|
|
Analýza řečnického profilu Davida Ratha prezentovaného českými audiovizuálními médii
Švejkovský, Jakub ; Just, Petr (vedoucí práce) ; Klabíková Rábová, Tereza (oponent)
Cílem této diplomové práce je zanalyzovat řečnický profil jednoho z nejvýraznějších rétorů české polistopadové éry, lékaře a politika David Ratha. Hlavní metodou při zpracování materiálu je případová studie. V teoretické části diplomant komplexně zpracovává historii řečnického umění vycházející z dávné ale stále aktuální rétorické tradice starověkého Řecka a Říma. Dále jsou v práci popsána veškerá specifika definující jak samotnou interpersonální komunikaci, tak rovněž její jednotlivé aspekty - především verbální, neverbální a psychologické složky spolu s persvazivními a manipulativními technikami. Praktickou část spoluutváří dva stěžejní prvky - karierní a politický profil Davida Ratha a analýza jeho mluveného projevu. Před vstupem do vrcholné politiky tento vystudovaný lékař vedl dvě prestižní zdravotnické organizace, z nichž jednu dokonce sám zakládal. Stopu v politické sféře pak zanechal neméně výraznou. Teoretický podklad v kombinaci se znalostí životního příběhu ústředního řečníka formuje základ a kontext pro rozbor Rathova řečnictví. Na pečlivě vybraných monologických a dialogických mluvených projevech pak autor dopodrobna zkoumá, jak se sledovaný rétor dokáže uzpůsobit rozličným situacím napříč komunikačním spektrem. Vyzkoumaná zjištění mohou posléze posloužit dalším analýzám obdobného zaměření.
|
|
|
Rétorika utrpení v žalmech
Jonczy, Roman ; Sláma, Petr (vedoucí práce) ; Vymětal, Mikuláš (oponent)
Žalmy fascinovaly mnohé po dlouhá staletí. Jedná se o modlitby Izraelského národa, hojně využívané i v křesťanství. Žalmy jsou nejen zdrojem mnoha inspirací, ale především koncentrovanou zkušeností těch, jež označují sami sebe za Hospodinovy vyznavače. Tato koncentrovaná životní zkušenost předkládá mnohé šokující výpovědi o vztahu člověka a Boha, zvláště pokud člověk prožívá utrpení a Bůh se stává tím jediným opravdovým zdrojem záchrany člověka ocitajícího se v hraniční situaci. Tento člověk se ve své řeči vztahuje k tomuto zdroji a přednáší své prosby a svá volání. Tato práce se snaží zkoumat a přiblížit mechanismus řeči žalmisty, jenž se ve své krizi obrací na toho, o kom věří, že jej z této situace vysvobodí. K mapování tohoto mechanismu přispěli neobyčejnými vhledy teologové Walter Brueggeman a Claus Westrmann, z nichž čerpá i autor této práce. V této práci sleduji fáze stížnosti a chvály, jež se každá samostatně skládá z jednotlivých kroků: oslovení, stížnost, prosba, motivace, prokletí, ale také jistota vyslyšení, slib a chvála. Klíčová slova Bruggemann, Westrmann, žalmy, žalmista, starý zákon, krize, utrpení, modlitba, stížnost, prosba, motivace, prokletí, chvála, Bůh, jistota vyslyšení, slib
|
|
|
Výuka rétoriky na střední škole. Současný stav a budoucí perspektivy
Potůčková, Marie ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Vlčková, Jana (oponent)
Diplomová práce sleduje různé přístupy středoškolských vyučujících a studentů k rétorice a komunikační výchově. Jejím hlavním cílem je zmapovat, jak studenti nahlížejí na kvalitu svých komunikačních dovedností i úroveň výuky komunikační výchovy a jaký postoj vyučující zaujímají k zařazování komunikační výchovy do hodin ČJL s přihlédnutím k možnostem dalšího rozvoje komunikační výchovy. Práce rovněž analyzuje vybrané učebnice komunikační výchovy pro střední školy. Výzkum byl realizován na sedmi pražských středních školách, a to zejména prostřednictvím dotazníkového šetření. Pro sběr dat byly dále využity také metody ústního dotazování (rozhovoru) a zúčastněného pozorování (hospitace). Z průzkumu vyplývá, že studenti i vyučující vnímají komunikační výchovu jako nutnou součást výuky ČJL a zodpovědně k ní přistupují. Studenti svůj mluvený projev hodnotí mnohdy přísněji než jejich vyučující. Studenti se rovněž relativně dobře orientují v teoretických základech rétoriky a komunikace, značné potíže jim ale činí jejich aplikace v praxi. Vyučující využívají zejména učebnice, které poskytují klíčová témata komunikační výchovy zpracovaná odborně, přehledně a atraktivně. Co se týče budoucích perspektiv tohoto oboru, podle slov vyučujících je zapotřebí především to, aby se komunikační výchova stala přirozenou...
|
|
|
(Ne-)existence populismu v moderním Japonsku
Petrželková, Eva ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Charvát, Jan (oponent)
V posledních letech se v politickém diskursu často objevuje slovo populismus. Toto slovo bývá nejčastěji asociováno s určitými osobnostmi, například Donaldem Trumpem, Marine LePenovou nebo Andrejem Babišem. Přičinou této diskurzivní změny je fakt, že mnoho zemí západního světa sužuje vlna (pravicového) populismu, na kterou tradiční politické strany nemají řešení. Jednou z mála demokracií západního typu, přes které se vlna populismu nepřehnala, je Japonsko. Tato práce má za úkol zjistit, proč tomu tak je a zda se v japonském politickém systému objevují mechanismy, které vzniku populismu zabraňují. Práce analyzuje typické charakteristiky populismu na základě literatury s tématikou teorie populismu, na jejímž základě vytváří model, který následně porovnává se současnou situací v Japonsku. Model dohromady obsahuje patnáct kritérií, které jsou rozděleny do čtyř kategorií, a to předpoklady pro vznik populistické strany, samotný vznik a charakteristiky, rétorika jejích členů, a její další vývoj. Výsledkem aplikace modelu na současnou situaci je následující. V Japonsku dlouhodobě vládne Liberálně demokratická strana (Liberal Democratic Party, LDP), která plně nebo částečně splňuje dvanáct kritérií. Strana je tedy silně populistická, ale z politických, kulturních a historických důvodů neprodělala stejný...
|
|
|
Rozhlasová hra a její počátky v československém éteru
Kalčák, Filip ; Maršík, Josef (vedoucí práce) ; Lovaš, Karol (oponent)
Práce se zaměřuje na část rozhlasových dějin, které dosud nebyly v odborné literatuře komplexně zpracované. Práce zkoumá počátky rozhlasové hry v Československo. Téma kompiluje řadu odlišných zdrojů, opírá se o konzultace s odborníky a v mnoha ohledech plní průkopnickou funkci. Práce je rozdělena na několik částí. Věnuje se stručné historii rozhlasu 20. a 30. let minulého století, jejichž znalost je nezbytná pro pochopení vývoje rozhlasových her, snaží se definovat žánr rozhlasové hry a popsat způsob jejího vzniku. Hlavní část práce představuje zmapování historického vývoje rozhlasových her v meziválečném Československu včetně uvedení nejvýraznějších osobností československé rozhlasové hry zkoumaného období. Součástí práce jsou také informace o přelomových rozhlasových her uchovaných v Archivu Českého rozhlasu. Klíčová slova Rozhlasová hra, rozhlas, Radiojournal, divadlo, historie, První republika, rétorika
|
|
|
Kultura mluveného projevu tiskových mluvčích s analýzou Jiřího Ovčáčka
Sulimenko, Konstantin ; Klabíková Rábová, Tereza (vedoucí práce) ; Švec, Kamil (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na praxi mluveného projevu, specificky na přednes, tiskových mluvčích v České republice a v této souvislosti analyzuje jednoho z nejvýraznějších tuzemských mluvčích, Jiřího Ovčáčka. Představuje kombinaci analytických prostředků pro zkoumání dobrého mluveného projevu s důrazem na ortoepii, fonetiku a teorii rétoriky. Takto představeny jsou například metody exaktního měření kvality a kvantity samohlásek, tempa a dalších akustických korelátů charismatického projevu a také metody poslechového šetření hlásek a hláskových skupin. Kromě užití těchto analytických prostředků v praktickém výzkumu je diskutována i jejich významnost pro zkoumání právě pracovníků vztahů s veřejností. V praktické části jsou popsané metody uplatněny na mluvčího prezidenta republiky Jiřího Ovčáčka. Zkoumání bylo podrobeno pět jeho projevů z průběhu let 2015 až 2019. Analýza se zaměřila na konkrétní problémy a nedostatky v rámci jeho výslovnosti včetně pokusu o jejich zdůvodnění, otázku globálního krácení a dloužení samohlásek a měření tempa. Součástí analýzy je i interpretace všech výsledků a jejich zasazení do kontextu současné mluvní praxe. Diskutovány jsou i posuny Jiřího Ovčáčka v rámci kvality jeho mluveného projevu a možnosti zlepšení, které jsou zobecnitelné na všechny tiskové mluvčí a další...
|
|
|
Kultura mluveného projevu u žáků druhého stupně základních škol
PEŠTOVÁ, Alena
Diplomová práce se zabývá kulturou mluveného projevu u žáků na druhém stupni základní školy. V teoretické části jsou zpracovány poznatky z oblasti rétoriky, fonetiky, syntaxe či stylistiky. Práce dále obsahuje i pojednání o rozdělení lexika. Poslední dvě kapitoly teoretické části se zabývají neverbální komunikací a některými specifiky mluveného projevu. Výzkumná část obsahuje rozbory mluvených projevů šesti žáků deváté třídy základní školy. Projevy, které byly připravené a nepřipravené, byly analyzovány z hlediska fonetického, morfologického, lexikálního a syntaktického. Hodnocena byla i neverbální komunikace žáků.
|
|
|
Jazyková analýza vybraných prezidentských projevů z let 1948-1989
DOUCHOVÁ, Martina
Předmětem diplomové práce nesoucí název "Jazyková analýza vybraných prezidentských projevů z let 1948-1989" bude právě analýza projevů pěti československých prezidentů - Klementa Gottwalda, Antonína Zápotockého, Antonína Novotného, Ludvíka Svobody a Gustáva Husáka. Projevy budou hodnoceny z hlediska kompozice, techniky řeči, zásad spisovné výslovnosti, morfologie, syntaxe, ale i po stránce lexikologické. Větší pozornost bude věnována frázím a klišé vyskytujícím se v analyzovaných projevech. Celá praktická část bude opřena o poznatky z části teoretické, vypracované na základě odborné literatury a zaměřené na řeč, komunikaci, spisovný český jazyk, objektivní a subjektivní slohotvorné činitele. Dále bude teoretická část vymezovat i rétoriku, její dějiny, rétorický funkční styl, jeho žánry a techniku mluveného projevu.
|
|
|
Rétorika jako volnočasová aktivita pro rozvoj osobnosti člověka
KULANDOVÁ, Petra
Tato práce se zabývá rétorikou jako volnočasovou aktivitou pro rozvoj osobnosti člověka. Teoretická část charakterizuje rétoriku, její předmět a zabývá se také historií rétoriky. Dále popisuje osobnost z psychologického hlediska a její složky, typy řečníků nebo image řečníka. Zabývá se též možnostmi, jakými lze osobnost člověka rozvíjet. V poslední kapitole teoretické části se práce zabývá volným časem, jeho historickým vývojem, funkcemi volného času a také osobnostním rozvojem člověka a s ním související verbální a neverbální komunikací. Empirická část práce obsahuje vymezení metodiky kvalitativního pilotního výzkumu metodou IPA, jehož cílem bylo zjistit od vybraných respondentů, zda a případně jak je v životě ovlivnilo studium rétoriky. Hlavní výzkumná otázka byla tato: Jakou životní zkušenost udělali studenti kurzu rétoriky? Byly provedeny rozhovory se čtyřmi respondenty, kteří se zúčastnili kurzu rétoriky, a s pomocí jejich výpovědí byla provedena analýza rozhovorů, ze kterých následně vznikly kategorie. Nakonec bylo popsáno závěrečné shrnutí výzkumu spolu s jeho výsledky.
|
|
|
Rétorika dobra: Vybrané problémy symbolické komunikace
Abrahamyan, Marianna ; Švantner, Martin (vedoucí práce) ; Karľa, Michal (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá rétorikou sociálního hnutí Ku Klux Klanu. Jedním z cílů práce je prostřednictvím obsahové analýzy analyzovat kódy, jimiž dochází ke konstrukci kategorií dobrého a zlého v diskurzu hnutí Ku Klux Klanu. Druhým cílem je skrze užití techniky kritické diskurzivní analýzy odhalit skryté mocenské vztahy a ideologie, které se v diskurzu hnutí nacházejí. Teoretická část se zabývá pojmem sociálního hnutí a úlohou, kterou v něm hraje symbolická komunikace. Dále je věnován prostor pojetí kódu a diskurzu. Kapitola o diskurzu se zabývá především rasismem a popíráním rasismu v diskurzu. Práce řeší i téma rétoriky, jeho vývoj, rétorické prostředky a pohled na rétoriku autorem Kennethem Burke. Dále se text zabývá kontextem zrodu a vývoje Ku Klux Klanu, přičemž poslední kapitolou teoretické části se jeví popis metodologie, která je v další, empirické části aplikována na zkoumané dokumenty.
|
host ::
RSS.