|
|
Zajištění účasti osob v trestním řízení
Šmahelová, Michala ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Zajištění účasti osob v trestním řízení Rigorózní práce podává ucelený výklad o jednotlivých institutech trestního práva procesního, prostřednictvím kterých orgány činné v trestním řízení zajišťují přítomnost osob důležitých pro úspěšné vedení trestního řízení. Po stručném úvodu do problematiky následuje první, nejobsáhlejší kapitola, která podrobně pojednává o všech procesních úkonech sloužících k zajištění účasti ústředního subjektu trestního řízení, tedy obviněného. V souladu se základními zásadami trestního řízení, zejména pak se zásadou přiměřenosti, zdrženlivosti a subsidiarity je nejdříve pojednáno o mírnějších zajišťovacích opatřeních, mezi které lze řadit předvolání, předvedení, pořádkovou pokutu či zákaz vycestování do zahraničí. Stěžejní část kapitoly je pak věnována zajišťovacím institutům, prostřednictvím kterých dochází k zásahu do jednoho ze základních práv a svobod, do osobní svobody obviněného, tedy institutu zadržení, zatčení a zejména pak vazbě. V části věnované problematice institutu vazby jsou shrnuty zákonné podmínky jeho užití a především je podrobněji pojednáno o jednotlivých vazebních důvodech a rovněž o právní úpravě rozhodování o vazbě a procesu přezkoumávání důvodnosti vazby s přihlédnutím k bohaté soudní judikatuře. Práce se rovněž v následujících kapitolách blíže...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Klimešová, Barbora ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
- Problémy institutu vazby Tématem této diplomové práce jsou problémy institutu vazby. Institut vazby lze popsat, jako zajišťovací institut trestního práva procesního, významně zasahující do práva na osobní svobodu jednotlivce, který se dostává do rozporu i s jinými základními lidskými právy. Vzhledem k těmto zásahům do základních práv, není překvapením, že tento institut je velmi často diskutovaným a citlivým tématem a bývá opakovaně předmětem sporů, kterými se zabývá jak Ústavní soud České republiky, tak soudy na mezinárodní úrovni. Tato práce je rozdělena do šesti částí, kdy první část se věnuje samotnému popisu institutu vazby a zásadám, které tento institut provází. Druhá část se ve stručnosti zabývá historickým vývojem vazby na území České republiky od roku 1961, kdy došlo k přijetí nového trestního řádu. Přitom je kladen důraz na novely č. 265/2001 Sb., a č. 459/2011 Sb., které znamenaly výraznou změnu v právní úpravě institutu vazby. Třetí část se zaměřuje na stávající právní úpravu s ohledem na judikaturu českých i mezinárodních soudů. V části materiální vazební právo jsou detailněji rozebrány základní důvody vazby, instituty trestního práva nahrazující vazbu a snaží se vyzdvihnout problémy, které s jednotlivými instituty souvisejí. Dále se v části formální vazební právo, mimo jiné,...
|
|
|
Princip kasační a princip apelační v trestním řízení
Boledovičová, Zdeňka ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
- princip kasační a princip apelační v trestním řízení Tématem mé diplomové práce je problematika kasačního a apelačního principu v trestním řízení. Tyto dva zmíněné systémy ovládají trestní řízení ve smyslu stanovení pravomoci přezkumného orgánu, jak může naložit s rozhodnutím orgánu první instance, které je napadáno pro jeho vady, a to ať již vady skutkové či právní. Současná právní úprava směřuje především k rozhodování za aplikace principu apelačního s omezenými prvky apelace a dle věcných záměrů trestního řádu takto nastolená úprava trestního řízení bude pokračovat i v budoucnu a je zakotvena i v nově připravovaném trestním řádu. Téma je rozpracováno v pěti kapitolách, z nichž první představuje historický exkurz do vývoje českého soudnictví obecně s rozlišením trestního práva. Popisuje postupně vznikajícími rozdíly mezi soudnictvím ve věcech civilních a trestněprávních, neboť ne vždy toto bylo rozlišováno; a to od doby Velké Moravy až do současně platné právní úpravy. Kapitola druhá pojednává o systému opravného řízení a jejím cílem je definice pojmů opravného řízení, tedy apelace, kasace a revize. Cílem této kapitoly je přiblížení principů opravného řízení a vysvětlení účelu přezkoumávání rozhodnutí v trestním řízení. Tato kapitola se zaměřuje na rozlišení trojího smyslu opravného řízení,...
|
|
|
Trestní řízení proti právnickým osobám
Novotná, Eva ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Cílem této práce je shrnout problematiku trestního řízení proti právnickým osobám a nastínit názory předních odborníků zabývajících se intenzivně tímto tématem. Abychom však byli schopni náležitě objasnit jednotlivá specifika tohoto řízení, je nezbytné nejprve definovat základní pojmy trestního řízení a odpovědnosti právnických osob. První kapitoly pojednávají o pojmech jako je trestní řízení a právnická osoba, dále je osvětlena trestní odpovědnost právnických osob z hlediska hmotného práva. Pozornost je věnována právnické osobě jako pachateli trestného činu, přičitatelnosti, a výčtu trestných činů, za které je právnická osoba trestně odpovědná. Dále jsou popsány prameny práva, které se v řízení proti právnické osobě použijí. Podstatnou část této práce tvoří rozbor ustanovení zákona o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, který obsahuje v části čtvrté úpravu některých specifik trestního řízení. Jednotlivé kapitoly se zabývají některými zásadami trestního řízení, zajišťovacími instituty, právem právnické osoby na obhajobu či úkony právnické osoby. Závěrem je věnována pozornost výkonu zvláštních druhů trestů, které je možné právnické osobě uložit.
|
|
|
Problémy institutu vazby
Bělecký, Jan ; Bohuslav, Lukáš (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
58 7 Abstrakt - problémy institutu vazby Diplomová práce se zabývá institutem vazby. Jedná se o nepostradatelný institut, při jehož uplatnění dochází k zásadnímu střetu zájmu na efektivním postupu orgánů činných v trestním řízení a ochranou osobní svobody. K vazebnímu uvěznění dochází ještě před samotným rozhodnutím o vině a trestu a v tomto smyslu je do jisté míry omezena presumpce neviny. I když vazba není trestem, tak má na osobu obviněného velmi vážně dopady a její následky se reálně následkům trestu blíží. První část diplomové práce pojednává o historickém vývoji počínaje předhusitským obdobím a současností konče. Ve druhé části následuje stručné vymezení samotného pojmu vazba, jež bylo potřeba pro další podrobnější vymezení jednotlivých podoblastí. Třetí část se zabývá materiálním vazebním právem s důrazem na podrobné rozebrání vazebních důvodů, zpřísněných vazebních důvodů a nahrazujících opatření. Čtvrtá část se zabývá formálním vazebním právem s akcentem na orgány rozhodující o vazbě, přezkum důvodnosti vazby, další rozhodování o vazbě a maximální přípustnou délku vazby. Diplomová práce by měla být schopna ve svém obsahu podat ucelený popis základních zákonitostí, které samotnou vazbu upravují.
|
|
|
Europeizace trestního práva
Procházka, Tomáš ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Diplomová práce nazvaná "Europeizace trestního práva" se zaměřuje na sledování sbližování trestního práva procesního jednotlivých států Evropy pod vlivem Evropské unie a Rady Evropy. Europeizace trestního práva je procesem vytváření společných evropských standardů na úrovni trestního práva hmotného i trestního práva procesního. Diplomová práce je rozčleněna do pěti hlavních kapitol. V úvodní první kapitole jsou definovány základní pojmy, např. europeizace trestního práva, evropské trestní právo a vymezeny některé základní problémy s upozorněním na hlavní vývojové linie europeizace. Druhá kapitola poskytuje ucelený přehled historického vývoje procesu europeizace trestního práva a vývoje policejní a justiční spolupráce v trestních věcech. V rámci této kapitoly je popsán sled vzniku myšlenky sbližování právní úpravy trestního práva jednotlivých států Evropy s důrazem na vliv Rady Evropy a Evropské unie na trestní právo procesní. Obsahem je dále porovnání vznikajících právních institutů těchto mezinárodních organizací a upozornění na možné problematické oblasti. Třetí kapitola diplomové práce se zaměřuje na otázku ochrany lidských práv, která je úzce spjata s procesem europeizace trestního práva a s trestním právem obecně. Součástí je rovněž zhodnocení jejího vlivu na europeizaci a s tím související...
|
|
|
Mimořádné opravné prostředky v trestním řízení
Fejklová, Lucie ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Tlapák Navrátilová, Jana (oponent)
Resumé Opravné prostředky v trestním řízení mají zejména odstraňovat a napravovat omyly a chyby, které se vyskytly v průběhu řízení, slouží tedy k přezkumu a nápravě právních i skutkových vad. Dělí se na řádné a mimořádné. Mezi řádné opravné prostředky patří odvolání, stížnost a odpor, do skupiny mimořádných opravných prostředků patří dovolání, stížnost pro porušení zákona a obnova řízení. Základním předpokladem stability pravomocných rozhodnutí v trestním řízení je jejich nezměnitelnost. Nelze vyloučit závažné pochybení, jež má za následek takovou vadu pravomocného rozhodnutí orgánu činného v trestním řízení, že setrvávat na jeho závaznosti a nezměnitelnosti by bylo narušením spravedlivého a správného rozhodování. K průlomu do právní moci by mělo docházet zcela výjimečně, a jen pokud je to nezbytné a nelze trvat na stabilitě rozhodnutí. Dovolání bylo zavedeno do českého právního řádu novelou trestního řádu v roce 2001. Tento mimořádný opravný prostředek směřuje k nápravě taxativně vyjmenovaných vad nejzávažnějších typů rozhodnutí soudů nebo pro přezkum uloženého trestu odnětí svobody na doživotí. Dovoláním je možné odstranit jen právní vady pravomocných soudních rozhodnutí a jeho předmětem může být jen rozhodnutí soudu ve věci samé, pokud soud rozhodl ve druhém stupni a zákon to připouští. Stížnost pro...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Petrek, Marian ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Herczeg, Jiří (oponent)
Resumé Problémy institutu vazby Tématem této diplomové práce je oblast problémů institutu vazby. Tento zajišťovací institut trestního práva procesního sebou nese řadu problému, zejména v oblasti jeho aplikace a výkonu. Problematika vazby je v dnešní době brána velmi kontroverzně, což je pochopitelné zejména vzhledem k tomu, že vazba představuje velmi citelný zásah do základních lidských práv a je zde dán velký prostor justiční omyly, zejména vzhledem k požadavku bezprostřednosti rozhodování o vazbě a rozporným zájmům obviněného a OČTŘ. Téma diplomové práce jsem pojal ve 4 kapitolách. V první kapitole je zpracován vývoj trestního práva procesního a s tím spojený vývoj institutu vazby v zemích českých. Tato kapitola přináší alespoň obecné pojednání o vývoji vazby a měla by sloužit k uvedení do dané problematiky skrze exkurz do historie. Dále tato kapitola poukazuje na ty nejdůležitější etapy a zlomy ve vývoji vazebního institutu. Navazující kapitola obsahuje pojednání o materiálním vazebním právu de lege lata. Nejprve je zde přiblížen pojem institutu vazby a předpoklady jeho použití. Následně jsou zmíněny zásady a principy, na kterých je vazba vystavěna. Dále jsou rozebrány jednotlivé důvody vazby a meze jejich aplikace. Na závěr této kapitoly se zabývám zpřísněnou vazbou a alternativními opatřeními, která...
|
|
|
Problémy institutu vazby
Špryňar, Michal ; Herczeg, Jiří (vedoucí práce) ; Gřivna, Tomáš (oponent)
1 Abstrakt: Problémy institutu vazby Tématem této diplomové práce je "Problémy institutu vazby". Vazba jakožto institut trestního práva procesního je velmi problematický zajišťovací prostředek, omezující nepravomocně odsouzeného člověka na svobodě. Vazba bývá častým tématem sporů, odrážejících se na bohaté judikatuře Ústavního soudu České republiky, ale i judikatuře soudů na mezinárodní úrovni. Práce samotná je rozdělena do pěti kapitol. Po stručném úvodu, zasvěcujícím čtenáře do problematiky vazby, je v první kapitole popsaný historický vývoj vazby na území České republiky. Velký význam je kladen především na zákonnou úpravu a jednotlivé novely trestního řádu po roce 1989. Druhá kapitola pojednává o pojmové stránce vazby, včetně jejího účelu, základních rysů a jednotlivých zásad týkajících se institutu vazby. Třetí kapitola se zaměřuje na materiální vazební právo, konkrétně na jednotlivé vazební důvody a jejich vymezení, včetně příkladů judikatury Ústavního soudu. Obsahem této kapitoly jsou také instituty nahrazení vazby, včetně nově zakotvených předběžných opatření. Předposlední kapitola se věnuje formálnímu vazebnímu právu a osvětluje způsob, jakým je materiální právo, představené v předchozí kapitole, realizováno orgány činnými v trestním řízení. Konkrétně se tato kapitola zabývá rozhodnutím o vazbě,...
|
|
|
Problematika institutu vazby
Šmahelová, Michala ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
- Problematika institutu vazby Diplomová práce podává ucelený výklad o vybraných otázkách vazby jako jednoho ze zajišťovacích prostředků trestního řádu, jehož účelem je zajistit osobu obviněnou pro účely probíhajícího trestního řízení a výkonu trestu. Po stručném úvodu práce nejprve seznamuje čtenáře s vývojem tohoto institutu v trestním řádu č. 141/1961 Sb. a s ústavními a mezinárodněprávními limity omezení osobní svobody obviněného. Stěžejní část práce se věnuje problematice materiálního a formálního vazebního práva. Vymezen je pojem vazby jako zajišťovacího institutu, jsou shrnuty zákonné podmínky pro jeho užití a především je podrobně pojednáno o jednotlivých vazebních důvodech. V části věnované formálnímu vazebnímu právu se práce zaměřuje na právní úpravu rozhodování o vazbě, vazebního zasedání, procesu přezkoumávání důvodnosti vazby včetně její nejvyšší přípustné doby trvání a započítání vazby a trestu pro případ, že bude obviněný pravomocně uznán vinným. Pozornost je rovněž věnována opatřením nahrazujícím vazbu, neboť zbaven osobní svobody může být obviněný až v případě, že účelu vazby nelze dosáhnout jiným opatřením. Opomenuta také nejsou specifika vazby v řízení proti mladistvým. V závěru práce jsou předestřeny vybrané aktuální otázky institutu vazby, jako je často diskutovaná přiměřenost...
|
host ::
RSS.