|
|
Aflatoxiny v potravinách a jejich vliv na DNA a buněčné linie
Šislerová, Lucie ; Pernicová, Iva (oponent) ; Brázda, Václav (vedoucí práce)
Aflatoxiny představují kvůli jejich vysoké toxicitě a karcinogenitě velké nebezpečí, kterému se v běžném životě snadno nevyhneme. Intoxikace aflatoxiny způsobuje velkou řadu onemocnění od těch lehčích až po nekrózu orgánů či smrt. Nejvíce aflatoxiny postihují játra, kde dochází k jejich odbourávání a vzniku následných metabolitů, které jsou pro tělo nejtoxičtější. Z tohoto důvodu je jejich přesné stanovení a porozumění principu jejich účinků velmi důležité. V práci byly kalibrovány metody pro sledování a k bližšímu určení vlivu aflatoxinů na lidské buňky. K tomuto sledování byly použity metody: MTT testy viability, fluorescenční mikroskopie a průtoková cytometrie. Jako další bylo proměřeno množství přítomných aflatoxinů v různých potravinách s odlišnými podmínkami skladování. Pro tuto analýzu byly použity ELISA testy RIDASCREEN Aflatoxin Total a RIDA Aflatoxin column. Kalibrované metody byly porovnány s metodami již používanými pro stanovení vlivu aflatoxinů a výsledky ELISA testů byly porovnány s limity množství aflatoxinů povolenými Českou legislativou. Žádná z kontrolovaných potravin neobsahovala nadlimitní koncentraci aflatoxinů, která je v České republice stanovena na 4-10 µg/l (liší se pro různé druhy potravin). Nejvyšší hodnoty aflatoxinů vykazovaly potraviny, které byly špatně skladovány ale nebyly viditelně napadeny plísněmi. Byla stanovena hodnota LD50 pro aflatoxin B1 na 12,25 µM. Pomocí průtokové cytometrie byl stanoven druh buněčné smrti, kterou aflatoxin způsobil a tato data byla dále potvrzena díky snímkům z fluorescenční mikroskopie.
|
|
|
Optimalizace molekulárně-biologických metod pro detekci kontaminant v koření
Došková, Markéta
V literární části diplomové práce je pojednáno o kontaminantech v potravinách obecně s užším zaměřením na koření. Větší pozornost je věnována zejména mykotoxinům: sekundárním produktům plísní, základnímu přehledu, způsobům stanovení a legislativě ošetřující jejich monitoring. Hlavní část literární rešerše je zaměřena na způsoby hodnocení mikrobiologické kvality potravin, na popis metod klasických i moderních. Jelikož pro praktickou část posloužily vzorky sušené mleté papriky a pepře, je závěr teoretické části věnován způsobu zpracování pepře a papriky. V praktické části je popsána metodika jednotlivých kroků pro optimalizaci molekulárně-biologické metody. Výstupy z jednotlivých kroků jsou pak součástí výsledků a diskuze, stejně tak jako další vyhlídky a možnosti do budoucna.
|
|
|
Vliv skladování krmných surovin na výskyt mykotoxinů
Mrvová, Kateřina
Mrvová K.: Vliv skladování krmných surovin na rozvoj mykotoxinů. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2017. Tato diplomová práce se zabývá vysvětlením pojmů týkajících se plísní, mykotoxinů a jejich vlivu na skladování krmných surovin. Dále je pak v práci zahrnut účinek těchto patogenů na zdraví zvířat a možnosti jejich eliminace. Experimentální část je zaměřena na inokulaci plodiny plísní druhu Fusarium culmorum a následnou analýzu mykotoxinů v roce výsevu a po roce skladování. Nejvíce zastoupeným toxinem byl deoxynivalenol, který se ve vzorcích vyskytoval z 57 %, dalšími hlavními zástupci byly DON-3-glukosid (maskovaný mykotoxin) a zearalenon, taktéž jeden z nejčastěji figurujících mykotoxinů v krmivech. Na základě zjištěných dat, byl vyvozen závěr, že až na některé výjimky, jakými byly např. 15-acetyl-DON, beta-zearalenon a enniatin A1, se i při optimálních skladovacích podmínkách obsah většiny mykotoxinů zvýšil, a to i přes předešlou aplikaci fungicidních prostředků.
|
|
|
Hodnocení obsahu mykotoxinů v objemných krmivech jako primárním zdroji antinutričních látek v potravním řetězci
Bartoňková, Natálie
Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit obsah mykotoxinů v objemných krmivech. Hodnoceny byly vzorky objemných krmiv jílku vytrvalého, křížence jílku mnohokvětého, srhy laločnaté, jetele lučního, křížence jetele lučního a vojtěšky seté. Obsah zearalenonu a deoxynivalenolu byl stanoven metodou ELISA. Rozdíl byl v obsahu mykotoxinů v zelené píci a silážích. Na obsah deoxynivalenolu měl průkazný vliv druh i konzervace (P menší než 0,05). V zelené píci trav se obsah deoxynivalenolu pohyboval v rozmezí 0,14 až 2,23 mg/kg, u siláží se obsah snížil. U jetelovin byl průkazný vliv konzervace (P menší než 0,05) na obsah deoxynivalenolu, kdy zelená píce obsahovala vyšší množství, a to v rozmezí 0,47 až 1,31 mg/kg. Obsah zearalenonu byl u trav podobný v zelené píci i v siláži, až na variantu křížence jílku, který v siláži dosahoval hodnot až 959,98 mikrog/kg. U jetelovin mělo na obsah zearalenonu vliv stanoviště, kdy v Troubsku byly naměřeny vyšší hodnoty mykotoxinu v siláži, naopak ve Vatíně byl vyšší obsah v zelené píci.
|
|
|
Stanovení aflatoxinu ve vybraných výrobcích
Musilová, Martina
Diplomová práce „Stanovení aflatoxinu ve vybraných výrobcích“ se zabývá především aflatoxinem, jeho výskytem v surovinách rostlinného původu a jeho dekontaminací. Zkoumaný toxin patří mezi sekundární metabolit produkovaný vláknitými mikromycetami především z rodu Aspergillus. Je hojně rozšířený a je častou příčinou zadržení surovin na hranicích. Veličiny, ovlivňující tvorbu aflatoxinu, jsou mimo jiné vodní aktivita a pH, které se u vzorků také stanovovaly, a je jim věnována část teoretické části. Na obsah aflatoxinu B1 bylo testováno celkem 30 vzorků a to: 1 šarže meruňkového džemu, 2 šarže Svatojánských ořechů a 2 šarže Jarních hustopečských mandlí. Pro analýzu byla využita heterogenní kompetitivní enzymová imunoanalýza (ELISA). Detekovatelné množství AFB1 vykazovalo 26,67 % vzorků v rozsahu 1,26 - 1,66 µg∙kg-1. Tyto hodnoty byly stanoveny ve vzorcích Svatojánských ořechů a Jarních hustopečských mandlí, meruňkový džem neobsahoval zjistitelné množství AFB1.
|
|
|
Vliv zkrmování mykotoxinů na histologii tenkého střeva potkanů
Zouharová, Marcela
Cílem této diplomové práce bylo studium vlivu zkrmování mykotoxinů na histologii tenkého střeva. Byl proveden pokus, kde byly 3 skupiny potkanů po dobu 28 dnů krmeny zaplísněným krmivem o různé koncentraci. Po ukončení pokusu byly odebrány vzorky z dvanáctníku, lačníku a kyčelníku u všech skupin a provedeno měření. Z odebraných vzorků byly měřeny výšky a šířky klků v každé části tenkého střeva. Z naměřených hodnot byly vypočítány průměry a výsledky byly vloženy do grafů. Ze získaných výsledků je patrné, že zkrmováním mykotoxinů dochází ke stimulaci růstu klků tenkého střeva u potkanů jak do výšky, tak do šířky
|
|
|
The occurrence of mycotoxins in feed materials
Twumasi, Edward
Mykotoxiny jsou sekundární toxické metabolity, produkované několika rody Aspergillus, Fusarium a Penicillium vyskytují se v potravinách a krmivech. Mykotoxiny, které se vyznačují značnou globální pozorností, zejména aflatoxiny, ochratoxin A, toxin T-2, deoxynivanelol, fumonisiny, zearalenon, citrinin, patulin a námelové alkaloidy. Pokusná skupina ječmene (varianta A) byla ošetřena přípravkem Hutton (0,8 l / ha při BBCH 36) + Zantara (1,5 l / ha, BBCH 65). Další skupina (varianta B) byla ošetřena kombinací Huttonu (0,8 l / ha, BBCH 36) + Prosaro EC250 (0,75 L / ha, BBCH 65). Kontrolní skupina, použitá pro srovnání s ošetřenými vzorky, byla neošetřena. Ječmen byl sklízen v plné zralosti. Vzorky ječmene byly analyzovány pomocí kapalinové chromatografie. Ve vzorcích bylo analyzováno celkem 57 mykotoxinů. Výhodou této techniky je schopnost detekovat širokou škálu mykotoxinů, včetně maskovaných mykotoxinů a těch, které jsou přítomny na nízké hladině. V této studii byly zjištěny následující mykotoxiny: deoxynivalenol, deoxynivalenol-3-glukosid, 3-acetyl-deoxynivalenol, 15-acetyl-deoxynivalenol, zearalenol, β-zearalenol, enniatin A, enniatin A1, eniniatin B, enniatin B1 , alternariol, alternariol a methyl-ether. Výsledky této studie navíc naznačují, že výskyt mykotoxinů po antifungálním ošetření může eliminovat určité skupiny mykotoxinů.
|
|
|
Hodnocení obsahu organických živin a mykotoxinů v píci kostřavy rákosovité a jílku vytrvalého
Částková, Monika
Tato diplomová práce se zabývala zhodnocením obsahu mykotoxinů a organických živin v píci kostřavy rákosovité, jílku vytrvalého a festulolia v letech 2015 až 2018. Cílem bylo zjistit, zda může ovlivnit druh, rok nebo hnojení obsah mykotoxinů a organických živin. Detekovanými mykotoxiny byl DON a ZEN, kdy byly hodnoceny metodou ELISA. Na obsah deoxynivalenolu měl průkazný vliv rok (P˂0,05). Nejméně mykotoxinu DON bylo detekováno v roce 2016, kdy v některých vzorcích nebyl detekován vůbec, a naopak v roce 2017 se vyskytoval ve všech vzorcích. Výsledky u stanovení ZEN byly obdobné jako u stanovení DON, kdy vyšly obdobné hodnoty u stejných druhů, pouze u ZEN v nižších koncentracích než u DON. Rozdílem bylo, že ZEN byl detekován ve všech vzorcích a nebyla potvrzena žádná průkaznost vlivu druhu, roku nebo hnojení. U organických živin byla stanovena sušina, dusíkaté látky, vláknina, NDF a ADF. Na obsah vlákniny měl průkazný vliv rok (P˂0,05) a druh (P˂0,05). U NDF a ADF byl také průkazný vliv roku (P˂0,05) a druhu (P˂0,05). Na obsah dusíkatých látek měl průkazný vliv druh (P˂0,05) a interakce druhu a hnojení (P˂0,05). Z výsledků této diplomové práce vyplynulo, že obsah mykotoxinů, ale i organických živin může ovlivnit několik vlivů, a to rok, tudíž převážně teploty a roční úhrn srážek, ale také druh píce. Mykotoxiny byly detekovány ve většině vzorků, ovšem v tak nízkých koncentracích, že splňují všechny povolené limity.
|
|
|
Výskyt mykotoxinů v konzervovaných potravinách
Vlčková, Jana
Bakalářská práce na téma Výskyt mykotoxinů v konzervovaných potravinách se zabývá sekundárními metabolity vláknitých mikromycetů – mykotoxiny a konzervačními postupy, které zabraňují výskytu vláknitých mikromycet v konzervovaném ovoci a zelenině. První část práce je zaměřena na význam, charakteristiku a morfologiii vláknitých mikromycet. Ve druhé části jsou popsány faktory, které produkci mykotoxinů v potravinách ovlivňují, význam konzervace ovoce a zeleniny, popis jednotlivých konzervačních metod a účinků mykotoxinů na lidský organizmus. Následující část je zaměřena na popis mykotoxikóz a dále na jednotlivé mykotoxiny, kterými jsou aflatoxiny, ochratoxin A, patulin, fumoniziny, deoxynivalenol a další. V závěrečné části jsou popsány legislativní limity pro jednotlivé mykotoxiny, výskyt mykotoxinů v konzervovaných potravinách z ovoce a zeleniny, detekce a prevence před jejich vznikem a výskytem v potravinách.
|
|
|
Mikrobiologické parametry výroby, skladování a distribuce raw potravin
Vávra, Jaroslav
Bakalářská práce Mikrobiologické parametry výroby, skladování a distribuce raw potravin zahrnuje teoretickou a praktickou část. Literární rešerše je kompilací postoje veřejnosti i odborníků k raw potravinám, legislativních předpisů pro používané suroviny a potraviny určené k přímé spotřebě, základů technologie výroby, poznatků o mikrobech, produktech jejich metabolismu a možných zdravotních rizicích s nimi spojených. Experimentem byl základní mikrobiologický rozbor vzorků raw tyčinek pro stanovení celkového počtu mikroorganismů, plísní a kvasinek, koliformních bakterií a přítomnosti Eschericia coli. Získané výsledky experimentu byly následně porovnány s legislativními předpisy, především pak s normou ČSN 56 9609. Poslední částí experimentu bylo krátké orientační senzorické hodnocení. Ačkoliv bylo v produktech nalezeno mnoho mikroorganismů, k překročení předpisů nedošlo.
|
host ::
RSS.