|
|
Choroby obilnin od zasetí až do sklizně (determinace a možnosti ochrany): Metodika pro praxi
Slavíková, Lucie ; Chrpová, Jana ; Palicová, Jana ; Hanzalová, Alena ; Dumalasová, Veronika ; Ripl, Jan ; Jarošová, Jana ; Kumar, Jiban
Problematika houbových a virových chorob pšenice je vzhledem k vysokému zastoupení obilnin v osevních postupech a velké pěstované ploše stále velmi aktuální téma. Hlavními virovými chorobami jsou virová zakrslost pšenice, (původce WDV), žlutá virová zakrslost ječmene (původce BYDV) a virová čárkovitá mozaika pšenice způsobovaná virem WSMV. Z houbových chorob jsou obilné porosty nejčastěji decimovány stéblolamem, padlím, sněťmi, rzemi, klasovými fuzariózami a listovými skvrnitostmi. Tato metodika shrnuje současné poznatky o uvedených virových a houbových chorobách, zaměřuje se na popis, původce, symptomy, výskyt, polní i laboratorní diagnostiku a možnosti záměny. Jednotlivé choroby jsou řazeny v pořadí, v jakém je riziko jejich výskytu v agroekosystému. Metodika může sloužit široké zemědělské veřejnosti jako klíč k určování jednotlivých chorob obilnin.
Plný text:  PDF
|
|
|
Metodika stanovení rizika zvýšeného výskytu BYDV v ozimých obilninách
Jarošová, Jana ; Bartáková, Pavla ; Broženská, Michaela ; Kumar, Jiban
Mezi nejdůležitější virové choroby napadající obilniny v ČR patří žlutá zakrslost ječmene (BYDV). BYDV je přenášen obilnými mšicemi a intenzita jeho výskytu ročníkově silně kolísá. Proti přenosu viru se lze chránit insekticidním postřikem. Jeho využití je však v některých letech neopodstatněné. Tato metodika poskytuje popis způsobu odhadnutí rizika zvýšeného výskytu viru žluté zakrslosti ječmene na pozemku osetém ozimými obilovinami (ječmen, pšenice). Metodika je určena zejména zemědělcům, agronomům a zemědělským poradcům.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika detekce tří obilných virů (BYDV, WDV, WSMV) pomocí Multiplex TaqMan RT-qPCR
Jarošová, Jana ; Kumar, Jiban
Čeleď Poaceae je zemědělsky nejdůležitější čeledí rostlin na světě. Čeleď Poaceae je také hostitelem mnoha patogenů včetně více než sta známých druhů virů. Tři nejdůležitější virové choroby napadající obilniny v ČR jsou virová zakrslost pšenice (WDV), žlutá zakrslost ječmene (BYDV) a čárkovitá mozaika pšenice (WSMV). Tato metodika poskytuje popis způsobu současné detekce a kvantifikace těchto tří virů obilnin a trav v jedné reakci pomocí metody TaqMan RT-qPCR. Metodika může sloužit vědeckým pracovníkům ke studijním účelům i pracovníkům státní správy k monitoringu výskytu jednotlivých virů na území ČR.
Plný text: PDF
|
|
|
Metodika stanovení rizika zvýšeného výskytu BYDV v ozimých obilninách
Jarošová, Jana ; Bartáková, Pavla ; Broženská, Michaela ; Kumar, Jiban
Mezi nejdůležitější virové choroby napadající obilniny v ČR patří žlutá zakrslost ječmene (BYDV). BYDV je přenášen obilnými mšicemi a intenzita jeho výskytu ročníkově silně kolísá. Proti přenosu viru se lze chránit insekticidním postřikem. Jeho využití je však v některých letech neopodstatněné. Tato metodika poskytuje popis způsobu odhadnutí rizika zvýšeného výskytu viru žluté zakrslosti ječmene na pozemku osetém ozimými obilovinami (ječmen, pšenice). Tato metodika je určena zejména zemědělcům, agronomům a zemědělským poradcům.
Plný text: PDF
|
|
| |
|
| |
|
|
Pěstování obilnin v integrovaném systému hospodaření
MAREK, Jiří
Hlavním cílem bakalářské práce je shrnutí poznatků o pěstování obilnin v integrovaném systému hospodaření a efektivní ochrana proti škodlivým činitelům. V důsledku působení řady nepříznivých činitelů (změna klimatických podmínek, způsob zpracování půdy, snížení pestrosti osevních postupů atd.), se projevují s narůstající intenzitou i choroby způsobené různými patogeny a roste i poškození rostlin škůdci.
|
|
|
Teorie a konstrukce mlátících ústrojí sklízecích mlatiček
Remeš, Jan
V bakalářské práci je popsána historie výmlatu obilovin a historie sklízecích mlátiček. V práci jsou popsány druhy mlátících ústrojí. Jsou zde uvedeny energetické ukazatele, hlavní technické údaje mlátícího ústrojí a jejich výpočet. V práci je uveden přehled o výkonnostních třídách, prodeji, investičních nákladech, provozních nákladech a o procentuálním zastoupení sklízecích mlátiček na současném trhu. Dále jsou popsány konstrukce mlátícího ústrojí výrobců značek Case, Claas, John Deere a New Holland a je zde znázorněno jejich grafické srovnání technických parametrů. V práci je popsán hmotnostní průtok mlátícím ústrojím. Teoretickým výpočtem je vyjádřena závislost průtokového množství na délce mlátícího bubnu a následně porovnána se skutečnými naměřenými hodnotami.
|
|
|
The Quality of soil AND DEGRADATION OF SOILS. THE CASE - STUDY OF SOME ARCHAEOLOGICAL SITES
Poništiak, Štefan ; Šefrna, Luděk (vedoucí práce) ; Zádorová, Tereza (oponent)
Predkladaná diplomová práca sa zaoberá kvalitou pôd v 30 archeologických lokalitách z obdobia mladšej doby bronzovej až staršej doby železnej (1 250 - 450 pr. Kr.). Cieľom práce je preukázať závislosť podielu pestovaných obilnín na pôdnych a iných environmentálnych podmienkach v rôznych regiónoch. Druhotným cieľom je orientačné sledovanie zmien, ku ktorým mohlo potenciálne dôjsť od tohto obdobia podnes. Tieto zmeny reprezentuje erózia vymedzená rôznymi metódami. Rešerše literatúry stručne charakterizuje archeologické záznamy z tohto obdobia, rôzne prístupy k hodnoteniu pôdy až do súčasnosti ako aj informácie o erózii pôdy a nástrojoch jej vymedzovania. Vlastná práca prináša záver, že podiel pestovaných plodín je závislý predovšetkým na nadmorskej výške, až v druhom rade na ostatných environmentálnych faktoroch (vrátane pôdnej kvality). Výsledky vlastnej práce sú však ovplyvnené viacerými činiteľmi, ktoré sú popísané v diskusii, v závere práce. Kľúčové slová: kvalita pôd, obilniny, archeologické lokality, kilometrový perimeter, pôdna erózia, mladšia doba bronzová, staršia doba železná
|
|
|
Analýza druhového složení spektra plevelů obilnin v rámci ekologického způsobu hospodaření
Horáček, Jan ; Kolářová, Michaela (vedoucí práce) ; Holec, Josef (oponent)
Souhrn
Ekologické zemědělství dává větší šanci rostlinám se projevit v jejich schopnostech. Díky nepoužívání umělých herbicidů a alternativním pěstitelským způsobům jsou poskytnuty vhodnější podmínky doprovodným rostlinám kulturních plodin k jejich růstu a rozmnožování. Ekologicky vedené agrofytocenózy jsou tedy pestřejší v zastoupení druhů a jejich pokryvnosti. Mezi polní plevele patří i ohrožené druhy, kterým se může více dařit na ekologické půdě, díky čemu může tento zemědělský systém sloužit i k jejich ochraně a zachování druhů. Ty nejúspěšnější plevele ohrožují kultury na každé půdě, jak ekologické, tak konvenční. Bez možnosti chemického zákroku se tyto stávají ještě úpornějšími. O to vše je výrazněji vidět strategie každého rostlinného druhu. Proto je otázka plevelů, včetně jejich potlačování, v ekologickém zemědělství velmi důležitá a diskutovaná.
Cílem této bakalářské práce je analyzovat rostlinné společenstvo na ekologických polích s obilninami a zachytit možné vlivy na něj. Pro zaznamenání plevelů ve snímku byla zvolena Braun-Blanquetova stupnice. V rámci bakalářské práce byly prozkoumány různé lokality v okresu Benešov a byl zahrnut vliv jarní a ozimé obilniny, vliv předplodiny pro jarní a ozimé obilniny a způsob zpracování půdy.
Jako významné plevele byly vyhodnoceny především: v ozimých obilninách jednoleté ozimé druhy plevelů, v jarních obilninách vytrvalé druhy a některé jednoleté jarní. V jarní obilnině byly po jarní předplodině významné jednoleté druhy ozimé i jarní, po víceleté pícnině hlavně vytrvalé doprovodné rostliny. Vliv předplodiny na spektrum plevelů v ozimé obilnině se nepodařilo prokázat jako významný. Agrofytocenóza polí oraných a bezorebných se projevila větším spektrem vytrvalých druhů na neoraných polích a v rozdílnosti druhů vytrvalých i jednoletých. Jmenovitě pýr plazivý, čistec bahenní, mák vlčí jako typické na pravidelně oraných polích, zatímco na neoraných polích se často nacházel pcháč oset, pryskyřník plazivý, mléč rolní, pelyněk černobýl, rmen rolní, chundelka metlice a jiné.
Analýza se ve většině výsledků shoduje s popisem vlastností plevelů v odborných pramenech, avšak došlo i k rozdílnému pozorování. Na statisticky průkazných výsledcích je patrné, jak může agronom dlouhodobě ovlivňovat agrofytocenózy.
Klíčová slova: ekologické zemědělství, plevele, agrofytocenóza, obilniny, regulace plevelů, vlastnosti plevelů.
|
host ::
RSS.