|
| |
|
|
Působení milosti v životních stavech
Grimmerová, Monika ; Brož, Prokop (vedoucí práce) ; Mohelník, Tomáš (oponent)
Působení milosti v životních stavech. V práci je zpracován pohled na Boží milost jako zvláštní dar Boží pro každý životní stav. Vycházím ze skutečnosti, že člověk by bez Boha, který ho stvořil nebyl nic, byl Bohem stvořen. Bez jeho milosti by nemohl ani dosáhnout spásy. Zpracovává základní dělení milosti na milost posvěcující a milosti svátostné. O působení milosti v životě člověka je pojednáno v části povolání a vyvolení. Realizace života v milosti je zobrazena ve čtyřech životních stavech: laickém, zasvěceném, služebném kněžství a manželském. Práce se snaží zobrazit velikost a účinnost daru Boží milosti, která vede člověka celým jeho životem. Klíčová slova svátosti povolání vyvolení životní stav
|
|
|
The Puritan view of death: attitudes toward death and dying in Puritan New England
Holubová, Petra ; Procházka, Martin (vedoucí práce) ; Robbins, David Lee (oponent)
Puritánský postoj ke smrti je jednoznačně ambivalentní a spojuje jak radostné očekávání nebeské blaženosti, tak úzkostnou bázeň a strach ze zatracení. Představa smrti se puritánům spojovala s tématikou migratio ad Dominum ve chvílích, kdy byli přesvědčeni o působení spasitelné milosti ve svých životech. Jakmile však prohrávali svůj zápas s hříchem a svou vlastní zkažeností, převážil u nich děs ze smrti. Domnívám se, že příčnou této dvojznačnosti smrti je napětí přítomné ve dvou kalvinistických doktrínách: v doktríně o predestinaci, která předpokládá naprostou závislost člověka na svrchovaném a nevyzpytatelném Bohu a v doktríně o ujištění, která znemožňuje získání plného ujištění o spáse. Příkaz memento mori vedl puritány ke snaze využít co nejefektivněji čas jim svěřený a dal vzniknout typické protestantské etice práce. Nejistota týkající se posmrtného osudu provázela puritány již od dětství, kdy smrt a důsledky zatracení byly používány jako nástroj k urychlení duchovní zralosti a obrácení. Brzké zahrnutí dětí do diskurzu o smrti bylo mylně interpretován jako důkaz o neexistenci konceptu dětství v puritánské Nové Anglii. Příklady umírání puritánských "svatých," zachycené v duchovních životopisech byly myšleny jako ars moriendi a dokazují, že umírat s bázní bylo považováno za lepší, než spolehnutí se na...
|
|
|
Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky
SUFČÁK, David
Bakalářská práce na téma Amnestie prezidenta České republiky a její důsledky podrobně rozebírá institut amnestie, tedy hromadné milosti. Jedná se o čistě teoretickou práci. Práce je rozdělena na dvě části. První část zkoumá amnestii z obecného hlediska. Mezi okruhy patří např. základní charakteristika, historie, rozdíl mezi amnestií a individuální milostí, jednotlivé formy aplikace, mediální pohled, právní úprava u nás a dále komparace s právní úpravou v cizích zemích. Druhá část se konkrétně zaobírá rozporuplnou amnestií Václava Klause z roku 2013. Jedná se o praktickou ukázku užití amnestie prezidentem České republiky v našem právním prostředí. Amnestie 2013 je v této části zachycena z několika úhlů pohledu. Širokou veřejností kritizovaný rozsah amnestie je podroben analýze včetně jeho jednotlivých článků a palčivých otázek. S rozsahem se rovněž pojí aplikační problematika, která je detailně rozebrána s ohledem na jednotlivé aplikované formy amnestie. Práce se rovněž zmiňuje o dopadech na Vězeňskou službu ČR, Úřady práce ČR či Probační a mediační službu ČR. Dále je zde nastíněna reakce několika složek společnosti (odsouzení, poškození, odborná veřejnost a laická veřejnost). S otázkou amnestovaných se v dalším bodě práce úzce pojí i jejich resocializace. Následně je pak řešena kontrasignace premiéra Petra Nečase, s jehož rolí vyvstalo několik otázek o úloze kontrasignace v naší právní úpravě. Závěr práce řeší možné budoucí změny institutu amnestie z ústavního hlediska vzhledem k problémům, které se objevily s poslední vyhlášenou amnestií na našem území.
|
|
| |
|
|
"Ve své lásce nás předem určil..." Předurčení. Svatý Pavel, svatý Augustin a Vladimír Boublík
BRICHCÍNOVÁ, Kateřina
Nauka o předurčení byla v západní teologii po staletí zatížena dualistickou koncepcí svatého Augustina. Biskup z Hippo se domníval, že Božím záměrem je zjevit své milosrdenství na malém počtu předurčených ke spáse a svou spravedlnost na nepoměrně větší mase po právu zavržených hříšníků. Nabyl přesvědčení, že spása je naprosto nezasloužený dar a následně popřel význam lidské svobody. Jeho výklad v člověku vzbuzoval spíše úzkost než naději, o které hovoří Písmo. Vladimír Boublík se odvážil postavit Augustinově autoritě a předložil docela odlišné řešení, opírající se o novodobou exegezi pavlovských listů. Předurčení definoval jako neodvolatelné Boží rozhodnutí, jehož obsahem je účast celého lidstva na Božím životě v Kristu. Přítomná práce ukazuje, že Boublíkova teologie vychází nikoliv jen z akademického, ale především z bytostného hledání odpovědi na otázku lidského osudu, poznamenaného hříchem, utrpením a smrtí. Rýsuje se již na stránkách duchovního deníku, který si autor vedl v době svých studií. Celá jeho tvorba prozrazuje záměr oslovit současného člověka a vést ho ke Kristu, který stojí ve středu autorova uvažování. Tato práce je pokusem na českého exilového teologa navázat. Představuje jeho pojetí předurčení a v některých bodech ho dále rozvíjí. Mimo jiné vnáší světlo do dříve nevyjasněného problému Kristova prvenství v předurčení. Teze Vladimíra Boublíka je konfrontována s námitkami, jež proti ní byly vzneseny, a její obsah je porovnán s obsahem dnešního příspěvku k danému tématu.
|
|
|
Smysl života v Juliiných otázkách
PRAŽÁKOVÁ, Kateřina
Práce se zabývá hledáním smyslu života člověka v dnešní době z hlediska filozofického a teologického dle Egona Bondyho. Bondy vidí člověka jako biologickou a intelektuální jednotu, ve které pomyslně dosáhl vrcholu svého vývoje. Tento "vrchol" však musí člověk dle Bondyho překročit a obnovit svou lidskost, aby nezůstal rigidně stát na jednom místě, na kterém momentálně není šťastný a kde stojí beze smyslu. Bondy přichází s termínem "nesubstančního modelu" ontologické reality, ve kterém se snaží nalézt společnou cestu pro teologii a filozofii. Tím vnímáme také u Egona Bondyho vývoj od ateismu k přijetí tzv. živého boha. Bondy přichází k názoru, že víra člověka v Boha a obdržení milosti dává lidskému životu pocit naplněnosti, který člověku dneška tolik chybí. Poodhaluje svůj spirituální zážitek "jasu vevnitř", ve kterém pociťuje, že smyslu života není člověk schopen dosáhnout činností či si jej přikázat. Pouze ho může s pokorou očekávat.
|
|
|
Významní představitelé indické náboženské filosofie 20. století.
AVRAMOV, Tomáš
Práce pojednává o třech představitelích indické duchovnosti 20. století. V první kapitole se dozvíme o životě a učení Bhagavana Nitjánandy, u nějž nacházíme mnohé rysy filosofie kašmírského šivaismu, o kterém pojednává apendix této kapitoly. Jsou probrány základní prvky Nitjánandova učení jako je čistota myšlení i pocitů, víra, meditace, siddha jóga a šaktipát. Druhá část práce představuje osobnost a učení Ním Karoli Báby. Důležité rysy jeho učení jsou důraz na lásku k Bohu a bližnímu, nepřipoutanost, služba ostatním, meditace. Část kapitoly je věnována i jeho vztahu ke Kristu. Třetí kapitola seznamuje s legendárním indickým svatým, Širdí Sai Bábou. Ač zemřel v roce 1918, jeho popularita v Indii stále roste a je uctíván hinduisty i muslimy. Jeho učení vykazuje mnohé znaky súfismu, bhakti jógy a džňána jógy. Jednou z hlavních myšlenek práce je ukázat, že osobnosti těchto mistrů a jejich učení jsou univerzální. Dokazují svým životem nejenom existenci nadsmyslového, duchovního světa, ale též jednotu všech lidí ve vztahu k tomuto světu.
|
|
|
Náboženská konverze a následná frustrace víry v pohledu Písma svatého,teologie a psychologie.
JACZENKOVÁ, Jolana
Práce se zabývá fenoménem konverze dospělých ke křesťanství. Definuje pojem obrácení a zabývá se jím v pohledu několika disciplín. První část je věnována obrácení v Písmu svatém a na několika příkladech Starého i Nového zákona objevuje zákonitosti opravdové a trvalé konverze. Druhá část navazuje na Písmo svaté několika příklady obrácení v dějinách církve.Třetí část je věnována konverzi z pohledu současné (především)morální teologie a čtvrtá z pohledu psychologie. Charakterizuje obrácení jako náročný proces celoživotní proměny ve smyslu pokání, akt vůle a osobního rozhodnutí neodlučitelně spjatý s Boží milostí.Poukazuje na těžkosti a konflikty, kterými může být konvertita v tomto procesu zasažen, odhaluje jejich příčiny a zdůrazňuje, že jejich existence je k vytvoření zralé víry nezbytná. Podstatnou součástí práce je dvanáct kasuistik-příběhů konkrétních konvertitů, které prakticky dokreslují nastíněnou problematiku.
|
|
|
Tři mystické spisy středověku z hlediska konceptů C.G. Junga
JEŘÁBEK, Jan
Práce prezentuje tři mystické spisy středověku popisující prožitek vnitřního mystického sjednocení doprovázeného náboženskou zkušeností a zkušeností duchovního očišťování. Diplomová práce se pokouší o celostní pohled na člověka, prezentuje relevantní pohledy C.G.Junga týkající se funkcí archetypů a vztahů vědomí a nevědomí, pohledy jiných autorů, některé materiály magisteria, komentátory uvedených spisů, zohledňuje dlouhodobé empirické pozorování, a uvádí jednu případovou studii. Po zhodnocení mystických spisů navrhuje možné přístupy k psychospirituální krizi a možný přínos kontemplativní cesty pro člověka současnosti.
|
host ::
RSS.