|
|
Extrakce antioxidantů z bezových květů a úchova extraktu pro další možné využití
Krůzová, Sabina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá extrakcí antioxidantů z bezových květů a způsobem uchovávání získaného extraktu. Bezové květy, které vznikají při stříhání stromů jako odpadní produkt a po zpracování by mohly sloužit jako ingredience do kosmetických produktů na tělo i pleť, nebo také v lázeňství, jako přísada do koupelí. V teoretické části jsou informace o bezu černém, jeho botanická charakteristika, využití a obsahové látky. Dále je zde psáno o nejvíce zastoupených antioxidantech, které jsou obsaženy v květech bezu. Mimo jiné je zde i zmíněna kapitola o lyofilizaci, jakožto informace o metodě, která byla využita k zakoncentrování extraktu. A poslední velkou kapitolu zaujímá trocha teorie o kapalinové chromatografii, která v tomto případě sloužila jako analytický nástroj pro charakterizaci látek obsažených ve výsledném extraktu. Experimentální část práce popisuje optimalizační kroky při přípravě extraktu, s co největším obsahem polyfenolických sloučenin, ve kterých bylo zjištěno, že při použití destilované vody, je optimální poměr vody a sušených květů 1:10. Optimální teplota vody pro extrakci je 100 °C a bylo zjištěno, že doba louhování květů nemá významný vliv na obsah získaných polyfenolů. Pro zakoncentrovaní extraktu byla využita metoda lyofilizace, díky které byl získán suchý prášek světle hnědé barvy, který je možné uchovávat dlouhou dobu ve stabilní podobě. Tento lyofilizát byl dále podrobován zkouškám ohledně různých vlastností, jako je pH, hustota, hořlavost, rozpustnost, index lomu. Dále byla stanovována také antioxidační aktivita, která byla stanovena spektrofotometricky metodou DPPH, při které bylo zjištěno, že zhášecí aktivita je 64,9 %. Při stanovení těžkých kovů metodou ICP-OES byl zjištěn obsah olova a chromu ve stopovém množství. Kapalinovou chromatografií byl nakonec analyzován obsah vybraných polyfenolických sloučenin, obsah kyseliny kávové 59,6 mgl1, chlorogenové 398 mgl1 a kyselina ferulová nebyla detekována. Analýzy a měření byly prováděny u 1% roztoku lyofilizátu v čištěné vodě, zejména z důvodu, že do kosmetických produktů by se přidával extrakt v množství 1 %. V posledním kroku byla připravena pleťová voda s obsahem extraktu a mast z vepřového sádla. Pleťová voda byla také podrobena krátkým stabilitním testům.
|
|
|
Využití metody LC/MS k analýze vybraných přírodních fyziologicky aktivních látek
Trčková, Marie ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Kočí, Radka (vedoucí práce)
Předložená práce je zaměřena na aplikaci kombinované instrumentální metody RP-HPLC/ESI-MS a její možnosti využití v analýze vybraných skupin přírodních látek, které jsou známé svými pozitivními fyziologickými účinky. Tyto látky byly dále sledovány v běžných a hojně konzumovaných potravinách. Nově pak byly ve vzorcích identifikovány některé další sloučeniny, pro které nebyly dostupné standardní preparáty. Ze studie je patrné, že metoda HPLC/ESI-MS je poměrně výhodnou koncovkou pro stanovení velké řady polyfenolických sloučenin, zatímco k analýze karotenoidů by bylo vhodnější využít jiného typu ionizace.
|
|
|
Determination of antibiotic residues in soil
Kaprinay Bréda, Boglárka ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Mravcová, Ludmila (vedoucí práce)
This master‘s thesis is focused on the optimization of sample preparation and analytical method for the determination of fluoroquinolone. The theoretical part describes the principles of analysis in soil samples, environmental aspects of antibiotic resistance, characteristics of UPLC-MS / MS methods, description of quinolone. The experimental part deals with the identification and determination of fluoroquinolone substance (ciprofloxacin, enrofloxacin) in soil in which manure from poultry litter was incorporated using liquid chromatography with mass spectrometry (MS / MS, triple quadrupole). Internal standard and standard addition methods were used to quantify ciprofloxacin and enrofloxacin. The amount of CIP in the samples ranged from 0.2030 to 12.7088 µg·g-1 and for ENR from 0.2537 to 10.0224 µg·g-1.
|
|
|
Stanovení tenzidů ve vodách pomocí separačních metod
Brestovská, Marta ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Tenzidy jsou synteticky vyrobené povrchově aktivní látky obsažené v čisticích a pracích prostředcích. Snižují povrchové napětí a odstraňují nečistoty. Tenzidy dělíme do tří základních skupin: anionické, kationické, neionické. Díky masivnímu používání pronikají do odpadních vod a mohou narušovat životní prostředí. Tato diplomová práce se zabývá problematikou výskytu tenzidů ve vodách a jejich stanovením separačními metodami, zejména LC/MS.
|
|
|
Využití kapalinové chromatografie pro stanovení reziduí léčiv
Dvořáková, Petra ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Sokol, Jozef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předkládaná dizertační práce se zabývá problematikou výskytu reziduí léčiv v životním prostředí. Studie se zaměřuje na vypracování optimální metody pro stanovení vybraných léčiv ze vzorků odebraných z vodního ekosystému a kalů z čistíren odpadních vod. Ze skupiny léčiv byla vybrána antibiotika, která patří mezi nejčastěji užívaná léčiva. Antibiotika přítomná ve složkách životního prostředí mají jako ostatní léčiva toxický vliv na organismy v něm žijící. V případě antibiotik však dochází navíc ke vzniku rezistence. Pro studii byla konkrétně zvolena sulfonamidová antibiotika, která se používají jak v humánní tak i ve veterinární medicíně. Byly vypracovány celkem tři optimalizované postupy pro stanovení vybraných analytů ve vzorcích povrchové vody, sedimentu a kalu. V rámci optimalizace byly zkoušeny čtyři typy extrakce, a to extrakce na tuhou fázi, extrakce pomocí zvýšeného tlaku, mikrovlnná extrakce a ultrazvuková extrakce. Pro finální analýzu byla použita kapalinová chromatografie s dvěma detektory - detektorem diodového pole a hmotnostním spektrometrem. Optimalizované metody byly aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány na dvou řekách (Svratka a Svitava), a to celkem na 31 odběrových místech. Kal byl odebírán na čistírně odpadních vod (ČOV) Brno-Modřice po dobu osmi dnů. Pro vypracování ucelené studie byla přítomnost analytů sledována rovněž ve vzorcích rybí svaloviny. Vzorky ryb pocházely z řeky Svratky (před a za ČOV). Výskyt sulfonamidových antibiotik byl potvrzen ve vzorcích povrchové vody z řeky Svratky (ug.l-1), v sedimentu z obou sledovaných řek (ug.kg-1) a v kalu z ČOV (ug.kg-1). Ve vzorcích povrchové vody z řeky Svitavy a ve vzorcích ryb nebyla léčiva detekována, případně se jejich koncentrace nacházela pod limitem detekce.
|
|
|
Studium průniku PBDE a perfluorovaných sloučenin do vodních ekosystémů
Vondráčková, Ilona ; Chýlková, Jaromíra (oponent) ; Hroch, Martin (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V předložené dizertační práci byla řešena problematika výskytu polybromovaných difenyletherů (PBDE) a vybraných perfluorovaných sloučenin v životním prostředí. Studie byla zaměřena na zjištění a následné ověření optimální metody pro stanovení PBDE a perfluorovaných sloučenin ve vzorcích odebraných z vodního ekosystému. Polybromované difenylethery patří mezi perzistentní sloučeniny, které byly klasifikovány jako jedny ze závažných znečišťujících látek. Ve složkách životního prostředí jsou prokazovány především v posledních deseti letech. Pro naše studie byly zvoleny jako vhodné matrice povrchové vody a sedimenty, které byly odebírány v různých lokalitách na povodí řeky Svratky. Jejich analýza měla prokázat, zda se v těchto specifických matricích kumulují, setrvávají zde delší dobu a představují tak sekundární kontaminanty vodních ekosystémů. Byly posuzovány tyto kongenery polybromovaných difenyletherů: BDE-28, 47, 66, 85, 99, 100, 153, 154 a 183. Pro jejich izolaci z matrice byly použity různé extrakční techniky, a to ultrazvuková extrakce, mikrovlnná extrakce a tlaková extrakce rozpouštědlem. Jejich finální stanovení bylo prováděno metodou plynové chromatografie s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). V našich prováděných studiích byly rovněž porovnávány základní chemické, fyzikální a environmentální vlastnosti difenyletherů ve složkách životního prostředí. Pozornost byla zaměřena také na perfluoroktanové sloučeniny (PFOA), (PFOS) a (PFOSA). Byly popsány fyzikálně-chemické vlastnosti těchto organických znečišťujících látek a zhodnoceny jejich toxikologické a environmentální aspekty. Byla posouzena vhodnost použitých extrakčních technik (ultrazvuková extrakce, tlaková extrakce rozpouštědlem, extrakce tuhou fází) pro izolaci PFCs ze vzorků sedimentů. Identifikace a následná kvantifikace vybraného analytu z této skupiny byla prováděna metodou kapalinové chromatografie s hmotnostní spektrometrií (HPLC/MS). Optimalizované metody byly potom aplikovány na reálné vzorky. Povrchová voda a sediment byly odebírány v povodí řeky Svratky, a to celkem na 19 odběrových místech. Výskyt PBDE byl potvrzen ve vzorcích sedimentů z řeky Svratky (g.kg-1), ve vzorcích povrchové vody však nebyly PBDE vůbec detekovány, případně se jejich koncentrace nacházely pod limitem detekce; perfluorované sloučeniny nebyly ve vzorcích sedimentů a vody detekovány vůbec.
|
|
|
Využití polarimetrie a refraktometrie ke stanovení koncentrace invertního cukru v invertních sirupech
Mrůzková, Karolína ; Šárka,, Evžen (oponent) ; Hamtil,, Roman (vedoucí práce)
Invertní sirup je tekuté sladidlo, které se vyrábí hydrolýzou sacharózy na fruktózu a glukózu. Důležitým kvalitativním parametrem invertních sirupů je tzv. stupeň inverze – hmotnostní procento invertního cukru (suma fruktózy a glukózy) v sušině invertního sirupu. Tato diplomová práce se zabývá možností stanovení stupně inverze pomocí polarimetrie v kombinaci s refraktometrií v invertních sirupech o sušině 70–78 % vyrobených pomocí kyselé hydrolýzy při teplotě 80 °C a pH 2,4. Byl navržen nový empirický vztah popisující závislost stupně inverze na polarizaci a refraktometrické sušině. Výsledky stanovení stupně inverze pomocí nově navrženého vztahu byly srovnány s výsledky stanovení pomocí HPLC/RI jakožto referenční metody. Rozdíl výsledků stupně inverze získaných pomocí HPLC/RI a refraktometricko-polarimetrického stanovení dle nově navrženého vztahu byl stanoven na 0,1 ± 0,5 %. Při navrhování tohoto vztahu bylo vzato v potaz, že při daných výrobních podmínkách vzniká při hydrolýze sacharózy více glukózy než fruktózy. Poměr vznikající koncentrace fruktózy ku koncentraci glukózy byl stanoven na 0,96 ± 0,02.
|
|
|
Sledování obsahu sulfonamidů v odpadních vodách z čistíren odpadních vod s různými technologiemi čištění
Chaloupková, Petra ; Dvořáková, Petra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá stanovením obsahu léčiv v odpadních vodách z čistíren odpadních vod (ČOV) s různými počty ekvivalentních obyvatel a různými technologiemi čištění. Pro tento účel bylo vybráno pět zástupců ze skupiny sulfonamidových chemoterapeutik z důvodu jejich hojného využívání v humánní i veterinární medicíně. Konkrétně jsou to léčiva sulfamerazin, sulfamethazin, sulfapyridin, sulfathiazol a sulfamethoxazol. Pro stanovení těchto léčiv byla vybrána a optimalizována metoda analýzy pomocí UHPLC s UV-VIS detektorem typu diodového pole. Rovněž byla optimalizována metoda pro úpravu vzorků pomocí extrakce tuhou fází (SPE), se zaměřením na výběr ideálního objemu vzorku. Jako optimální objem vzorku pro extrakci léčiv z odpadní vody pomocí SPE bylo zvoleno 250 ml. Tato optimalizovaná metoda byla následně použita pro stanovení obsahu léčiv v reálných vzorcích odpadní vody z ČOV v Podivíně, Pohořelicích, Hustopečích, Valticích, Lednici a Mikulově. Koncentrace léčiv se pohybovaly řádově v desetinách µg/l na přítoku i na odtoku z ČOV. Koncentrace léčiv na odtoku byla ve většině případů nižší, než na přítoku. Lze proto konstatovat, že na ČOV dochází čisticími procesy k částečné eliminaci léčiv z odpadní vody.
|
|
|
Study of the availability of antibiotics in soil
Hroncová, Michala ; Landová, Pavlína (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
The diploma thesis is focused on the determination of tetracyclines, sulfonamides and fluoroquinolones from soil. Antibiotics such as tetracycline, chlortetracycline, oxytetracycline. ciprofloxacin, trimethoprim, sulfamethaxazole and sulfadiazin were selected due to frequent use in veterinary medicine. Due to the fact that the soil is a complex matrix and contains many components that can interfere with the detection signal of analytes, it was necessary to use the MAX column in the SPE method, which removes fulvic aned humic acid from analytes and the HLB column Final analysis of the analytes was performed by liquid chromatography with mass detesction (LC-MS). The method was also used for real soil samples, which were delivered from ÚKZUS.
|
|
|
Probiotika a prebiotika a možnosti jejich koenkapsulace
Šnajdarová, Karolína ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem probiotických kultur a možností jejich koenkapsulace se specifickými substráty, tzn. prebiotiky. Enkapsulovanými organismy byly Lactobacillus acidophilus a Bifidobacterium breve. Jejich specifickými substráty byly inulin, psyllium, jablečná vláknina a konopná vláknina. Prebotika byla k buňkám přidávána buď nehydrolyzovaná, anebo upravená hydrolýzou. U částic byla mikroskopicky sledována dlouhodobá stabilita po dobu 6 týdnů v prostředí 2,5% kyseliny citrónové. Jako nejlepší substrát pro růst buněk byla shledána konopná vláknina, na níž byl zaznamenán celkově nejvyšší nárůst buněk v částicích. Částice s přídavkem konopné vlákniny se v modelovém prostředí lidského organismu navíc rozpadaly až pod vlivem střevních šťáv, mohly by být proto využity v potravinových doplňcích s cíleným transportem do střeva. Práce se také soustředila na charakterizaci obsahových složek prebiotik. Nejvyšší obsah celkových sacharidů byl zaznamenán pro nehydrolyzovaná prebiotika, zejména psyllium. Nejvyšší obsah redukujících sacharidů ve skupině nehydrolyzovaných i hydrolyzovaných prebiotik měla konopná vláknina. Metodou tenkovrstvé chromatografie bylo zjištěno, že hlavními složkami hydrolyzovaných prebiotik jsou glukóza a fruktóza, další obsahové složky tvoří disacharidy a oligosacharidy. Pro charakterizaci prebiotik pomocí HPLC se osvědčila kolona Rezex díky své větší citlivosti. Zde bylo potvrzeno, že hlavní část hydrolyzovaných prebiotik tvoří glukóza a fruktóza, zbytek tvoří malé množství složitějších sacharidů.
|
host ::
RSS.