|
|
Mechanizmy antimikrobiálního účinku lipopeptidů produkovaných Bacillus subtilis
Pinkas, Dominik ; Seydlová, Gabriela (vedoucí práce) ; Žíla, Vojtěch (oponent)
Bakteriální antimikrobiální látky jsou důležitým zdrojem nových antimikrobiálních terapeutik, jejichž hledání je jedinou možnou odpovědí na vzestup bakteriálních rezistencí proti stávajícím antibiotikům, a na stále častější výskyt multirezistentních kmenů. Zajímavou alternativu představují tři rodiny lipopeptidů produkované Bacillus subtilis - surfaktiny, fengyciny a ituriny - nabízející slibné biologické aktivity a dobrý potenciál pro modifikace jejich struktur a vlastností. Lipopeptidy produkované B. subtilis jsou povrchově aktivní látky schopné snižovat povrchové napětí na fázových rozhraních. Vykazují biologické aktivity založené na jejich schopnosti inzertovat se do lipidických membrán, agregovat v nich a narušovat tak jejich bariérovou funkci. Přesný mechanizmus účinku se liší podle rodiny, ale mají společnou koncentrační závislost - s rostoucí koncentrací membránově vázaného lipopeptidu postupně tvoří iontové kanály, později větší póry a nakonec membránu solubilizují detergentním mechanizmem. Surfaktin je navíc schopen inaktivovat enzymy vyžadující pro svou aktivitu dvojmocné kationty. Tyto vlastnosti činí z lipopeptidů B. subtilis slibné látky pro komerční využití.
|
|
|
Analýza antimikrobiálních peptidů v jedových žlázách čmeláků
Janechová, Daniela ; Cvačka, Josef (vedoucí práce) ; Monincová, Lenka (oponent)
Rozšiřující se rezistence bakterií na tradiční antibiotika podpořila zájem o nalezení nových látek k jejich výrobě. Antimikrobiální peptidy mají srovnatelné účinky s klasickými antibiotiky, ale odlišný mechanizmus působení, díky kterému nevyvolávají u bakterií rezistenci. Tyto peptidy byly charakterizovány ve všech formách mnohobuněčných organizmů. Jed blanokřídlého hmyzu obsahuje mnoho biologicky aktivních látek, mimo jiné i antimikrobiální peptidy. Z tohoto důvodu byla tato práce zaměřena na získávání sekvencí antimikrobiálních peptidů z vybraných druhů čmeláků (zemního, zahradního, rokytového, lučního, hájového, skalního, proměnlivého a pačmeláka českého). Izolace jedových extraktů byla prováděna metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s obrácenými fázemi. Následná analýza byla prováděna pomocí metod hmotnostní spektrometrie, laserovou ionizací za spoluúčasti matrice ve spojení s průletovým analyzátorem a ionizací elektrosprejem s hybridním analyzátorem lineární iontové pasti s orbitrapem. Pro nalezené peptidy byly sekvence určeny tandemovou hmotnostní spektrometrií metodou "de novo" a Edmanovým odbouráváním. V této práci bylo charakterizováno 17 sekvencí peptidů z extraktů jedových žláz čmeláků, pro které byla zjištěna antimikrobiální aktivita agarovým difuzním testem.
|
|
|
Identifikace antimikrobiálních peptidů v jedu pavouků
Benýšek, Jakub ; Liberda, Jiří (oponent) ; Tichá, Marie (vedoucí práce)
Stále rostoucí rezistence vůči antibiotikům vede k potřebě nalezení nových účinných látek s antimikrobiálními vlastnostmi. Tato práce se zaměřuje na výskyt, chemický a fyzikální popis, mechanismus účinku a na biologickou aktivitu takovýchto látek, nalézajících se v jedu pavouků. Druhá část práce je zaměřena na izolaci a identifikaci látek s těmito vlastnostmi z jedu divokých včel a jednoho pavouka. Byl izolován a identifikován peptid s antimikrobiálními vlastnostmi a nízkou hemolytickou aktivitou z včely Trachusa byssina. Tento peptid má molekulovou hmotnost 1749,9 ? 0,1. Obsahuje 16 aminokyselin a je amidován na svém C-konci. Jeho primární struktura GILSVLKNLLKKHMAS-NH2 byla stanovena za pomoci Edmanova odbourávání a ESI-QTOF hmotové spektrometrie.
|
|
|
Studium interakce antimikrobiálních peptidů s tkáňovými kulturami
Kroupová, Hilda ; Stiborová, Marie (vedoucí práce) ; Votruba, Ivan (oponent)
Česky Práce se zabývá studiem nových antimikrobiálních peptidů (AMP) Halictinů (HAL- 1, GMWSKILGHLIR-NH2 a HAL-2, GKWMSLLKHILK-NH2) a jejich strukturních analogů izolovaných z jedových váčků divokých včel Halictus sexcinctus. Struktura a antimikrobiální aktivita těchto peptidů byly popsány dřive [1]. Cílem práce bylo nalézt takový peptid, který by byl silně toxický pouze pro rakovinné buňky a netoxický vůči normálním buňkám a pomocí fluorescenčně značených peptidů získat informace o mechanismu účinku studovaných peptidů. Toxicita HAL-1 a HAL-2 a jejich analogů byla stanovována vůči 2 normálním buněčným liniím (lidské endotheliální buňky pupečníkové vény, HUVEC, a krysím střevním epiteliálním buňkám, IEC) a 2 nádorovým liniím (nádorové buňky děložního čípku, HeLa-S3a buňky karcinomu tlustého střeva, CRC SW 480) metodou MTT (stanovení hodnoty IC50). V prvé řadě jsme testovali peptidy s vysokou antimikrobiální aktivitou a nízkou hemolytickou aktivitou, pro kontrolu jsme stanovovali toxicitu i méně aktivních analogů. Zjistili jsme, že nejcitlivější vůči těmto peptidům jsou buňky HeLa S3. Nejtoxičtější peptidy (HAL-1/9, HAL-1/18, HAL-2/2) usmrcují 50% buněk v testu již v koncentracích 2,5 - 10 µM. Vůči ostatním liniím buněk je třeba k docílení stejného efektu 5-10 krát vyšší koncentrace peptidů. Peptidy...
|
|
| |
|
|
Charakterizace organických nanočástic s enkapsulovanými antimikrobiálními peptidy
Vejrostová, Petra ; Němcová, Andrea (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je zaměřena na charakterizaci částic s enkapsulovaným antimikrobiálním peptidem – lysozymem. V teoretické části byla zpracována literární rešerše zaměřená na charakterizaci a popis antimikrobiálních peptidů. Dále byl popsán vybraný zástupce využívaný v práci – lysozym. Byla popsána jak jeho struktura, tak mechanismus účinku a možné využití. V experimentální části byla pro stanovení lysozymu využita metoda Hartree-Lowryho, a to jak pro určení enkapsulační účinnosti, tak i pro určení množství uvolněného lysozymu po inkubaci v modelovém fyziologickém prostředí a v modelových potravinách. Při enkapsulaci obsahovaly nejvíce lysozymu 1% chitosanové částice, alginátové manuálně připravené částice a lipozomy. Studiem stability částic v modelových potravinách bylo zjištěno, že nejméně stabilní jsou manuálně připravené chitosanové částice. Důležitým poznatkem bylo, že uvolněný lysozym prošel změnami, které způsobily jeho degradaci. Nejvíce ovlivňujícím prostředím byla 3% kyselina octová. Při studiu stability částic v modelovém fyziologickém prostředí se rozložily nejvíce manuálně připravené chitosanové částice. Nejstabilnější byly alginátové částice. V práci byly také studovány změny antimikrobiální aktivity enkapsulovaného lysozymu u připravených částic i po aplikaci do modelových prostředí. K testování antimikrobiální aktivity byla využita grampozitivní bakterie Bacillus subtilis. Antimikrobiální testy ukázaly, že lysozym po enkapsulaci ve většině případů ztrácí svou antimikrobiální aktivitu. Pomocí metody dynamického rozptylu světla byla určena velikost a stabilita připravených částic.
|
|
| |
|
| |
|
|
Chiral analysis of beta-alanyl-D,L-tyrosine and its derivatives by capillary electrophoresis with 2-hydroxypropyl-beta-cyclodextrin stereoselector
Sázelová, Petra ; Šolínová, Veronika ; Schimperková, Tereza ; Mášová, Alice ; Jiráček, Jiří ; Kašička, Václav
A new capillary electrophoretic method was developed for separation of enantiomers of antimicrobial dipeptide betha-Ala-D,L-Tyr and its derivatives using 50 mM Tris-phosphate, pH 2.50, as background electrolyte and 2-hydroxypropyl-betha-cyclodextrin at concentrations 20 – 60 mg/mL as chiral selector. In addition, association constants of complexes of the enatiomers of dipeptide betha-Ala-D,L-Tyr and its derivatives with 2-hydroxypropyl-betha-cyclodextrin chiral selector were determined.
|
|
| |
host ::
RSS.