|
|
Optimalizace a validace GC-MS metody pro stanovení těkavých aromatických látek v sýrech
Koubek, Miroslav ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na zavedení metody stanovení těkavých aromaticky aktivních látek v různých typech přírodních a tavených sýrů. V teoretické části jsou popsány základní skupiny aromatických látek. Dále metody využívané pro jejich stanovení se zaměřením na mikroextrakci pevnou fází a plynovou chromatografii spojenou s hmotnostní spektrometrií. Experimentální část se zabývá především optimalizací vybraných parametrů metody. Pro extrakci těkavých látek z matrice vzorku bylo zvoleno vlákno DVB/CAR/PDMS 50/30 m, sloučeniny byly následně stanoveny plynovou chromatografií spojenou s hmotnostní spektrometrií. V rámci validace byla ověřena opakovatelnost metody, RSD retenčních časů
|
|
|
Ověření přesnosti metody stanovení vonných látek s alergenními účinky
Rychetský, Matěj ; Hrstka, Miroslav (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá ověřením přesnosti metody stanovení potenciálně alergenních vonných látek v cukrovinkách. V teoretické části jsou popsány syntetické i přírodní vonné látky, které se v potravinách vyskytují, důkladněji jsou popsány látky potenciálně alergenní. Dále je stručně charakterizována metoda mikroextrakce pevnou fází ve spojení s plynovou chromatografií s hmotnostní spektrometrií, která byla při měření použita. Nakonec jsou popsána základní kritéria měřená při validaci analytické metody. V experimentální části byla ověřena opakovatelnost a reprodukovatelnost metody HS-SPME-GC-MS pro stanovení potenciálně alergenních vonných látek s použitím standardů vonných látek a vybraných vzorků kandytových cukrovinek. Měřením bylo zjištěno, že použitá metoda je vhodná při kvalitativním stanovení (na základě retenčních časů), ovšem při kvantitativním stanovení (na základě ploch píků) metoda vykazuje menší přesnost, jejímu zlepšení budou věnovány následující experimenty.
|
|
|
Stanovení vybraných vonných látek v potravinách
Škopová, Jitka ; Buňka, František (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se věnuje problematice potenciálně alergenních aromaticky aktivních látek v potravinách. Aromata přidávána do potravin jsou především rostlinného původu. Na lidský ogranismus mají tyto vonné látky a jejich směsi řadu pozitivních i negativních účinků. Přestože aromata nepatří mezi hlavních skupiny alergenů, některé studie upozorňují na potenciální nebezpečí alergenních účinků některých vonných látek. Teoretická část této práce obecně charakterizuje vonné látky rostlinného původu a podává přehled 26 nejdůležitějších alergenních vonných látek dle Evropské kosmetické legislativy. Cílem experimentální části bylo ověřit selektivnost a vhodnost již zavedené metodiky headspace mikroextrakce tuhou fází (HS-SPME-GC-FID) ve spojení s plynovou chromatografií pro stanovení vybraných alergenních aromaticky aktivních látek. Poté ověřenou metodu použít na široké spektrum reálných vzorků potravinářských výrobků.
|
|
|
Srovnání aromatického profilu kozího vs. kravského mléka
Pospíchalová, Alžběta ; Saláková,, Alena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá porovnáním aromaticky aktivních látek v kozím a kravském mléce. Je sledován obsah aromaticky aktivních látek ve vzorcích kozího a kravského mléka, které byly analyzovány metodou HS-SPME-GC-MS. V teoretické části je mléko charakterizováno, je popsána jeho tvorba v mléčné žláze dojnic, jeho složení včetně přehledu aromaticky aktivních látek, fyzikálně-chemické a senzorické vlastnosti, vady mléka a jsou popsány rozdíly mezi kravským a kozím mlékem. Dále je popsána plynová chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce na tuhé fázi v tandemu s hmotnostní spektrometrií. V experimentální části bylo 13 vzorků kozího a 8 vzorků kravského mléka podrobeno analýze metodou HS–SPME–GC–MS. Vzorky byly analyzovány čerstvé a po tepelném ošetření. Celkem bylo ve vzorcích identifikováno 78 těkavých látek, z chemických skupin byly nejvíce zastoupeny ketony, z hlediska obsahu aldehydy, alkoholy a karboxylové kyseliny. Mezi vzorky byly nalezeny rozdíly v počtu i v obsahu identifikovaných sloučenin, v kozím mléce bylo celkem 64 a v kravském 48 těkavých látek.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek bezu černého
Bazgerová, Petra ; Ürgeová,, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v bezu černém. V teoretické části je popsána botanická charakteristika bezu černého, jeho výskyt a ostatní známé druhy. Dále je tato práce zaměřena na chemické složení bezu černého, jsou zde podrobně popsány obsahové látky a stručně uvedena zmínka o léčivých účincích bezu černého. Další část teoretické práce popisuje přírodní zpracování této významné rostliny a technologickou výrobu ovocných šťáv. Druhá polovina teoretické práce se zabývá metodou stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou SPME, která je vhodná k identifikaci vonných látek. V experimentální části diplomové práce byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky bezu černého a na základě analýzy byly v jednotlivých vzorcích bezu stanoveny aromaticky aktivní látky.
|
|
|
Obtaining and complex charaterization of Plectranthus spp. extracts
Boboková, Alexandra ; Saláková, Alena (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Plectranthus amboinicus is a herb that was found to have a lot of bioactive compounds, most of them are polyfenolic compounds. Extraction is neccesary to obtain bioactive compounds and to use them subsequently in food or cosmetic industry. Three methods of extraxtion – maceraction, PHWE and PFE, were used in this study. The best yield of extracted polyfenols was observed by maceration. Maceration was, in the next step, optimized using mathematical statistical method of planned experiment (DOE). The optimal conditions found for extraction were: temperature 60 °C, solvent 40% ethanol, time 90 minutes, solid-solvent ratio 1:10. Total phenolic compunds content in this extract was 0,18 ± 0,05 mgGAE·ml-1, which means 1,83 ± 0,53 mgGAE·g-1 of plant. The antioxidant activity was 148,69 ± 26,92 gTEACml-1. Percentage of radical scavenging activity ABTS•+ was 30,03 ± 5,44 %. Further, 27 of volatile aroma compounds were identified in optimal extract, the most important were: -selinene (16,67 %), trans--bergamotene (14,22 %), caryophyllene (14,11 %), 3-carene (8,22 %), -copaene (7,55 %), -terpinene (6,28 %), humulene (5,87 %), cadina-1(10)-4-diene (5,19 %).
|
|
|
Stanovení antimikrobiální a antioxidační aktivity vybraných bylinných extraktů
Čaková, Adriana ; Němcová, Andrea (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Migrénovník (Tetradenia spp.) je rostlina přirozeně se vyskytující v Africe patřící do čeledi Lamiaceae, která je využívána v tradiční medicíně k léčbě malárie, angíny nebo k ošetření tropických onemocnění kůže. Pro zisk bioaktivních látek byla z řad extrakčních metod vybrána macerace. Byla provedena optimalizace jejích podmínek, která se zaměřila na co možná nejvyšší zisk bioaktivních sloučenin. Jako optimální byla vybrána teplota 60 °C, doba extrakce 40 minut, rozpouštědlo 40% ethanol a poměr navážky a rozpouštědla 1:5. V takto získaném „optimálním“ extraktu bylo celkem identifikováno 63 aromaticky aktivních sloučenin. Největší zastoupení představovaly terpeny (88,60 %), z nich pak zejména kyslíkaté monoterpeny (55,65 %) a monoterpeny (29,52 %). Nejvíce zastoupenými sloučeninami byly kafr (51,76 %), cis--ocimen (8,17 %), 3-oktanol acetát (7,71 %), trans--ocimen (6,76 %), -terpinen (4,93 %), o-cymen (3,81 %), terpinolen (1,33 %), limonen (1,33 %), kamfen (1,19 %) a borneol (1,20 %). Dále byl stanoven celkový obsah polyfenolů 0,31 ± 0,02 mgGAEml-1, který odpovídá 1,52 ± 0,11 mgGAEg-1 rostliny. Antioxidační aktivita činila 417,56 ± 32,84 gTEACml-1 a procento zhášení radikálu ABTS•+ 88,99 ± 7,00 %. Na závěr byla ověřena antimikrobiální aktivita optimálního extraktu vůči bakteriím Bacillus cereus, Escherichia coli a kvasince Candida glabrata. Vůči E. coli a C. glabrata nevykazoval extrakt žádnou antimikrobiální aktivitu. Vůči B. cereus byla pozorována slabá antimikrobiální aktivita. Získané výsledky potvrzují, že migrénovník obsahuje řadu zajímavých aromaticky aktivních látek, vykazuje antioxidační i antimikrobiální aktivitu a má tak dobrý potenciál pro využití jako přírodní zdroj nutričně i senzoricky cenných látek např. do různých potravin a pochutin.
|
|
|
Vybrané validační parametry metody stanovení aromatických látek bezu černého
Christovová, Silvia ; Ürgeová, Eva (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek bezu černého (Sambucus nigra L.). Teoretická část informuje o jeho složení, vlastnostech a léčivých účincích. Dále pojednává o možnostech zpracování v potravinářském průmyslu i o tradičním domácím využití. V druhé polovině popisuje metodu stanovení aromaticky aktivních látek pomocí plynové chromatografie v kombinaci s technikou mikroextrakce tuhou fází (SPME-GC) a její validaci. Cílem experimentální části bylo ověřit vybrané validační parametry metody SPME-GC, konkrétně linearitu, meze detekce (LOD), meze stanovitelnosti (LOQ) a opakovatelnost. Poté byla metoda SPME-GC aplikována na vybrané vzorky šťáv z plodů bezu černého. Celkem bylo identifikováno a kvantifikováno 37 různých těkavých aromaticky aktivních látek. Z nich bylo 15 alkoholů, 9 aldehydů, 5 ketonů, 5 esterů, 1 kyselina a 2 jiné sloučeniny. Složení jednotlivých vzorků se lišilo, žádný z nich neobsahoval všechny identifikované látky najednou.
|
|
|
Stanovení aromaticky aktivních látek v plodech rybízu
Lišková, Michaela ; Babák, Libor (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá stanovením aromaticky aktivních látek v plodech rybízu (Ribes spp.). Teoretická část byla zaměřena na základní charakteristiky a látkové složení rybízu, a základní principy použitých metod: mikroextrakce tuhou fází (SPME), plynové chromatografie (GC) a senzorické analýzy. Cílem experimentální části bylo pomocí metody SPME-GC-FID stanovit aromaticky aktivní látky obsažené v plodech rybízu, pro hodnocení senzorické kvality a chutnosti plodů byl použit profilový test a hodnocení podle stupnice. Celkem bylo analyzováno 18 odrůd, z toho 6 odrůd bílého, 6 červeného a 6 černého rybízu. Ve vzorcích bylo identifikováno celkem 50 aromatických sloučenin, 21 alkoholů, 10 aldehydů, 2 kyseliny, 8 ketonů a 9 esterů. Výsledky byly statisticky zpracovány pomocí analýzy hlavních komponent (PCA) pro zkoumání vlivu jednotlivých látek na senzorickou kvalitu plodů.
|
|
|
Production and characterization of fresh cheese analogues with the addition of nut oils
Lovásová, Kristína ; Pořízka, Jaromír (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Diploma thesis deals with the production and characterization of fresh cheese analogues with added nut oils (walnut, hazelnut, and almond oil). The purpose of the thesis was to prepare cheese samples with an improved nutritional value and better sensory quality. The experimental part deals with the characterization of the prepared samples in terms of fatty acids, volatile substances, content of fat in dry matter, antioxidant activity and sensory quality. Fatty acids were determined using the gas chromatography with a flame-ionization detector after the conversion to methyl esters by the acid esterification with boron trifluoride. The determination of the volatile compounds was performed through the solid-phase microextraction with the gas chromatography separation and the mass spectrometry detection. After the extraction and drying the samples, the dry matter and fat content in the dry matter was determined. Antioxidant activity was determined by the Trolox equivalent antioxidant capacity method and the sensory quality was assessed by the evaluators. In the comparison of fat in the dry matter there was a difference between the standard sample and the analogues. The samples with the added oil were higher in fat content that the standard sample without oil. All samples can be classified into the category of half-fat cheese. A total of 17 fatty acids were identified. The total content of fatty acids did not differ significantly. With the addition of nut oils, the amount of saturated fatty acids decreased and the amount of mono- and polyunsaturated fatty acids increased. A total of 40 volatile (aroma) compounds were identified in all samples. 22 compounds were identified in the standard sample; 25 compounds in the sample with walnut oil; 26 with hazelnut oil and 27 with almond oil. Alcohols, acids, and ketones were present in the largest amounts. The measured antioxidant activity of the analogues was higher that the activity of the standard sample. The highest activity was measured in the sample with walnut oil. From the sensory perspective the sample with hazelnut oil was evaluated as the best. The sample with walnut oil was evaluated as the worst. Added oils influenced the taste and the odour of the analogues but they also had an impact on the texture and the hardness of the samples. The obtained results indicate that the addition of nut oils influences the properties of cheese. It increases the nutritional value (lower amount of saturated fatty acids and higher amount of unsaturated fatty acids, higher antioxidant activity) and, except for the sample with walnut oil, even the sensory quality and the acceptability were evaluated as better.
|
host ::
RSS.