|
|
Rezidua léčiv ve vodách
Vašíčková, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování průniku syntetických farmak do vodního ekosystému. Sledovanými léčivy byly nesteroidní analgetika, konkrétně ketoprofen a diclofenac. Cílem této práce bylo vypracovat vhodnou analytickou metodu pro izolaci analytů z dané matrice a optimální postup pro identifikaci a stanovení reziduí analgetik ve vodách. Pro izolaci daných léčiv byla použita separační metoda extrakce na pevnou fázi (SPE) a vlastní stanovení bylo provedeno pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem. Vypracovaná a validovaná metoda byla použita na modelových vzorcích vody. Získané výsledky byly zpracovány a byla provedena jejich interpretace.
|
|
|
Stanovení reziduí léčiv pomocí separačních metod
Vašíčková, Petra ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nesteroidní protizánětlivé látky (NSAIDs) představují v posledních letech neustále se vyvíjející a velmi často používanou skupinu léčiv, a to zejména v humánní medicíně. V souvislosti s tím vzrůstá i riziko jejich průniku do životního prostředí, především do vodního prostředí. Diplomová práce je zaměřena na výběr vhodné separační metody a optimalizaci analytického postupu pro identifikaci a stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních a povrchových vodách. Z širokého spektra NSAIDs byly vybrány kyselina salicylová, ketoprofen, diklofenak a ibuprofen jako nejrozšířenější zástupci této skupiny léčiv aplikované v medicínské praxi. Pro jejich stanovení byla pomocí modelových vzorků vypracována a optimalizována metoda, která byla použita pro stanovení analytů obsažených v reálných vzorcích vod. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích, vzorky povrchové vody byly odebírány z řeky Křetínky na Českomoravské vysočině. Pro úpravu a zakoncentrování reálných vzorků byla použita metoda extrakce pevnou fází (SPE), vlastní stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s hmotnostní detekcí (LC-MS).
|
|
|
Karbamazepin - studie přísunu do povrchových vod
Hromádková, Lucie ; Fuksa, Josef (vedoucí práce) ; Cajthaml, Tomáš (oponent)
Antikonvulzivum karbamazepin je léčivo, které je nutné užívat dlouhodobě. Navíc je karbamazepin i jeho metabolity rezistentní vůči mikrobiálnímu rozkladu i sorpci na kal v současných čistírnách komunálních odpadních vod. Karbamazepin a jeho metabolity tak ČOV prochází a jsou kontinuálně vypouštěny do toků. Koncentrace karbamazepinu v tocích jsou příliš nízké na to, aby toto léčivo bylo schopné působit akutně toxicky, nelze ovšem vyloučit chronickou toxicitu karbamazepinu nebo synergické účinky s jinými rezidui léčiv. Karbamazepin je díky svým fyzikálně-chemickým vlastnostem odolný také k degradačním procesům probíhajícím v povrchových vodách a v půdě, a proto se přes horninové podloží infiltruje i do podzemních vod. O chování a působení jeho metabolitů v povrchových vodách zatím nejsou dostatečné informace. Nejen karbamazepin, ale i další farmaka jsou dnes často detekována v povrchových a podzemních vodách, a také v půdě. Navíc se zvyšujícím se počtem obyvatel neustále roste i spotřeba farmak a tedy i jejich přísun do životního prostředí. Avšak vzhledem k potenciálnímu riziku, které farmaka v životním prostředí znamenají, je nutné další přísun těchto mikropolutantů redukovat. Farmaka mohou do životního prostředí vstupovat několika cestami, a tak existuje i několik možných strategií jak tyto vstupy omezit....
|
|
|
Změny chemicko-fyzikálních parametrů vybraných přítoků údolní nádrže Orlík
ZELENKOVÁ, Kamila
Předkládaná diplomová práce se zabývá zjištěním koncentrací rozpuštěných látek ve vodě a sezónními změnami chemismu povrchových vod vybraných přítoků do vodní nádrže Orlík. V průběhu jedné sezóny (listopad 2014 - listopad 2015) byly odebírány v pravidelných měsíčních intervalech vzorky vody a analyzovány v laboratoři. Práce se zaměřuje především na podchycení změn koncentrací fosforečnanů a dusičnanů. Z vyhodnocených výsledků vyplývá, že naměřené koncentrace látek na sledovaných lokalitách odpovídají běžně měřeným údajům v oblasti. Koncentrace NO3-N zde mají své vrcholy v zimním až časně jarním období, dochází tedy k sezónním změnám, rozdíly mezi lokalitami nebyly statisticky prokázány. U parametru PO4-P na lokalitách pod rybniční soustavou žádné významné rozdíly nebyly statisticky prokázány. Hodnoty koncentrací PO4-P nejsou primárně spojovány se zemědělskou činností, ale spíše s bodovými zdroji vyskytujícími se v povodí. Testováním rozdílnosti kvality vody nad a pod rybníky se došlo k závěru, že na sledovaných lokalitách nemělo rybniční hospodaření v sezóně 2015 vliv na kvalitu vody, resp. zatížení vodní nádrže Orlík dusíkem a fosforem
|
|
|
Stanovení reziduí léčiv pomocí separačních metod
Vašíčková, Petra ; Opatřilová, Radka (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Nesteroidní protizánětlivé látky (NSAIDs) představují v posledních letech neustále se vyvíjející a velmi často používanou skupinu léčiv, a to zejména v humánní medicíně. V souvislosti s tím vzrůstá i riziko jejich průniku do životního prostředí, především do vodního prostředí. Diplomová práce je zaměřena na výběr vhodné separační metody a optimalizaci analytického postupu pro identifikaci a stanovení nesteroidních protizánětlivých látek v odpadních a povrchových vodách. Z širokého spektra NSAIDs byly vybrány kyselina salicylová, ketoprofen, diklofenak a ibuprofen jako nejrozšířenější zástupci této skupiny léčiv aplikované v medicínské praxi. Pro jejich stanovení byla pomocí modelových vzorků vypracována a optimalizována metoda, která byla použita pro stanovení analytů obsažených v reálných vzorcích vod. Vzorky odpadní vody byly odebírány z velkokapacitní čistírny odpadních vod v Brně-Modřicích, vzorky povrchové vody byly odebírány z řeky Křetínky na Českomoravské vysočině. Pro úpravu a zakoncentrování reálných vzorků byla použita metoda extrakce pevnou fází (SPE), vlastní stanovení bylo provedeno vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií s hmotnostní detekcí (LC-MS).
|
|
|
Rezidua léčiv ve vodách
Vašíčková, Petra ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na sledování průniku syntetických farmak do vodního ekosystému. Sledovanými léčivy byly nesteroidní analgetika, konkrétně ketoprofen a diclofenac. Cílem této práce bylo vypracovat vhodnou analytickou metodu pro izolaci analytů z dané matrice a optimální postup pro identifikaci a stanovení reziduí analgetik ve vodách. Pro izolaci daných léčiv byla použita separační metoda extrakce na pevnou fázi (SPE) a vlastní stanovení bylo provedeno pomocí vysoko účinné kapalinové chromatografie (HPLC) s detekcí diodovým polem. Vypracovaná a validovaná metoda byla použita na modelových vzorcích vody. Získané výsledky byly zpracovány a byla provedena jejich interpretace.
|
|
| |
|
|
Výskyt a interakce jodu v přírodním prostředí se zaměřením na hydrosféru.
ŠEDA, Martin
Jód je významný, pro vyšší živočichy esenciální prvek. Velká část světové populace trpí nedostatkem jódu; objasnění přenosu a mobility tohoto elementu v životním prostředí, ve vodách, v půdě, ve vzduchu i v organismech, je proto velice důležité. Cílem práce bylo zejména vypracování a optimalizace metody stanovení velmi nízkých koncentrací jódu ve vodách technikou hmotnostní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem (ICP-MS). Bylo prokázáno, že vliv typu filtru během úpravy vzorku nemá statisticky významný vliv na zvýšení obsahu nečistot v analytu. Jako interní standard byl doporučen antimon oproti běžně užívaným prvkům (tellur nebo indium). Vzorky nebyly konzervovány, kyselina dusičná způsobovala vytěkání části jódu ze vzorku, přídavek vodného roztoku amoniaku neměl statisticky průkazný vliv. Metodika stanovení byla ověřena na několika souborech vzorků vod, a to jak srážkových, tak povrchových a lyzimetrických. U povrchových vod byla v období podzimu 2009 až léta 2010 sledována část řeky Blanice (oblast jihočeské části Šumavy) včetně hlavních přítoků. Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích z řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 1,48 ? 0,30 ?g?dm-3 (duben 2010) a 3,05 ? 0,38 ?g?dm-3 (červenec 2010). Průměrný obsah jódu v odebraných vzorcích ze všech přítoků řeky Blanice se pohyboval v rozmezí 2,52 ? 1,63 ?g?dm-3 (březen 2010) a 3,67 ? 1,37 ?g?dm-3 (červenec 2010). Koncentrace jódu ve sledovaných povrchových vodách se v průběhu toků nijak významně neměnila. Další dva sledované potoky se nacházely v okolí Rapotína (oblast Jeseníků). Průměrné hodnoty obsahu jódu na odběrných místech byly následující: Annov (horní část) 1,60 ? 0,65 ?g?dm-3, Annov (dolní část) 1,88 ? 1,18 ?g?dm-3, Salaš (horní část) 1,77 ? 0,92 ?g?dm-3, Salaš (dolní část) 1,42 ? 0,58 ?g?dm-3. Obecně vzato data naznačují, že oblast Šumavy je na jód mírně bohatší než Jeseníky. Srážkové vody odebírané v jižních Čechách (Arnoštov na Šumavě a České Budějovice) i v Jeseníkách (Rapotín) obsahovaly jódu méně, jen výjimečně překračovaly 3 mikrogramy na litr vody. Situace byla odlišná na jaře roku 2010 během výskytu sopečného prachu a popela nad Českou republikou. Ten pocházel z náhlé aktivity islandské sopky Eyjafjallajökull. V tomto období byly koncentrace několikanásobně zvýšené na všech sběrných stanovištích, což nepřímo dokazuje, že se jód během sopečných erupcí může uvolňovat a přenášet atmosférou na velké vzdálenosti. Ukázalo se, že čistírny odpadních vod (ČOV) jód v odpadních vodách eliminují jen částečně, avšak ČOV ve sledovaném regionu byly příliš malé na to, aby mohl být zhodnocen celkový dopad na životní prostředí. Maximální hodnota obsahu jódu na výpusti ČOV Prachatice byla 28,5 ?g?dm-3, což je několikanásobně více, než činí přirozené hodnoty v Živném potoce, kam odtok ústí. U velkých čistíren by byl výzkum této problematiky mnohem zajímavější. Z vlastních lyzimetrů instalovaných na Šumavě v lokalitě Arnoštov byly odebrány vzorky lyzimetrických vod ze tří blízkých pozemků. Nejvyšší koncentrace jódu byly nalezeny na pozemku, kde je pasen dobytek. Tyto hodnoty byly statisticky významně vyšší (průměr 4,38 ? 1,74 ?g?dm-3) oproti hodnotám na pozemcích využívaných jako sečená louka (průměr 2,69 ? 1,19 ?g?dm-3) nebo nesečených, ponechaným ladem (průměr 2,25 ? 1,39 ?g?dm-3). Jód tedy pravděpodobně pocházel z moči a výkalů skotu. Tato práce přispívá k celkovým současným poznatkům o jódu, zejména k části týkající se stanovení jódu v oblasti hydrosféry.
|
|
|
Analýza časových řad koncentrací aniontů a kationtů na povodí Kopaninského toku ve vazbě na využití půdy.
KOUŘIMSKÁ, Kateřina
Kvalita vody drobných povrchových toků v zemědělské krajině je v převážné míře klasifikována jako znečištěná až jako velmi znečištěná. Příčinu zvýšené mineralizace organické hmoty v půdě lze hledat ve změně fyzikálních, chemických a biochemických vlastností půdního profilu, které se negativně projevují právě v mineralizaci organické hmoty a uvolňování dusíku do půdního roztoku. Kvalitativní rozbory vod zemědělských povodí dokazují, že jakost povrchových vod v oblasti dusičnanového zatížení se v posledních letech výrazně nezlepšila. Dusičnany ve vodách jsou výrazným antropogenním faktorem, který velmi dobře definuje narušenost přírodního prostředí. Tato diplomová práce se zabývá analýzou časových řad koncentrací dusičnanů z malého zemědělského povodí Kopaninského toku na Českomoravské vysočině. Dále obsahuje trend vývoje této koncentrace a její sezónní složku.
|
|
|
Eutrophication trends in the Vltava catchment area, Czech Republic
Hejzlar, Josef ; Vyhnálek, V. ; Kopáček, Jiří ; Procházková, Lidmila ; Komárková, Jaroslava
Long-term trends in phosphorus and phytoplankton concentrations were studied in Slapy Reserv.,as a representative of most reservoirs with medium flushing rate in the Czech Rep. Phosphorus and chlorophyll a concentrations increased from the 1950s to the middle 1990s as a consequence of an increase of phosphorus use and release into surface waters by human population. The decrease in phosphorus and chlorophyll a concentrations during the last decade can be interpreted as a beginning of a long-term recovery of Slapy Reservoir resulting from the decrease in P-loading into the surface waters by human population. Further possibility how to reduce phosphorus input to the surface waters is especially P removal from municipal waste waters. After higher reduction of phosphorus from waste waters, accomplishable especially by the entire elimination of P from detergents and by technologies of enhanced P removal in waste water treatment facilities,the trophic status of Slapy Reserv. lower than in the 1950s can be expected.
|
host ::
RSS.