|
|
Charakterizace a průběh zrání sýrů eidamského typu
Dostálková, Andrea ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek a volných/vázaných mastných kyselin v modelových sýrech eidamského typu, tj. přírodní polotvrdé sýry s nízkodohřívanou sýřeninou. Pro výrobu sýrů byly použity různé kombinace mikrobiálních kultur; u všech jako základ mezofilní kultura a čtyři vybrané kmeny termofilních kultur Lactobacillus casei a Lactobacillus plantarum. Cílem bylo posoudit vliv různých mikrobiálních kultur na obsah měřených parametrů, zároveň byly sledovány jejich změny v průběhu zrání sýrů. Pro identifikaci a semikvantifikaci aromaticky aktivních látek byla vybrána metoda HS-SPME-GC-MS. Extrakce tuků ze sýrů byla provedena podle ČSN EN ISO 1735:2005 a mastné kyseliny byly identifikovány a kvantifikovány metodou GC-FID po převedení na methylestery kyselou esterifikací methanolickým roztokem bortrifluoridu jako katalyzátoru. Celkem bylo ve vzorcích sýrů identifikováno 50 těkavých sloučenin, z toho 11 alkoholů, 5 aldehydů, 7 ketonů, 6 karboxylových kyselin, 10 esterů, 3 laktony, 2 sirné sloučeniny a 6 zařazených do skupiny „ostatní“. Všechny lze považovat za prokazatelně aromaticky aktivní. V jednotlivých vzorcích bylo identifikováno 30–40 sloučenin, nejvíce zastoupeny byly alkoholy, karboxylové kyseliny a ketony. Počet i obsah identifikovaných sloučenin během zrání mírně klesal. Ve všech vzorcích bylo identifikováno 17 mastných kyselin, a to jak ve formě volné, tak esterově vázané, během zrání také došlo ke snižování jejich obsahu. Nejvíce zastoupeny byly kyseliny myristová, palmitová, stearová a olejová. Mezi vzorky byly nalezeny významné rozdíly (p
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraném typu sýra
Páral, Marek ; Mahdalová, Martina (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v sýrech s bílou plísní na povrchu, tj. měkké plísňové sýry, zrající od povrchu. V teoretické části jsou sýry obecně charakterizovány, je popsáno jejich chemické složení, vlastnosti a postup výroby. Dále je zpracována problematika aromaticky aktivních látek, popsány metabolismy jejich vzniku v sýrech a stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. V experimentální části bakalářské práce byla vybrána metoda SPME-GC-MS pro identifikaci a semikvantitativní stanovení aromaticky aktivních látek ve 3 vzorcích sýrů s bílou plísní na povrchu vyrobených v České republice a zakoupených v běžné tržní síti. V porovnávaných sýrech byly nalezeny rozdíly v počtu a typu stanovených sloučenin i celkovém obsahu. Celkem se podařilo ve všech vzorcích identifikovat 66 těkavých sloučenin, z toho 1 aldehyd, 17 alkoholů, 19 esterů, 9 karboxylových kyselin, 15 ketonů, 1 sirná sloučenina a 3 uhlovodíky.
|
|
|
Obsah aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách
Paulišová, Sabina ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích nečokoládových cukrovinek. Na základě získaných výsledků je porovnáván aromatický profil jednotlivých vzorků. Teoretická část se zabývá aromaticky aktivními látkami, legislativou a technologickou výrobou nečokoládových cukrovinek. Dále je zde uvedena experimentální technika a použité metody v praktické části, tedy mikroextrakce tuhou fází a plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. V experimentální části byly identifikovány těkavé aromaticky aktivní látky ve vzorcích kyselých želé bonbonů zelené barvy dostupných v běžné tržní síti. K tomu byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci lišily v typu a počtu těkavých sloučenin. Celkem bylo nalezeno 72 různých sloučenin, z toho se jednalo o 11 aldehydů, 14 alkoholů, 27 esterů, 1 heterocyklus, 8 karboxylových kyselin, 6 ketonů, 4 uhlovodíky a 1 sirnou sloučeninu.
|
|
|
Srovnání aromatického profilu ovocných destilátů
Koubek, Miroslav ; Veselá, Mária (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na stanovení aromatických látek v ovocných destilátech. V teoretické části je popsána technologie jejich výroby od surovin až po konečný produkt. Dále jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky a stručně je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie spojené s hmotnostní spektrometrií. Cílem experimentální části byla identifikace a srovnání profilu těkavých látek v destilátech z různých druhů ovoce. Aromatické látky byly identifikovány pomocí metody SPME-GC-MS. Jako modelové vzorky byly použity domácí ovocné destiláty získané od soukromých pěstitelů. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu a druhu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 53 těkavých látek, z toho 25 esterů, 9 alkoholů, 5 aldehydů, 4 alkeny, 2 ketony, 1 kyselina a 7 ostatních sloučenin.
|
|
|
Srovnání obsahu aromaticky aktivních látek vybraných typů sýrů
Brožová, Michaela ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek ve vybraných sýrech s bílou plísní na povrchu, které jsou/nejsou nositeli „Chráněného označení Evropské unie“ a jejich vzájemným porovnáním. V teoretické části jsou charakterizované sýry, včetně obecné technologie výroby. Podrobněji jsou potom popsány sýry s bílou plísní na povrchu. Následuje zpracování literární rešerše zabývající se problematickou aromaticky aktivních látek v sýrech. Závěrem teoretické části je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce na pevné fázi a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Pro experimentální část stanovení aromaticky aktivních látek ve vybraných sýrech s bílou plísní na povrchu byla vybrána metoda SPME-GC-MS. Bylo analyzováno celkem 12 sýrů, z toho 6 českých a slovenských a 6 francouzských s chráněným označením původu. Mezi jednotlivými vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu i druhu identifikovaných těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vybraných vzorcích sýrů identifikováno 78 těkavých látek, z toho 20 alkoholů, 19 esterů, 12 ketony, 11 kyselin, 4 sirné sloučeniny, 3 uhlovodíky, 3 laktony, 2 aldehydy, 2 fenoly, 1 dusíkatá sloučenina. Sýry byly porovnány z hlediska identifikovaných sloučenin, na závěr byly výsledky statisticky vyhodnoceny metodou PCA.
|
|
|
Vliv aromaticky aktivních látek na senzorickou kvalitu nečokoládových cukrovinek
Motúzová, Eliška ; Zemanová, Jana (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v nečokoládových cukrovinkách a jejich vlivem na senzorickou kvalitu/flavour. V teoretické části je popsána výroba nečokoládových cukrovinek, jsou charakterizovány aromaticky aktivní látky včetně alergenních a metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce tuhou fází a plynové chromatografie s hmotnostní detekcí. Dále jsou stručně popsány použité senzorické metody. Jako modelové vzorky pro experimentální část práce byly vybrány kyselé želé cukrovinky s ovocnou příchutí, konkrétně žluté (citron), zelené (jablko), červené (jahoda) a oranžové (pomeranč), od pěti různých českých i zahraničních výrobců, zakoupené v běžné tržní síti. Pro identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek byla použita metoda HS-SPME-GC-MS. Pro hodnocení senzorických vlastností byly použity stupnice, profilový test a hodnocení časového vývoje. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 120 aromaticky aktivních látek včetně 8 alergenních.
|
|
|
Extrakce anthokyanových barviv z bezinkových výlisků
Lošková, Tereza ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výrobou koncentrátu z extraktu bezových slupek (bez černý, Sambucus nigra L.) a stanovením základních chemických charakteristik v tomto produktu. Teoretická část pojednává o botanické charakteristice bezu černého a jeho plodů. Dále je zde shrnuta charakteristika fenolických látek, především anthokyanů, využití těchto přírodních barviv v potravinářství a možnost jejich extrakce z bezových slupek a následná výroba koncentrátu. Dále jsou popsány metody stanovení anthokyanových barviv a fenolických látek. V experimentální části byl nejprve optimalizován postup výroby extraktu z bezových slupek, které po vylisování šťávy obsahují stále dostatečné množství anthokyanových barviv. Jako nejvhodnější postup byla zvolena příprava extraktu bezových slupek pomocí rozpouštědla o složení 1:1 ethanol/voda (V/V) v poměru výlisky/rozpouštědlo 1:2 (m/V). Následně byl připravený extrakt zahušťován. Během koncentrace na vakuové odparce byla pozorována degradace barviv. Degradace byla nižší při použití nižších teplot odpařování. Výsledný koncentrát byl získán zakoncentrováním extraktu na vakuové odparce při 45 °C po dobu 15 minut. Tento produkt měl 7krát menší objem než výchozí extrakt. Finální koncentrát byl charakterizován stanovením jeho vybraných chemických vlastností. Metodou HPLC byly stanoveny majoritní pigmenty: kyanidin-3-sambubiosid (C3S) a kyanidin-3-glukosid (C3G). Jejich celkový obsah byl 34,9 gl-1 koncentrátu. Celkový obsah anthokyanů v koncentrátu stanovený pH-diferenciální metodou jako ekvivalent kyanidu-3-glukosidu činil 7,1 gl-1. Dále byl Folin-Ciocalteuovou metodou stanoven obsah fenolických látek: 27,1 gl-1, jako ekvivalent kyseliny gallové. Pomocí elektronové paramagnetické rezonance byla pozorována zvyšující se antioxidační aktivita bezového extraktu při zvyšující koncentraci anthokyanů. Celkem až 42 různých aromatických látek bylo identifikováno metodou GC-MS-SPME v bezových výliscích a v extraktu a koncentrátu z těchto výlisků.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů bylin
Škutová, Pavla ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá identifikací aromaticky aktivní látek v léčivých bylinách. Soubor tvoří 5 druhů bylin: meduňka lékařská (Melissa officinalis), měsíček lékařský (Calendula officinalis), šalvěj muškátová (Salvia sclarea), ostropestřec mariánský (Silybum marianum), jestřabina lékařská (Galega officinalis). Tyto rostliny jsou známé pro své pozitivní účinky v lidovém léčitelství. K charakterizaci jejich vonných látek byla zvolena metoda SPME-GC-MS. Během identifikace těkavých látek byl kladen důraz na potenciálně alergenní složky vyjmenované v Nařízení ES 1223/2009 v příloze III. Celkem bylo v meduňce identifikováno 106 látek včetně 8 alergenů, měsíček obsahoval 104 sloučenin z toho 7 alergenů, v šalvěji bylo nalezeno 82 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, v ostropestřci se nacházelo 73 látek včetně 6 alergenů, v jestřabině bylo popsáno 110 sloučenin a z toho 9 alergenů.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky v ovocných destilátech
Kocinger, Oskar ; Veselá, Mária (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá identifikáciou látok zodpovedných za chuť a arómu ovocných destilátov. S využitím metódy mikroextrakcie tuhou fázou v spojení s plynovou chromatografiou a hmotnostnou spektrometriou (SPME-GC-MS) boli identifikované prchavé látky v celkom šiestich vzorkách ovocných destilátov, konkrétne 3 vzorky pre slivkový destilát a 3 vzorky pre marhuľový destilát. Výsledky jednotlivých analýz boli porovnané medzi sebou a taktiež boli určené najčastejšie sa vyskytujúce látky. Tieto látky sú pravdepodobne najviac zodpovedné za typickú arómu ovocných destilátov tohto druhu.
|
|
|
Obsah vonných látek v nečokoládových cukrovinkách
Polochová, Petra ; Vespalcová, Milena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá identifikací aromaticky aktivních látek ve vzorcích nečokoládových cukrovinek. Teoretická část se zabývá legislativou a technologií výroby nečokoládových cukrovinek, charakterizací aromatických látek včetně potenciálně alergenních Také je popsána metoda jejich stanovení pomocí mikroextrakce pevnou fází a plynové chromatografie s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části byla vybraná SPME-GC-MS metoda použita k identifikaci těkavých aromaticky aktivních látek ve vybraných vzorcích želatinových bonbonů, zakoupených v běžné tržní síti. U potenciálně alergenních vonných látek byla navíc provedena i kvantifikace. Jednotlivé vzorky se v závislosti na výrobci a typu příchutě lišily v počtu a typu těkavých sloučenin. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 246 sloučenin, z toho 30 uhlovodíků, 66 alkoholů, 7 etherů, 20 aldehydů, 24 ketonů, 56 esterů, 13 karboxylových kyselin, 3 fenoly, 16 heterocyklických sloučenin, 6 laktonů a 5 ostatních sloučenin (jednalo se o linalooloxid; methylsulfonylmethan; dimethylsulfoxid; 1,1-diisobutoxy-isobutan a propanamid).
|
host ::
RSS.