průměrná tělesná délka po narození u dívek kojených byla 50,5cm a u nekojených dívek i nekojených chlapců 49,7cm a u chlapců kojených 50,3cm. Vybraná měřená data byla následně porovnána s daty nasbíranými prostřednictvím Celostátního antropologického výzkumu CAV 2001. Tento soubor byl vytvořen z hodnot 18 584 dětí ve věku do 6 let.
|
|
|
Očkování a farmaceutická péče I
Žižková, Tereza ; Malý, Josef (vedoucí práce) ; Hendrychová, Tereza (oponent)
Očkování a farmaceutická péče I Autor: Tereza Žižková Vedoucí diplomové práce: doc. PharmDr. Josef Malý, Ph.D. Konzultant: PharmDr. Eliška Kolmanová, Ph.D. Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova Úvod a cíl: Očkování je možné považovat za účinný nástroj pro prevenci infekčních onemocnění. Jeho stěžejní význam spočívá v ochraně celé populace. Cílem této práce bylo analyzovat postoje a názory pacientů k možnosti očkování proti chřipce v lékárnách v České republice (ČR). Metodika: Technikou standardizovaného řízeného rozhovoru bylo v termínu 16. 11. 2020 - 20. 12. 2020 osloveno 2032 náhodně pomocí kvót vybraných občanů ČR starších 15 let s žádostí o vyjádření k problematice zdravotnictví a zdravého způsobu života populace. Součástí tohoto šetření byly dotazy na problematiku očkování proti chřipce. Respondentům bylo položeno 21 otázek uzavřeného, polouzavřeného a otevřeného typu zaměřených na sociodemografické charakteristiky, postoje a názory respondentů na očkování proti chřipce včetně možnosti očkování v lékárně. Data byla hodnocena deskriptivní statistikou a vybranými parametrickými a neparametrickými testy. Výsledky: Analyzována byla data od 1769 respondentů, muži činili 49,0 %, průměrný věk dosáhl 47,2 let. Nejčastěji se jednalo o pracující...
|
|
|
Sociální determinanty znalosti infekce HPV a rizika vzniku nádorových onemocnění
Stuchlíková, Tereza ; Kulhánová, Ivana (vedoucí práce) ; Hejtmánková, Alžběta (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá sexuálně přenosnou infekcí lidského papilomaviru (HPV) a jejích potenciálních rizik pro vznik nádorových onemocnění. HPV je rizikový faktor, který je příčinou karcinomu děložního hrdla, jednoho z nejčastějších příčin úmrtí nádorových onemocnění u žen. I přes to, že se HPV infikuje většina ženské a mužské populace během svého sexuálně aktivního života, a to především do 30 let, ženy jsou převážně citlivější vůči této infekci. V mladém organismu ji může imunitní systém odstranit bez povšimnutí do 2 let, ale v případě kmenu HPV z vysoce rizikové skupiny může nevinná infekce vyústit až ve smrtelnou. Především u mužů se v posledních letech čím dál více vyskytuje zhoubný novotvar oblasti hlavy a krku, např. část orofaryngu, jehož jednou z přičin je právě HPV. Infekce HPV proto v posledních letech přestává být spojována pouze s nádorovými onemocněními ženských pohlavních orgánů. HPV způsobuje u mužů i nádory penisu či análního otvoru, proto je zapotřebí lepšího poučení populace o rizicích HPV, a to především u mladé generace, u které se mění vzorec sexuálního chování, a proto virus již napadá nejen tkáně pohlavních orgánů. Práce se zabývá popisem a epidemiologií těchto typů nádorů a také sociálními determinanty, které infekci ovlivňují. Znalost rizik HPV je klíčovým...
|
|
|
Nový typ koronaviru – očkování a testování – listopad/prosinec 2021
Čadová, Naděžda
Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu více než desetina (12 %) dotázaných občanů, negativní postoj zaujala více než pětina (21 %) a necelé dvě třetiny (63 %) oslovených měly v době konání výzkumu za sebou alespoň první dávku očkování. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění. Dotázaní, kteří se podle svých slov očkovat proti onemocnění COVID-19 nechtějí, jako nejčastější důvod uváděli nedůvěru k účinnosti vakcíny a k tomu, že očkování funguje nebo nedůvěru k očkování jako takovému či nedůvěru obecně (bez bližší specifikace). Hodnocení dosavadního průběhu očkování bylo na přelomu listopadu a prosince 2021 poměrně nejednoznačné, když za dobrý ho označily necelé dvě pětiny (37 %) populace, podle asi třetiny (34 %) je to „tak napůl“ a pětina (20 %) ho hodnotí negativně. Zbývajících 9 % dotázaných nevědělo, jak průběh očkování zhodnotit. Téměř čtyři pětiny české veřejnosti (79 %) se na přelomu listopadu a prosince 2021 domnívaly, že testování by mělo zůstat i nadále pro všechny občany hrazené ze zdravotního pojištění.
|
|
|
Nový typ koronaviru – zájem, očekávání a očkování – červenec 2021
Čadová, Naděžda
Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 15 let se na začátku července 2021 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19 Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla česká veřejnost spíše pesimistická. Konkrétně zlepšení stávající situace očekávala více než čtvrtina občanů (27 %), další více než čtvrtina (26 %) očekávala stagnaci současné situace a dvě pětiny (40 %) se obávaly zhoršení. V aktuálním výzkumu jsou čeští občané nejoptimističtější ve vztahu k vývoji situace ohledně šíření koronaviru v České republice, o něco málo menší optimismus projevili ve vztahu k vývoji v Evropě a nejméně optimističtí jsou pak v očekáváních dalšího vývoje ve světě, kde zhoršení aktuální situace očekává nadpoloviční většina veřejnosti. Největší část českých občanů na úrovni asi dvou třetin (66 %) hodnotí to, co český stát dělá proti šíření koronaviru, jako přiměřené, více než desetina (12 %) to pokládá za nedostatečné a 15 % to označuje za přehnané.\nOchotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně pětina (22 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (24 %) oslovených a polovina (50 %) občanů pak již byla naočkována alespoň první dávkou. Zbylá 4 % občanů pak stále váhají.
|
|
|
Veřejnost o testování a očkování proti onemocnění COVID-19 – červen 2021
Čadová, Naděžda
Ochotu nechat se naočkovat proti onemocnění COVID-19 vyjádřila v našem průzkumu přibližně třetina (35 %) dotázaných občanů, negativní postoj k očkování zaujala necelá čtvrtina (23 %) oslovených. Alespoň první dávku očkování měla v době konání výzkumu za sebou přibližně šestina (16 %) oslovených, další téměř pětina (19 %) pak již byla kompletně naočkovaná. Zbylých 7 % občanů pak stále váhá. Respondenti, kteří se chtějí nechat očkovat, případně už naočkovaní jsou, jako nejčastější důvod svého rozhodnutí uváděli, že chtějí zůstat zdraví, ochránit se před onemocněním COVID-19, z něhož mají obavy, nebo že chtějí zamezit závažnému průběhu tohoto onemocnění.
|
host ::
RSS.