|
|
Sociální práce s klienty se schizofrenií
Hemalová, Nikol ; Krahulcová, Beáta (vedoucí práce) ; Ondrušová, Jiřina (oponent)
Diplomová práce s názvem "Sociální práce s klienty se schizofrenií" pojednává o problematice schizofrenie jako závažného duševního onemocnění. Nalezneme zde nejdůležitější informace o tomto onemocnění. Jak se projevuje, jaké jsou jeho typy a jak onemocnění probíhá. Dále v této práci nalezneme informace o tom, jak probíhá sociální práce s touto cílovou skupinou, a to na území České republiky. Dozvíme se, co je to psychiatrická rehabilitace a jak by měla probíhat. Dále se dozvíme, jak by měl vypadat přístup sociálních pracovníků k takto nemocným lidem a jaká jsou specifika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním, zejména se schizofrenií. Také bychom se zde měli dočíst, jaké konkrétní organizace a sdružení pracujících s takto nemocnými lidmi. V empirické části se práce zabývá tím, jak se klientům s tímto onemocněním žije, co onemocnění předcházelo a co následovalo, a především se zabývá informovaností těchto lidí právě o možnostech, jaké sociální služby mohou využívat.
|
|
|
Trávení volného času lidí žijících v chráněném komunitním bydlení BONA o.p.s.
Zábojníková, Markéta ; Dragomirecká, Eva (vedoucí práce) ; Vodáčková, Daniela (oponent)
Bakalářská práce se zabývá trávením volného času lidí žijících na chráněném komunitním bydlení BONA, o.p.s. V bakalářské práci bude vymezena oblast psychotických onemocnění, popsán systém a formy komunitní péče a chráněné bydlení jako sociální služba. Výzkumná část mapuje způsoby trávení volného času lidí na chráněném bydlení "Vila Jitka" neziskové organizace BONA, o.p.s. Klíčová slova Psychotické onemocnění, schizofrenie, komunitní péče, chráněné bydlení, volný čas
|
|
|
Specifika sociální práce s lidmi s duševním onemocněním v rámci podporovaného zaměstnávání
Beranová, Nela ; Cimrmannová, Tereza (vedoucí práce) ; Stretti, Sylvie (oponent)
Ve své diplomové práci se zaměřuji na jednu z oblastí komunitní péče o lidi s duševním onemocněním a to na oblast práce. Těžištěm mé práce je deskripce současné situace v poskytování služeb podpory zaměstnávání pro lidi s duševním onemocněním a formulace specifik programu podporovaného zaměstnávání pro lidi s duševním onemocněním. Součástí mé práce je empirické šetření zaměřené na udržitelnost a perspektivu programů podpory zaměstnávání pro lidi s duševním onemocněním. Cílem mé práce je vytvoření aktualizované přehledové studie v problematice poskytování služby podporovaného zaměstnávání lidem s duševním onemocněním. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Komparace komunitní péče za doby Alice Garrigue Masarykové a v období po roce 1989
Pohančaniková, Žaneta ; Prošková, Eva (vedoucí práce) ; Mellanová, Alena (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Studijní program: Ošetřovatelství Studijní obor: Všeobecná sestra Žaneta Pohančaniková Komparace komunitní péče za doby Alice Garrigue Masarykové a v období po roce 1989 Comparison Of Community Care Between The Era Of Alice Garrigue Masarykova And After The Year 1989 Bakalářská práce Vedoucí práce: Mgr. Eva Prošková Praha 2014 ABSTRAKT: Teoretická výzkumná bakalářská práce popisuje rozvoj, úroveň a způsoby poskytování komunitní péče ve dvou různých časových obdobích. Sociální a zdravotní péče je popsána v přímých souvislostech dobových událostí první republiky, doby Protektorátu, komunistické vlády a po roce 1989. Poslední kapitola získané informace z období první republiky a po roce 1989 srovnává.
|
|
| |
|
| |
|
|
Významné faktory ovlivňující resocializaci psychicky nemocných
BAUERNÖPLOVÁ, Alexandra
Duševní onemocnění významným způsobem ovlivňuje všechny aspekty života. Péče o duševně nemocné překračuje hranice medicíny a stává se objektem zájmu celospolečenského významu. Tato bakalářská práce se věnuje lidem s psychotickou poruchou.Je zaměřena na jejich subjektivní pohled na sebe samé, mezilidské vztahy a perspektivy jejich života. V teoretické části bakalářské práce jsou vymezeny základní pojmy a charakteristiky psychotických poruch. Sociální problematika života člověka s psychotickým onemocněním, otázka sebestigmatizace a vlivu onemocnění na rodinné příslušníky je shrnuta v další kapitole. Další část práce je věnována postavením duševně nemocných ve společnosti, sociálním otázkám spjatým s duševním onemocněním, jejich životní perspektivě a komunikačním problémům, na které psychicky nemocní narážejí. Závěr teoretické části práce se zabývá oblastí komplexní psychiatrické, psychosociální a komunitní péče, včetně reformy psychiatrické péče, jež je v současnosti velmi pozvolna realizována. V praktické části jsou zahrnuty cíle kvalitativního výzkumu, výzkumné otázky a metodika sběru dat. Výzkumný soubor tvořili lidé s psychotickým onemocněním. Informace byly získány prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů. Získaná audio data byla doslovnou transkripcí převedena do písemné podoby a zpracována metodou otevřeného kódování. Následně byla všechna data analyzována a interpretována maximálně komplexně a ve vzájemných souvislostech formou příběhu.
|
|
|
Komunitní péče o lidi s duševní poruchou
BEJBLOVÁ, Tereza
Tato práce se zaměřuje na komunitní péči o lidi s duševní poruchou. Téma bakalářské práce se zabývá sociálními pracovníky a organizacemi, kteří tuto péči poskytují a osobami, které ji využívají. Cílem této práce je zmapovat sociální a zdravotní služby pro osoby s duševní poruchou včetně jejich návaznosti a vytvořit koncept těchto služeb pro osoby nad 18 let věku v okrese České Budějovice v návaznosti na rozvojový plán sociálních služeb České Budějovice. Zaměřila jsem se na druhy a typy služeb, které jsou v okrese České Budějovice, jejich propojení, a funkčnost komunitní péče v nich. Na tyto informace jsem se soustředila především v praktické části této práce. V teoretické časti této práce, jsem se zabývala významem komunitní péče, jejím rozvojem a zaměřením, dále druhy duševních poruch a kvalitou života osob, které duševní poruchou trpí. Soubor jsem zpracovávala kvalitativním výzkumem pomocí metody dotazování za pomoci polostandardizovaného rozhovoru s informanty. Informanty jsem vybírala účelovým kvótním výběrem. Dále jsem zařadila pro vyhodnocení metodu trsů a vytvořila jsem diagramy, grafy a tabulky, na základě informací které jsem získala a následně jsem je popsala. Řešení poskytuje detailní náhled na četnost a propojenost organizací v okrese České Budějovice. Tento náhled obsahuje rozpracované zdravotní a sociální služby, které jsou poskytovány lidem s duševní poruchou. Ve výzkumu jsem se zaměřila i na důležitost role sociálního pracovníka, rozepsala jej a znázornila v tabulkách. Dále jsem vypracovala SWOT analýzu komunitní péče, její silné a slabé stránky a její příležitosti a rizika, vše na základě získaných dat od informantů. Výzkumem jsem zjistila, že je zde málo zdravotních služeb pro lidi s duševní poruchou a obrovská škála služeb sociálních. Dalším zjištěním bylo, že dotazované organizace poskytují komunitní péči už delší dobu a spolupracují mezi sebou navzájem. Systém je velmi úzce spjatý a kolegiálnost navzájem velmi povzbudivá.
|
|
|
Úloha dětské sestry v komunitní péči o novorozence.
BROŽÍKOVÁ, Radka
Diplomová práce se zabývá úlohou dětské sestry v komunitní péči o novorozence. Klade si za cíl zjistit, jak a jestli vůbec probíhá péče o dětského pacienta v domácím prostředí, jakou roli v ní hraje právě dětská sestra. Východiskem pro výzkum této problematiky je jeden z hlavních cílů stanovených členskými státy WHO pro zdraví celé populace v jednadvacátém století, kterým je právě rozvoj komunitní péče. Její podstatou je přenést poskytování zdravotní péče blíže k lidem v jejich přirozeném prostředí. V teoretické části se věnujeme definici komunitní péče a její historii v České republice. Zaměřujeme se zejména na to, jakým způsobem byla domácí péče poskytována dítěti v minulosti. Navazujeme popisem současné situace v péči o novorozence a jeho matku v prvních týdnech po porodu u nás i ve světě. Hodnotíme úlohu dětské sestry při uspokojování potřeb novorozence a zkoumáme role, které plní jako poskytovatelka ošetřovatelské péče v rámci ordinace, rodiny i komunity. Pro naši práci jsme si stanovily dva cíle a pět výzkumných otázek. Prvním cílem bylo zjistit, s jakými problémy v péči o novorozence v domácím prostředí se matky potýkají a jak je řeší. Cílem druhým bylo prozkoumat, jakým způsobem se dětské sestry podílejí na komunitní péči o novorozence. Pro výzkumnou část práce jsme zvolily kvalitativní metodu. Data byla získávána pomocí polostrukturovaných rozhovorů. Témata k dotazům byla předem připravena, konkrétní podoba otázek se odvíjela od situace a směru, kterým se rozhovor ubíral tak, abychom získaly informace odpovídající výzkumným otázkám. Následně byla provedena kvalitativní analýza a kategorizace zjištěných dat. V první fázi výzkumu byly vytvořeny dva výzkumné vzorky. Jeden tvořily matky novorozenců, tedy dětí od narození do 28. dne života. Ve druhé skupině byly dětské sestry, které pracují v ambulancích praktického lékaře pro děti a dorost. Ve druhé fázi byla oslovena dětská sestra pracující v novorozenecké poradně, která je provozována dětským oddělením nemocnice. Výsledkem naší práce je zjištění, že komunitní péče provozovaná dětskou sestrou v terénu, v přirozeném prostředí a za spolupráce celé rodiny a komunity tak, jak je definována, téměř neexistuje. Dlouho zavedený systém primární péče směruje veškeré ošetřovatelské úkony do ordinací praktického lékaře pro děti a dorost, v domácím prostředí probíhá pouze první návštěva novorozence, a to ne ve všech případech. Tento systém nestačí pokrývat všechna specifika v péči o dítě, potřeby novorozenců a jejich rodičů jsou stále naléhavější a matky během prvních týdnů po porodu jen pomalu získávají zdravé sebevědomí a sebedůvěru ve své mateřské schopnosti a potřebují individuální přístup a podporu ve správné péči o dítě. Zjistily jsme, že schopnosti a kompetence dětských sester jsou dostačující k tomu, aby dětská sestra mohla být platným článkem v komplexní péči poskytované novorozenci i v rámci komunity. Intervence poskytované dětskou sestrou jsou plnohodnotnou součástí pediatrického ošetřovatelství. Rodiče novorozenců by podle našeho šetření návštěvu zdravotníků v domácnosti upřednostňovali, zejména jedná-li se o vůbec první kontakt s dítětem a jeho rodinou. V ambulantní péči není dostatek času ani prostoru věnovat se běžným ošetřovatelským problémům, proto jsou domácí návštěvy nezbytnou součástí péče, která by měla být matce a dítěti nabídnuta. Komunitní sestra by svojí činností pomohla nejen ke koordinaci služeb poskytovaných rodinám, ale zároveň by svými intervencemi mohla vyřešit ošetřovatelské problémy, se kterými se matky v prvních týdnech života dítěte setkávají a nedokáží je samy řešit, a to v přirozených podmínkách jejich rodiny a domova. Dětská sestra by se tak rodičům stala partnerem ve společné snaze o zdravý vývoj jejich dítěte.
|
|
|
Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989).
ŘÍHOVÁ, Martina
Bakalářská práce nese název Práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989). Práce sester v terénu prošla během svého vývoje značnými změnami. Ovlivňovalo ji mnoho faktorů dané doby. Sestry se musely těmto faktorům snažit co nejlépe přizpůsobit, aby mohly poskytovat potřebnou péči. Cílem práce bylo zmapovat práci sester v terénu a podat ucelený přehled o tom, jak probíhala péče v minulém tj. 20. století, s ohledem na společenský kontext doby. Zmapovat a popsat činnost sester v péči o různé skupiny obyvatel dle věku, pohlaví a sociální situace. Bakalářská práce je psána metodou podrobné rešerše. Práce zachycuje to, jak vykonávaly sestry práci v terénu v období od roku 1901 do roku 1989. Období byla rozčleněna na jednotlivé časové úseky na základě historických mezníků. Pro sestavení práce bylo nutno vyhledat a nastudovat velké množství zdrojů. Po prostudování dostupných pramenů byl utvořen souhrn informací, členěný dle jednotlivých časových období. Doplněný o informace ukazující danou dobu, jako jsou politické a sociální aspekty. Na začátku práce byla stanovena výzkumná otázka: Jak probíhala práce sestry v terénu na našem území ve 20. století (do r. 1989)? Pro ucelenější náhled na problematiku je zařazena kapitola mapující práci sester v terénu před rokem 1901. Práce sester v terénu na počátku 20. století nebyla příliš rozvinutá. Poskytovaly ji převážně řádové sestry a malá část školených ošetřovatelek. O rozvoji domácí péče lze hovořit hlavně ve dvacátých a třicátých letech. Ve dvacátých letech byly zakládány poradny a zaváděla se ošetřovatelská péče v rodinách. Sestry v této době zajišťovaly nejen odbornou péči, ale mnohdy i chod domácnosti nemocných. Osvědčila se činnost poraden, která se nadále rozšiřovala. Dětské sestry z poraden plnily i funkci školních sester. Práce sester v terénu probíhala i v době obsazení našeho území. Sestry zajišťovaly základní potřeby, někdy i domácnost, odbornou péči, dbaly na hygienu a poučovaly nemocné o léčebném režimu. Pořádaly různé kurzy. V době bojů na našem území poskytovaly sestry potřebnou péči vojákům i civilistům. Mnohdy přímo v bojové linii, či na provizorních ošetřovnách a v protileteckých krytech. V poválečném období bylo zrušeno návštěvní ošetřovatelství a poradny byly přičleněny k ústavům národního zdraví. Návštěvní ošetřovatelství probíhalo v rámci obvodů. Při návštěvním ošetřovatelství sestry prováděly odborné výkony, edukaci a kontrolu stavu pacienta. Neodborné výkony většinou vykonávaly pracovnice nově vznikajících pečovatelských služeb. Sestry měly na starost nejen návštěvy pacientů, ale i hygienické kontroly a zajišťování první pomoci. Nově také vznikla dispenzární péče a funkce závodních, či školních sester. V sedmdesátých letech dochází k výraznému prohloubení terénní práce sester. Byly zřizovány tzv. úvazky na 0,5 obvodu. Specializované na chronicky nemocné a starší občany. Sestry pracující v této službě byly vyčleněny pouze pro návštěvní ošetřovatelství. V osmdesátých letech došlo k rozšíření péče o staré a chronicky nemocné. Rozrůstala se pečovatelská služba. Geriatrické sestry jednou za půl roku navštěvovaly všechny občany starší 65 let. V této době se kladl čím dál větší důraz na prevenci. V současné době na našem území poskytují péči v terénu agentury domácí péče. Poskytovaná péče je multidisciplinární a velmi důležitá je spolupráce klienta s agenturou. Výhodou agentur domácí péče jsou nižší náklady oproti pobytovým zařízením. V současné době se péče poskytuje pouze lidem se zdravotními obtížemi, proto velkou část klientů tvoří geriatričtí pacienti. Domácí péče má však různorodé spektrum klientů. Práce sester v terénu byla vždy velmi náročná, ale zároveň atraktivní práce. Vyšší nároky na sestry vyvažovala jejich větší samostatnost. V průběhu let došlo k výraznému rozvoji péče a změně náplně práce.
|
host ::
RSS.